Za kožními problémy často stojí životní styl, ale i genetika

Řeč je především o kouření, nedostatku spánku, stresu, nevhodné stravě nebo třeba UV záření. Když se k tomu navíc přidají genetické predispozice, které nám ne vždy hrají do karet, výsledkem je ochablá, šupinatá kůže se sklony k akné, růžovce nebo také hlubokým vráskám. Co jsou to aktinické keratózy? A jaké geny mohou urychlovat stárnutí?

Dynamický orgán, který slouží jako nezbytná bariéra proti působení okolních vlivů. Kůže představuje jeden z klíčových aspektů lidského zdraví, jehož úkolem je ochrana, regulace tělesné teploty, podpora imunitní obrany, udržování vnitřní rovnováhy a vnímání dotekových podnětů. Skládá se přitom hned ze tří vrstev, z nichž každá plní svou specifickou funkci. Epidermis – vrchní vrstva – je tvořena hlavně keratinocyty, které mají na starosti produkci potřebného keratinu zajišťujícího odolnost pokožky, melanocyty vytvářejícími pigment melanin pro ochranu před UV zářením a imunitními buňkami. Dermis – střední vrstva – představuje zásobárnu kolagenu, elastinu a kyseliny hyaluronové. Určuje tak, jak moc je kůže pevná a pružná. V podkoží poté nalezneme vrstvu tuku, jež zastává ochrannou funkci a je místem, kde se ukládá energie. 

Jedná se tedy o komplexní systém, který je však vlivem celé řady faktorů velmi snadné narušit. Ať už jde o každodenní zlozvyky či dlouhodobé psychické vypětí, pokožka trpí a ztrácí svou přirozenou rovnováhu, vitalitu a zdravý vzhled.

Červenohnědé skvrny jako předzvěst karcinomu

Hluboké vrásky, suchost, ochablost, pigmentové skvrny, akné nebo také zhoršená schopnost hojení ran – kůže na působení nežádoucích vlivů reaguje různě. A co ji tedy nejvíce škodí? Mezi hlavní příčiny narušené regenerace buněk, změn pigmentace, zvýšené citlivosti nebo také snížené produkce kolagenu patří chronický a oxidační stres, záněty, nedostatek spánku, ale i kouření a špatná strava. Vůbec nejnebezpečnější je pro pokožku dlouhé a časté vystavování se slunci. „Nadměrným působením UV záření dochází k hromadění mutací v DNA kožních buněk, rozpadu kolagenu a elastinu, poruše pigmentace a oslabení imunitní ochrany kůže. Typickým projevem jsou tzv. aktinické keratózy, tedy drsné, šupinaté, červenohnědé skvrny, které se objevují hlavně na obličeji, uších, krku a rukou. Ty jsou často považovány za přednádorový stav, jelikož část z nich může postupně přejít do spinocelulárního karcinomu,“ varuje Ing. et Ing. Barbora Procházková, Ph.D., jež se mimo jiné podílí i na vývoji genetických testů a analýzách střevního mikrobiomu v Chromozoom. Ne vždy však máme osud naší kůže čistě ve svých rukou. Významnou roli totiž může sehrát také genetická informace.

I genetika má svůj podíl

To, s jakými geny se člověk narodí, do jisté míry ovlivňuje strukturu, vzhled ale také vnitřní procesy, jež se v pokožce odehrávají. Genetika ovlivňuje typ kůže, barvu a hustotu pigmentu, rychlost regenerace buněk, tvorbu kolagenu a elastinu, elasticitu, míru hydratace nebo také náchylnost k akné, růžovce či dermatitidám. Člověk rovněž může mít různé predispozice k rychlejšímu stárnutí a citlivosti na UV záření. 

V případě, že nám genetika příliš nepřeje, kůže bývá citlivější, stárne rychleji a často trpí kožními vadami či onemocněními. „Vlivem mutace genu FLG se člověk může potýkat se slabší kožní bariérou. Pokožka je tak více suchá, šupinatá a náchylná k ekzémům. Varianty v GSTM1 a SOD2 zase snižují schopnost kůže neutralizovat volné radikály, a tím urychlují její stárnutí. Varianty v IL6 a TNF mohou zvyšovat predispozici k zánětlivým reakcím, které hrají roli i u akné či růžovky. Geny se podílí také na správné funkci melanocytů – pokud pracují nepravidelně, podporují tvorbu pigmentových skvrn a pih a přispívají k nerovnoměrnému tónu pleti. Většinu těchto predispozic lze dnes však snadno a včas odhalit genetickou analýzou, kterou nabízíme i v Chromozoom. Na základě testu člověk jednoduše zjistí, jak je na tom třeba s tvorbou vrásek, elasticitou kůže nebo také citlivostí na slunce, což mu poté může sloužit jako užitečný odrazový můstek pro úpravu každodenní péče a stanovení preventivních opatření,“ popisuje genetička Procházková

Genetika může mít ale i pozitivní vliv na fungování tohoto dynamického orgánu. Jedinec s dobrým genetickým základem daleko lépe zvládá například občasné působení stresu, slunce či dopad nevhodné životosprávy. Jeho pokožka je odolnější a pevnější. Geny mohou přispět také k produkci kvalitního kolagenu a elastinu a podpořit přirozenou schopnost udržení potřebné vody. Díky tomu je kůže dobře hydratovaná a odolnější proti suchu či dráždivým látkám. Genetické predispozice jsou však jen jedním z dílků komplikované skládačky – zdraví naší kůže vychází hlavně z každodenních návyků a pravidelné rutiny. 

Sjednocení tónu pleti zajistí vitaminy C, E a B5

Nejprve je dobré se zamyslet nad dostatečnou hydratací. Kromě optimálního pitného režimu kůži pomůže i lokální aplikace hydratační kosmetiky, jež přispěje k obnově kožní bariéry a uzamknutí důležité vlhkosti. Opomíjet bychom neměli ani působení chronického stresu, jež mimo jiné ovlivňuje i hormonální hladiny v těle. Měli bychom se proto snažit snížit jeho celkový dopad na minimum. Pomoct nám přitom může pravidelný pohyb, čas vyhrazený jen pro sebe, meditace či kvalitní relaxace. Právě odpočinek ve formě spánku je pro pokožku zásadní. Během noci totiž probíhá obnova buněk a tvorba kolagenu. Zároveň je vhodné minimalizovat vše, co pleti určitě neslouží – ať už jde o kouření, slunění bez potřebné ochrany nebo stravu založenou na zpracovaných potravinách plných cukrů a nezdravých tuků.

Ideální je myslet také na dostatek klíčových vitaminů a minerálů. „Vitamin A ovlivňuje obnovu kožních buněk a nepřímo i funkci mazových žláz, C je zase nezbytný pro kolagen a hojení. Vitamin E chrání před oxidačním stresem a D ovlivňuje imunitní systém, a tím nepřímo i obranyschopnost kůže. B-vitaminy podporují metabolismus buněk a některé – například B3 (nikotinamid) – zlepšují funkci kožní bariéry. Při akné pomáhá především vitamin A a B5. U pigmentových skvrn je dobré se zaměřit na vitamin C, E a nikotinamid (B3). Pokud člověka trápí křečové žíly, určitě by měl sáhnout po vitaminu C, rutinu a flavonoidech pro pevnost cév. Obecně je proto dobré přijímat dostatek ovoce, zeleniny, bílkovin, zdravých tuků a omega-3 mastných kyselin. Za zvážení stojí také kvalitní doplňky stravy, které často nabízí kombinaci hned několika těchto látek,“ dodává genetička.