Život je nejistý

Život je možný pouze v nejistotě. To je velmi zásadní věc, jíž je třeba porozumět: život je ve své podstatě nejistota. Zatímco chráníte sami sebe, ničíte svůj život. Ochrana je smrt, poněvadž absolutně chráněni jsou pouze lidé, kteří leží ve svém hrobě. Nikdo jim nemůže ublížit, nic se nemůže obrátit v jejich neprospěch. Smrt pro ně už neexistuje, všechno se již stalo. K ničemu dalšímu už nedojde.


Toužíte po jistotě hřbitova? Nevědomě je to to, oč se všichni pokoušejí. Snaží se o to rozličnými způsoby, ale jejich cíl je stejný. Co hledáte prostřednictvím peněz, moci, slávy, prostřednictvím přizpůsobení se společnosti, skrze přináležitost k náboženskému nebo politickému stádu, příslušnost k rodině či národu? Obklopuje vás neznámý strach a mezi sebe a tento strach začínáte stavět tolik překážek, kolik je jen možné. Tytéž překážky vám však zabraňují, abyste žili. Jakmile tomuto jednou porozumíte, pochopíte, co znamená sannjása. Sannjása je přijetí života coby nejistoty, odhození všech obran a svolení k tomu, aby se vás zmocnil život. Je to nebezpečný krok, avšak lidé, kteří jsou schopni jej učinit, jsou v nesmírné míře odměněni, protože pouze oni jsou naživu. Ostatní lidé jen přežívají.


Mezi životem a přežíváním je rozdíl. Přežívání znamená, že se jen vlečete - vlečete se od kolébky ke hrobu, přemýšlíte, kdy svůj hrob zahlédnete na obzoru. Proč byste v prostoru mezi kolébkou a hrobem měli mít strach? Smrt je jistá... a nemáte co ztratit. Přišli jste bez ničeho. Vaše strachy jsou jen projekce. Nemáte co ztratit a jednoho dne to, co máte, zákonitě zmizí. Kdyby smrt nebyla jistá, záměr vytvářet jistotu by měl jakousi podstatu. Pokud byste se mohli smrti vyhnout, pak by bylo samozřejmě naprosto správné, že byste mezi ni a sebe stavěli překážky. Smrti se však vyhnout nemůžete. Smrt existuje a vy s tím nemůžete nic udělat. Jakmile tento fakt přijmete, ztratí smrt veškerou svoji moc. Jestliže s ní nemůžete nic udělat, proč byste si s ní měli lámat hlavu?


Je velmi dobře známo, že vojáci, již jdou do války, se chvějí strachy. Hluboko ve svém nitru vědí, že ne všichni se večer vrátí zpět. To, který z nich se vrátí, a který ne, není známo, avšak je velmi dobře možné, že oni sami se domů nevrátí. Psychologové si však všimli jednoho zvláštního jevu: jakmile vojáci dosáhnou bojové linie, veškerý jejich strach se rozplyne. Začnou bojovat velmi hravě. Kam se poděje žihadlo smrti, jakmile je její skutečnost jednou přijata? V okamžiku, kdy si vojáci uvědomí, že smrt může přijít každou chvíli, mohou na ni zcela zapomenout. Setkal jsem se s mnoha vojáky, měl jsem v armádě veliké množství přátel a bylo zvláštní pozorovat, že jsou to ti nejradostnější a nejuvolněnější lidé. Kdykoliv mohou dostat povolávací rozkaz - "Připojte se k jednotce" - avšak oni hrají karty, golf, popíjejí a tancují. Užívají si života naplno.


Zdroj: Osho - Důvěrnost