mateřství prosím o vaše názory

Pokud někdy budu mit dítě,...Hahaha. Aby si se nedivila. Dítě může mít právě opačné vlasnosti. Takových ambiciózních rodičů,jejichž děti skončily třeba na drogách, již bylo...

Pokud někdy budu mit dítě, tak jenom proto, abych mela vedle sebe člověka, který bude mit neco z me osobnosti, který bude moje kopie, bude ambiciózní a bude mit silnou vůli, vychován z něj rozeneho vudce. Také bych rada zachovala nas rod. Těhotenství a porod ale vnímám jako tyrani zen a systematickou kontrolu muzu nad ženami.

ahoj za nedlouho mi bude...ado, mít nebo nemít děti je zásadní otázka, kterou by si partneři měli tak nějak vyjasnit co nejdřív, aby spolu "neztráceli" čas. Jestli se na to necítíš, určitě bych se do toho nenutila, ty můžeš mít dítě klidně až za deset let, ale s přítelem byste si o tom měli vážně promluvit a on, jestli bude na dítěti trvat, by si asi měl najít někoho jiného, chápu že se mu nebude chtít čekat do padesáti.

ahoj za nedlouho mi bude 26let mám staršího přítele 38let který ještě děti nemá a samozřejmě by chtěl,pro mě je to nepředstavitelné,strašně miluju svou/naší pohodu a flexibilitu nedokážu si představit že o tohle vše nadobro přijdu a budu jen doma starat se o dítě,říkám si co když přítel přijde o práci nebo cokoliv pak bude to malé a bude všechno těžké,nevím vůbec se na to necítím říkám nejdříve za 2 roky a to ani nevim jestli

..zase tady někdo hodil zkopírované příspěvky..To je maras...

Moc hezky si to Andreo napsala. Díky.

dravím všechny. Já jsem děti taky nechtěla, po škole jsem si našla supr práci s výborným kolektivem, po práci jsme chodili na tenis, volejbal, do hospody... Maminy letěly domů vařit večeři. Postupně pak z kolektivu vypadly. Když jsem se ve třiceti dozvěděla, že jsem těhotná, tak jsem se u doktora rozbrečela a to prakticky nebrečím vůbec. Všechno seale změnilo, když mi v porodnici dali dcerku do náruče,přesně za rok se mi narodil ještě syn.Děti miluju a nelituju, že je mám, naopak. Ovšem doma bych nevydržela, dělat mámu na plný úvazek, to ne.Brzy jsem se vrátila do práce, pomáhali moji rodiče, zapojit se musel i manžel. Mám sestřenici o dvacet let starší, bude jí 55 let a ta děti nikdy nechtěla. Dneska je z ní spokojená ženská, která si život užívá a rozhodně nelituje, že je bezdětná.Naopak moje kamarádka z vejšky měla dítě v osmadvaceti kvůli manželovi a dneska je z ní otrávená a věčně se litující ženská, syn ji leze na nervy, manžel ač dítě chtěl se věnuje především svým zálibám. Takže bych doporučila nenechat si do toho od nikoho kecat a už vůbec nevěřit těm řečem, jak toho že nemáte dítě budete jednou litovat.Stejně tak znám lidi, co litují že dítě měli, protože jejich synek je přes veškerou jejich snahu doma spíš ve vězení.A ještě mám kamarádku, která pracuje v genetickém výzkumu a dítě mít nebude, protože výzkum je pro ni víc, nechce z něj vypadnout, je do toho zapálená.Dost pochybuju, že kdyby byla doma na MD, že by ji to naplňovalo štěstím, každý je jiný.
Tím chci říct, že tohle je JENOM a JENOM záležitost toho člověka, který se pro mateřství rozhodne, nebo nerozhodne a nikdo nemá právo mu do toho mluvit. Nebo má?

Ahoj, mně je 26 a mateřské pudy se ve mně probudily právě v tomto období, když moje kamarádka porodila chlapečka a já měla tu čest jet s jejím manželem pro ni týden potom. Když jsem ho vzala do rukou, byl to nepopsatelný pocit, zatoužila jsem po miminku taky. Předtím mě to nikdy neoslovilo, dětem jsem se spíše vyhýbala. Taky dodělávám posledním rokem vyšší školu a od okolí pořád slyším jen to samé: "Já ve tvých letech měla dvě děti..." Ještě že jsou i takoví, kteří říkají, že nikdy není pozdě a že studium ve 26 letech není nic nenormálního, jak se některým zdá. Po škole chci jít na mateřskou, nehledě na to, že hned nevyužiji svých studií:-))Hlavu vzhůru holky:-)

Je mi 32 let, mám už 2 děti a dobrou práci. Ale taky mám přítele, který ještě dítě nemá a otcem být chce. Z dalšího těhotenství i porodu mám strach, ale pokud s mým přítelem budu chtít zůstat, budu se muset ještě jednou obětovat. Dohodli jsme si to celkem spravedlivě: já budu těhotná a po porodu zůstanu 3 měsíce doma, pak půjde na "mateřskou" on a souhlasil s tím, že bude řešit i všechny nemoci dítěte a problémy se školou.Vzhledem k tomu, že je starostlivější typ než já (velmi mi pomáhá s mými syny), tak mu věřím.Myslím, že když se partneři dohodnou na dítěti, není důvod, aby všechno na sebe brala žena.

Ahoj, tak koukam, ze jsme tady na tom dost podobne. Je mi 28 a taky zatim prcka nemam. Kdyz vidim dite kamaradek, tak se zkousim vzivat do role matky a ono se mi to zacina pomalu darit. Bojim se take toho jak by probihalo tehotenstvi, jaky bude porod, jestli nejsem moc stara atd... Doufam, ze do tech 30-ti materske pudy zintenzivni a prestanu myslet na to, co kdyby. Je pravda, ze chlapum zavidim, mohou mit prvniho potomka treba klidne do 60-ti, kdyz jsou v dobrem zdravotnim stavu. Nemusi se trapit nejakymi biologickymi hodinami. Jinak mi pomohlo, ze v tom nejsem sama :-)

No jo, chlapum se to keca. Tem se zivot narozenim ditete moc nezmeni. Mozna se trochu nevyspi a stoji je to penize, ale prace a velky kus svobody jim zustane. Me je 27 a pomalu zacinam uvazovat o diteti, ale v podstate jen pod tlakem okoli. Mam strach ze prijdu o praci a pak nenajdu novou (ktery zamestnavatel chce zenskou s deckem?) a tim i o ekonomickou nezavislost, nehlede na materskou, ktera podle me cloveku dost vygumuje mozek, takze navrat do normalni spolecnosti je skoro nemozny. Do toho jeste tehotenstvi a porod... Mam z toho vseho strach, takze to zatim odkladam.

bylo by krajně nerozumné, pořizovat si dítě když právě nechci s tím, že až ho porodím tak ho jistojistě začnu milovat. souhlasím, že po 35-ti je těhotenství riziková záležitost, ale když se mi prostě nechce, tak dítě nemusím mít vůbec, svět se nezboří. nebo je bezdětná žena taky podezřelá?

Veroniko - re 30 let. Ano chlapi jsou obecne omezeni a tezko se jim nektere veci vysvetluji. Souhlasim s tebou.Veroniko - re dite kdy se mi zachce. Nechci strasit, byl bych stasten kdyby se vsem podarilo mit krasne dite v jakemkoliv veku. Ale ono to tak nefunguje. A statistiky proste reflektuji co se deje. Pokud tvoje kamaradka ma treba prvni dite ve 35 letech a to bez komplikaci mas podstatne vetsi pravdepodobnist ze ty problemy budes mit ty. Na druhou stranu jestli vsichni ostatni maji trable tak ty budes asi OK.A kdyz zajdes na gyndu ve 29 ze chces mit dite tak uvidis mezi rizikovymi faktory vek.Spousta feministickych reci mi tady pripomina: soused kouril a dozil se 100 let tak proc bych ja prestal? Ja rakovinu plic nedostanu. Myslim ze neni dal co rozvadet.Na zaver: at si kazdy dela co chce. Cas vse proveri.

A Jarko, myslím, že si nemusíš připadat vůbec divná..budeš si připadat divná, když se Ti bude hnusit mlíko a všichni kolem Tebe ho budou pít? Neboj se stát si za svým, seber odvahu k tomu být sama sebou. Třeba to na Tebe přijde za pár let a kde stojí psáno, že bys to neměla zvládnout? Je to přece přirozená věc pro ženu, tak jí taky přirozeně zvládneš. a nevěř statistikám, Tvoje tělo žádný odborník nezkoumal, jak můžeš tedy vědět, že bude reagovat podle statistik?Kdybych uvěřila statistice a mojemu gynekologovi, tak se ještě dnes trápím s vleklou mykózou...uvěřila jsem, že se to prostě dá vyléčit a taky jsem to vyléčila...všechno je v hlavě...

A kdo vidí ženu po 30 bez dítěte jako něco podezřelého, je podle mě omezený člověk, který raději než aby se o druhém něco dozvěděl a zkoumal jeho pohnutky, tak si ho zaškatulkuje podle nějaký hloupý obecný fráze - to se mi opravdu nelíbí.

Jej, lidi prosím vás, nezobecňujte! Přece každá žena to má v sobě uspořádáno jinak, a když chce mít dítě v 35, tak mi to připadá naprosto ok. Asi když uvěřím tady těm vašim strachům, co se mi všechno může stát, když překročím onu bájnou třicítku, a budu se celou dobu stresovat, tak to asi dopadne tak, že to nebude vůbec v pohodě. Já věřím na velkou moc psychiky, znám ženy, co rodily dost pozdě a jak ony, tak jejich děti jsou v pohodě. Takže myslím, že je to individuální, ať si to každý zařídí, jak chce. Je mi jedno, jestli má holka dítě v 18 nebo v 40. A hlavně nesnáším řeči typu "tohle bys měl dělat, máš na to věk.." - to je přece zabiják individuality - proč bych měla dělat něco, co dělá většina kolem mě? Udělám to snad až na to já budu mít chuť ne? Jsme hrozně ovlivňovaní tím, jak se na nás dívá okolí - ať už si to chceme přiznat nebo ne, a když pomyslím, že někdo má dítě jen proto, že ho okolí prudí a ne proto, že cítí nádhernou touhu předat něco ze sebe dál, tak je mi z toho špatně. Toť můj názor.

Tak vidim ze stejne jako u jinych temat, odpoved neni jednoznacna....Myslim, ze vysoka skola a dite neni vhodna kombinace...kdyz uz se to stane, tak se dle toho clovek samozrejme zaridi a rozhodne nelituje(...z velke casti protoze dite nakonec prinese tolik radosti ze snad nelituje nikdy). Pokud je alespon trochu mozne zalozeni rodiny odlozit az po vysoke, rozhodne to stoji zato. Ono totiz v pripade,ze clovek nemel moznost to obdobi prozit na plne obratky, tak nevi o co prisel. To je ovsem individualni, ja mela stesti...nejlepsich pet let dosavadniho zivota... a i kdybych mela stejne podminky dnes tak uz si to tak neuziju,jelikoz jsem starsi a odpovednejsi. Co minila Alena s temi slepicemi na piskovisti naprosto chapu...neni tim mysleno (matka=slepice), je tim minen fakt, ze zena ktera je cerstvou matkou rekneme "omezi" svuj zajem jen na to sve poupe a velmi casto se jeji vice ci mene slepici projevy (ktere, priznejme si,obcas kazda mame) zintenzivni. Clovek zvenku, predevsim nerodic, si toho muze vsimnout. Vidim to u svych kamaradek. A vim ze pravdepodobne budu taky takova. Moje teta mela prvni dite ve 35 letech. Tvrdi, ze citila, ze idealni vek by pro ni byl 33. Je to ovsem sportovni typ a kdysi naprosto nematersky, dneska pravdepodobne nejlepsi mama co znam.

Aleno, co je špatného na Pavlovo názorech? Já je beru jako přínosné.

Musím dát za pravdu Pavlovi. Proč ženy na mateřské řadit mezi slepice? Mě je 28 let a patřím mezi ty svobodné, tedy zatím bezstarostné a vůbec si nedovoluji psát, bohudík. S partnerem příští rok uvažujeme o založení rodiny. Také v sobě necítím žádný probouzející se cit k malému tvorečkovi - bezva práce, příjemný kolektiv,....ale zato si moc dobře uvědomuji to, jak bylo předesláno v předchozím příspěvku, že se pak početí dítěte nemusí podařit.

Mila Alenko, tento server je od toho aby kazdy vlozil svuj nazor eventuelne radu. Stejne jako ja jsi prispela i ty. Je na zadateli o radu aby si udelal jasno. Je jasne, ze vse neni jen cerne a bile. Moje prispevky jsou na zaklade soukrome zkusenosti a pozorovani nejblizsiho okoli. Mam 31 a ve svem okoli mam vice lidi kteri sia) buddto s miminkem uzivajib) miminko moc chteji ale bohuzel jim to nejdec) miminko bylo na ceste ale nectene o ne prisli.Bohudik neznam ve svem okoli tvuj pripad. Co tvuj partner. Muzes se o nej oprit? Pomuze ti? Uzivi te? Proc pokladas jine zeny s detmi za slepice?