Úleva a závislost – realita pro statisíce Čechů

Ještě problematičtější je struktura takto zneužívaných látek – data naznačují, že 96 až 125 tisíc Čechů zneužívá nebo nesprávně užívá sedativa, hypnotika nebo anxiolytika (typicky léky proti bolesti, nespavosti a úzkostem). Dalších 49 až 60 tisíc lidí tímto způsobem užívá opioidní analgetika – tedy látky, do nichž patří i široce diskutovaný syntetický opioid fentanyl a veškeré jeho náhražky a alternativy.

„Samoléčba je atraktivní, protože přináší rychlou úlevu. Je ale spojena s vážnými riziky, mezi které patří závislost, psychiatrické problémy, negativní interakce s léky a – paradoxně – i zhoršení původních obtíží. Nadměrné užívání alkoholu například v delším časovém horizontu prohlubuje deprese a závislý potřebuje vyšší dávku, aby dosáhl zamýšleného účinku. Klinické a behaviorální intervence, terapeutické přístupy a komplexní péče jsou přitom vědecky podložené jako medicínsky i sociálně efektivní řešení. V situacích, kdy formální péče není dostupná, nebo ji pacient vnímá jako nedostatečnou, se může samoléčba – byť i nevědomě – jevit jako jediné možné řešení, jak vůbec zvládnout běžný život,“ upozorňuje Dékány.

Podle evropské studie ESPAD 2024 k samoléčbě sahají i dospívající. Přestože mezi mladými lidmi v posledních letech klesá spotřeba tabáku a alkoholu, roste naopak experimentování s psychoaktivními léky bez konzultace s lékařem – například proti bolesti či úzkosti. I v této věkové skupině tak často samoléčba slouží jako způsob, jak zvládat stres nebo psychické obtíže.

Nízkoprahovou a dostupnou podporu přitom nabízí právě bezplatná Národní linka pro odvykání 800 350 000. „Klienti zde mohou s adiktologickými specialisty konzultovat své obtíže i případné úvahy o samoléčbě. Dostávají odborně podloženou podporu, informace a v případě potřeby také doporučení na další odbornou péči,“ doplňuje Mgr. Zuzana Hrzalová, ředitelka Národní linky pro odvykání.

MK