Cipralex

Ahoj všichniKoukám, že se to tu moc nepohlo, to je známka, že je určitě všem líp :-). Mě je dnes nějak hůř, tak snad to přejde.
Pete na Lily nemáme myslím nikdo kontakt, tak nevím. Ale určo je ji líp, když tu nebyla. Doufáááám!!!! A co ty, jak jsi na tom???

čau holky...nevíte co je s Lily?..naposledy psala ve středu (myslím..)

Magdi tak to jsem ten mail přehlédla.....

Šáry, nové fotečky zatím nemáme. Ale pracuje se na nich . Nějaké má manžel v mobilu, tak až bude chvilka, tak je stáhnu a pošlu ti je. Nějaké jsem ti posílala minulý týden, ty jsi je nedostala?

Petro, neboj se cipralexu. Je to jen lék který ti pomůže z těch šílených stavů, to že ho bereš není nic závadného. Je to jako bys brala inzulin při cukrovce. Kdyby to na tebe chtěl někdo vytáhnout, je to spíš důkaz toho, že jsi zodpovědná a chceš být fit. Když se léčit nebudeš, můžou se tvé stavy zhoršovat a to určitě nikomu nepomůže. Začni se léčit a vyvaruj se alkoholu, já si nedala ani doušek 8 měsíců. Teď se odvážím si dát decku bílého, nebo skleničku piva po obědě. Zajdi za psychiatrem a vypovídej se z tvého trápení, to ti také pomůže. Na starosti by člověk neměl být sám a doktor vše vidí s odstupem a poradí ti. Držím pěstičky, aby jsi našla brzy odvahu a cipralex co nejrychleji zabral.

Mončo, to je fakt moc fajn!!!Mám z toho radost, byla jsem u Tvých začátků s léčbou(začínaly jste téměř shodně s Magdou, ta je taky dobrá, hurara)...........Super. Hezký večer a dobrou noc.

Šári máš pravdu, když si na ty svoje stavy vzpomenu, brrrr! Tohle už je proti tomu brnkačka :-). Byla jsem tak blbá, že jsem se ad tak bála! Vždyť já jsem depresi půl roku přecházela. Kdybych tenkrát začla s ad hned, už jsem si teď třeba mohla pískat. Nebýt tebe a mojí rodinky (myslím holky na našem webu), tak bůh ví, kde bych teď bez ad byla. Teď už mívám i dny, kdy věřím, že bude úplně fajn, tak snad bude! Drž se Šáry a pěkný víkend!

Monči ale jsi na dobré cestě, to je krásný, pamatuji si, jak si na tom byla špatně a hrozně si se bála začít Cipralex brát asi tak jako Petra u příspěvku výše.Tak klíďo si dej to zvýšení a uvidíš. Jinak občas mrknu na "vaše" stránky a jsem moc ráda, že Irče to Trittico sedí, alespoň vidíš a i jiní, že ještě není vše ztraceno když první nebo druhý lék nezabere.
Petro rozhodně je horší brát Frontin (neboli Neurol, je to to samé) než Cipralex. Na Frontinu se stát závislá můžeš (za delší dobu ve vyšších dávkách), na Cipralexu ne. A jak píše Monča AD teď bere kde kdo.Jinak se toho Cipralexu neboj, někdo nemá žádný vedlejší účinky, někdo mírný a někdo třeba i horší, je to hrozně individuelní a změnit léčbu můžeš vždycky. Rozhodně jdi do toho, než se složíš úplně. A fakt bacha na ten alkohol, s kombinací s Frontinem a ze začátku i s AD je to cesta do pekel.

Šári to navýšení mi pomohlo, od té doby co jsem navýšila se cítím lépe, ale ještě to není ono. Už je mi víc dní dobře, ale mám pořád výkyvy, někdy malinké, ale někdy silné (už ne ale tak jako dřív). Cítím, že navýšení opravdu trošku zabralo. Asi budu muset jít na těch 20mg. O tom roce jsem to už taky někde slyšela nebo četla. Dokonce někdo psal i dva roky. A včera jsem byla u psycholožky na terapii a ta mi říkala, že půl roku je krátká doba, že bych toho po sobě chěla moc. Tak nevím. Užijte si to na chatě, tam bude určitě sněhu! Taky přemýšlím, že vytáhnem sáňky, ale prcek kašle, tak půjdem odpoledne zkusit asi nové dětské centrum co tady otevřeli.
Peti, cipralex není návykový, dnešní ad jsou na vysoké úrovni, nemusíš se ničeho bát. A děti ti manžel kvůli práškům nesebere, neboj. Dnes tyhle léky jí spousta lidiček. A navíc dr., která ti je píše, přece o tvém stavu nesmí nikomu říct, ani manželovi, pokud k tomu nesvolíš. Takže to manžel nemusí ani vědět. Je to čistě tvoje osobní věc. tak neboj, pomůže ti to. A nepij k těmhle stavům, počkej, až budeš v pohodě!!!!

Zdravím. Mám dotaz nemáte někdo zkušenost s cipralexem? Beru frontin (myslím, že pomáhá), ale tak, že opravdu na ty stavy, proto mi doktor předepsal ještě cipralex a bojím se začít. Četla jsem nějaké recenze a hrozně se bojím začít ho brát. Jak jsem tady četla, že kdo má vůli jde to i bez léků to možná, ale když se stavy zhoršují a zhoršují...taky si myslím, že to zvládnu bez nich, ale dostávám se opravdu občas do stavů, že sama nad sebou žasnu co dělám. (mstím se osobě, která mi zničila život a to že si klidně sednu do auta opilá jedu k jejímu autu..atd. ) Ale také si uvědomuji, že si nesmím dát alkohol a nebudu vymýšlet kraviny, to se mi zatím daří asi měsíc. Nejsem notorička příležitostně si dám, ale většinou něco vymyslím. Opravdu se někdy cítím klidná..., žádný nervy..., ale stačí maličkost a je zle. Pak jsou chudáci děti. Ach jo poradte mi jestli máte zkušenost. Abych je nezačala brát a pak zůstala závislá. Nedej bože kdyby došlo k soudu aby ten můj se neoháněl tím, že si musí vzít děti, protože jsem na práškách...vůbec nevím co mám dělat

Já jsem byla bez výkyvů tak za necelej rok, asi rok a tři čtvrtě, ale to mi už třeba bylo dva měsíce dobře a pak 5dní blbě. Mončo a pomohlo Ti to navýšení? Kdyby to za nějakou dobu ještě nebylo Ono tak pořád můžeš ještě další půlku. Mně je dobře až na 20mg, kdybych byla níž, tak by to úplně dobré ještě nebylo.No a někdo tady kdysi psal, že byl OK až po roce. Pete taky přeju pěknou sobotu, hlavně aby bylo dobře.Vyjíždíme na chatu k Berounu pro sáně, tak doufám, že cesta bude OK. Hezký den, pokavad to aspoň trochu půjde, a nejlépe pokavad to půjde úplně.

Šári s těma sluchátkama s tebou naprosto souhlasím :-). Mě včera ten můj malej dareba tak extrémě zlobil, že bych ty sluchátka taky potřebovala. Jak mi bylo celý den dobře, tak mě pořád tak vytáčel, že na mě večer vlezla depka a ještě teď mi není nejlíp. Nebo je to změnou počasí, nevím. Šári za jak dlouho jsi byla bez výkyvů? Já beru ad přesně půl roku a furt to není úplně ono.
Taky vám přeji pěknou sobotu!

...pěknou sobotu přeji holky..:-)

Magdi, někdy s nima i vařim :-)). Ale říkám si, že si ještě možná pořídím klapky na voči :-)). Pošli mi na mail zase fotky zvířátek.

Šáry, to s těma sluchátkama je dobrý. :-D Já mám naštěstí rádio potichu a děti dostatečně velký. Ale kolikrát by mě to bodlo, když je ten můj mrzout vzteklej. Nemusela bych ho poslouchat, jen bych se koukala jak při tom šaškuje.
Jinak kino bylo dobrý, jen škoda, že to je na dvě části. Malej je napnutej jak to dopadne, protože se mu nechtělo číst tak tlustou knížku.

Jo jo, mmně, i když jsem dost společenskej člověk, zase vadí dlouhodobější hluk, když se to nějak nashromáždí (v práci kolegyni hraje nahlas rádio, doma ječej děti) tak bych taky bulela, takže si vezmu střelecký sluchátka a bordel nebordel vlezu si do ložnice vezmu knihu a všichni mi mohou vlézt na záda, kdybych to neudělala tak by mě možná i bylo blbě. Člověk si prostě musí vyhovět.

Ahojky, výkyvy jako takový už ne. Jen jsem brzy unavená. prostě musím znát svou míru a nepřetěžovat se. To pak cítím, jak se mi chce únavou bulit. Udělám na co mi stačí síly a ostatní nechám na další den. Dneska razíme celá rodinka na Harryho Pottera. jsem ráda, že už zvládám kino a tyhle věci. Dokonce už zvládám dámské jízdy a nad rozčilováním mého muže jen mávnu rukou. Nedávno jsem mu řekla, jestli nechce nějaký prášek, když vyšiluje kvůli každé prkotině. :-D Prostě je vše skoro v normálu. :-)

Jo jo, dokonce se píše, že neléčená deprese trvá většinou půl roku a cyklicky se opakuje a graduje. Taky se přikláním ke klasický depce a rozhodně doporučuju zajít za odborníkem.
Magdi to si taky měla dno jak vyšitý, no já taky nemohla sníst ani sousto a jen jsem ležela v posteli a skučela. Ale teď už jsme holky veselý, viď. Máš ještě občas výkyv?

Renáto, podle toho jak dlouho a jak to probíhá, to vážně vypadá na depresi. Já jí měla přesně takle. Začalo to v říjnu a drželo se to do května, podruhé se rozběhla v únoru a v květnu jsem se ps. složila. Měla jsem v době zhoršení i lepší dny, ale vše mně vykolejilo. Postupně jsem se nemohla soustředit, začala se stranit kamarádů a nakonec jsem při dovolené dumala nad blbostma. A pořád se mi myšlenky točily v kruhu. Ráno jsem vstávala před pátou a chodila spát po půlnoci. Druhou půlku dovolené jsem proseděla na křesle a čučela do blba. Děs, stačili mi 4 dny v práci a totál jsem se složila. manžel mě musel odvádět do sprchy, do postele. Kam mě posadili, tam jsem seděla celý den. nejedla, nepila a to jsem měla jídlo i pití před sebou, prostě to nešlo. Zajdi si k odborníkovi, pořád lepší tam jít včas, než dopadnout takle. Byla jsem půl roku na neschopence, kdybych tam šla při prvních potížích takle by to nedopadlo. Psychiatr tě vyslechne a bude vědět jak ti pomoci. To samé psycholog. Ale jak psala Šárka, objednání trvá dlouho měsíc i víc. Tak neváhej, čím dříve se objednáš tím dříve budeš vědět co s tebou je. Pomůže ti, uvidíš.

....hele Renáto a ještě...Minule, když jsem měla tyto stavy, tak to probíhalo přibližně od ledna do začátku července. Nyní tak od října až do ted. Což by celkem odpovídalo jaru a pozimu.