Jak poznam narcistu?

a ake to je? ako to spoznam?

Můj strýc byl nacista,to se pozná dobře.

moj priatel tvrdi, ze je narcista a ja neviem co si mam mysliet. je to az take zle mat priatela narcistu?

A nebo taky: Ich bin wurdig solches Auftrags!!:-)))

NACISTA říká: "Es kommt der Tag!"

Nic mi nedavej!!Ja nic nechci! A nejsi nahodou sam nacista, kdyz se chces hned ohanet bicem???:-))

Já Ti dám "Pobřežní hlídku"! Zasloužíš zbičovat do bezvědomí, za komolení mého nickname :-)) ----------------------------------

no, a procpak te to zajima, Pobrezní Hlidko?!

Tak,jak se pozná NARCISTA už víme. Navrhuji založit téma: Jak se pozná NACISTA :-))

Diky Jitko, v kostce to vypada presne tak, jak jsi popsala. Obcas je vazne dobry nazyvat veci pravymi jmeny...ja umim dost veci pojmenovat, pokud se nejedna o me, ale jak jsem v tom namocena sama...mam temno:-)No, ted jde asi vazne o to, jestli vazne uvazuje o tom rozchodu.Ale to ja asi moc neovlivnim...to je na nem.

Todle podle mě není narcismus, ani nevyzrálost, ale normálně se mu líbíš, zaujalas ho, ale na svou drahou polovičku je zvyklej a má jí rád, takže ještě váhá. Taky to může bejt zábavnej flirt, vzrušení, ale vůbec nepočítá s tím, že by se se svou přítelkyní rozešel. Tak v tom nehledej žádnou těžkou psychologii:)..

Dekuju za zkusenosti:-) Ja vim, prave ze kazdy "pripad":-) je individualni, clovek nikdy nemuze vedet jak to skonci...ale je fakt, ze on ma v hlave poradny bordel, alespon ja to tak vidim.Momentalne jsem zajatcem sveho chtice, a on asi taky...treba jsme se nam stalo, ze jsme si v devet hodin napsali, ze to nechame...na chvili, nebudem se spolu vidat a tak ...a po dalsich peti smskach jsme meli domluvene rande. Setkali jsme se v pul jedne v noci. Jak dva blazni...a chodili jsme hodinu venku, protoze bydlim s rodici a on taky, takze nemame kde byt..a ja sla druhy den do prace....nemam rozum, ja vim...co s tim?

Já byla tenkrát dost bolavá z rozvodu a ze začátku to taky byla jen ta "chemie" a on měl přítelkyni,se kterou říkal,že se chtěl rozejít už dávno a že i kdyby nepotkal mě,tak by to skončil. No a já se začala zamilovávat víc a víc a ... po půl roce se vrátil k ní. Ale mě nakukal,že chce být sám a musí si utřídit myšlenky atd... To byl teprve kopanec. Ale uvědomila jsem si,že vlastně udělal to samé jí před půl rokem (vím,že mu volávala a prosila,aby se vrátil a on jí říkal,že chce být sám-prý aby jí neubližoval),takže jsem z toho vyšla ještě celkem dobře,protože jsem si to v hlavě srovnala rozumem. Myslím,že pokud člověk nemá alespoň trošku pořádek v hlavě,tak to dopadne špatně.Jejda to jsem se rozepsala,ale Marti nemusí to samozřejmě být vždy pravda.

Jeho pritelkyni se nastesti do oci divat nemusim, protoze ji vubec neznam, videla jsem jenom fotku. A promluvit si...zkousim to, ale pripada mi, ze on v tomhle smeru tezko hleda slova...Takze vetsinou mluvim spis ja. Pripada mi hrozne emocionalne nevyspely, neumi o tom mluvit...dela mu to dost velke potize. A dalsi dulezita vec...zname se asi mesic. Rekla jsem mu, ze jestli se chce rozejit, at to v zadnem pripade nedela kvuli me, ze by to byl nesmysl. Ze pokud se chce rozejit, tak jedine kvuli tomu, ze ten jejich vztah uz nechce. Je to srozumitelne? Ja prece nemuzu vedet, jak dlouho nam to vydrzi, na to ho v podstate vubec neznam. On se asi taky dost boji, aby nakonec nezustal sam... Ja sama nejak nechapu, co vlastne vidim na tak problematickym chlapovi...A jak to dopadlo u tebe? chapu to spravne, ze se ti to taky stalo..?

A mluvila jsi s ním o tom nebo to berete jen jako záležitost té "chemie"? Píšeš,že máš taky zkušenost s ukončením vztahu, tak si o tom promluvte... A co ta jeho přítelkyně, můžeš se jí podívat do očí? Taky píšu z vlastní zkušenosti, ale to už je dávno...

No, vzdyt ja se toho taky bojim...a ja taky nechapu, proc s ni je..to je pro me zahadou. No, jak je videt, tak chlap ve 29 vubec nemusi vedet co chce.Se svoji prvni holkou pry chodil 5,5 roku a nikdy ji nepodvedl(predpokladam-li, ze mluvi pravdu:-) a u tehle se mu to stalo uz podruhe...takze ten vztah asi vazne nebude uplne v poradku.Nechci byt naivni, snazim se na to divat realisticky a nepodlehat, ale je to asi silnejsi nez ja. On ma spoustu sympatickych vlastnosti, v hodne vecech jsme si podobni. A proste mezi nami zafungovala "chemie".Na jednu stranu nechapu proc to s ni neukonci a na druhou stranu z vlastni zkusenosti moc dobre vim, jak je tezke ukoncit vztah po trech letech.

Když si nerozumí s přítelkyní,tak proč s ní je? A zároveň je i s tebou, to zavání nevěrou. Já bych se spíš na tvém místě bála toho (tedy když do toho vztahu půjdeš naplno), že mi za nějaký čas udělá to samé,co dělá nyní jí. Ve 29 letech by už chlap měl vědět,co chce... No,ale taky se možná pletu.

Kdyby mi nekdo pred par mesici tvrdil, ze se budu stykat s nekym, o kom vim, ze ma pritelkyni...tak bych se mu vysmala.Ten clovek me silene pritahuje. Tvrdi mi,ze si s pritelkyni nerozumi(jemu je 29 a ji je 20, mne je 24), podle me proste nevi co chce. Je dost nevyzraly...a ja mam tendeci zachranarky. JE to pochopitelne? JA nevim. Jsem zmatena...Takhle uz me dlouho nikdo nepritahoval, asi proto se toho nechci jen tak vzdat...a ten narcismus??nevim, mozna jsem se snazila najit jeste vetsi prekazku, nez je jeho pritelkyne...JEstli mate nejake zkusenosti, piste prosim, jen tvrde do me!:-)

A jak jsi přišla na to,že inklinuje k narcismu? ... Ty uvažuješ o "partnerském vztahu" s ním i když víš,že on má tříletý vztah s přítelkyní? Možná by to chtělo víc rozepsat,třeba v tom je něco jiného než zmíněný "narcismus".

Zajimava uvaha...jdu se podivat do zrcadla:-))Ne, myslim, ze jsem zdrave sebevedomy clovek.Ale musim uznat, ze problem opravdu nebude v nejake diagnoze...ale v mem postoji a v tom, co vlastne chci.Tuhle otazku si kladu uz dost dlouho.Nenapsala jsem totiz ten nejpodstatnejsi fakt...ten "narcista" ma tri roky pritelkyni. Stale se spolu stykame, je to jako droga...A ted jsem razem preskocila do jine rubriky...:-)) Jsem vazne silena, ani nevim, proc to sem pisu...ale treba budete mit nejake zajimave a podnetne reakce.