ŽIVOT S MUSLIMEM

zalezet bude na tom,kde se hodlate vzit.Vsude budou asi trosicku jine zvyklosti,ale zadny muslim Ti rozhodne nebude rezat poleno,ani varit knedlickovou polivku...(jen v legraci...)

s mesitou Ti neporadim,tu obchazim obloukem.My jsme byli oddani normalne v obradni sini,takze jsme se i normalne novomanzelsky polibili.

A jak vypadá obřad v mešitě?Co třeba nějaká část s modlitbou-myslím,jestli v té chvíli nevěsta,která má jinou víru prostě nedělá nic nebo jestli se modlí podle svého?Matně si vzpomínám,že při židovské svatbě se obchází baldachýn pod kterým stojí snoubenci a oddávající a rozbíjí se sklenička,ale fakt nevím už jsem to četla hodně dávno.Mají také něco takového? A novomanželský polibek?K té mešitě mi to moc nejde.A jak to probíhá před a po s rodinou /viz. naše zatahování,řezání polena,knedlíčková polévka.../?

No,tak ja jsem dostala od manzelovo rodicu prstynek, zlute zlato, jedna se o pomerne veliky prsten s kaminkami.Pro ne palti, cim vetsi, tim lepsi...u me je to bohuzel naopak, tudiz prsten nenosim (manzel nastesti chape). Jen jsem tim chtela rict, ze v Pakistanu to funguje tak, ze rodina muze kupuje prstynek budouci (nebo uz) manzelce a naopak, rodina zeny, kupuje prstynek budoucimu manzelovi.Dalsi vec je ta,ze kdyz prijdete poprve do neciho domu, dostnete od pani domu darek, u starsich lidi to je latka na saty u mladsi generace je to spise pohosteni nebo pozvani do restaurace.

napsala jsem to blbe.Celoplatinove sperky se samozr.vyrabeji,mam na mysli u zasnubnich prstynku,ze spis bile zlato plus platina.

platina se spis pridava k bilemu zlatu pro vetsi lesk a tvrdost sperku,nevim,jestli vyrabeji i zasnubni prsteny celoplatinove...

nejcasteji z bileho zlata,pokud je do prstenu vsazovan briliant.Bile zlato je odolnejsi proti opotrebeni a da vyniknout cirosti briliantu.Pokud se shodnou snoubenci na prstenu s kamenem,nevestin kamen by mel byt vetsi.Pri vyberu prstenu bez kamenu mohou byt prsteny i z oceli ve smesi s titanem,ale to uz je spise pro ty zamoznejsi...

Holky, nevykašlem se už na ty ušlechtilé myšlenky? Lenko,prosímtě z čeho jsou ty prstýnky a jakou máš zkušenost se svatební smlouvou?Díky a dobrou noc.

Pro Lenku i Nellu: obě máte pravdu,že neřeší jestli tu snídáme rohlíky nebo chleba,ale takhle neuvažuje většina chlapů.Vemte si třeba jen vánoční dárky.My je vymýšlíme s předstihem,snažíme se vybrat něco co potěší,balíme a čančáme.Oni /omlovám se výjimkám/vletí do krámu na poslední chvíli,popadnou co vidí a škemrají na prodavačce až jim to zabalí.A to mají ještě kliku,že vánoce se nedají zapomenout.Narozeniny a výročí má v hlavě málokdo /opět omluva těm několika úžasným/.Já náš vztah neberu jako životní šanci,ale jako možnost.A to i jako možnost dozvědět se něco nového.I kdyby to nevyšlo už teď mě to donutilo oprášit němčinu a psaní na stroji /zželelo se mi ho,luštit moje ručně psané dopisy je fakt za trest/ a konečně jsem si pořídila počítač...Je mi s ním dobře /jestli se to tak dá formulovat u "vztahu" na dálku/ a kdyby to náhodou vyšlo tím líp.No a když ne...stálo to za pokus.

Pro Nellu:máš pravdu v tom,že bych mu chtěla vytvořit prostředí,které mu bude příjemné,podmínky pro jeho víru,kontakt s někým s kým se domluví,uvařit něco co má rád...ale to se přece tolik neliší od situace,kdy čekáš jakoukoliv návštěvu.Taky vymýšlíš program a "patláš chlebíčky"...Ale u mě to opravdu není slepá zamilovanost,spíš si dovolím říct, že poučení z vlastních chyb.Vždycky jsem se dokázala nadchnout a pak jít hlavou proti zdi,byla jsem přesvědčená,že když mám pravdu,tak ji prostě mám a ustupovat nebudu a neznám slovo nejde...Po pár životních lekcích už spoustu věcí tak černobíle nevidím.To není podřízenost,jen si víc vážím toho,že je mi s někým dobře a neberu to jako samozřejmost.A konkrétně v našem případě jsem to já kdo navrhoval podmínky a komu zůstává výhoda "domácího hřiště".Můj "přítel" opravdu nemá důvod hnát se do Evropy a není ani v situaci,kdy by se mohl na všechno vykašlat,sbalit kufr a přijet-stejně jako já.Pořád si myslím,že to řeším až moc,ale jak říkám to není o vztahu s cizincem.U mě je to spíš o tom,že už se snažím být připravená vždycky na všechno.A když trochu odbočím:nečetla jsem celý Lenčin příběh,ale rodina jejího manžela asi taky neskákala nadšením do stropu,když jim řekl,že si bude brát cizinku.Tím spíš,že jak jsem pochopila jsou z menšího města.Nechci to zlehčovat,ale i když vezmeš ten blbej toaleťák:nepoužívají ho,ale kvůli ní ho koupili/snažili se jí přizpůsobit/...a mě holt zajímá,jak se vaří kuskus.

Ani za Tebe Nello nikdo nic nevyzehli,az za par let treba zjistis,ze jsi se mylila a ze najednou se Ti Tvuj manzel jevi uplne jinak,nez driv.Jinak s Tebou naprosto souhlasim v te veci,ze take neverim,ze i on by si shanel informace o tom,jak se chovat a jak se o Mahdiu nejlip starat-jako o svou pritelkyni z Evropy...ze by se zajimal o kulturni rozdily,navyky,zvyky atd...muslimove vseobecne tvrdi,ze my,Evropani,jsme lidi bez kultury a take v koutku duse doufaji,ze nas pomaloucku polehoucku pretvori k obrazu svemu...

Mas asi Lenko pravdu,ale presto,ja takove manzelstvi mam a jsem za to rada.Nic proti vam,vzdyt je jen vase vec,jak se svym zivotem nalozite,jak a s kym budete zit.Nikdo ho za vas zit nebude.A pokud udelate chybu,nikdo ji za vas zehlit nebude.

Ahoj Mahdio,ja Te svym zpusobem chapu a neodsuzuju TE.Jsi asi zamilovana a v tomto stavu je normalni potreba udelat pro druheho,co mu na ocich vidi.Jen mi pripadalo,ze se pripravujes na roli hodne zenusky a pecovatelky.Tvuj nazor akceptuju,jen se mi to prici,protoze ja bych neceho takoveho nebyla schopna.Uznavam ve vztahu rovnopravnost.Take neverim,ze si Tvuj pritel shani taky informace o tom,jak se o Tebe nejlepe starat a opecovavat TE.Ale preju Ti hodne stesti a at Ti to s nim dobre dopadne.To myslim uprimne,i pres muj odlisny nazor.

Aby se manzele shodli na vychove deti,na zvyklostech doma,na financich,na tom,jak a kde travit cas a pritom byt k sobe slusni,tolerantni,vstricni a k tomu si zachovat svoji svobodu a hrdost,to by byl zazrak...Takove manzelstvi ja u svych blizkych neznam.A tak ano,Nello,jeden ze dvou se ve vztahu vice podrizuje,prizpusobuje,podvoluje,jinak by nikdo s nikym nevydrzel.

Všimla jsem si,že jsem napsala malá písmena u Čech a Němec a možná toho bude víc.Omlouvám se,nečtu to po sobě.

Ahoj Nello,ale já jsem přece neřekla,že se budu ve všem podřizovat.Prostě mě to jen zajímá.Stejně mě zajímaly rozdíly v běžném životě v Austrálii,odkud se vrátila moje kamarádka.Je češka,ale emigrovala jí tam část rodiny. O vztahu s muslimem teprve uvažuji a právě proto,že je to jiná mentalita,tak se snažím pochopit proč a jak reagují v některých situacích. Každý si přináší ze své rodiny určité návyky,které se musí skloubit.Nemusí to být jen muslim.Žila jsem 8 let se sudetským němcem,který vyrostl u nás a taky byly některé věci trochu jinak.Konktétně to zouvání.Možná to přeháním,ale myslím si,že i ve vztahu s čechem je dobré si pár věcí ujasnit předem:návštěvy rodičů,výchovu dětí,finance až po to jestli doma uklízí ten kdo má zrovna čas nebo si to nějak rozdělíme...Mně třeba ztroskotal první vztah právě na nedostatku komunikace a tolerance.Byla jsem mladá,blbá a umíněná...Teď to možná přeháním s druhým extrémem,ale díky jazykové bariéře víc vážím slova...

Ze vam to stoji za to.Komplikovat si zbytecne zivot a uplne do detailu ho podrizovat muslimum.Jeste aby mi nekdo rikal,cim a jak si muzu utirat zadek!Vzdyt jsou to jen same omezeni a ustupky.Za to by mi nestal zadny chlap sveta.Clovek si ma zachovat svoji identitu,svobodu,pravo volby a hrdost!

Já jsem v Tunisu neviděla,že by šla nějaká žena sama pěšky.Buďto jela taxíkem,nebo šla s někým a občas jen s dítětem,ale úplně samotnou si fakt nevybavuju.Tak jsem váhala jestli se to jen nesluší nebo i kvůli bezpečnosti-dobrý pocit jsem tam neměla a to jsem nezkoušela žádné zapadlé uličky...Všimla jsem si,že snubní prsteny mají většinou z bílého kovu.Stříbro a chirurgickou ocel bych vynechala,bílé zlato a platinu nepoznám.Nevíš z čeho jsou?Překvapilo mě,co všechno se dá napsat do svatební smlouvy:jak často budeš dostávat peníze na domácnost-týdně,měsíčně atd., jestli můžeš pracovat mimo město,cestovat bez manžela s dětmi do zahraničí,jesti budeš vařit a uklízet...až jsem se divila.Kdyby půlka z toho fungovala v praxi,tak si neumím představit nic pohodovějšího než manželství s muslimem.Je to formalita,která se nedodržuje,týká se to jen muslimek nebo se to nepraktikuje prostě proto,že češky a spol. to nevědí?Jediné co jsem tam nenašla je,jestli si do té smlouvy můžu prosadit,že mi v případě rozvodu zůstanou děti.

S mravnostni policii jsme se nesetkali primo,ale je pravda,ze v hlavnim meste jsme se s muzem vedli za ruce a nebyli jsme tim nikomu na odiv.Velmi se to lisi od malickych mest a vesnic,tam se mnohdy neslusi ani prochazet se se svym muzem po venku.Zeny chodi na trhy ve skupinkach a muzi si delaji zase svoje veci.

v dome jsem videla pri modleni jen manzelovu matku a jeho dve sestry.Matka vyndala zabalene zvlast latkove rucniky,ktere po vyprani a ususeni srolovala do rolicky a pak zvlast uskladnila.Ten skladny pytel,kam je davala byl po 6 kusech.Kazda si brala cisty rucnik kazdy den,tj,ze 1 baleni mely na 2 dny.Praly je 1 tydne mydlem bez parfemu.Pri nasi navsteve v Alzirsku nam manzelova rodina pripravila toaletni papir,vedi,ze ho pouzivame.Toaleta to byla ta,kde se musi sedet na bobku(bez splachovani),toaletu maji oddelenou od koupelny a prijemne bylo,ze tam byl porad sud s vodou,mydlo a nadobky,takze se po pouziti toal.clovek hned mohl pohodlne omyt a pak teprve odejit do koupelny a tam popr.hygienu dokoncit.Nevim,jak na pracovistich...
Obe deti jsem rodila v Anglii,zdravotnictvi pokulhava,nejsou lidi,je malo porodnich asistentek,propousti se druhy,max.treti den po porodu.Spokojena jsem nebyla,pece zoufala.
Nevim,jake leky maji v Tunisu,ale jsem farmaceut,lekum celkem rozumim,a tak vim,ze jejich slozeni je v podstate stejne,zalezi na tom,jake leky jsou,ci nejsou dostupne bez receptu atd...to se v zemich muze lisit.