Panická porucha 2

Tak už to funguje! Omlouvám se za ty dva předchozí příspěvky, ale nemohl jsem to nějak rozchodit. Leníku, já sám mám někdy pocit, že jsem málo pozorný k ženě. Nesouvisí to ani tak s ročním obdobím, ale někdy prostě toho mám hodně: Moc práce, moc práce mimo práci, starosti tam a onde. je sedm večer a já spím vestoje, jsem totálně vyšťavenej. Nedokážu tak posoudit Váš vztah, vím toho málo, ale každý má ty "svoje dny". Nezastávám se Tvého přítele, ale ani nezatracuju. Zkus být více k němu příjemná a pokud nebude dělat radost on Tobě, raduj se z jiných věcí (úúú, to se mi to lehce říká!!!), ale i málo pomáhá. Moc Ti přeju, abys byla šťastná!!!!!!!!Evi, to víš, je to drsnější krajina, ale o mnoho drsnější to zase není. Cítím se tam lépe a bezpečněji, než třeba na dálnici D1 za volantem. Kdyby to bylo možné, odstěhoval bych se tam.Dito, musím tvého muže zklamat, je to sice na webu časopisu DIGI, ale nafocený to je tvrdým manuálem (Nikon FM-2). Jestli existuje skutečný zástupce mechanického foťáku, tak tenhle je ještě skutečnější. Ale to nevadí! Pajko, žádný fotky pryč nedávej. Každý snímek má duši!!!Přátelé, zítra se určite ozvu... Posílám Vám všem pohlazení na duši...Váš Petr

Dito,tak konečně nepadá chat, tak jsem tu. Máš pravdu, můj poslední příspěvek je o dost pozitivnější, než ten první. Je to tak skoro vždycky. Ráno jsem nešťastná jak šafářův dvoreček, někdy už od noci... a během dne se snažím hledat východiska, uklidnit se, vysvětlit si nějak jeho chování. Jenže vždy, když se uklidním, už mám strach, že mě zas přepadne ta depka a budu to řešit znovu - bez toho, abych si vzpomněla, jaký důvod jeho špatné nálady jsem našla. Tak se asi vždycky budu muset vrátit a přečíst si dnešní debatu. Díky, moc jste mi pomohli... a ta kalanetika taky. Jsem příjemně unavená.

Nějak to blbne, nemohu zaktualizovat CHAT zkusím to přidáním příspěvku. Pozdrav všem. petr.

Nějak to blbne, nemohu zaktualizovat CHAT zkusím to přidáním příspěvku. Pozdrav všem. petr.

...a můj muž byl počat v říjnu...tak jsme doma, že?Musíme s nimi vydržet, oni to s nami taky nemaj zrovna lehký.

Super Leníku, tak a ted si přečti svůj první dnešní příspěvek a srovnej s tím posledním. Nepozoruješ náhodou změnu ? A pak že není naše společné psaní- čtení na zlepšení...! P.S. Hlavně , že Tě má rád a je v tom jen to počasí.Málo světla-málo pozitivních látek v nás , proto jsme ještě víc bez nálady na cokoliv.HM, to se mi to radí...Petře, nádherné snímečky i muži se líbí, je fanoušek digi- foto, tak o to víc.

Karle,pročetla jsem ty odkazy a něco na tom opravdu je. Jen jsem o tom nic moc nevěděla, protože to sama neprožívám. Ale jak vidím, můj přítel není sám, kdo má takové problémy. Dokonce jsem se tam dočetla, že touhou po světle (což na podzim vyvolává útlum - přesně jak to nazval můj přítel) trpí především ti, kteří se narodili na podzim a byli počati v zimě. To je přesně můj přítel. Narodil se na dušičky. Mě to asi nepoznamenalo, protože mě rodiče počali na začátku léta a narodila jsem se s příchodem jara. Zajímavé....A víš co, jdu si na hodinku zacvičit kalanetiku, to taky pomáhá od stresu a depky. Dito - také ze svého přítele cítím nervozitu, trápení a únavu. Raději si lehne do postele, otočí se ke zdi, smotá se do klubíčka a spí. Když usíná, už se nahlas strachuje, že bude muset brzy ráno vstávat.

Milá Dito,úplně mi mluvíš z duše. Přesně to samé zažíváme obě dvě... můj přítel dva roky za sebou od ledna do jara odjel do tepla. Letos byl na Novém Zélandu (já jsem nejela, měla jsem čerstvě novou práci a navíc nemám ráda hodně velké změny). Když se vrátil, bylo všechno úžasné... spousta lásky, zásnuby, i moji rodiče kvetli štěstím, když to viděli. Asi se přes to opravdu budeme muset přenést. Ale tyhle sezónní záležitosti...áááách jóóóó. Ale pozitivní je, že takoví nejsou celý rok...

Karle, moc jsi mi pomohl, děkuji. Hned se cítím lépe. Když jsem o tom se svým přítelem mluvila, tak mnohokrát řekl, že zkrátka nemá rád toto období, protože je málo světla. Ráno jde do práce a je tma, večer jde z práce a je tma. Vlastně už je tma ve čtyři odpoledne. Nemá to rád. A když je léto a všichni nadáváme, jaké je hic, že se nedá ani dýchat, on se cítí nejlépe a i s tou jeho energií je to o dost lepší. Nenapadá tě ale, jak mu pomoci? Solárko neuznává. Mám tedy čekat?Díky za odkaz, určitě se podívám.

Leníku, naprosto Tě chápu a vžívám se do Tvé situace! Můj muž je o šest let mladší. Přesto se často divím, že se chová , jako by tomu bylo naopak.Narodil se v kraji tepla a slunce, v 17ti se s rodiči nastěhovali sem a ted trpí klimatem, co panuje u nás-zvlášt teda podzimem a zimou-nezimou! Zrovínka v těchto dvou týdnech je dost podobný tomu Tvému: sotva vstane, unaven,musí si sednout k počítači, vše zkontrolovat, pak něco sní, cítím z něj nervozitu, ani mně to nepřidá, a když mu říkám, že by taky mohl doma něco konečně udělat, nemá se k tomu.Jistě by se třeba luxováním vzpružil. Ted jsme se vrátili z nákupní procházky a šel si mile rád uspat dcerušku, hmhm, tedy i sebe.Binec zas zůstal na mně, a to jsem večer uklízela! Postýlka nám říká akorát, že se v ní musíme vyspat. Malá přitulená denně ke mně, muž sotva lehne-chrápe nahlas. Ted mám i díky AD , nejspíš, zvláštní postoj k sexu- chut by semtam byla, ale bud je unaven on , nebo já nebo prostě na to není doma klid, jak byl dřív. Když už malou měl někdo na noc, bud jsem pekla nebo uklízela a on měl zrovna moc práce.Ted ve svátky a mezi nimi je spíš na odpočinku, ale malá furt s námi a je to teda čipera! Navíc mám ted s tím tělískem slabé semtam krvácení i mimo své dny, ted zas čekám právě je a tak se vše dokola točí a sex nikde.Už i mužíkovi to prý vadí, že na sebe nemáme čas.Jen váha stoupá a já se necítím ani přitažlivá, ach jo. Četla jsem na doktorce o tělískách, že jsou i vyjímky, že se může otěhotnět, no to by mi tak ještě scházelo.Díky Evě, Pajce... za radu, po neděli asi půjdu k dr. Takže, Leníku, vyplač se, uleví se duši i tělu, já to taky někdy potřebuju, a vše půjde dál.Nebo se zkus vypravit k nějaké kartářce, mně to pomohlo, hlavně proto, že jsem zkusila něco nového, co bych se dřív bála udělat!Máš prostě depku jak vyšitou , já ji mívám taky- s úplně stejnými myšlenkami a pocity, jak jsi dnes popsala. Drž se a brzké jarní tání ve vašem vztahu Ti přeje moc básnička vaše...t.č. bez inspirace.Dnes mám moty moty a asi se bude něco dít s počasím, zrovna se dost zatáhlo.HUrá, jdu oprášit po ...ceti letech sánky!papa

Jindro, trefila jsi to s tim imunologem, platilo se u nej uz tehdy. A taky myslím, že s tou hodinou nemluvení na muže vracející se z práce je to fakt.Leni, k psychologovi to nejspis nema moc smysl, kdyz je to sezonni problem, pak je asi dost pravdepodobne, ze to souvisi s mnozstvim svetla. Zkus si zadat do google.com "Seasonal affective disorder" a vypadnou ti tisíce odkazů na stránky, které to popisují. To se asi neda rozebrat ani napravit jinak, nez zase pridanim svetla. Ale neprepracovávání se je urcite dobrá pomoc - nekterí lidi jsou workoholici a těžko se jim to rozmlouvá...

Poradna je dobrý nápad, ale on mi na něj nepřistoupí. Už jsem mu navrhovala i to, ať vyzkouší psychologa, když se každý podzim cítí tak mizerně. Ale nic. Asi jsem zbytečně starostlivá. A stejně jako vy ostatní tady, mám hrozný strach, když jde někam s kamarády. Pořád ho vyhlížím z okna, třeba každých pět minut. Mám strach, když se déle nevrací.A bojím se s ním vůbec o všem debatovat, protože si připadám, že ho s tím už musím děsně otravovat. Dost dlouho jsem o tom mluvila a do toho dopisu jsem mu napsala, že tímhle končím, že ho dál nebudu trápit svýma diskuzema. Ale s tím, že si má po práci doma odpočinout, máte pravdu. Zhruba tak po hodině se mnou je schopen komunikovat. Aby ne, když dělá novináře a celý den musí mluvit a mluvit a mluvit... Eva R. asi ví, o čem je řeč.

Leni, pokud je od rána do večera v práci, tak asi bude "přepracovaný". po příchodu domů ho nech hodinku "vydechnout", on si odpočine a potom teprve začni mluvit.To není můj výmysl, to jsem někde vyčetla a je to tak, protože to sama znám. Manžel není schopen normálně komunikovat, jenom si pustí televizi a čučí. A teprve po nějaké době se rozpovídá sám. A taky byste možná měli navštívit předmanželskou poradnu, tam jsou odborníci a poraděj Ti líp. Ahoj.

Leni,buď ráda,že Ti AD neutlumila chuť na sex, to je totiž taky jeden z jejich "příjemných" vedlejšáků. Pokud vám všechno ostatní klape,tak to nebude tak zlé.Jak říká Jindra,zkus se na něho tak neupínat a podívat se na váš vztah trošku s nadhledem a pak se sama rozhodni,jestli Ti stojí za to, se každý podzim a zimu trápit,když on se asi nezmění. A nebo se s tím budeš muset smířit, naučit se to ignorovat a v posteli uděláte kompromis.Sex je dobrá věc na psychiku,to je pravda...

ROMANO, o kamarádech bych mohla psát dlouho a dlouho, to je taky kapitola sama o sobě, ale to se bohužel nedá ovlivnit. A taky pořád omílám, ať nesedají do auta s nikým opilým, jenomže, nikdy nevíš, co je napadne.EVI R., Silvestr se blíží, to máš pravdu:-))). Já už mám neurol v sobě několik dní, dopředu. Tak pokud zůstaneme doma(asi ano, manžel je nemocný), tak na compu budu určitě, tak zatím ahoj!K těm zubům "moudrosti"-už jsem taky psala, asi jsou na nic, já je nemám od 25 let a nechybí mi:-)).Karle, ten celkový pohled doktorů na člověka, to je taky obsáhlé téma, to mě taky štve, jak jeden léčí jenom určitý orgán a nenapadne ho se zajímat o ostatní. Nebyl jsi náhodou u dr. Nouzy, jak jsi psal o tom imunologovi? Ten je opravdu skvělý, akorát už dělá soukromě a musí se tam platit, a ne málo.Petře, fotky jsou bezva!!AHOJ Jindra.

Jindro, díky.Máš pravdu, i já jsem si už mockrát řekla, že jsem na něm doslova závislá. Byl vždycky mojí oporou a já už mám pocit, že se bez něj neobejdu. Zkoušela jsem mu o svých citech chvíli neříkat, ale měla jsem pocit, že si toho ani po týdnu nevšiml. A pak jsem to nevydržela a znovu mu dokazovala lásku. Mně ale připadá, že mě spíš ignoruje, někdy více, někdy méně. Věřím mu, že nemá jinou ženskou, ale proč se ke mně tak chová? Zvláště teď, když ho nejvíce potřebuji? Jinak jsem začala chodit s kámoškama na kafčo, cvičit kalanetiku a spinning... ale stejně to nepomáhá. Chodí z práce tak v sedm večer a to už tu stejně bývám. A upřímně, vždycky se na něj hrozně těším. Pak, když vidím, jak se tváří, tak jsem akorát zklamaná.V práci je od 7:30 do večera, takže je asi i přepracovaný. Ale já nechci všechno omlouvat.Už jsem psala, že jsme si o tom několikrát promluvili, ale je to nanic. Ten dopis se mu prý líbil, přečetl si ho. Ale mám pocit, že to k ničemu nepřispělo. Nevím, třeba si to urovnává v sobě, ale já navenek nic nevidím. Pořád se mnou nespí, má jen práci, večeři a spánek.

Leni, aha, teď jsem přečetla další Tvůj příspěvek, takže tady asi to jinak klape, "akorát" tedy ne v postýlce. No, to nevím, co Ti poradit, spíš se stává, že je to naopak:-(((.Možná najdete časem nějaký kompromis, držím palce..

Leni ahoj!!Možná děláš chybu, že jsi se na přítele tolik upnula. Třeba nemám pravdu, ale možná mu dáváš svoji lásku hodně najevo a on ji nedokáže opětovat. Nechci se ho zastávat, ale třeba by strašně rád byl takový, jak si Ty přeješ a nedokáže to, taky může mít problémy v práci, bylo by nejlepší, kdyby sis s ním o tom promluvila. Myslím, že jsi nedávno psala, žes mu napsala dopis, no a jak to dopadlo? Takže Ti radím: nevaž se tolik na něj, udělej si čas jen pro sebe, choď s kamarádkami a on pozná, že není středem vesmíru a třeba se sám pokusí o Tebe víc bojovat. Dost z nás tady má problémy v manželství, já taky, ale časem se vše nějak "urovnalo" na únosnou míru, ale ty počátky u mě nebyly vůbec lehké. Muž měl náročného koníčka, myslím časově a já jsem byla neustále sama s dětmi, taky jsem se na něho moc upínala a vlastně jsem tím poznamenaná doteď. Tak si v klidu promluvte, zajděte někam na večeři a udělejte si pěkný večer. Držím Ti MOC palce.AHOJ Jindra.

Jsem z Děčína, takže ještě dál... :-((( já si pořád říkám, že si vytvářím nějaké domněnky, že se trápím zbytečně, ale nedokážu to z té hlavy vyhnat. Konkrétně sex potřebuji k tomu, aby byla moje psychika lepší. Vždyť mně by to stačilo i jednou za týden... ale čtrnáct dní a více je na mě moc. Nechci, aby vztah ztroskotal právě na tomhle. Připadá mi to zbytečné, když si jinak rozumíme a vím, že mu můžu říct všechno. Už jsme spolu o tom mluvili mockrát. On mi řekl, že ví, že mě trápí, že si to i vyčítal... ale nedokáže změnit své já, které je takové odjakživa. Že zkrátka podzim a zima na něj takhle působí. Třeba to tak opravdu je. Nechci na něj zase tlačit nebo jeho pocity podceňovat, protože sama vím, jaké by to bylo pro mě... ale zkrátka nevím, jak z toho začarovaného kruhu vybruslit. Nemůžu se přeci takhle trápit každou zimu.

Jsem z Děčína, takže ještě dál... :-((( já si pořád říkám, že si vytvářím nějaké domněnky, že se trápím zbytečně, ale nedokážu to z té hlavy vyhnat. Konkrétně sex potřebuji k tomu, aby byla moje psychika lepší. Vždyť mně by to stačilo i jednou za týden... ale čtrnáct dní a více je na mě moc. Nechci, aby vztah ztroskotal právě na tomhle. Připadá mi to zbytečné, když si jinak rozumíme a vím, že mu můžu říct všechno. Už jsme spolu o tom mluvili mockrát. On mi řekl, že ví, že mě trápí, že si to i vyčítal... ale nedokáže změnit své já, které je takové odjakživa. Že zkrátka podzim a zima na něj takhle působí. Třeba to tak opravdu je. Nechci na něj zase tlačit nebo jeho pocity podceňovat, protože sama vím, jaké by to bylo pro mě... ale zkrátka nevím, jak z toho začarovaného kruhu vybruslit. Nemůžu se přeci takhle trápit každou zimu.