Marihuana - zdroj obdivu i zatracení

Přibližně před 10.000 lety, ve stejné době, kdy lidé začali vyrábět keramiku a pracovat s kovem, začali i tkát konopné látky. Od 27. století před naším letopočtem až do století minulého bylo konopí včleněno do všech kultur Blízkého východu, Indie, Číny, Japonska, Evropy a Afriky pro kvalitní vlákno, užití v medicíně, jako olej ze semínek, ale též pro své meditativní, euforické a relaxační účinky.

Ačkoli řecké a římské civilizace rozhodně měly přístup k poživatelným formám konopí, bylo tehdejší oficiální drogou víno. Ranní křesťané tyto preference převzali. Avšak pohané přidávali do vína různé byliny, k nimž patřilo i konopí. Používání jiných opojných látek než alkoholu se tudíž ztotožnilo s pohanstvím a křesťanský svět se k němu otočil zády. Pozměňování vědomí pomocí jakékoli jiné rostliny než vinné révy bylo považováno za formu čarodějnictví. Církev jej zakázala a inkvizice vynutila.

V roce 1430 byla například Johanka z Arku obviněna z užívání čarodějných bylin, pomocí kterých slyšela své "hlasy", a poté byla upálena na hranici. Nejpopulárnější čarodějnou bylinou té doby bylo právě konopí. V roce 1484 papež Inocenc VIII. vyhlásil, že konopí spolu s jinými bylinami hraje hlavní roli v rituálech uctívání satana. Do konce období inkvizice mohlo pouhé zapálení listů drogy skončit upálením na hranici.

Konopí se však dále pěstovalo jako přírodní materiál pro manufaktury. Plachty a provazy Kolumbovy lodi byly vyrobeny z konopí stejně jako plachty a provazy legendární Mayflower. Až do občanské války byly rostliny konopí hlavní plodinou Severní Ameriky a hrály významnou roli v její koloniální i ekonomické politice.

V lékařství se marihuana stala jedním z mála léků proti bolesti. Během 19. století se konopí předepisovalo na spoustu potíží. Až do roku 1942 například figurovalo na seznamu léčiv Spojených států jako extractum cannabis, nebo výtažek z konopí.

V druhé polovině devatenáctého století se začal extrakt z konopí v Americe využívat obchodně: firma Grimault and Sons vyrobila kanabisové cigarety proti astmatu. Konopí se běžně požívalo či kouřilo ve formě hašiše, zkoncentrovaných částí rostliny, obsahujících účinnou látku THC. Hašiš se volně exportoval z Indie. Od občanské války se například prodávaly hašišové bonbóny. Na jejich obalu stálo: "Hašišové bonbóny. - Kouzelná arabská ganja v cukru. - Nejpříjemnější a neškodný stimulant. - Léčí nervozitu, slabost, melancholii atd."

S novým stoletím však přišla změna. Kampaň, kterou zahájil ve třicátých letech 20. století v USA Federální úřad pro narkotika, zobrazovala marihuanu jako mocnou, návykovou látku, která může uživatele zavést do drogové závislosti. Za "vstupní drogu" k závislosti ji mnozí považují dodnes. V padesátých letech se stala doplňkem generace amerických beatniků, v následné dekádě ji kouřili vysokoškolští studenti v Americe i v Evropě a "tráva" se stala symbolem vzpoury proti autoritám.

Dnes je marihuana ve většině států postavena mimo zákon, nicméně její lékařské využití požívá jistý comeback. Četní pacienti s roztroušenou sklerózou, AIDS či zeleným očním zákalem se k ní - na základě doporučení některých lékařů - obracejí jako k levné rostlinné pomoci. Rovněž pacientům s rakovinou je občas doporučována na zmírnění vedlejších účinků chemoterapie. Samozřejmě s upozorněním na možná rizika jejího užívání, podobně jako u jiných léků.

Konopí má mírně sedativní účinek, který vede ke zvýšení krevního tlaku, zvýšení chuti k jídlu, pocitům uvolnění, mírné intoxikaci a zvýšené sociabilitě. Může působit krátkodobé výpadky paměti a ovlivnit tělesnou koordinaci. Předávkování může způsobit koma, ale dosud nebyly zaznamenány případy smrtelného předávkování. Dlouhodobé užívání drogy může způsobit rakovinu plic, bronchitidu a další dýchací potíže spojené s kouřením.

Marihuana může poškodit i imunitní systém, způsobit psychické poruchy, jako je deprese, halucinace a záchvaty paniky. Těhotné ženy, které ji kouří, mají zvýšené riziko porodu dětí s nižší porodní váhou a s leukémií.

Autor: Jitka Bojanovská - ČTK