Závislost na mužské pozornosti-potřeba partnera.

Zelenoocko, myslim, ze v podstate vetsina alespon trosku submisivnejsich lidi ma tendence, kdyz si najde partnera, byt pro nej idealem. To znamena, ze se vlastne chova tak, jak by jeho partner chtel, aby se choval. Tim se dostava do situace, kdy se stale pretvaruje. Tenhle stav se bud zlomi v nejake krizove situaci, kdy se uz nevydrzi pretvraovat a ukaze se v pravem svetle (pak casto nastava prusvih), nebo se v tom zkratka utopi a ztrati komplet svou osobnost a zije zivot nekoho jineho. Myslim, ze to bude tvuj pripad...nevahej a zajdi k psychologovi!!!

Ahoj zelenoocka, tiez sa mi stalo nieco podobne, postupne som sa vo vztahu stracal, sebavedomie mi riadne klesalo, a ked sme boli od seba akoby sa na mna nalepili priatelkine vlastnosti co sa mi nepacili a moje dobre boli fuc, pomohol mi abstak = ze sme sa rozisli a boli od seba, a snazil som sa zit podla svojich predstav, no este nie som uplne fit, sem tam na nu mzslievam aj dost velmi aj sme sa stretli je mila no dava mi najavo ze pokracovati nechce, asi to viem i ja ze to neni ONO ako to ma byt, no uplne sa momentalne stym vzrovnat neviem, asi casom, M.
Lenke: moze byt fajn knizka co spominas no ak by bola moznost tak radsej zvolim neknizkove postupy

Ahoj Zelenoocko, kup si knizku Zakladni formy strachu (maji ji v dost obchodech v sekcich psychologicka literatura, ted jsem ji videla i na strankach Doktorky). V tehle knizce jsou lide rozdeleni na ctyri typy podle sveho primarniho strachu. Ty, podle toho co pises, patris k tzv. depresivnim osobnostem, kteri nedokazi zit svuj zivot jinak nez skrze sveho partnera. Ja jsem na tom uplne stejne, ale snazim se to zmenit. Ikdyz nejvice asi pomuze psychoterapie.Kdyz si ale prectes tuhle knizku, tak udelas velky krok kupredu...Lenka

čau ženská. co takhle vyrazit v tejdu někam s kámoškama na dámskou jízdu ? Je to určitě odreagování.

no, holka, docela te chapu,taky mam k tomuhle sklony, asi to nepujde zvladnout okamzite a ted hned,podle me ale staci zamerit se na jdnu vec a tu si delat po svem,ikdyz to bude malickost. Mozna je to tim,ze vlastne ani nevis, co mas rada a co se ti libi,tak to zjistuj kdyz ses sama,treba o vikendu kdyz se nevidite a pak vedome se toho drz,ikdyz ses s klukem. lehce receno,co?

mam hodne velky problem ve vztazich s muzi. temer vzdy, kdy si najdu partnera, zacnu jim byt uplne posedla, jako kdybych ztratila svou osobnost-bud se stavam jeho kopii, nebo kopii jeho byvalych partnerek. Je to jakoby samovolne...zacnu byt uplne posedla jeho zajmy, jeho "svetem", neustale na nej myslim a je mi smutno. Nedelam "stihacku", v tomhle se hlidam...ale proste to nejsem ja.Mam pocit ze to nejde ovladnout, vim ze to neni laska, ze to trapi me a obtezuje partnera.Obcas myslim i na sebevrazdu, nevim jak dal...najde se nekdo kdo mi rozumi a dokaze i poradit?Jak se mam naucit zit sama- i bez partnera, byt sama sebou?