Strach z jízdy na koni

taky ráda jezdí na koni,...To snad ani nejde! :/ nikdy jsem o tom neslyšel.

Já jsem 4 roky jezdila na...Myslím, že by jsi měla s klisnou začít pracovat ze země. OBROVSKY to zvedne sebevědomí a potlačí strach. Přirozená komunikace je opravdu to nejlepší, co můžeš udělat! :) znám ten pocit... taky jsem to zažila.

Ahoj.
Jednou jsem po pádu z koně začala mít strach z ježdění. Pád to nebyl nijak hrozný, zažila a viděla jsem i horší. Ze začátku jsem strach skoro neměla, ale začalo to růst. Teď mám pomalu strach koni nasadit uzdečku a bojím se každého nevinného cvalu, i když na to jen myslím.
Chci se tedy zeptat: můžu se strachu zbavit, i když jezdím jen jednou do týdne? Někdy mě napadá, že bych se měla ježdění vzdát, že to byl nějaký obrovský omyl. Jenže já nechci.......
Prosím, poraďte! Děkuji

Já jsem 4 roky jezdila na jednom koni. Dneska je už Háček bohužel v důchodu. Strašně mě to ranilo, protože 4 roky je fakt hodně. Tak mám přidělenou klisnu. Ona je moje taková náhrada a já jí miluju z celého srdce Měří něco přes 165 cm v kohoutku. Když jí kartáčuji nebo sedlám je naprosto hodná. Klisnička je ale trošku VÍC energická. No a potkala nás taková nehoda. Neudělala to schválně, jenom má strašnou radost když může skákat a rychle cválat. Ale copak to jde? Kdyby upadla……………
Když na ní jedu mám z ní strach, ale vyměnit jí nechci. Je to moje OBROVSKÁ láska. Nevím, co mám dělat. Prosím poraďte mi, i když vůbec nevím jak.

Ahoj. Od malička jsem...Já bych ti poradila, abys sis tím hlavně nedělala sama sobě stres. Jednou si na něho sedneš a budeš v pohodě. Nech si s tím čas! Pracuj ze země, choď na procházky na ruce, uč koníka třeba nějakým kouskům, vybudujte si vztah - hlavně důvěru. Uvidíš, bude ti to strasně pomáhat. Časem si třeba po práci ze země, ideálně v kruhovce, lehni přes sedlo na břicho a koníka jen hlaď. Po párkrát, když uvidíš, že stojí a je uvolněný, ti to neda a nohu přehodíš a sedíš :-D třeba jen seď, hlaď koníka a DEJCHEJ :-D když bude chtít popojít, nech ho. Pak slez a zítra znovu. Uvidíš, časem to dáte! Můžeš mi třeba napsat i mail na [email protected]. Ahoj Monika

Jsem u koni uz par let. Vystudovala jsem dostihovou školu a z vlasni zkusenosti vím ze práce je nejlepší doktor. Pokud je kun divoky tak at pracuje. Než na něj sednete třeba ho vylonzujte az bude mít dost sednete na něj a jeďte. Nevím jaká jste jezdkyne,ale pokud uděláte alespoň něco proto aby vas neschodil budete mít klid vy i kun

taky ráda jezdí na koni, ale protože se bojím výšek, pořídila jsem si popruhy a sedlo mám zavěšené pod koněm, takže sedím vlastně mezi předníma a zadníma nohama. Má to výhodu že jsem schovaná před deštěm, a nevýhodu že si každý myslí že kůń mne unáší a snaží se koně zastavit. Každý prd je cítit, ale mě to nevadí.

ahojte... mam takovej...Já na koni jezdím od tří let. Moje veliká láska. Mám licenci a jezdila jsem na vysoký soutěže. Zaměřila jsem se na parkur, protože mě to po cross- country nejvíc bavilo.
Jenže rána přišla když mi bylo dvanáct.
Byla to vranná klisna, jmenovala se Satana. Měla jsem jí začínat trénovat. Jenže v ohradě se splašila, protože viděla hřebce. Držela jsem se, než vykopla a překlopila se.
Zalehla mě. Zlomila mi obě ruce a nohu. Od té doby jsem nejezdila, ale ke koním jsem si pomalu cestu zase našla.
Prvních pár týdnů jsem chtěla zvracet jen při pohledu na něj, začala jsem se potit. ALe odmítla jsem se vzdát svého snu, svých přátel.
Naši mi chodit do stáje zakázali, prý aby se mi něco nestalo, ale já si doteď myslím, že to je jen proto, aby mi nemuseli platit jízdy a vozit na tréningy.
Byla jsem na to tedy sama. Když jsem se přestala bát dívat se na ně, přišli první kontakty. Bála jsem se, ale musela jsem strach nechat u dveří stáje. Zhluboka se nadechnout a jít. Pomáhá to, vážně.
Hřebelcování a čištění kopyt jsem zvládla po dvou měsících. Po několika dalších už jsem vzala koně za vodítko a odvedla ho do ohrady. A začalo moje znovupovstání, jako z popelu fénixe.
Na koně jsem pořád nesedla, ale začala jsem zase trénovat ze země. Dělala jsem přirozenou komunikaci. ALe sstrach z ježdění tu pořád byl.
Jenže jednou přišel zlom. Do stáje přišel nový kůň... Vraná klisna se jménem... Satana. DOufám že nemusím popisovat, jak jsem se jí bála. ALe jednoho dne se cosi zlomilo. Kvůli TOMUHLE koni jsem se málem vzdala něčeho, co jsem milovala. A zbláznila jsem se. Nasedlala jsem ji, dovedla na louku a vyskočila na ni.
Tak rychle jsem nejela ještě nikdy v životě. A nikdy jsem nebyla v sedle tak vyrovnaná.
Satana po té louce tryskala sem a tam asi půl hodiny.
Prudké obraty, vyhazování a vzpínání. Nevadilo mi to.
Od té doby je Satana miláček a já jí začínám říkat Tmavá hvězda. Začali jsme spolu zase jezdit, ale pořád dělám přirozenou komunikaci. ALe jsem lepší jezdec než před tím, protože už vím co koně dokáží. DOkáží fobii začít, ale i rychle skončit. Jen jim musíme dát příležitost.
A poučení? Ať se bojíte sebevíc, vždy je řešení. Někdy stačí jen impuls, který vám dá šílená myšlenka, jindy měsíce dříny.

Já mám taky strach jezdit na koni :-) Nevlastním žádného, nevím jak s koněm, nevím jak s ním zacházet atd. mám k tomu respekt - je to velké zvíře a když se ožene nebo kopne tak to nebývá jen na mávnutí ruky. Hlavně když kůň vycítí že se ho bojíte, tak on je nervozní, neposlušný a může být i agresivní. Chce to prostě trénink a častý kontakt s oním zvířetem aby vás znalo. Není to hloupé zvíře.

Ahojte, mám taky takový...Tak jezdi na jiném koni.

Ahojte, mám taky takový problém.. spadla jsem už párkrát z koně, ale nikdy jsem si z toho nic moc nedělala. Ale v poslední době (mám novou klisnu, která je plašák ale stráášně hodná :)) se bojím i naklusat. nevím jak se mám toho problému zbavit, je to strašně stresující. Víš, že se nemám jaksi čeho bát, že čím víc budu vyšilovat, tím víc se bude bát i kůň a navíc ke mě ztrácí respekt. Kůň se rozkluše a ve mě něco cukne a já začnu strašně šílet. Ale ani jsem si nikdy nic nezlomila... A další problém je, že se k tomu koni nedostanu moc často :/ takže ty rady trénování ze země mi nepomáhají :/ máte někdo ještě nějakou pomoc?? Děkuju :)

Musím souhlasit s tímhle...pardon, Hanka:-)

Zadna rada me nenapada,...Musím souhlasit s tímhle názorem. Nechápu, jak si koně může pořídit naprostý laik. Asi měla paní nejdřív navštěvovat nějaký kurz, případně se zaplatit trenéra a pak se rozhodovat. Holt bude paní Monika muset nabýt seběvědomí a sebejistotu, jinak to asi nepůjde.

Tak to mě se splašil kůň po prvé bylo to jen pár metrý lekl se něčeho no tak jsem si na něho sedla po druhé a postavil se na zadní rozběhl se s já jsem přistála na koňském krku a tak tak jsem nespadla.Mám toho koně moc ráda ,ale už mu nevěřím má to ještě jednou zkusit nebo už neriskovat ??? nevím si s tím rady odepište na [email protected]

Ahoj. Od malička jsem...Já osobně doporučuji metodu HORSEMANSHIP.. Nedělejte to kvůli sobě ale kvůli svému koni. Nehledejte chybu v koni, ale naopak ve vás. Kůň je upřímné zvíře a vyjadřuje své pocity tělem. Zkuste se na něj napojit a hrát s ním přátelskou hru. Mě se to podařilo hned poprvé, co jsem začala jezdit na valachovi, který alespoň 1x za vyjíždku shodil svou jedinou jezdkyni. Tak jsem si ho vzala do ohrady a pokusila se na něj napojit. Teď na něm jezdím já a koník pod sedlem nic nedělá a de kam mu nařídím. Je toho plný internet. Doporučuji se podívat na videa pana Oldy..: http://www.farma249.estranky.cz/ .. Držím palce každému,kdo se alespoň pokusí své jednání s koněm napravit..

Ahojky já jezdím na koni...mate pravdu ted jemi sice 12 ale z mamkou jsem jezdila na koni vazne od mimca. potom ve trech letech jsem na koni nejezdila asi az do 10.pak jsme koupili etudku (starokladrubaka)a cilku (shetladskeho ponyho) kdyz jsem poprve spadla tak jsem mela strasny strach nasednou znovu.nakonec jsem nasedla si ce jsmëm potom jeste nekolikrat spadla ale byla to jenom moje chyba od te doby se uz vubec nebojim protoze nikdy neni chyba v koni ale jezdci

ahojte... mam takovej problém. jezdím asi 4 roky, v klubu 2-3 roky. asi po roce ježdění v klubu se měl koupit nový poník. Jeli jsme ho s kamarádkou vyzkoušet. (bylo mi asi 11-12) no a to bylo v pohodě, ale pak sem z něj normálně už ve stáji pořád padala a bála jsem se sním jezdit na vyjížďky. Teď už na něm moc nejezdim, už sem na něj velká, ale už se snim na vyjíždky nebojim;) teď na podzim koupila majitelka klubu dalšího koně, 5-ti letou ČT klisnu. Taká jsem jí jela vyzkoušet. Tam mi připadalo ze je vše OK. Prostě sem měla takovej pocit že k sobě patříme. Jenže po příjezdu do stáje jsme zjistili že se staví na zadní. Pak se to vyřešilo, stačilo klepnutí bičíkem po pleci. Jenže ona je taková dopředná. A já sem se na ní začala bát, zvlášť když se začala zase stavět na zadní a s majitelkou se dokonce i převrátila. Mam z toho panickou hrůzu, vždycky když se začne zvedat na zadky tak jí padnu na krk a dostanu úplně nějakej psychyckej záchvat, klepu se, brečím... no a teď se na ní bojím jezdit. Zatím sme to řešili tak, že si dam na chvilku pauzu od ježdění na ní, že jí teď jezdí jenom majitelka. Já jezdim na ostatních MENŠÍCH koních . Nevadí mi sní jezdit ven.. ale prostě vždycky sem byla srab, jenže tohle už je fakt moc:( strašně mě to mrzí ale nejde mi stim nic dělat... PORADÍTE MI PROSÍM JAK PROTI TOMUHLE BOJOVAT? myslíte že by pomohl nějaký psycholog?:/

Pěkný den, jestli chcete ušetřit, tak koukněte na web kupi.cz: http://www.kupi.cz?u=48ge7

Najdete tam slevy a akce v obchodech přehledně na jednom místě.Navíc můžete sbírat body, za které získáte poukázky na nákup.
Vyzkoušejte to určitě také. Tady je odkaz: http://www.kupi.cz?u=48ge7

ja rada jezdim na koni ale kdyz jsem spadla uz se jich bojim. co mam delat??? poradte

moc to nechápu, já také jezdila, nebála jsem se, ale takovej přirozenej respekt jsem měla, spadla jsem taky párkrát,ale divím se, že máš strach z koně vlastního, mě právě nevyhovovala situace na jízdárně, pokaždé jsem dostala jiného koně a než jsme se trošku zžili, bylo to někdy "veselé". Naopak když jsem pak měla možnost jezdit jen na jednom koni, se kterým jsme se sladili, byla to paráda, strach neexistoval, věděla jsem jak a na co už reaguje a dokázala to předvídat, vlastního jsem bohužel nikdy neměla