Cipralex

No myslim si Luci,ze dost dlho si na polovicke cipr.Ai po tyzdni som presla na cely-10mg.rano.Ale to maas tak,10lekarov,10nazorov.A mozno si nebola na tom tak,aby si brala celu.Ja na tvojom mieste,by som urcite zavolala lekarke.Mozno si ta pozve skôr.Co sa tyka neurolu,ten som nikdy nebrala.Aj ked my kolkokrat v zaciatkoch bolo na nic,bojovala som sama.Ale mozno som sa zbytocne trapila.Ked citis ze ho potrebujes,tak si ho daj.Keed ti zaberie cipr.,tak ho urcite potrebovat nebudes.A kedy mas ist k lekarke?

No toto Luci!Ved my sme pisali v uplne rovnakom case!Tak toto sa My este nestalo!

beru cipralex tak čtyři týdny, ale zatím je půlku (do další návštěvy u lékařky). a posledních pár dní mám silné úzkosti. dala mi neurol, že si ho mám brát, když mi nebude dobře. ale nechci ho brát denně, nebo denně i dvakrát. přejde to??

Bre ranko!Pijem rannu kavicku a pomaly sa prebudzam.Uz rano mam dost blbe,lebo som uplne seknuta v krku.Poriadne neotocom hlavou do prava a lava.No co uz !Tak sa zopar dni budem pozerat len dopredu.Ale poviem vam,je to dost blbe.Od kedy som na AD,tak sa my to nestalo a preto ani neviem co mam a nemam na ten Cipr.Asi si brnknem psych.,lebo obvodaci su niekedy z toho vedla.Da ti napr.brufenovy liek a to viem ,ze by sa nemal kombinovat s Ciprakom.Inac ani neviem co z nacatym dnom.Trochu my ten stereortym zacina vadit.Tak pekny den vsetkym PA

jo, jo, máte pravdu, často řeším kraviny a už dopředu, ale už to tak ve mně je. Nebývala jsem taková, byla jsem veselá, samý kraviny a teď, zadebkovaná a na AD-čkách, ách jo. To je asi tím věkem nebo co.manžel už na mne taky pozoruje, že jsem mějak v háji, teĎ vymyslel, že pojedeme do toho Maďarska, tak to snad bude ok.Dneska jsem měla v práci pohovor, nevypadá to vůbec se mnou dobře. A pak přišel kamarád a řekl, že bude v práci ještě měsíc a pak v rámci reorganizace musí vypadnout, takže je na tom ještě hůř, než já, ách jo.Jo, ale je fakt, že jsem zdravá, teda snad a že je to doma ok.Tak pááá, kočky, zase napíšu.TINA

Jani klidně mi tak říkej:-)) S těma migrénama jsi na to kápla. Já od porodu taky trpím na migrény,tak to je asi tak jak píšeš,že se to ventilovalo tim. Se spaním mam taky už asi 2 měsíce problém. Ted co beru Cipr je to trošku lepší,ale tak 2x za noc se vzbudím a cítím že mě bolej záda. Dr mi dal Neurol,ale řikal at ho beru jen v úplně nejhorším případě. Tak sem si ho vzala zatim jen 2x a je fakt že sem po něm po chvíli usnul a spala až do rána,ale nechci si na to moc zvykat.Tak to furt nák řešim,jak se konečně vyspat a nezvykat na léky...řikam si ve 33 letech neusnout bez neurolu je smutný:-((

Danuš, já měla úzkosti a zmizely. Pravda první vyprchaly deprese, ale ani úzkosti už nemám. Jinak to znám, že prášek na spaní nepomáhá, když zůstanou bolesti. Mně to říkala i dr., že nemá cenu si ho brát, pokud nejdřív neutlumím bolest. Na to je právě dobrý ten Tramal, jestli nezabírají běžná analgetika, jakože předpokládám, že na revmaticku bolest nezabírají. Už jsem to nemohla vydržet, tak jsem si ho taky dnes vzala a bolesti jsou mírnější - hurá!!! Zase to jde ruku v ruce, když nemám bolesti, spím a nepotřebuju prášek na spaní.
Lůco (jste se hezky rozdělily - můžu ti tak říkat? Mám dceru Lucku a taky jí tak občas říkám), je to přesně tak, držela jsi to v sobě. Taky jsem to dělala, dřív to u mě vybuchovalo ven v podobě migrén. Proto je dobrý tento pokec, nedržíme to v sobě, ale ventilujeme to ven!!! Já to ventiluju i doma, chudák manžel, ale už si zvykl, prý mu to nevadí a mně se uleví :-)). Tak komu to takhle doma někdo toleruje, je to fakt perfektní!!!

Já se přiznam,že ani moc nevim jestli jsem fak měla a mám úzkost. Sice mi jí min.týden diagnostikovali,ale já si nejsem vědoma toho že bych náké úzkosti měla. Spíš takové ty normální existenční nervíky co a jak bude. Ale vzhledem k tomu,že to tak nák mám celý život,že se nervuju tak sem si nemysleal že to je úzkost.Takže mě Cipr nasadili až po projevených fyzických potížích,které právě pramení prý z té úzkosti,kterou si myslím,že jsem nepociťovala. Ale bylo mi vysvětleno,že si toho člověk nemusí být ani vědom.

Ahojky holky, tak jsem konečně doma. Dneska jsem celý den prolítala po léčebných zařízeních. Mamina dobrý, tak jsem ŠŤASTNÁ!!!!! Je pro mě spolu se synem ten nejdůležitější človíček na světě. Jinak jsem dnes zjistila, že jsem byla překvapivě klidná v ordinaci (ještě před pár dny jsem bulila, protože už jsem u mamky viděla melanom). Co se týká plačtivosti, tak jsem týden taky neronila slzy - kromě dneška, kdy mi rodina přála k narozeninám. Takže možná opravdu CIPR začíná pomalounku působit, ale spíš na deprese. Úzkosti mám pořád a ty jsou pro mně to nejhorší. Doufám, že se zmírní. Adi, mmoc jsi mi pomohla, díky!!!!! A vůbec, všem díky za podporu!!! Jani, dnes mám taky zážitky s Bechtěrevem. Vzala jsem si na noc LEX a STILNOX a budila se díky revma každou chvilku. Holky, jak to máte s tou úzkostí? Přešla a stačí brát pak pouze CIPR? Mějte se hezky!!!!

Já byla taky od dětství spíš takovej nervák,všeho sem se bála a ze strachu mi vždycky hned bylo špatně od žaludku. Ale s věkem a s narozením dítěte sem měla pocit,že to zvládám vše líp. Přestála sem rozvod,zdravotní problémy rodičů,soudy o alimenty i nějakou tu výpověď v práci. Ale ted za poslední cca půl rok se vše nák nahromadilo a taky si řikam "proč"? Dyt už sem přestála spoustu věcí a nejednou sem to neustála.Dokt. mi řekla že emoce prostě musej ven a já asi vše držela v sobě...

Já asi žádný přímý důvod neměla. Od malička jsem byla spíše pesimista, všeho se bojím, ode všeho raději uteču, celý život si říkám, že jsem neschopná a nic nezvládnu. Takže to asi už takhle vyvrcholilo.. tak doufám, že se to zlepší. A víceméně se toho chytám jako posledního stébla. Jinak nevím.. už mě napadaly nejhorší věci - a nejhorší na tom je, že si pořád říkám "proč"?? Mám všechno, jsem zdravá atd. - ale prostě to nějak samo.. Nevím proč.

Já asi žádný přímý důvod neměla. Od malička jsem byla spíše pesimista, všeho se bojím, ode všeho raději uteču, celý život si říkám, že jsem neschopná a nic nezvládnu. Takže to asi už takhle vyvrcholilo.. tak doufám, že se to zlepší. A víceméně se toho chytám jako posledního stébla. Jinak nevím.. už mě napadaly nejhorší věci - a nejhorší na tom je, že si pořád říkám "proč"?? Mám všechno, jsem zdravá atd. - ale prostě to nějak samo.. Nevím proč.

Ahojky,tyhle diskuze jsou super.Dnes je to 6 den co beru Cipralex a teprve od včera je mi trochu líp.(teda až na to motání hlavy)Sice píšu že mi je líp,ale stejně si připadam jak živá mrtvola. Skoro pořád jen ležim,jsem strašně unavená a ospalá,ale když si vzpomenu jak mi bylo před pár dny,tak je to už "pohoda". U mě vše začlo výpovědí v práci,ale tak nějak jsem si myslela,žemě jen tak nic nerozhodí.Začla jsem schánět novou práci,ale ejhle,pořád nic...V tu dobu mě začli celkem dost bolet záda. Jenže jsem tomu nepřikládala žádnou váhu. Začlo mě znepokojovat akorát to mi jdou celkem rychle dolů kila a že jsem stále víc unavená. No shrnu to,nakonec jsem skončila na pohotovosti v nemocnici,kde mi okamžitě diagnostikovali úzkostnou poruchu a nasadili Cipralex.Vím,že je to běh na dlouhou trať,ale strašně si přeju abych zas mohla normálně fungovat(hlavně kvůli mému dítěti)Psychicky se cítím dobře,ale fyzicky je to bída:-(( Ale díky diskuzím vím ,že v tom nejsem sama. Tak si navzájem držme pěsti...

Dani!Ahoj!Mne tie trampppoty prisli nahle,bez zjavnej priciny.Aspon si to myslim.Hoci kazdy vravi,ze len tak z nicoho nic to nebolo.Zatial som na to neprisla.Problemy v zamestnani som nemala,bola to skôr pohodicka,rodina v pohode,takze fakt fakt netusim.Mozno ma do toho dostali problemy z chrbticou,ktore som neustale riesila a efekt ziadny.Hrozne ma to stvalo.Raz bloknuta krcna,raz krize,citila som sa ako 70-tnicka!Ach no kto vie.Ono jeden lekar povie,ze treba nastupit do pr.,druhy zas ostat doma.Najlepsie bude,ak sa rozhodnes sama.Ty sama vies,ci sa citis na prac.napor,alebo nie.Ale ked to na teba pôsobi stresujuco a citim z tvojho pis.,ze ano,tak sa fakt teraz vykasli na vsetko,co ti neroby dobre.A uz vonkoncom neverim tomu,ze si nic pohodovejsieho nenajdes.Pozri!Ja som uz od aprila bez prace a akosi to ide.Nerozmyslaj tak upenlivo nad tym,lebo si tie uzkosti sama privolas.A na navstevy sa tiez este vykasli!Vôbec nie su dôlezite.Zatial rob len to,co ta bavi.Hoci toho nie je teraz vela.Tak hes-hes zle myslienky !Drz sa nam!PA

Ahoj holky, tak jsem se došourala z rehabilitace domů a teď jedu s maminou na kožní. Přes její vůli jsem ji objednala se znamínkem, který vypadá fakt hrozně. Takže mám pěkný nervy. Jinak, můžu se vás zeptat na jednu věc? Ty stavy, které zde všichni máme anebo jste měli jsou dané konkrétní situací nebo přišly jako by bez jasné příčiny? Já, jak jsem zde psala výše mám potíže v zaměstnání, dlouhodobě (mobbing, což zkonstatoval i doktor), k tomu strach z budoucnosti a z hledání nového místa (které určitě nenajdu, jak mi moje hlava říká). Doktor konstatoval, že další dlouhodobá nechopnost mě ještě více "zdeptá". Moje obvodní naopak řekla, že je potřeba ještě měsíc vyčkat, protože bych se sesypala. No a já mám ty stavy úzkosti (vrátit se tam a nevědět, co bude) pořád a dál je mít budu, protože dokud to nevyřeším, bude to tady pořád. Nevím, jestli mě chápete, kam tím mířím. Prostě si to tady doma odtrpím ještě měsíc a stejně tomu neuteču. Co se týká návštěv, na ty bych absolutně neměla sílu. A lidem, kteří jsou spokojení taky závidím a dlouho!!! Holky, držte nám palečky a napište!!!!

Ahoj Luci!Uz to je velky pokrok,ked sa prinutis niekam ist na navstevu.Aj ked este z toho nemas dobry pocit,je to urcite krok vpred!Mna taketo malickosti posuvali.Tiez ako ty,velmi,velmi som zavidela ludom,ktory,môzu normalne fungovat.Vravela som si,ze chcem byt skareda,chudobna a neviem co ma este v tej chvili napadlo,len nech som zdrava.Neboj z vlastnuj skusenosti viem,ze aj toto prejde.Ked ti je proste na figu,tak si jednoducho povedz-AJ TOTO PREJDE!Je to tazke,ale aspon to skus.PA

Jani, ty jsi takové naše sluníčko (pro mě určitě). A mluvíš, jako moje zlatá mamina. Proč se užírat něčím, co stejně nezměním a co ještě může bůhvíjak dopadnout. Bohužel, ještě se musím hodně učit to takhle vnímat. Holky, dobrou a přeji vám co nejlepší start do nového týdne.

Ahojky spolubojovkyně,
čím to začalo u mě jsem psala mockrát - nemoc a bolesti. Cipr. zabral asi za 10 dní a plačtivé stavy jsem od té doby neměla. Ale dnes mě srazila na kolena obyčejná rýma. Díky léčbě RA mám oslabenou imunitu - mám pocit, že nemám žádnou, takže jsem úplně hotová. Dopadá to na mě i psychicky, protože mě bolí klouby ještě víc než obvykle, což je už skoro na mašli. Vůbec se neudržím na nohách, byla jsem pracovně na poště a málem jsem omdlela u okýnka - děs.
Tak se dnes taky utěšuju, že v tom nejsem sama, dnes se mi nějak vytratil můj optimismus a smysl pro humor, tak nemám sílu na nic, akorát tak si postěžovat.
Omlouvám se za to a všem vám přeju kromě psychické pohody i pevné zdraví, protože když o něj člověk přijde po třicítce, tak je to dost průšvih. Mějte se!! Pááá Jana

ahojte. zdravím po víkendu. víkend byl takový zvláštní. snažila jsem se něco dělat, ale ne celou dobu to šlo (dříve jsem byla schopná proležet úplně celý víkend, a to mám psa, který potřebuje ven). ale teď jsem šla alespoň na návštěvu k ségře a v neděli na oslavu narozenin ke kamarádce + nějaké ty domácí povinnosti. ale stejně mi pořád v hlavě šramotí, že to nemá smysl, proč to dělám. a taky, že lidem závidím, že si umí života užívat. dnes jsem zase nebyla schopna ráno vstanout. mám v práci pružnou prac.dobu. ale potřebuji chodit brzo - tak si dám budík na 5h a vstanu v 7h - prostě nejsem schopna vylézt - prostě to nějak nejde - nevím co s tím. dnes je mi taky nic moc - ale bolí mě dost hlava, myslím, že z přespání. tak nevím.. ale říkám si jestli to vůbec někam povede.

Jejda, Danuš, já taky všem tykám. Jsme na stejné lodi, přece si nebudeme vykat, když si pomáháme!!!
Každý to neumí ventilovat ven, neznamená to, že lidi, co mají stejné problémy, jsou v pohodě a zvládají to. Třeba si to jen neumí přiznat. Já si taky chvilku namlouvala, že AD přece pro mě nejsou. Já takový smíšek, že bych něco nezvládala? Hm, ale přiznala jsem si to a myslím, že na tom nic není. Proč se dobrovolně ničit, když to jde léčit!!! No nemám pravdu?
Tinuš, ty taky hoď problémy, které nemáš šanci vyřešit hned, za hlavu. Až to nastane, tak potom. Ale do té doby se to možná vyvrbí samo.