Reklama

Existuje Bůh?

Marek (St, 4. 9. 2013 - 22:09)

Jenže přirozený výběr může vybrat jenom již hotové...

Neznaboh: "Nikdy není nic "hotové". Selekční tlak vybírá ......, i z větších odchylek daných mutacemi. "

"Jeden jednoduchý enzym, složený z 333 aminokyselin je kódovaný 1 000 bází (2000 písmeny). I jednoduché enzymatické systémy se skládají z několika desítek enzymů."

Jak vznikl jednoduchý enzymatický systém skládající se z několika desítek enzymů?

No přeci náhodné mutace náhodně přehazovaly báze v celé DNA, až se jim někde podařilo náhodně seřadit dvacet ticíc bází do požadovaného pořadí.

Opravdu ?

Tím bys totálně zlikvidoval celou DNA, a stejně by se takhle nemohlo náhodně seřadit dvacet tisíc bází do správného pořadí.

A přirozený výběr ti s tím nepomůže, protože ten to může vybrat, až to bude hotové.
Něco nefunkčního nedodělaného přeci nevybere.

Neznaboh: největší díl mutací nemá následek žádný.

Tuto evoluční víru už věda taky vyvrátila.
1) Evolucionisté považují každou mutaci, která se hned neprojeví za neškodnou, což je zavádějící lež, která má za úkol vyvolat pocit neškodnosti mutací.
Skutečnost je ale taková, že když mutace zasáhne gen, který je vypnutý, tak se sice zničení genu neprojeví , ale přesto došlo ke zničení genu.
To znamená že mutace v této části jsou také negativní.
Evolucionisté to ale označí za neškodnou mutaci, protože se hned neprojevila, a napíšou: Mutace jsou blahodárné jako vitamínky.

2) Skalní evolucionista Prof. Pačes nedávno v pořadu Hyde park (evidentně nerad) přiznal, že úseky DNA o kterých si dříve mysleli, že se jedná o "šum", ve skutečnosti asi šum není.

To znamená že mutace v této části jsou ve skutečnosti také negativní.

Neznaboh píše: "zkus prostudovat Ilju Prigogina"

Ilja ale neříká, že informace může vytvářet náhoda.

neznaboh: "Opakovaně uvádíš příklad s britskou encyklopedií. Je to chybný příklad, protože vychází z předpokladu, že na začátku byla bezchybná dokonalost"

Ne.
Já vycházím z dnešního stavu a zkouším uplatnit evoluční mechanismus na pokračování evoluce.
(Například by se hodil echolokační systém, jako mají netopýři..... Že bych to řekl náhodným mutacím, ať na tom začnou makat...? Já totiž nemám tušení jak to udělat, ale blahodárné náhodné mutace to jistě vědí.)

Zde je evoluční mechanismus vytažený na světlo reality:

http://www.vesmir.cz/clanek/geneticka-variabilita
"Každá funkční jednotka – gen – je tvořena průměrně asi 1000 bází (2000 písmeny).
Z toho pohledu pak sada chromozomů člověka obsahuje asi 3,5 miliardy bází (7 miliard písmen).
Je to tak velké množství, že by tištěný kompletní katalog genetické informace člověka, zabral 134 sad kompletních svazků encyklopedie světa Britanniky."

Vyzkoušej si evoluční mechanismus v praxi.

Kup si encyklopedii světa a náhodně vyber jednu z 32 knih, a proveď v ní nějakou mutaci.

Potom si zahraj na přirozený výběr, a když najdeš novou užitečné informaci, která přinese výhodu v reálném světě, tak ji vyber.
Když touto náhodnou mutací poškodíš důležitou informaci v knize (důležitý gen), tak celou encyklopedii (to znamená 32 knih) musíš vyhodit.

"Neškodné" mutace samozřejmě již trvale zůstávají v encyklopedii, která se stále dědí.

Takto pokračuj pár let, a v encyklopedii nebude žádná informace, jenom chaos písmenek, nenesoucí žádnou informaci.

SVJVÉ ÉKZNÍP REOEIN OÍ NTDEALDUÁELJUTK ČIHL KZKP E DE,ÁLĚAÝLP SREPSŠ PYOÍRCHUO ASSRLOTLHPRB SŠLMD APZAA OŠMORACH OÍS ČÉSAUO, NMÍ CBAK TŠÁOOPNLII AI ŠR SDUSOOŠENLDAYVI BPOT ONEĚS Ý DIČMTLJOU TLBESDLTSI VT LZK YVIUL ODIOOOOODUEVÍ KNUNŠDDAO OVA YOLD IYZÝTESURAANA OMTC ONDRÁEICVDDOS UUKŘCUESTČV MÍAJS, MO KPZADP,ŠTYNMAVU KDUEN VUVBJ OOHV

Toto je mechanismus evolucionistů, který prý z ryby dokáže udělat člověka.

Ne. Toto je mechanismus, který z živé ryby udělá mrtvou rybu.

"Hromaděním mutací dochází k růstu nádoru a jeho metastazování."
http://www.mou.cz/rizikove-faktory-nadorovych-onemocneni/t3019

TO JSOU TY "NEŠKODNÉ-NEUTRÁLNÍ" MUTACE PODLE EVOLUCIONISTŮ.

"Průměrně každá desátá mutace zasáhne životně důležitý gen."
http://neviditelnypes.lidovky.cz/veda-proc-neni-darwinismus-prijatelny-dhq-/p_veda.asp?c=A090527_202152_p_veda_wag

http://genetika.wz.cz/mutace.htm
"Z hlediska klinické genetiky, jsou to právě mutace, které způsobují genetické choroby nebo nádorové bujení."

D (St, 4. 9. 2013 - 21:09)

Marek řekl: "Genetická...> Každému, kdo není silně věřící v evoluční teorii, a kdo žije v reálném světě, tomu musí být jasné, že náhodným přehazováním písmenek (mutace), ve 134 sadách encyklopedie světa, bude docházet jenom ke stále větší ztrátě informace.

1) DNA neni zadnou knihou ci encyklopedii. Mutace proto nelze prirovnavat k prehazovani pismenek v takovemto materialu.
2) Vedle geneticke promenlivosti existuje i geneticka dedicnost, ktera umoznuje potomkum podobat se svym rodicum.
3)Jedinci s mutacemi, ktere snizuji biologickou zdatnost, s vysokou pravdepodobnosti umiraji bez potomstva. Jen mutace, ktere biologickou zdatnost podporuji, maji tencenci se rozsirit.

neznaboh (St, 4. 9. 2013 - 15:09)

Nazdar neznabohu, tak jak...Správně to je: "NÁHODNÉ GENETICKÉ MUTACE, SELEKČNÍ TLAK a SPOUSTA ČASU."

Tvá odpověď: Tak nám zbyly už jenom NÁHODNÉ GENETICKÉ MUTACE není správná

SELEKČNÍ TLAK
Jenže přirozený výběr může vybrat jenom již hotové... Nemáš pravdu. Nikdy není nic "hotové". Selekční tlak vybírá z variací daných driftem (přes všechny samoopravné mechanismy nikdy nevznikne přesná kopie) i z větších odchylek daných mutacemi.

Druhý tvůj chybný předpoklad je ten, že musí dojít ke skokové změně. Nikoliv, vývoj probíhá ve směru drobných odchylek, přinášejících i drobné komparativní výhody.

Co se mutací týče, máš k nim silné tvrzení ("Hromaděním mutací dochází k růstu nádoru a jeho metastazování"), které vzápětí uvádíš na pravou míru: (Poruchy opravy DNA MOHOU MÍT NĚKDY za následek např. rakovinné bujení).
Skutečnost je taková, že největší díl mutací nemá následek žádný. Buď zasáhne "junk DNA", nebo způsobí nepodstatné změny. Ale hromadí se základ pro příští možné použití, ke kterému může, ale ani nemusí dojít.

Opakovaně uvádíš příklad s britskou encyklopedií. Je to chybný příklad, protože vychází z předpokladu, že na začátku byla bezchybná dokonalost, která už může jen degradovat. Opak je pravdou. Výchozím stavem byl i zde chaos. I zde platí obecný zákon vzrůstající složitosti (zkus prostudovat Prigogina).

Uvádíš, že čas nevytvoří... Čas sám nevytvoří, pouze dá prostor k tomu, aby se mohly postupné změny projevit. Ale čas nefunguje sám o sobě, je podmínkou i hybatelem změny. A toho času je víc než dost. I ten nejdelší život jedince je zde pouhou nepostižitelnou pidičástečkou.

Ty tři věci, drift/mutace, selekční tlak a čas nelze oddělit (panta rhei).

Měj se co nejlépe!

Marek (St, 4. 9. 2013 - 13:09)

"Hromaděním mutací dochází k růstu nádoru a jeho metastazování."
http://www.mou.cz/rizikove-faktory-nadorovych-onemocneni/t3019

"Průměrně každá desátá mutace zasáhne životně důležitý gen."
http://neviditelnypes.lidovky.cz/veda-proc-neni-darwinismus-prijatelny-dhq-/p_veda.asp?c=A090527_202152_p_veda_wag

http://cs.wikipedia.org/wiki/Oprava_DNA
"Oprava DNA je označení pro jakýkoliv mechanismus, který je schopen v poškozeném řetězci DNA obnovit původní pořadí nukleotidů („písmen genetického kódu“). Takové poškození, které může být způsobené např. jednou nebo několika mutacemi nebo modifikací bází, by jinak mohlo mít za následek poškození genetické informace buňky. Poruchy opravy DNA mohou mít někdy za následek např. rakovinné bujení."

Keram (St, 4. 9. 2013 - 13:09)

Já nevěřím tomu, že je možné vytvářet zcela nové užitečné informace, náhodným přehazováním písmen ve 134 sadách encyklopedie světa Britannica.

Znovu diskusní švindl.
Zase ten samý slamák.

. (St, 4. 9. 2013 - 12:09)

.

. (St, 4. 9. 2013 - 12:09)

.

. (St, 4. 9. 2013 - 12:09)

.

. (St, 4. 9. 2013 - 12:09)

.

Marek (St, 4. 9. 2013 - 12:09)

Marek řekl: "Genetická variabilita může pracovat jenom z informacemi, které genofond daného druhu nabízí, a proto i schopnost se přizpůsobit má své meze."

Schopnost se přizpůsobit určitě má v dané chvíli své meze, ale genofond druhu se mění a posouvá podle toho, jakým směrem jeho členové po drobných krůčcích mutují"

Žádný strach bratře Kubo, mutace eliminuje přirozený výběr...
:-,

Píšeš: "genofond druhu se mění a posouvá"
(Od ryby k člověku, díky náhodným genetickým mutacím.)

Tvoji silnou víru nemám.
Já nevěřím tomu, že je možné vytvářet zcela nové užitečné informace, náhodným přehazováním písmen ve 134 sadách encyklopedie světa Britannica.

Každému, kdo není silně věřící v evoluční teorii, a kdo žije v reálném světě, tomu musí být jasné, že náhodným přehazováním písmenek (mutace), ve 134 sadách encyklopedie světa, bude docházet jenom ke stále větší ztrátě informace.

http://www.vesmir.cz/clanek/geneticka-variabilita
"Každá funkční jednotka – gen – je tvořena průměrně asi 1000 bází (2000 písmen).
Z toho pohledu pak sada chromozomů člověka obsahuje asi 3,5 miliardy bází (7 miliard písmen).
Je to tak velké množství, že by tištěný kompletní katalog genetické informace člověka, zabral 134 sad kompletních svazků encyklopedie světa Britanniky."

Jelikož fanatickou víru nemám, tak nevěřím tomu, že je možné vytvářet zcela nové užitečné informace, náhodným přehazováním písmenek ve 134 sadách encyklopedie světa Britannica.

Každému, kdo není silně věřící v evoluční teorii, a kdo žije v reálném světě, tomu musí být jasné, že náhodným přehazováním písmenek (mutace), ve 134 sadách encyklopedie světa, bude docházet jenom ke stále větší ztrátě informace.

Každý, kdo mi nevěří, si to může sám vyzkoušet.
Encyklopedii světa Britannica si můžeš koupit (jedna encyklopedie světa Britannica je složená z 32 knih), a doma si náhodně vyber jednu z 32 knih, a proveď v ní nějakou mutaci. To znamená proveď duplikaci nějaké náhodně vybrané pasáže, nebo náhodně přidej pár různých písmen, nebo smaž pár nějakých náhodně vybraných písmen, nebo náhodně přeházej pořadí pár písmen).

Potom si zahraj na přirozený výběr, a pokus se najít a nové užitečné informace.
Když touto náhodnou mutací poškodíš důležitou informaci v knize (důležitý gen), tak celou encyklopedii (to znamená 32 knih) musíš vyhodit.
Ostatní mutace samozřejmě již trvale zůstávají v encyklopedii.

Druhý den si zase náhodně vyber jednu z 32 knih, a opět v ní proveď nějakou náhodnou mutaci. To znamená proveď duplikaci nějaké náhodně vybrané pasáže, nebo náhodně přidej pár různých písmen, nebo smaž pár nějakých náhodně vybraných písmen, nebo náhodně přeházej pořadí pár písmen).

Potom si zahraj na přirozený výběr, a pokus se najít a nové užitečné informace.
(Když touto náhodnou mutací poškodíš důležitou informaci v knize (důležitý gen), tak celou encyklopedii (to znamená 32 knih) musíš vyhodit.
Ostatní mutace samozřejmě již trvale zůstávají v encyklopedii a hromadí se.

Třetí den si zase náhodně vyber jednu z 32 knih, a opět v ní proveď nějakou náhodnou mutaci. To znamená proveď duplikaci nějaké náhodně vybrané pasáže, nebo náhodně přidej pár různých písmen, nebo smaž pár nějakých náhodně vybraných písmen, nebo náhodně přeházej pořadí pár písmen).

Potom si zahraj na přirozený výběr, a pokus se najít a nové užitečné informace.
(Když touto náhodnou mutací poškodíš důležitou informaci v knize (důležitý gen), tak celou encyklopedii (to znamená 32 knih) musíš vyhodit.
Ostatní mutace samozřejmě již trvale zůstávají a HROMADÍ se v encyklopedii, která se zkopíruje, a další generace bude v této činnosti pokračovat.

Toto je utkvělá představa a víra evolucionistů, jak se z ryby stal člověk.

A co na to říkají vědecké reálné poznatky ?

"Hromaděním mutací dochází k růstu nádoru a jeho metastazování."
http://www.mou.cz/rizikove-faktory-nadorovych-onemocneni/t3019

"Průměrně každá desátá mutace zasáhne životně důležitý gen."
http://neviditelnypes.lidovky.cz/veda-proc-neni-darwinismus-prijatelny-dhq-/p_veda.asp?c=A090527_202152_p_veda_wag

http://cs.wikipedia.org/wiki/Oprava_DNA
"Oprava DNA je označení pro jakýkoliv mechanismus, který je schopen v poškozeném řetězci DNA obnovit původní pořadí nukleotidů („písmen genetického kódu“). Takové poškození, které může být způsobené např. jednou nebo několika mutacemi nebo modifikací bází, by jinak mohlo mít za následek poškození genetické informace buňky. Poruchy opravy DNA mohou mít někdy za následek např. rakovinné bujení."

Silně věřící (Út, 3. 9. 2013 - 22:09)

Srandista (možná lepší by...Bratře Marku, chytat bližního za slovo se přece nedělá. Mluvíme tu oba o magické boží bariéře proti přílišnému měnění druhů. Když se budou druhy příliš měnit, tak se začnou mísit jejich podoby a Bohem navždy definovaný řád bude tentam. Proto Bůh jasně řekl "Jářku, vocancaď pocancaď"!

Odpusť mi mou neznalost ohledně pojmu genofond, měl jsem na mysli genetickou výbavu jedince, a ne všech jedinců daného druhu.
Po tomto vyjasnění ovšem přestávám chápat tvůj následný citát.
Marek (nebo snad Mareg) řekl: "Genetická variabilita může pracovat jenom z informacemi, které genofond daného druhu nabízí, a proto i schopnost se přizpůsobit má své meze."

Schopnost se přizpůsobit určitě má v dané chvíli své meze, ale genofond druhu se mění a posouvá podle toho, jakým směrem jeho členové po drobných krůčcích mutují, takže ty meze jsou každou chvíli jiné. Pokud proti tomu nezasáhne Boží Bariéra. Ta tam musí být, na tom se my kontraevolucionisté shodneme. Bůh nesnáší bordel! Relativismus je nástroj Satanův!

Bůh (Út, 3. 9. 2013 - 22:09)

"Tak tohle jsem fakt...možná na konci nebylo "čerchmanti", ale "holoto" .. no proto!
Stejně mám pocit, že jsem to řekl jinak. Ale budiž!
?????? ????? ? ???? ???? ? ??????

Marek (Út, 3. 9. 2013 - 22:09)

Srandista (možná lepší by asi bylo srandysta) píše: "Oba jako rozumní lidé silně věříme v existenci magické bariéry, kterou Bůh vytvořil, aby nedocházelo k mísení druhů."

Nejedná se samozřejmě o magickou bariéru, ale bariéra tam je. Kdyby nebyla tak bys mohl mít doma kočkopsa.

Píšeš: "Jinak bohužel v genofondu jedince není obsažena celá definice jeho druhu."

Nerozumíš slovu genofond.
Tady je přesná definice:
http://cs.wikipedia.org/wiki/Genofond
"Genofond je soubor všech alel (genů) všech jedinců dané populace. Termín je používaný v populační genetice. Genofond je zdrojem genetické variability."

D (Út, 3. 9. 2013 - 21:09)

Jelikož se identifikuješ...> Darwin si z důvodu nedostatku lidského poznání té doby myslel, že pozoruje evoluci (mutace), a že za miliony let by se pěnkavy mohly proměnit klidně ve slona.

Ha ha ha - dost dobry.

D (Út, 3. 9. 2013 - 21:09)

Déčko: "Geneticka...Marku, vyvratil jsem ti, ze pojem geneticke promenlivosti nezahrnuje vznik novych alel, a vyslovne jsem uvedl, ze tento vznik novych alel je jednou z forem geneticke mutace.

Odmitam prijmout tvoji optiku, podle ktere jsou procesy a udalosti v prirode bud rizene bohem, nebo nahodne.

Mutace jsou proste mutace, a zda je budeme povazovat za nahodne ci zakonite, zavisi pochopitelne jen na nami zvolenem kontextu.

Pri detailnim studiu konkretni mutace je - apon teoreticky - myslitelne uvazovat vsechny podminky, jejichz soucasny vyskyt dela tuto mutaci nevyhnutelnou. V takovem kontextu by se jiste mluvilo o mutaci zakonite.

Na druhou stranu, pokud podminky konkretni mutace tak detailne nestudujeme, a na mutace misto toho hledime jako na statisticke hromadne jevy, pak je budeme nazirat jako nahodne (respektive stochasticke - ruznym moznym mutacim budeme napriklad prisuzovat ruzne pravdepodobnosti vyskytu v nejake dobre definovane situaci).

Nekteri lide si pri tom vsem mohou myslet, ze mutace v prirode jsou nejakou formou rizene bohem ci nejakym podobnym nadprirozenym agentem, zatimco jini (jako napriklad ja) si to myslet nebudou. Takoveto nazory vsak presahuji ramec evolucni biologie, ktera svoji podstatou neni ani religiozni, ani ateisticka.

Je na kazdem, aby si z vedeckych argumentu a jinych realit kolem sebe poskladal nejaky nazor na svet, nebo na to eventuelne treba i rezignoval.

Silně věřící (Út, 3. 9. 2013 - 21:09)

"Když už mutovat, tak..."Tak tohle jsem fakt neřek!"

Soráč fotříku, možná na konci nebylo "čerchmanti", ale "holoto" ... ?

Silně věřící (Út, 3. 9. 2013 - 21:09)

píšeš: Jsem silně...Prosím, nesrovnávej mě s nějakým bezbožným evolucionistou! Jsem věřící Bibli! Kdo má rozum, ten ví, že věci neslučující se s Biblí jsou vyloučené (a proto se může v klidu soustředit na hledání dalších důkazů, proč jsou to nesmysly). Evolucionista bláhově věří, že některé z nich vyloučené nejsou. Tomu říkám neochvějná víra! Oni věří, že je možné i něco jiného než Bible!

Jinak děkuji za ten další příklad. Vždycky je dobře použít něco jaxepaří matematického a vhodného.

Můžu taky jeden důkaz, že jsme byli stvořeni? Představ si, že najdeš v potoce zelenou krychli. Je známo, že zelená krychle není ani trochu béžová, nebo jen velmi málo. Evolucionista věří, že tuto krychli někdo vyrobil. Tak proč si přesto myslí, že mnohem béžovější věci (jako třeba člověk) se stvořily samy?

Bůh (Út, 3. 9. 2013 - 21:09)

"Když už mutovat, tak jaxeřiká vocancaď pocancaď, vy čerchmanti!"

Tak tohle jsem fakt neřek! Aby do tě hrombacil! Dávej si na mě bacha, umím být zlej! Sodomáci i Gomoráci by mohli vyprávět, kdyby tedy mohli!

Silně věřící (Út, 3. 9. 2013 - 21:09)

Tak jsem rád, bratře Marku, že jsme si nakonec vyjasnili, v čem jsme zajedno. Oba jako rozumní lidé silně věříme v existenci magické bariéry, kterou Bůh vytvořil, aby nedocházelo k bezbožnému mísení druhů.

Jinak bohužel v genofondu jedince není obsažena celá definice jeho druhu. To lze lehce nahlédnout například z toho, že jedinci v rámci jednoho druhu mají odlišnou DNA informaci. Biologové, ač se určitě velmi snažili, ještě nenalezli nějakou "druhovou informaci", nějakou geneticky zakódovanou definici pevného druhu. Tato definice je očividně spíš cosi metafyzického. (Ale samozřejmě, i když o ní nic nevíme, tak rozumný člověk věří, že musí existovat.) Odlišnost jedinců holt spočívá spíš opravdu v těch mutacích. Ale Bůh řekl: "Když už mutovat, tak jaxeřiká vocancaď pocancaď, vy čerchmanti!"

Keram (Út, 3. 9. 2013 - 20:09)

Já nevěřím tomu, že je možné vytvářet nové užitečné informace náhodným přehazováním písmenek ve 134 sadách encyklopedie světa Britannica.

Marku, další pokus o diskusní faul. Slamák se to jmenuje.

Reklama

Přidat komentář