Hluchavka bílá (Stachys officinalis)
Sběr a zpracování
Sbírají se pouze bílé trubkovité koruny květů (bez kalicha), buď jednotlivě, nebo při ohnutí stonku z celého lichopřeslenu najednou, po celou dobu květu (květen–srpen/ září). Hluchavka patří mezi nejchoulostivější léčivé byliny a sbírá se pouze za suchého počasí.
- Droga se ukládá volně do košů vystlaných tkaninou nebo papírem.
- Nesmí se zapařit ani pomačkat, aby nedošlo ke znehodnocení.
- Suší se co nejrychleji ve slabých vrstvách, bez převracení, při teplotě maximálně 35 °C.
- Doporučuje se dosušování umělým teplem a skladování v tmavých, dobře uzavřených nádobách, případně s hygroskopickou látkou (např. vápno, vyžíhaná modrá skalice) proti zvlhnutí.
- Droga má chrastivou konzistenci, bílou až slabě nažloutlou barvu, téměř bez pachu, s mírně hořkou chutí.
- Kvalitu snižuje příměs zhnědlých květů a jiných částí rostliny.
Listy se dříve také používaly, snadno se suší ve stínu a obsahují podobné účinné látky jako květy.
Obsahové látky
V květní droze se nacházejí:
- slizy
- až 10 % tříslovin
- kyselý saponin
- flavonové glykosidy
- malé množství silice
- cholin a další biogenní aminy
Léčebné použití
Hluchavka je v lidovém léčitelství oblíbená:
- Vnitřně: čaj jako prostředek usnadňující odkašlávání při onemocněních horních cest dýchacích, zejména u dětí; příznivý vliv na trávení. Používá se i při menstruačních potížích, některých gynekologických chorobách, proti nespavosti a při chorobách močových cest.
- Příprava: 2–3 čajové lžičky drogy zalít sklenicí vařící vody, pít dvakrát denně.
- Zevně: zápar k obkladům jako prokrvující prostředek se stahujícím účinkem při ekzémech, hemoroidech, análních trhlinách a zánětlivých nebo mokvavých ranách.
- Lahodný čaj lze připravit i se dvěma až třemi čajovými lžičkami drogy a medem.
Upozornění
- Hluchavka nemá známé nepříznivé vedlejší účinky při běžném dávkování.
- Pro obsah saponinů se nedoporučuje dlouhodobé nebo nadměrné užívání.