Toužíte po druhém dítěti?

Proč porodnost je taková jaká je? Přečtěte si návrh důchodové a daňové reformy zde: http://www.ivopatta.cz/

proč nechcete víc dětí? Mít jich víc je totiž o sebeobětování, a to se mnohým ,,moderním" lidem zkrátka nehodín na co taky...Stačí jedno, aby se neřeklo. Vždyť zvládnout cestování, nakupování,kosmetiku, fitko a saunu jde se třema harantama těžko, že? Jak potom držet trend s ,,celebritama"?
A tak Evropa stárne...

V ČR je jedna z nejnižších porodností na světě, národ vymírá a všude se mluví o babyboomu ....

No, pro tento prostor snadno najmeme nějaké profesionální děti kupř. z Afriky, které se zde (za podstatně menší náklady) rády ujmou povinností těch zdejších (co se přes veškeré proklamace) do našeho světa příliš nehrnou.

Problém je v tom, že každé čtvrté dítě se rodí v sociálně nepřizpůsobivé rodině a po deseti letech začnou rodit děti ženy ze slabých porevolučních ročníků. Bude se rodit tak 60 000 dětí ročně což vymírání národa akceleruje. Nemluvím o problému množství důchodců. Katastrofa se vydává za Bayby bom.

Proč se před revolucí rodilo ví dětí?

Anonime,děkuji za názor.Když chci s ním mluvit tak mi řekne teď to řešit nebudu.Taky mi někdy připadá,že je sobeckej a spíš se na dceru vymlouvá,ale jsem ráda,že mám aspoň to jedno jinak bych se zbláznila.Strašně moc mám ráda děti.Taky mi to štve,ale nevim co s tim mám dělat.Je lepší mít jen jedno než dvě a s podvodem.

Olino, jsi dobrá a zodpovědná, že nevysadíš antikoncepci a nesnažíš se udělat na manžela podraz, to by totiž opravdu podraz byl - a pořádný. Ale zkuste si o tom ještě promluvit, proč se tak bojí dcery? Jestli spíš není sobecký on, tohle je teda pitomej důvod. Mně kdyby tohle řekl partner, tak se asi pořádně naštvu, copak holky jsou něco míň? Chlapi jsou někdy fakt hovada.

Všechny zdravím,taky moc toužim po druhym dítěti.Už mám dceru 2,5let a začínám na ní vidět,že by sourozence chtěla,ale manželovi se do druhýho dítěte nechce,protože má strach,že by to byla zase holka.Je mi skoro 29 a myslim si,že je asi nejvyší čas mít druhý.Nejsem na tom zdravotně 100% dobře a bojim se abych to pak zvládla.Já mám o 6let mladší ségru a nikdy jsme si nerozuměli,ani teď když máme obě děti.
Tak moc toužim po miminku,že se i kolikrát přistihnu jak myslim na to,že bych přestala brát HA a manželovi to neřekla,ale zase mi to příde strašně sobecký.Má někdo podobný zkušenosti?

Andy,chtěla jsem se zeptat kolik let je tvýmu dítěti?

Všem moc díky za gratulace :-))

Pro Jolu: je mi líto, že jste se sestrou k sobě cestičku nenašly, ale nemyslím si, že by to byla až tak moc otázka věku. Mám bratra o 3 roky mladšího - což je pro mnoho lidí ideální věkový rozdíl a máme se sice rádi a jsem ráda že ho mám, ale nikdy jsme si spolu moc nehráli, nesvěřovali se navzájem - on měl vždycky svoje kamarády a já taky svoje.... A naopak moje setřenice je o 8 roků mladší než bratranec a od malička to byli největší kamarádi, se vším si vždycky pomáhali a je tomu tak dodnes.... Spíš si myslím, že záleží na těch dvou, popř. více dětech jaké jsou osobnosti... a samozřejmě hodně dělá také přístup rodičů a vůbec celého okolí, aby jedno z dětí nebylo upřednostňováno nad druhým - což se asi ve tvém případě stalo.
Nás syn se na mladšího brášku moc těší - pomáhá mi pomalu chystat věci a opečovává i mě (což okoukal od manžela). Vybral mu už i jméno - chtěl by aby se jeho bráška jmenoval Matýsek. Vím, že to bude změna i pro něj, protože doteď byl středem naší pozornosti jen on, ale už teď si o tom, že narození brášky bude znamenat nějaké změny povídáme a tak ví, že naše láska se k němu nijak nezmění a čas si v rámci možností na něj taky uděláme - rozhodně nemusí mít strach, že se bude cítit odtrčený.....

Pro Kačku: Je mi líto, že jsi o miminko přišla, ale pokud se máte s přítelem rádi, jak jsi psala a tvůj syn se na sourozence těší, tak bych si s tím moc hlavu nelámala - ono to další mimčo časem přijde samo a uvidíš, že budeš ráda... Já taky pořád kalkulovala pro a proti a nakonec to snad osud??? ;-) vyřešil za mě a jsme fakt ráda - možná bych za pár let litovala....

Říká se, že je-li mezi sourozenci pěti- a více -letý věkový rozdíl, jsou to v zásadě dva jedináčci. Mám o šest let staršího bratra a přestože máme krásný vztah, opravdu jsme vyrůstali vpodstatě jako dvě "samostatné jednotky". Vztah k mnohem mladšímu sourozenci je spíše tak trošku "rodičovský" (odpovědnost, ochranitelství, ...) než sourozenecký v tom pravém smyslu slova. Ono dítěti, které pomalu vstupuje do puberty, jen stěží může být partnerem například prvňáček ... O více let mladší sourozenec je opravdu spíše dítětem pro rodiče a pokud po něm tedy touží sami kvůli sobě, tak směle do toho :)

Lenko, já ti můžu říct jen to, že o tolik mladší sourozenec bude pro tvé dítě asi problém. Já jsem se sestrou o šest a půl a ten rozdíl je v dětství tak obrovský, že jsme k sobě nenašly cestu, spíše jsme se nenáviděly. Ona, rozmatlaná, všechno jí prošlo, protože já jako ta starší jsem přece měla mít rozum... Pořád nějaké hádky a dohady, končilo to tím, že mi kradla ušetřené peníze apod. a nic se jí nestalo. Jestli chceš dítě sobecky kvůli sobě tak to jo, ale kvůli svému děcku jako sourozence - to ne.

Tak problém, jestli si pořídit druhé miminko zrovna řeším velmi intenzivně. Mám syna, 7 let, ale vztah s jeho otcem skončil rozvodem. Teď mám už rok a půl nového partnera a začli jsme přemýšlet, jestli si pořídit mimčo. Jenže problém je, že přítel je o dost starší-je mu přes čtyřicet. Je mi jasné, že jestli mimčo, tak teď. Jen mám strach, aby můj syn nezačal žárlit. A taky z toho, jestli partner bude s mým synem vycházet tak skvěle jak dosud. Přece jen by to druhé bylo jeho a syn pořád jen můj. No, možná v tom vidím problém jen já, ale nechci, aby se syn cítil odstrčený. I když malej neustále říká, že chce brášku, nebo ségru a to že se s přítelem budeme brát bere jako hotovou věc. Teď zrovna mi bylo pár týdnů špatně a zjistila jsem, že jsem těhotná. Příteli jsem to chystala jako překvápko, nachystaná večeře, svíčky , všechno....a najednou jsem začla krvácet. Potratila jsem v 6tt. Je mi z toho doteď hodně smutno. A když jsem to řekla partnerovi, tak mu z toho taky nebylo moc dobře a pobrečel si, tak vím, že mimi asi hodně chce. Pro mě je asi řešení, že do toho vlítnu nějak nečekaně a bude to. Vzhledem k tomu, že nesmím žádnou antikoncepci a praktikujeme přerušovaný styk se stát může :-)). Jenže na druhé straně si říkám-jít do toho, nejít...fakt nevím.

I já bych moc chtěla druhé miminko,i když první holčičce je teprve 5 měsíců:):):).Jenže nemáme tatínka:((((

GRATULUJU!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!
Já chci taky!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!
Tiše závidím a počítám dny, kdy doplatím všechny své resty a přivedu na svět své dceři sourozence:))

no vidíš Karolínko,věci jsou takový,jaký mají být.Přeju hodně štěstí a radosti s mimčem.Jak se bude jmenovat?

Gratuluji a závidím. :-))

Ahoj všichni, tak vás tady po delší době zdravím. Jen jsem vám chtěla napsat, že můj problém s rozhodováním, zda druhé dítě ano či ne, se vyřešil sám (ostatně to tady psalo víc lidí, že osud či jak to nazvat rozhodl za ně :-) ) Já jsem teď ve 26. týdnu těhotenství a musím říct, že se na miminko (druhého chlapečka) moc těším. Ze začátku jsme z toho všeho byla trošku rozpačitá a měla smíšený pocity, protože mi od začátku těhotenství bylo neuvěřitelně špatně a záchodová mísa mi byla mojí nejlepší kamarádkou.... ale mamžel i syn mi byli neuvěřitelnou oporou a tak jsme to všichni společně zvládli a teď, když už je mi konečně líp se všichni moc těšíme na mimčo, které by se nám mělo narodit na konci února - tak na nás myslete ať to všechno dobře zvládneme....

Pro Jaju: Přijde mi dost chladné, když píšeš: Kdybych otěhotněla, dám to pryč... jako by to byla věc. Já nejsem zásadně proti interupcím, ale zastávám názor, že by pro ně měl člověk mít hodně dobrý důvod. Je to usmrcení živého organismu, který už se začal rozvíjet. Podle mě by měl dostat šanci.

Mam dceru 3 roky (výchovně dost náročnou). Další dítě jsem odsouvala na někdy....za deset let...nikdy. Pak jsem neplánovaně otěhotněla. Dlouho jsem se stím nemohla smířit, strašně jsem se styděla, jak přemýšlím, že nemám radost atd. Narodil se mi syn - nejúžasnější a nejhodnější miminko pod sluncem. Jsem šťastná, že ho mám. Myslím si, že pokud o dítěti přemýšlíš, nebo si hledáš důvody proč ne, tak se spíš bojíš...čehokoliv. Kdybys další dítě opravdu nechtěla, tak si ani nevzpomeneš něco řešit. Přeju ti, ať to zdárně rozluštíš. Mě se rozluštění přihodilo samo a ...mít dvě děti je fakt lepší než jenom jedno. R.