obsedantne kompulzivni porucha
Cus všem, ale obsedantně kompulzivní porucha přece není jenom to, že než vyjdeš z bytu 10x zkontroluješ, jestli jsi vypnul plyn a pak xkrát zkontroluješ jestli si zamknul..... Když jsem byla mladsi(tím myslim tak 8-9 let), tak jsem pořád kontrolovala, jestli je budík na tom místě kam jsem ho původně dala a jestli je zapnutej i když jsem si byla 100%ně jistá, že jsem ho zapla. Mimo to jsem se třeba bála v noci zhasnout, protože jsem nevěděla co se potom bude dít... Že to bude asi OCD jsem se dozvěděla až nedávno v jednom článku v časopise. Do dneška mi zůstalo to s tím budíkem a jiný pošahaný věci... No, a jinak přeju všem lidem, který tim trpěj tak ať se z toho vyléčej. Je to totiž fakt opruz..:( Zdraví K.
Ahoj nejprve se zeptám já,kdo jsi?
Ahoj všem,píšu článek o OCD neboli obsedantně-kompulzivní poruše a chtěla jsem se zeptat, jestli by se našel někdo ochotný, kdo si tím prošel nebo prochází a kdo by se mnou udělal minirozhovor a odpověděl mi na 3-4 otázky.Samozřejmě naprosto anonymně, např. přes mail. Díky moc. Můj mail je rozhovorVK"seznam.cz
Nevíte někdo mužou léky pomalu přestávat působit?Je mi najednou nějak špatně,mam minimální dávky 100mg zoloft 100mgserogwel,ale dříve stačili,.?
Gabriela:mno nechápu,a jináč se stane coo?
nechápeš problém poruchy. každý večer musím dát boty tak, aby pravá byla výše než levá. proč? důvod není. vím. že je to nesmysl, ale udělat to musím. např.
Cus,záleží jaké léky dostaneš nebo máš,ale po nějakých opravdu rychle přibíráš,.
Ahoj, chtěl sem se zeptat, je s touto poruchou nějak spojen úbytek váhy, respektive to že nemůžu přibrat? Někdo tu psal že když začal brát léky, tak přibral kolem 15 kilo.. takže? A ještě jedna věc - jaké sou vedlejší účinky léku? Jsou-li teda vůbec nějaké.. Předem díky za odpověd :)
Veronika: Ale já už to takhle dělám asi pět let, léky beru, k psycholožce chodím. Myslím, že se to zlepšilo, teď už mi to nezabere tolik času jako dřív. Léky beru, k psycholožce taky chodím, ale myslím, že nikdy nebudu schopná s tím úplně přestat. Slyšela jsem o případech, kdy např. lidé zapomněli vypnout žehličku, odešli a vyhořel jim byt. Tak si říkám, že kdyby to před odchodem zkontrolovali, nic takového by se stát nemuselo. Jinak spíš mívám pocity, že když např. pořádně neopláchnu nádobí od jaru, někdo se otráví, když pak bude z toho nádobí jíst nebo pít, bojuju s tím, ale ne vždycky se to tak úplně daří.
mam dotaz:Mužou aminokyseliny zhoršit psychický stav?
mám docela speciální obsedanci , furt mám pocit , že jsem si zapsal do indexu nějaký předmět navíc do kterého nechodím a kde určitě zadávali nějakou práci , nebo že ten předmět je důležitý kvůli návaznosti na nějaký jiný ap.
Pro DDF:Ano to je uplně normální u ocd,prostě nejde vypnout mozek:-)
Pro Katku jojo sem to já:-)
milá DDF,
jsem moc ráda, že alespoň tak někomu můžu pomoct. Myslím, že vím jak je pro Tebe důležité, aby Ti někdo rozumněl a mám pocit, že kdo to nezažil nemůže nás ůplně chápat. Myslím, že tak nějak pocitově toho není schopný ani psychiatr:-(
Musím říct, že s léky je to mnohem lepší. Důležité je nečekat ůplné zázraky a být raději příjemně překvapena:-)
Hlavně jde oto jak moc Ti to mění Tvůj život. Ze začátku to u mě s tím štěstím bylo podobné ze začátku. Třeba jsem musela něco udělat, proto aby se do mě ňáký kluk zamiloval a odobně. Ale mnohem častější je, že Ti hrozí něco strašného. Třeba, že někomu ublížíš tím, že něco neuděláš. Já mám třeba strach, že když nějakou špínu pořádně neočistím, tak někdo z mé rodiny dostane žloutenku a k vůli mně umře:-(
Každopádně vůbec nejsem odborník. můžu ti jenom popsat, co cítím a co jsem si přečetla...
Hezký týden:-)
milá DDF,
jsem moc ráda, že alespoň tak někomu můžu pomoct. Myslím, že vím jak je pro Tebe důležité, aby Ti někdo rozumněl a mám pocit, že kdo to nezažil nemůže nás ůplně chápat. Myslím, že tak nějak pocitově toho není schopný ani psychiatr:-(
Musím říct, že s léky je to mnohem lepší. Důležité je nečekat ůplné zázraky a být raději příjemně překvapena:-)
Hlavně jde oto jak moc Ti to mění Tvůj život. Ze začátku to u mě s tím štěstím bylo podobné ze začátku. Třeba jsem musela něco udělat, proto aby se do mě ňáký kluk zamiloval a odobně. Ale mnohem častější je, že Ti hrozí něco strašného. Třeba, že někomu ublížíš tím, že něco neuděláš. Já mám třeba strach, že když nějakou špínu pořádně neočistím, tak někdo z mé rodiny dostane žloutenku a k vůli mně umře:-(
Každopádně vůbec nejsem odborník. můžu ti jenom popsat, co cítím a co jsem si přečetla...
Hezký týden:-)
Milá Veroniko, děkuju moc za tvůj názor, nevím jak to děláš ale při jeho čtení jsem pociťovala jakýsi klid:)na stránku se určitě podívám ,i na tvůj příběh,máš pravdu čím víc o tom člověk ví,tím je to lepší..hodně často mívám pocit že když jsem ?šťastná tak že se neco musí podělat ..myslíš že to k tomu spadá taky?Opravdu ještě jednou díky za podporu
Milá DDf,
neměj z ničeho strach. Myslím si, že to obsedatně kompulzní porucha opravdu je.
Projevuje se tak, že máš strach že se něco nepříjemné a stane, pořád na to musíš myslet - to je obsese, a potom musíš vykonat něco o čm víš, že je to iracionální, nabo přehnané - kompulzi. Něco si přeříkáváš dokola něco kontrluješ, umýváš, čistíš, nebo se musíš třeba něčeho vždycky stejně dotknout. Koukni se na skvělou adresu http://premekvihan.net/ocd
Je to adresa pro lidi s touto poruchou. Jsou tam různé definice. A skvělé fórum, eré mi moc pomáhá. Klidně mi napiš i na mail veronique.rada"seznam.cz
čím víc tím víc zkušeností. Zajdi si k psychologovi, určitě. Léčí se to léky a speciální terapií. Neboj nejsi na to sma a brzy Ti bude líp. Přečti si na tom fóru můj příběh pod jménem Rachel. Třeba Ti pomůže, že na to nejsi sama. OCD je více druhů. Skvělá je knížka od doktora Praška o Obsedantně kompulzní poruše. Jsou tam vypsané i různé typy...Hodně záleží jak moc ti to brání v běném životě. Ale pozor začíná to nenápadně a potom to končí dost děsně, proto bych to raději pro jistotu co nejdřív řešla. Nechci tě ale plašit. Drží palce!
jo a ještě jedna věc která mě docela trápí,mám strach třeba z toho aby si o mě někdo nemyslel třeba že něco mám s nějakým svým příbuzným, i když opravdu nemám,nikdy jsem nechtěla a ani mít nechci..ale ten pocit mě taky hodně často přepadá, děsí mě jak by to s nima otřáslo a byli by nešťastní a v tu chvíli mi nedochází že je to opravdu blbost že si to nikdo nemyslí a že já s nima opradu nic nemám..no jak to tady takhle píšu tak mi to připadá že sem blázen:(ale ulevilo se mi když jsem to ze sebe vypsala
Zdravím, potřebovala bych radu a nevím úplně jestli můj problém spadá do této poruchy takže pokud ne,budu ráda když mi tu nebude nikdo nadávat co sem lezu:)takže..když jsem byla menší opakovala jsem si různé "říkanky" typu že posílám všechno zlo pryč od své rodiny, nebo jsem třeba jakoby očima "vzala " ze svých blízkých nějakou negaci a tím pohledem jí hodila směrem pryč,což mělo za nsledek že se mě ptali proč pořád uhýbám těma očima doprava a že to není normální..hodně těžko se to vysvětluje takže doufám že aspoň zasvěcení chápou..tyhle věci jsem opakovala vždycky když mě přepad strach že kvůli moje rodina utrpí nějaké zranění,někde zkončí ,nebo nedejbože něco horšího...opakování těchto určitých frází zmizelo,ten přehnaný strach o rodinu nikoliv..nehorázně se o ně bojim a ještě víc se bojím že bych já na ně mohla přivolat nějaké neštěstí i když si zároveň uvědomuju jaká je to blbost,načež následně chytnu strach že to blbost neni a že to neovlivním, prostě takovýhle bludný kruh ze kterého jsem akorát nešťastná a mam pocit že nemůžu žít plnohodnotnej život..na nějaký čas to zas ustoupí ale po pár týdnech je to tu zas...čas od času se k tomu přidá takovej pocit jestli jsem třeba v náměsíčnosti někam neodešla,a ať už to teď vyzní jakkoliv blbě-jestli sjem nedělala něco co jsem neměla,nebo jestli mi naopak neudělal někdo něco co bych si nepamatovala..jako příklad uvedu, když jsem před pár lety se v noci vzbudila a můj táta stál nad mojí postelí a koukal jestli spím..prostě normální..ale já chytla hrozný strach jetli mě nějak neublížil, ne-li jestli se mnou něco neměl i když jsem nikdy neměla důvod o tomhle nějak spekulovat,mj otec sice měl nějaké problémy ale na sto procent vím že by se mě ani nedotkl..jenže ten pocit mě provázel dobrých pár měsíců než jsem si uvědomila že je to vážně blbost a přešlo to..ale teď se podobný pocit opakuje zase...a na jednu stranu vím že je to blbost a dávam si za příklad to co jsem tu teď napsala ,že tenkrát jsem si to myslela taky,ale na druhou stranu se tý myšlenky zatím nějak nedokážu zbavit..stejně tak myšlenky že nad sebou ztratím kontrolu a provedu něco co nechci,takže moje uklidňování při těchto myšlenkách vypadá tak že si tady púořád opakuju že bych to v životě neudělala,že nechci,nemůžu,že by mě určitě někdo zastavikl takže můžu být v klidu,že prostě ani podvědomě bych to neudělala protože ty lidi mam ráda..když nepomáhá slovní uklidnění,přejdu na to že si třeba vrazim facku..děsný co..prosimvás kdo má s tímhle nějakou zkušenost ,napište něco,ať už to vypadá jakkoliv vážně nebo naopak to třeba není tak vážné jak to vypadá a dalo by se z toho něčím dostat, nejsem proti metodám jako kineziologie,různé tyhle věci,k psychologovi jsem se s tímhle zatím nedostala,nevím proč ale bojím se že by na mě koukal tak jako asi teď kouká na tenhle příspěvek někdo kdo o tomhle jaktěživ neslyšel..doufám že to někdo dočte až do konce a ozve se, přeju hezký den
Reklama
DOBRÝ DEN.JSEM STUDENT KATEDRY DOKUMENTÁRNÍ TVORBY FAMU.V SOUČASNOSTI PŘIPRAVUJI FILM O OCD A SHÁNÍM LIDI, KTEŘÍ MAJÍ S TOUTO PORUCHOU OSOBNÍ ZKUŠENOSTI.POKUD MÁTE ZÁJEM SE PROJEKTU ZÚČASTNIT, NAPIŠTE MI PROSÍM ZCELA NEZÁVAZNĚ MAIL. RÁD VÁM POSKYTNU BLIŽŠÍ INFORMACE. DĚKUJI. [email protected]
- Odpovědět
Pošli odkaz