Cipralex

..no vidíš..jsi...Já taky Lily chápu. Někdy pomůže, když tě někdo nebo něco "nakopne". Kamarádku, když na tom byla bídně, vzal její brácha z postele, postavil jí do vany a osprchoval studenou vodou a pomohlo to, jinak by snad z tý postele nevylezla. Jenom ležela, zatažený závěsy, ... taky hrůza.
Jednu dobu jsem taky byla hrozná, dokázala jsem myslet a povídat jenom o tom jak mi je blbě a co mě napadá.
Pete:jsem už vdaná :) 5 let, letos se taky máme stěhovat do novýho bytu. Velkýho s předzahrádkou, se těšim na zařizování.

..no vidíš..jsi...(doufám, že to bereš jako joke...i když.....)

No tak super Lily, vidíš,.....no vidíš..jsi svobodná?:-):-)

Já myslela, že tě alespoň...Susan : ..já chápu Lily..já jsem taky na AD měl podobnou reakci - takové zvláštní necitlivé ulpívání na věcech a myšlenkách..takže to, že to Lily nerozplakalo a naopak stále ,,mele,, (promiň Lily..) svoji by mohlo i trochu souviset s medikací, ale každopádně je to způsobeno úzkostí jako takovou - mě z toho osvobodil jedině benzák rivotril - zvlétám postupně znovu jak pták a jsem ,,svobodnej,, - to mi tedy s AD nešlo ani náhodou...každej na medikaci ad reaguje jinak...a ne každému sednou ty samý ad...nezávidím Lily tvojí doktorce..ale neboj, nakonec to všechno dobře dopadne a ,,doladí,, Ti léky k Tvé spokojenosti:-):-)...dnes je v Brně krásně...teploučko a svítilo i sluníčko..paráda..a k tomu víkend...zítra nemusím vstávat..akorát se jdu podívat na byt (musím řešit bydlení)...

Susan: ráda bych se...No tak super Lily, vidíš, radí to samé jako já :) Zkus počkat, stejně sama nic nevyřešíš.
Zkus se něčim zaměstnat, fakt.
Pete: to jsi ještě chlap na ženění :) 38 to je paráda, to je jenom o 6 starší než já :)

..omlouvám se za hrubku..,,historii,,..

Bohužel já bych to tu.....ok Lily..neboj se psát ze srdce o všem..jinak by ta diskuze pro tebe neměla smysl - nasadit křečovitý úsměv, že je Ti dobře....
..Jirko : mne je den ode dne lépe...ale neznáš moji hystorii - já jsem 10 let vůbec svoji nemoc neřešil - olky to vědí...byl jsem ,,zdráv,, akorát jsem každej večer jen slupnul oranžovej...takže já zase tak velkej hypochondr nejsem...na horách jsem s kamarádkou byl přes svátky - dali jsme si pořádně do těla(v závějích denně 15 kiláků pěškx)...a tak jsem teď na světě rád a na nic si nestěžuji...ale chápu Lily, Irču i ostatní, kdo nejsou na tom moc dobře...musíme s nimi být..mají kromě nás ,,jen,, svoje rodiny-a tam to třeba také není růžové...mějte se krásně..
Sisan: to je fajn, že je Ti také dobře...a dobré je že máš práci a tak....to mne též drží dosti vysoko (samozřejmě i peníze trochu osvobozují..)

Susan: ráda bych se rozplakala, je to hrozný, když si představím, jak se tam Váš pejsek zmítal a nechápal proč se to děje, ano vnitřně to cítím, ale jak jsem úzkostma ochromená a mám blok, tak to nejde, ať si vzpomenu na cokoliv, na to jak mi řekli, že mi umřel tatínek a já už ho nikdy neuvidím, na to, že jeho a babičky ztráta mě poznamenala tak, že se ze mně stala troska. Vidím poslední pohled na něj, odjížděla jsem na tábor a koukala se na něj z autobusu, něco mě nutilo se na něj dívat, nerozbrečí mě ani to, že jsem na tom táboře vyhrála medaili a těšila se, jak mu jí ukážu a on mezitím umíral. Bylo mi 9 let. No tak teď jsem se rozbrečela, ale do úlevy to není.

Jinak jsem volala na krizovku, teď tam byla milá doktorka, říkala, že neví proč by neměl citalopram zabrat a že jsou i jiné možnosti, ať se zkusím odpoutat. Susan, jsi moc hodná a ochotná.

Věrko: citalopram, je obdoba seropramu, trochu jiný je cipralex

Susan: to je smutný, ale s...No a nemůže ti dát zpátky ten SEROPRAM?

Susan: to je smutný, ale s...Já myslela, že tě alespoň rozpláču :) nebo aspoň, že když si budeš číst něco jinýho, tak se trochu vypneš.
Ty se moc peskuješ. Nebuď na sebe tak přísná, kdo by v tvojí situaci nebyl vyplašenej.
A co zkusit zavolat někam jinam a poradit se?
Mě taky bylo blbě od žaludku při nervech a úzkostech. Zkusila si něco z toho co jsem ti radila? Tu hudbu, ...?

Susan: to je smutný, ale s dobrým koncem. Já mívala 2 psy, teda fenky. Jednu jsem musela nechat uspat ve 12cti letech, hodně to bolelo, druhou jsem nechala bývalému příteli, když jsme se rozešli a já pak se stěhovala do Prahy, občas si ji půjčuji.

Co mě děsí je to, že doktorka říkala, že když mi bude zle od žaludku, že to znamená, že ty léky nesnáším a mně je od žaludku nevolno, ale to mi často bývá i z úzkostí, nadavuju se a já se bojím toho, že je to z toho citalopramu a že ho tedy nesnáším. Ty jsi měla aspoň naději v Cipralexu, ale já ji nemám už v ničem. Zkoušela jsem více ad a ty stavy byly strašný. Navíc mi včera řekla, že si myslí, že jsem tehdy ty úzkosti neměla z těch 10mg cipralexu, ale já dokud jsem nesnížila, tak jsem je měla, tak jsem z toho celá blbá. Já mám teď pocit totální beznaděje a ještě u toho ničím mamku. Je mi ze mě na nic.

Susan: jsi moc hodná a...Jsi šikovná, uvidíš, že to půjde. Já jsem taky, když jsem teď chvíli měla Elicea a trochu se mi přitížilo, hned jsem panikařila, že to z těch léků. Tak jsem volala mámě a ona mi řekla, ať to chvíli nechám být třeba týden a pokud mi tak furt bude, tak zavolám doktorce a nechám si Cipralex. Tak jsem se uklidnila a nakonec mám Cipralex. Nikdo nemá křišťálovou kouli.
Tak zkus počkat chvíli, vždyť víš, že to chvíli trvá, než se vůbec účinek projeví. To co se ti ted děje je reakce těla na tvoje myšlenky.
Napíšu ti v krátkosti příběh.
Máme psa a když byla štěňátko, tak měla zánět v uších. Šli jsme s ni k doktorce a ona se jí chtěla kouknout do těch uší, ale pes se oháněl, ale jenom proto, že je na uši háklivá. Dr jí nasadila náhubek, ale úzkej a náš pes má krátký čumák.
Pes se začal na tom stole zmítat, tak jsem myslela, že jí nemůže udržet, jenže pes se dusil. Doktorce se podařilo jí ten náhubek za pet minut 12 sundat. Dala jsem jí na zem a už jí kapala z nosu krev, pokakala se a počůrala. V podstatě se nám dusila před očima. To co jsme tam prožívali se nedá popsat. Doktorka kráva ani nevěděla co má dělat. Pes vyzvracel co se dalo, mysleli jsme, že je po ní. Nakonec jí ta kráva doktorka píchla adrenalin, takže to jí asi nakoplo srdíčko. Nakonec jsme jí vezli na psí pohotovost, tam jí udělali rentgen a měla otok plic. Byla prostě skoro mrtvá. Ale vylízala se z toho a bude jí 6 let. Tenkrát jsem myslela, že omdlim, bylo mi tak špatně, že to se nedá napsat. Ale přežila to, půlroční štěnátko se s tim popralo. My buleli celá rodina. Stalo se to 2 dny před vánocema. Fakt síla.
Ještě teď když to píšu, tak bych bulela. Ani ve sni si nedovedeme představit, co to zvíře muselo v tu chvíli prožít.
Ale naděje umírá poslední.

Susan: jsi moc hodná a píšeš jen pravdu. Ano mohu se bát zbytečně a tím strachem a pozorováním to udržuji, uvědomuji si to jen to neumím, jak píšeš protnout, ale jak se necítím hned to tomu přičítám, ale zle mi bylo i předtím. Taky se bojím, že jsem chvíli brala citalopram v extrémně malých dávkách nižších než je nasazovací a bylo mi tehdy zle, tak se bojím, že nezabere a hledám jen přesvědčení, že zabere. Co by mi pomohlo, když by mi někdo řekl, že to zabere, ale to nikdo neví. Kdybych uměla nepanikařit a nelitovat se a víc se snažit. Kdybych mohla plakat.

Susan: bojím se těch svých...OK. Lily ... co když se bojíš zbytečně?
Tu úzkost máš právě proto, že se bojíš, tím si to udržuješ. Chce to něčim to protnout, ten bludný kruh. Já to znám ty strachy, moc dobře, ale dnes a denně se přesvědčuju, že je to zbytečný. Proč řešit dopředu něco co nemůžu vědět, to neví nikdo nikdy. Žádná situace se už nebudě nikdy opakovat. A hlavně, stejně ty sama nic nevymyslíš, akorát se ještě víc nervuješ. Jo a to, že máš pocit, že tě nic nepadá nebo jakoby pocit prázné hlavy, tak toho se neboj, to jsem měla taky. To tě úplně přejde až naskočí racionální myšlení.
Co myslíš, že by teď nejvíc pomohlo?

Susan: bojím se těch svých úzkostí a hlavně, že mi nezabere citalopram. Každé další minuty. Depresí a té beznaděje. Potřebovala bych hodně se vybrečet, ale vůbec to nejde. Psala jsem co se mi honí hlavou, taky nic, mám v sobě úplný blok. Bojím že, že to přecházení z Cipralexu na citalopram je špatně, přitom jsem to chtěla, prostě magor. Nějak nemám sílu ani chuť bojovat. Tehdy mi na čas krásně cipralex zabral a při 10mg po čase úzkost jako prase, nevydržitlená, tak jsem musela snížit a to zase pak po hádkách s přítelem neudrželo depresi a úzkosti, tak se motám v krhu léků a jestli zaberou. Citalopram neberu poprvé, tak se bojím, že nezabere:(((

Mám to všechno z práce musel jsem vše stíhat a dělat od nevidím do nevidím,přetáhnul jsem se nastala uzkost,panika,beru cipralex,byl jsem v léčebně a chci nanovo žít,řekli mi,že musím sám,odreagovat se a žít,myslet pozitivně,je mi doma smutno,takže potřebuji se radovat,uzkost mám pořád vše se sevře a nemohu dýchat,ale už tady o tom vám nebudu raději psát,chci,aby jste tu lépe komunikovali,snažili se,mě taky nejde někdy vylést před barák,ale žít se musí dál,nechci vám to tu kazit,hlavně Lily ,Pete a Irče,která mě nechce tu vidět a posílá do háje tak jdu!mějte se Jiřík

Bohužel já bych to tu...Ale jdi ty, nikdo nechce, aby se kdokoliv z diskuze vyřadil.
Pamatuju si jak jsem taky vůbec nemohla jíst, ani hlad jsem neměla. Natlačila jsem do sebe maximálně jablko. Přitom jinak jídlo miluju :)
Lily, zkus autogenní trénink a nebo si pust nějaku relaxační hudbu. Nebo jdi vem si papír a piš na něj všechno co se ti honí hlavou a nebo mě taky pomáhá malování, třeba klidně i omalovánky, cokoliv co aspoň na chvíli vypne hlavu, aby si taky trochu odpočinula.
A čeho se bojíš zrovna teď?

jen tu zůstan Lily, pomáháme si, já také těžko vycházím ven když mám šílené úzkosti, víš Jiří, já Tě chápu, ale když je někomu dobře tak si může psat třeba na faceboku s někým komu nic není, my tak na tom nejsme, tak si prostě píšeme jak nám je

Bohužel já bych to tu opravdu kazila. Nejsem schopná momentálně vyjít ani ven. S velkýma potížema se najím a celý den mám úzkosti. Nejsem schopná normální komunikace. V danou chvíli je mi opravdu hodně zle až beznadějně, tudíž se nemohu připojit.

S čím se Jirko léčíš?
Susan: to je dobře, že je Ti dobře, taky bych si to přála, i pro nás ostatní

tobě děkuji za podporu a moc s tebou souhlasím!! taky,že víš co je se odreagovat,všechny mě tu nadávají,myslel jsem to fakt ok,mě není taky dobře, nemyslete si tak se nedá jen žít co napsala susan je jednička važte si toho!držte se!Jiří