Žárlivost

Zuzko, kdyby všechny ženy viděly život takto sobecky jako Ty,tak bych se asi opravdu dal na chlapy. Pochybuji,že jsi normální,přestože jsi na těchto stránkách upřímná.To je také jediné co lze hodnotit kladně.Ale to je upřímnost pouze na těchto stránkách jinak jsi sobecký pokrytec,který se neměl vdávat a žít jako motýlek.Létat z postele do postele a říkat tomu krásný milenecký život.Také jsem nebyl vždy v manželství věrný obvzlášť když jsem se ženil v devatenácti letech.Asi jako normální kluk bych se nespokojil s jedním nebo dvěmi poznanými ženami a s tímto vystačit do důchodu. Ale nikdy jsem nepřipustil,aby tím rodina trpěla a nebo dokonce žena plakala.Naopak z důvodu výčitek svědomí jsem ji pozval na dobrou večeři,koupil lístky do divadla,aby nic netušící měla pocit štěstí a spokojenosti jako jsem si já navozoval ve společnosti milenky,což nesmělo být na úkor rodiny .Asi by jsi měla jako je někde na světě množenství, tak Ty bys asi potřebovala mnohomužství. Prober se a nerozsévej kolem sebe smutek a navícc rozbiješ někomu rodinu.Co asi tomu řekne chudák jeho žena a nebo jste parta sadistů,který trápení druhého přináší nějaké uspokojení. Styď se.Taková jako Ty mne připravila v životě o děti a majetek jenom aby měla přítele s trochu větším mužstvím a aby ji stějně pomatené kamarádky záviděly o 13 let mladšího chlapa.Přeji Ti aby jsi to jednou poznala obráceně,pak snad se nebudeš ptát o radu.

Zuzko, nezdá se Ti, že chceš něco, co není možné? Pokud si musíš užívat někde jinde a nenést za to následky, tak musíš zabránit tomu, že Ti na to Tvoje milovaná polovička přijde. Upřímně, nedivím se Tvému muži, že radostí neskáče, že spíš s někým jiným. Tobě by to bylo jedno, kdyby Tě Tvům muž podváděl? Teďka mi odpovíš, že ANO, protože máš toho svého, ale otoč tu situaci. Chodíš do práce, nějak živíš rodinu, miluješ svoji manželku a máš pocit, že je vše, jak má být... pak jednoho dne zjistíš, že Tvoje představy vzaly za své a že Tvoje žena si užívá někde jinde, navíc, když přijde domů, je vysmátá a spokojená a šťastná a čerstvě pomilovaná. Co bys udělala a co by sis myslela, být Tvým mužem?

Markétko,se smskovým přítelem skutečně spím, miluju ho.Jenže já nechtěla řešit problém mé nevěry, ale žárlivosti manžela, který díky smsce na to přišel.Chtěla jsem jen pomoc, jak zvládnout problém žárlivosti, kdy on skutečně přemýšlí takže, když jsem před lety řekla ANO, jsem jen jeho.Mám manžela ráda a není to jen kvůli dětem, jen mi nedává tolik co přítel(nemyslím sex).Napiš mi prosím nebo i kdokoliv jestli je to tak nepochopitelné, mít někoho ráda, přát si jeho štěstí a přitom ho neovládat. Moje představa: Já mám přítele, nechceme rozbořit jeden druhému rodinu, jen prostě je nám ve volných chvilkách hezky. Kdyby můj manžel měl přítelkyni,která by ho měla taky ráda,on s ní byl šťastný,ale ani jejich vztah by nenarušoval náš rodinný život,naše manželství by fungovalo normálně a přitom by tam nebyla žárlivost a potřeba ovládat majetnicky druhého, tak tomu říkám ideální vztah. Nemusím vůbec vědět, jestli se s ní miluje nebo jen pije kafe, jde o to, že on bude s ní, bude mu s ní hezky a pak přijede k nám domů bude uvolněný a spokojený. Nebude podrážděný, protože ho naštval šéf v práci a zlost si vyleje na nás doma. Tak proč já žárlit neumím a on tak strašně moc.Já se třeba jedu po práci s přítelem vykoupat,smějeme se,povídáme a líbáme třeba ani nemusí dojít k milování nebo dojde na tom teď nezáleží, ale vrátím se domů a jsem plná energie. Neprožít ty 2 hodinky odpoledne a příjít domů po práci,kde si někdy lidi vylévají zlost právě na nás.Po práci nákup,přichystat večeři a být milá manželka,tak to mi nejde.Může tohle chlap pochopit?A jestli nějaký může, prosím poraďte, jak ho přesvědčit, že svoji žárlivosti mě ztrácí. Mějte se hezky Zuzka

Pro Petru - můj názor na věc je výše, nevěřím, že se s tím dá něco dělat, léčení je složité a velmi často neúspěšné. Z tvého psaní vyplývá, že jsi to ty, kdo má zájem vztah udržet, nebo na to, že je to špatné přišel sám ? Jsem-li schopen na vteřinu připustit, že to chce ON, potom asi udělejte jediné - mluvte o tom, mluvte o všem, otevřeně a bez dvojsmyslů, bez narážek a bez jízlivosti. Jenom se nesnaž couvat, protože potom tě bude mít tam, kde chce. Záměrně mu neříkej kam jdeš, kdo ti volá, od koho je SMSka a rozebírejte problém spolu. Vyhraješ až uzná, že máš PRÁVO mu být nevěrná, lhostejno, zda máš či nemáš v úmyslu to udělat, ale prostě máš to právo a on to musí sám pochopit. Opakuju - necouvej, protože potom budeš mít svatozář jen proto, aby tě s ní zmlátil. Dej vědět, jak válčíš, držím palce !!!

Oba fenomény spolu tak úzce souvisí a prolínají se, že je mnohdy opravdu obtížné určit co je příčina a co důsledek. Necítím se pověřen hodnotit, co patří sem nebo tam, jen jsem měl pocit, že Zuzka je schopná nevěry, ví to a nedělá to

Zuzko, trochu jsi zapomněla připsat do sekce žárlivost, že s tím smskovým přítelem spíš:)..to mi zase spadá do nevěry, ale třeba se pletu:))..

Ahoj zdravím všechny, které trápí toto téma.Začala jsem sice psát v této sekci na téma Nevěra, ale tady bude můj problém na místě. Děkuji za odpověď Timovi a kokroučovi. Máte pravdu, že přečíst smsky je hrozné, samozřejmě jsem se bránila, že se to nedělá.Jenže manžel byl tak nabroušen, že na číslo z mobilu odepsal, kde příteli vyhrožuje zničením, ať mě okamžitě nechá...Mě říká, že to dělal jen protože mě nechtěl ztratit. Na to jsem mu včera odpověděla, že to se mu právě povedlo, právě v době kdy vše klapalo, vše pokazil. Stále mu vysvětluji, že jde jen o kamarádství a velmi dobré přátelství. Je moc podrážděný, ale to jsme všichni tři. Přítel je mi velkou oporou, jenže když někomu rupne v bedně, tak víte jak to skončí.Jelikož manžel vlastní zbraň a má dobrou fyzičku,tak doufám, že tady budu ještě dlouho. Jsem ráda, že se můžu svěřit. Na ulicích mi je hrozně, je to neskutečně hnusný pocit, když mě možná někdo sleduje. O tom jsme taky včera dlouze diskutovali, prý už mě nikdo nesleduje. Nevím... Dneska v práci už aspoň funguju, včera jsem měla totálně vypnuto. Těším se na víkend k rodičům a dětem. Jak to dopadne dál uvidím. Přeju Vám všem pohodu v těle. Kokrouči a Time díky ještě jednou Ahoj Zuzka

Přítel žárlí a zdá se, že mu to začíná ujíždět pod rukama (obrazně řečno), ale chce s tím něco dělat.Jak ho nejlépe podpořit, aby vše bylo OK a vztah se nezhroutil? Díky P.

Vsechny moc zdravim, v pondeli prijedou dve holky v mem veku do Spanelska na 3 tydny s nami bydlet. Pozval je otec meho pritele. Ze zacatku jsem delala sceny, vubec je nezname a to s nama budou bydlet? Mela jsem predstavy typu: budou svadet meho milacka...svemu priteli verim, ale nemam rada kdyz me provokuji nejake zeny...Kdyz svadi pred myma ocima-to bych je proklinala, jak si to mohou dovolit v me spolecnosti? Chlap to nekdy ani nepozna... Kazdopadne doufam, ze to budou fajn holky se kteryma bude sranda.Jestli ne-dostanou do nosu, cha cha cha Ted vazne: docela se bojim sdilet jednu kuchyn, koupelnu, neznam je...

Jak se vyrovnat s zarlivosti na SMS?Kamaradi jich dostanou hodne a ja se musim spokojit s jednou denne.Proc jim jich posila vic kdyz miluje me?

Taky zavidim vsem,co veri svym manzelum a pritelum. Ja sama jsem tak strasne zarliva, rekla bych az paranoidni, ze me to nici a hledam nejakou pomoc. Mam hodne kamaradek,ale porad jim rikat to,co me trapi je pro ne asi prilis. Jsou v teto veci jine jako ja. Uz asi potrebuju psychiatra a tak hledam na netu a prvni co se me na netu "naslo" je tento server.No nevim jestli tu najekou "doktorku" najdu,ale mozne je vsechno,ze?:o)

Nikdy neříkej nikdy!!!Ale jinak je fajn, že tak bezhlavě věříte svému manželovi, nemůžu než vám závidět.

Ahoj mohla bych se zeptat jestli existuje nejaka spolecna posezeni a pokecani o zarlivosti mel by nekdo zajem.

Ahojky všichni!Moc vám všem držím palce, myslím, že žárlivost se dá překonat nebo aspoň zmírnit. Mě se to, trošku povedlo, trošku s tím ještě zápasím. Na mě přítel žárlí, sám říká, že dost. Mě je to příjemný, protože jsem zažila partnera, který nežárlil a v konečné fázi snad po mě pomalu chtěl, abych byla nevěrná, aby mohl i on a nemusel si nic vyčítat (asi, ale to je pryč, naštěstí). Já žárlivá být ale nechci, chci, aby se ke mě přítel vrátil pokaždé rád a beze strachu, co zas vyslechne doma. Jenže, nedaří se a my se skoro pokaždý, když má někam jít, dohádáme pomalu až k rozchodu. Přitom já mu věřím, vím jak se chová ve společnosti, s kym se jak baví, stýká, s holkama toho moc nenamluví, věřím, že je se mnou jinak spokojený. Takže hledám důvod, proč mě tak štve, když má někam jít beze mě, nemyslím třeba jenom to pivo, ale třeba když jde někam pomáhat (stěhování, výlov, nic pro ženskou), prostě když třeba tráví čas se známejma. Asi se toho za dva roky soužití nahromadilo dost. A několik důvodů už taky nacházím. Třeba, je hrozně nespolehlivej, jen párkrát přišel domů tak jak slíbil, myslím, že ve mě tak vzbudil pocit, že nejsem na 1.místě a že teprve až když nemá s kým být, tak jde za mnou. Asi to tak není, ale fakt to tak občas cítím, i když samozřejmě jak kdy. Za další, když má telefon, tak hned mizí co nejdál, aby ho nikdo neslyšel, co si pak můžu myslet, žejo, ale i to mi vysvětlil, že se prostě stydí, když ho někdo slyší jak telefonuje. A ještě bych asi pár takových věcí vzpoměla, co mi vadí. Je to tedy žárlivost, když mám vztek že zas někam mizí? Jsem z toho strašně zmatená, nechci na něj být zlá, ale sám mě k tomu donutí. Pokusy o vysvětlení nám ztroskotaly, protože on je navíc cholerik, takže než něco pochopí, to je křiku! Jak mu mam ale říct, že si nepřeju být ta, která ho drží u boudy, ale zároveň mi není jedno, že tráví čas někde jinde? Mimochodem, jak mám jít někam já, tak můžu počítat s tím, že on nebude ten, kdo na mě bude čekat doma v pelíšku. To se stalo jen jednou a ještě si pro mě přijel hned co jsem nahlásila konec zkoušky. Máte někdo podobné zoufalé pocity nebo opravdu jen žárlíte na případné ženy v blízkosti partnera? Nebo jsem opravdu jen zlá a nepřející semetrika? Vždyť nám všechno jinak klape, domluvíme se na všem, ale jak jde o vlastní zájmy či koníčky, tak jsme na sebe jak vosy. On zřejmě jen žárlí, já ne, ale zato mi vadí, že se baví beze mě. Co jsem to za ženskou? Poradíte? Dík, G.

Milé dámy, z vlastní zkušenosti vím, že žárlivost nic nevyřeší. Je to jen nepříjemný stav mysli, který může vést až k depresi. Žárlivostí užírá člověk jen sám sebe a ubližovat si je ta největší hloupost. Věrnost v partnerovi buď je nebo není, a i když se rozkrájíte na kousky, tak tomu nezabráníte. Pokud ten druhý bude chtít podvést, tak to prostě udělá. Problému nezabráníte tím, že si budete ubližovat

simco,jsem moc rada, ze jsi tohle napsala, protoze mam uplne stejny problem. zarlim na pritele, i kdyz mi k tomu nedava prilezitost a kdyz jde nekam sam, tak si vymyslim ty nejhorsi scenare. a to si taky nemyslim, ze bych mela nejake moc nizke sebevedomi. asi se taky podvedome desim konce vztahu, kdyby on neco provedl.no doufam, ze tu taky najdu nejakou dobrou radu:-)))

Moc hezky napsany,asi mas pravdu.O tom,ze je mi partner verny,si jista nebudu nikdy,takze je to opravdu jen muj problem,budu o tom premyslet.Diky moc za rady,moc to pomaha si takhle s nekym o tom napsat!

Dobře, Simčo, ale musíš jít ještě hloub, abys zjistila proč žárlíš a jak se toho třeba i zbavit nebo omezit to. Zamysli se a řekni si, co bys cítila, kdybys věděla, že tě partner podvedl? Zkus si to živě představit. Jaké konkrétní pocity bys měla? Nejde jen říct jsem žárlivá a basta. To je jedna věc, druhá je přijít na to, jak a proč to vzniká. Nejde o to, že to umožní okolí (tu nevěru), jde o to, co to s tebou dělá uvnitř. Protože když se nad tím zamyslíš, uvědomíš si vlastně, že nevěrný ti může být jakýkoliv muž, takže ho kvůli tomu měnit, podle mě nemá moc smysl. Nevěra tu byla a je a určitě pořád bude. V podstatě je to taková kolegyně manžeství nebo partnerství. My ji nezastavíme, jediné, co nám zbývá je, se s ní aspoň trochu vyrovnat. A už jen to, že žárlíme znamená, že někde máme problém...

No asi jsem "zpitomela" z okoli,kde se plno navzajem podvadi a tech,kteri jsou si verni,je jako safranu...Takze asi proto. A co by to pro me znamenalo?Myslim,ze bych nikdy nebyla schopna na pripadnou partnerovu neveru zapomenout,takze by to byl pravdepodobne konec naseho vztahu.A toho se desim nejvic...

Zarlila jsem vzdycky,ale vzhledem k tomu,ze je to moje nejvetsi laska,tak i o to vic zarlim...Nevim,jestli mu duveruju,spis jo,ale ten cervicek tam hloda.Je to tezky....