Panická porucha PP7

Evíčku - zažila jsi podobné "radosti" jako já. Až na to, že pro mě táta po první facce, kterou mamce dal, přestal existovat a já pro něj asi taky. Nepromluvíme spolu ani slovo.
Lenko - jen aby můj přístup nebyl zase až moc chápající:-) Musím to dokázat a neudělat stejnou chybu podruhé.

Ježiš, doufám, že mě tu nebudete kamenovat za to co jsem napsala pro Jitku, když je můj život taky jako bordel na kolečkách. Jen jsem jí tím chtěla vyjádřit podporu a aby věděla, jak moc jí chápu.

Jitko, ani nepřemýšlej o tom, že bys neměla pracovat s dětmi. Máš za sebou další zkušenost a myslím, že už sis z toho vzala ponaučení. Nepřiprav ostatní děti o svůj skvělý a chápající přístup.

Jitko, když jsem byla malá, u nás to bylo na denním pořádku. Táta si rád dal "do nosu", pak to bylo peklo. Někdy padla i ta rána, když pak byl zas normální, byl to pro mě nejhodnější a nejchytřejší táta na světě. I když jsem byla malá, neměla jsem zas takový rozum, ale chápala jsem, že to není v pořádku. Vánoce u nás každoročně probíhaly tak, že se táta opil, vzal provaz a řval na nás, že si to jde hodit. Já brečela, ségra brečela, máma ze začátku taky. Samozřejmě, nešel si nikam houpat, šel do hospody, pak se vrátil a jako by se nechumelilo. Až jednou, zase stejná situace, máma řekla, na, tady ten špagát máš a jdi. A bylo vymalováno. Táta šel, vrátil se za chvíli a asi mu došlo, jak nás moc trápí. Když táta umřel, nikdy jsem to nebrala jako úlevu. Byl přísný, za špatnou známku jsem dostala strašně nařezáno a máma se mě nikdy nezastala. Spíš to vysvětlila tak, že táta ví co dělá a že jen chce, aby ze mě něco bylo. Ona to vlastně tiše trpěla, trpěla mu i jeho nevěry. Když jsem dospěla, tak jsem se jí ptala, proč od něj neodešla, alespoň kvůli nám, když ne kvůli sobě. A byla jsem za tu hroznou dceru, která neví co mluví a že si musím uvědomit, jak nás táta měl moc rád. Ano, ale najevo nám to začal dávat až když umíral. To už bylo pozdě. Chci tím jen říct, že ženská, která si nechá tohle všechno líbit to bohužel možná tak chce. Možná že si zvykla. A možná že to bere jako takové celoživotní přetahování kdo to dýl vydrží. Ale nakonec to všechno odnesou akorát děti, které se tomu nemůžou bránit. Já se prostě nikdy nebudu zastávat žen, které se nechají týrat, ať psychicky nebo fyzicky, možná se odhodlají zavolat policii a pak nakonec obvinění stáhnou. Protože pokud je jim v tom tak zle, ale dál v tom žijí, není jim pomoci, musejí chtít. Pro Tebe by bylo asi nejlepší se neohlížet na rodiče, vím že je to těžké, ale jsi starší než jsem tehdy byla já, Ty se můžeš bránit. Odejdi, najdi si cokoli, nějaký pajzl podnájem a práci. A fakt se neohlížel. Možná že pak rodičům dojde, že ty jejich hádky, které je možná i baví a berou je jako standard Tobě ubližují a máš toho dost. Třeba se chytnou za nos, protože i oni o něco přijdou, protože zatím Tě obírají o normální život oni a samozřejmě Ti asi musí být strašně. Máš je ráda, nechceš aby to tak bylo, ale pokud za tím neuděláš tlustou čáru, nic se nezmění. A hlavně nikdy nebudeš v pořádku psychicky a těžko si splníš své sny, které máš - práci s dětmi. To je sice moc krásná, ale taky moc náročná práce. A já Ti přeju hodně štěstí, aby se To alespoň kousíček z toho povedl, pak už to půjde samo. Jen udělat ten krok. A s tím bydlením, znám spoustu lidí, kteří nemají peníze na pronájem. Hodně z nich si dalo inzerát a třeba tři bydlí spolu, podílejí se na nájmu. Sice je to asi hodně omezující a záleží na tom, jak si ti lidé sednou. Ale pro začátek to je taky možnost.

Jitko k tomu "bodu" se určitě dopracuješ , udělala jsi stejnak ohromný pokrok se sebou!!!

O práci někde mimo domov i s ubytováním jsem uvažovala, ale na to prostě nemám. Chtěla jsem to zkusit a bydlet u sestry, jenže se asi domluvily s mamkou a nechce mě u sebe.
Ještě jsem se nedostala k bodu, kdy dám přednost samotě někde daleko, před "vlídnou a milující" atmosférou domova.

Holky, děkuju za reakce.
Pajko - asi máš pravdu, že je to prostě jejich komunikace. Ale mamka tátu provokuje schválně a je jí úplně jedno, že já ty jejich nesmyslné hádky strašně špatně snáším. Protože od hádek a nadávek je jen krok k fyzickému útoku, ani toho bohužel mamka v minulosti nebyla ušetřena.
Od září začnu pracovat v resortu školství, ale zase jen na částečný úvazek. Nechci to zatím blíže specifikovat. Mám strach z reakcí anonymů, potom co se stalo před prázdninama. Asi bych s dětma vůbec pracovat neměla.
Chtěla bych dělat ještě něco navíc. Určitě pro děti. Možná tělesně nebo mentálně postižené.

Tak manžel mluvil s Honzou a je všechno OK. Chvála Bohu. Mi spadl balvan ze srdce.

Jitko,tak to je síla, nechápu jak to můžeš vydržet:-(( Nepřemýšlela jsi při hledání práce o tom, že by sis sehnala nějakou hodně daleko a třeba s ubytováním?

Ahoj lidi

JITKO , fakt děs s Tvými rodiči , souhlasím s tím co píše Dita, pokus se vymanit z jejich vlivu,taky se vůbec nedivím tomu jak se cítíš....Musíš to sama nějak rozetnout , pořádně se naštvat a osamostatnit se .Tak Ti taky držím palce.

LENKO, u story s andulkou Cyrdou jsem se nahlas smála , až muž sondoval čemuže se na netu tak řehním :o))
syn se určo ozve to bude ok , neboj:o))

PAJKO , Andulka děkuje za gratulaci:o))
moc se mi líbil Tvůj dnešní příspěvek , kde popisuješ co se Ti honí hlavou při plavání

OLGO, jseš šikula , nepodcenuj se!!!Naopak se pochval , sic Ti nebylo moc do zpěvu při té cestě se sousedkou , ale dokázalas to a to se POČÍTÁ!!!!

HANKO , vše nejlepší ke svátku , co kocour?Když už se takhle schovává tak jistě bude brzy OK:O))

EVI KRK , co Vaše psí holka?A co Ty?Taky jsem dnes absolvovala den po doktorech.
SONO jsem měla ok , ŠŽ , je bez patol. nálezu, tak jsem si celkem oddychla, jen cholesterol mám já i muž mírně zvýšený ato se přitom stravujem doc. zdravě , ale jak mi bylo řečeno může to být dědičná záležitost, moje i mužova matka se stím choles. léčí.Takže budem se stravovat ještě o něco zdravěji než doposud:))

VŠEM PŘEJI PRIMA ODPOLEDNE

Jitko, ta konverzace mi připomíná Slavnosti sněženek, tedy Hrušínského manželku... Nelíbí se mi, ale na druhou stranu uhlazenost a kultivovanost jazyka nutně krásu a plnost vztahu nedělá... Dokonce může být ještě trýznivnější. Připomnělo mi to jiný film s výrokem: "Ten tón, ten tóóón !!!"
Vaši si oba zvykli, taťka si zvykl a mamka nakonec taky, když se nebouří.
Ani alkoholismus se nutně nerovná vulgárnost.
Rozhodně Ti nezávidím takovou kulisu...
Smysluplná je každá práce...nezisková i zisková, jenom ta nezisková je asi bohulibější, pokud se nenajde chtivý jedinec, který z nezisku urve zisk a smysluplnost kopne do autu.
Představuješ si něco konkrétního?

Jituš.Ahoj. Dobře,žes to napsala,aspon je jasné,odkud tvé potíže pramení.Je mi tě lito.Tím spíš bych se být tebou,ač věřím,že je těžké se vzpeřít sama sobě a donutit se,hoonem chystala vypadnout z domu! Takhle tě i máti vlastně trápí,nejen otec svým hulvátským,nelidským chováním.Holka,je na tobě s tím nějak naložit,bohužel.Jsi rezignovaná,nedivím se,že necítíš nic, jen smutek...do ničeho nemáš náladu,chut, energii.Takhle se z toho s nimi pospolu nevymotáš.Náhled na chlapy máš negativní díky tomu,co vidíš doma,šak to víš asi sama.Držím palce,at se dokážeš sama na to vše nasrati,vzepřít se a žít svůj hodnotnější život,než mají oni.Troufnu si napsat,že od tvé mámy to není OK,fér,že sobecky řekne, že si zvykla...kvůli tobě ho měla už dávno poslat někam!

Rozhodla jsem se, že po prázdninách se pustím do něčeho smysluplného. Asi založím nějakou neziskovou organizaci nebo budu alespoň do nějaké chodit pomáhat. To jsem si tak pěkně vymyslela a řekla jsem to mamce.
Reakce

Pajko, snad zítra večer už budeme mít od Honzíka nějaké zprávy, protože to už by měl být u své náhradní rodiny. Ale to čekání je síla.
Maluju jak nejrychleji to jde, přece nenechám Cyrdu trpět:-)))

Evikrk, co Ajda, je to s ní lepší?
Hanko a co Šmoula, zlepšuje se?
Teď jsem listovala v novinách a narazila na článek a fotky ze ZOO před 5ti lety. Dali tam fotku vyčerpaného Kadíry... tak mě přepadla zase nějaká smutná nálada.
No půjdu zase uklízet, protože to tady vypadá jak po pumovém útoku..a to děti jen balily na tábor. Snad přijdu na jiné myšlenky

Leni, ještěže jsou Tví mazlíci takoví magoři, jinak bychom se ani nezasmáli :-) Maluj rychlej, smutný Cyrda mě dojímá, zkrať jeho žal !!!

Lenko, třeba si za ním zaletíte :-) Dnes je možné vše a rok tak uletí... Podstatné je, že se vidět můžete, dřív to nebylo možné, měla jsem bratra v emigraci a 21 let nebyl doma :( Teď se máme, cestujeme si světem křížem křážem, když na to máme náturu a když ne, užíváme se domoviny...

Ještě vám musím napsat o andule co jsme koupili mé mamce, když musela nechat utratit svého psího skoro 19ti letého mazlíka. Nejlepší je, že mamka Cyrilka( andulka) nejdřív vůbec nechtěla a chtěla mě s ním vyhodit. No a teď je to její nejlepší kamrád a má ho prý i místo TV. Prý většího komika jsem jí vybrat nemohla.. a ještě ke všemu je to sexuální maniak. Dala jsem ho mamce i s takovou plastovou andulou( ovšem tu jsem musela nejdřív nabarvit, protože ty hrůzy co ve Zverácích prodávají, tak jsou spíš odpuzující) A milý Cyrda se až po uši zamiloval a používal umělou anču, nebo spíš tu kuličku co tam byla jako závaží i několikrát denně ke svému ukojení. No a anča jeho časté používání nepřežila a kulička uapdla. Přilepit už nejde a tak mamka vyrazila do Zverimexu s tím, že Cyrdovi sežene jinou milenku. Sehnala, ale je tak odporná, že jí Cyrda totálně ignoruje a je z toho smutný. Takže jí budu muset zase namalovat a snad se mu bude líbit. Někdy mám pocit, že zvířata která koupím, jsou samí magoři...
Barnabáš je taky magor... už je dost velký a nedávno se mi celý nafouklý a syčící zakousl do prstu... visel mi na něm a nechtěl se pustit, ještě teď tam mám otisk jeho ostré pilky. Budu ho muset vyfotit,když mi visí na prstu, tak je celkem v klidu, takže se snad vyfotit nechá:-) aby jste viděli jak hezky vyrostl.
A už si zase brousím zuby na jednoho leguánka... ten snad takový kousavý magor nebude.

Dnes jsem se dopoledne v bazénu z počátku trochu přemáhala... Myslela na vás, že asi v té chvíli je už Lily někde na příjmu nebo po něm, taky na Jitku, kterou netěší svět. Mně v tu chvíli bylo taky smutno, ale hned mi mozek hodil výhybku na myšlenky, o kterých píše Martina - taky Tě moc zdravím a jsem ráda, že si tak hezky užíváš s rodinkou prázdnin :-) Myslela jsem na lidi, kteří nemohou plavat, chtěli by normálně žít, neslyší šumění stromů a dovádivý křik dětí, který mě často brnká nervy, ale oni nemají na výběr, prostě neslyší a chtěli by a taky ty, kteří nevidí blankytné nebe, kterým se můžu kochat jak dlouho chci, když se položím ve vodě naznak, nebe pokreslené čarami od letadel a vlaštovky poletující nad hlavami. Taky na ty, kteří plavat nemohou, protože nemají čím. Na ty, kteří místo relaxace bojují o holý o život, ať už v nemocnicích anebo ve válkami či hladem sužovaných zemích... Na světě je strašně moc bídy a utrpení, jen člověk, který je neprožívá, zapomíná, že tomu tak je a neuvědomuje si, tím pádem neváží přemíry štěstí, které má... Možná to zní pateticky, ale opravdu takové myšlenky se mi honí hlavou za tu více než hodinu, kdy jenom plavu a plavu. Je zvláštní, jak často se zatoulají k vám, virtuálním blízkým z PP chatu...

Jano s, zkus žaludeční čaj anebo mě pomáhá odvar zeměžluči. Je to neuvěřitelně hořké, ale zavřu oči a vlažného ho hrnek na ex vypiju a ten efekt se vždy dostaví. Zkus, neublíží Ti.

Olgo, naopak to se počítá!!! a za víc bodů, ne že ne !!! Jsou na to vypracované křivky, jak strach stoupá a klesá. K čemu je Ti samostatné přesouvání bez dopomoci, ale ve vymezeném a omezeném prostoru? I terapie probíhá tak, že má člověk v první fázi do problému zasvěcený doprovod, žádnou nevědomou sousedku !!! A až pak jde do terénu sám. Skláním se před Tvou odvahou, jsi bojovnice ani si to neuvědomuješ. A navíc jsi velice činorodá i optimistická. Vracíš se do normálního života, nefňukáš, necouváš, nevzdáváš se... Jenom o sobě pochybuješ, zbytečně... Moc Ti ve Tvém boji fandím.

Ditko, moc Editu zdravím a gratuluju :-) Když si vzpomenu, jak se jí početí miminka nedařilo a ona se nám nakonec tak pěkně rozrodí... :-)

Na Lily myslím v jednom kuse... Moc bych jí přála, aby léčba pomohla, nejen jí, ale i vám tady, kteří s tou myšlenkou koketujete a pochybujete, zda podstoupit či nepodstoupit.

Hani, krásný svátek !!! :-)

Jano S., a Ty bereš nějaká AD? Já mám také v poslední době průjem a pocity na zvracení, ale já vím, že to je od nervů.