Panická porucha 2

Dajari, já zase čtu deprese, sice tam nepíšu, ale taky Vás ráda čtu. Taky přeju krásné, veselé a klidné vánoce.Tome, Tobě samozřejmě taky. My ostatní se snad ještě "uslyšíme".Ájo, moji drazí taky neví o tomhle chatu. Manžel šel jednou kolem, uviděl nadpis panická porucha a ironicky pronesl"jó, pááánická porucha", takže jsem mu nedovolila nic přečíst, připadá mi, že by to tak nějak znevážil. Mě to, že Vás čtu, a že sem můžu psát opravdu pomáhá.Tak se mějte v pohodě, ahoj Romana

Katcho blbá nejsi,jen zkus o tom popřemýšlet takhle,je přece super,že ti aspon těch 10 dní bylo krásně,zvládala jsi předvánoční shon a pocítila zas jaké to je být nad věcí.Mě když je taky tak delší dobu tak si říkám,já sem blbá,jak můžu být tak roztřesená z ničeho,PP už se nevrátí budu nad věcí,no a pak když to přijde člověk to už nečeká a je o to víc překvapený a zklamaný.co se týče tryptofanu je to krátká doba,na mě to asi tak po 10-ti dnech znova chytlo,je to fakt chemie v mozku a psychika,že když se náznaky vrátí hned nepanikařit aby se to znova nestačilo rozvinout a zahnat to.Já jsem u toho tryptofanu ráda aspon za to,že je to s PP o 50%lepší a to taky stojí za to,no ne?Já už po zkušenostech nečekala,že to bude zázračný lék a po jedné pilulce denně budu navždy bez příznaků.Dnes sem si sehnala druhé balení a budu poctivě papkat.Tak se měj Ája.

Takhle v nadšení jsem byla taky, když jsem začala brát Zoloft a rok jsem byla ok, jezdila jsem vesele do Prahy, metrem, bylo mi super a nic jsem neřešila.

Ahoj všem. Koukám, že co jsem tu nebyla, máme tu nové přírůstky. Tak jsem teď cca 10 dní byla jako v ráji. Bylo mi báječně a nevadilo mi ani nakupování. Začala jsem brát tryptofan. Byla jsem nádherně nad věcí, a když se mi náhodou udělalo trochu divně řekla jsem si kuš a bylo to ok. O to víc to na mě dnes skočilo s takovou razancí, že mi to rozhodilo kopýtka. Tak jsem si zase křoupla Neurol. A já už chtěla ten tryptofan zařadit na listinu blahořečených.Snad to zase nebude kontinuální nevolnost. Zvláštní je, že jsem byla tak nad věcí a i když něco přišlo viděla jsem to z vrchu. A dnes si to se mnou dělalo co to chtělo. Čím to sakra je, že to někdy zmáknu a někdy ne? Chemie v mozku? Na všech frontách byl klídek, žádný stres. Nebo to moje podvědomí? Achjo a já už se bláhově považovala za uzdravenou. (jsem blbá po deseti dnech) Tak hezké předsvátčí.

Evi, ten tvůj manžel bude něco podobnýho jako ten můj. On mě taky vystavuje expozicím v podstatě nechtěně. Říká, že to se mnou myslí dobře, ale on se bohužel do mých pocitů neumí vůbec vžít. Např. se mi stalo v práci, že se mi začala šíleně motat hlava, začala jsem se potit, bušení srdce atd. atd. - to tady všichni znáte - tak jsem zavolala svému choti, aby pro mě přijel, že nedojdu domů. Bohužel mě odmítl s tím, že mám v práci počkat a že to přejde a že nepřijede, že bych takhle chodila domů pořád, takže se mám snažit to překonat. Cítila jsem navíc k těm všem pocitům děsnou zlost.

Naďo, přesně tak si to taky představuju, že budu mít s dítětem jiný myšlenky a nebudu se pořád zaobírat sama sebou a navíc ten život získá jiný rozměr.

Tak jsem si teď pročetla vaše příspěvky od včerejška a docela jsem se i pobavila. Evě R. děkuji za informaci o homeopatikách. Jinak s tím metrem vás dokážu výborně pochopit, protože já jsem na tom stejně. Teď už jsem ale v Praze naštěstí delší dobu nebyla. Já tam jezdím na poradu, měla jsem tam jet zase v létě, ale naštěstí jsem se z toho vyvlíkla. Porady a vůbec akce, kde se sejde víc lidí (cizích, pracovně, kdy se člověk musí tvářit profesně) nesnáším a zaručeně se mi udělá blbě. Jste všichni moc fajn. Akorát si vás podle jmen ještě moc nepamatuju :-)

Ahoj moje prazandy (Grimi a Evi), Vase pribehy z metra me vazne pobavily. Jste jak ja, vetsinou stojim (lepe se mi pak utika, obcas z pozice sedmo, se pri zavirajicima se dverma spatne proklouzava), sluchatka na usich, nevnimam okoli, barva v obliceji jedovate zelena a vetsinou hraju hry na mobilu, protoze knizka nefunguje. Pak si taky obcas zavazuju tkanicky, kazdou petkrat, proste co nejvice do predklonu a kdyz to prijde . . . proste cara. Grimi eskalatory na uzasne uzavrene Florenci jsou taky me oblibene, kor, kdyz se lidi nacpou a nedodrzuji levou linii stani, to pak splham i po zdech. Prirovnala bych prestupy k masovym presunum. Ble, grrr, a dneska vecer zase domu :o(Preji hezky vecer.R.

Ahoj,omlouvám se, jestli tu nemám co dělat, ale potřebuju si s někým občas popovídat. V době, kdy jsem spadla do deprese, se mi odstěhovala nejlepší kamarádka a já nemám s kým mluvit. Zajímalo by mě, co je přesně panická porucha, kterou trpíte. Také přemýšlím o vysazení HA, ale nejsem si jistá. Beru ji pět let, v depresi jsem až od srpna letošního roku, léčím se u psychiatra. Mám strach z otěhotnění, kondom nepřipadá v úvahu.

Šla jsem teď do ložnice jako balit dárky, abych mohla k počítači a mezi vás.Holky byla tady řeč o miminkách.Já mám syna, a chtěla bych říct,že když se narodil vnesl mi do života opravdu hodně štěstíčka.Přišla jsem na to,že takoví tvoreček vyžaduje hodně lásky a péče.Čímž vlastně pomáhá nám nemít tolik času na ty naše problémy.Když jsem zůstala se synem sama,zjistila jsem,že semusí také o všechno sama postarat.Vtu dobu jsem opravdu neměla čas na ty myšlenky.Teď sama nejsem všechno jde dá se říct tak,jak by mělo jít,ale nepříjemné stavy se vrátili.Před synem je však nechci dávat na jevo,abych ho tím nějak neovlivnila.Mám strach,že bude jednou po mě.Podporuji ho v jeho zájmovích kroužcích,aby jednou věděl,co s volným časem.Má teď LMD,takže taky dochází do P poradny,Ale je sním velká zábava.Takže miminka doporučuji.

Ked zazvonia zvony a oznamia prichod čarokrasnych Vianoczahodte všetky starosti a tych par krasnych chvil prezite v štasti a radosti.Aj aj uz dnes končim, tesim sa na vas po Vianociach.

Ajo, já už se taky budu pomalu bát k tomu compu sedat, když je někdo doma, ono poslouchat to věčné "remcání" člověka omrzí. A já taky mužovi nevyčítám, že jde na pivo, nebo jinam se "vykecat". A historii pro jistotu taky mažu, ikdyž kluk se o víkendu bavil se svým kámošem, který má nějaké žaludeční problémy, ten mu řekl, že objevil chat na doktorce a syn se prý mohl potrhat smíchy:No jo, tam chodí moje máma pořád..Tak ještě mu mohl říct, do jakého "fora" a je to:-(((. Ale tak se aspoň něco dozví a přiučí se:-))).

jeste psych. doporucuji sportovat sportova sportovat chodit, nebyt na jednom miste. Pri sportu se vylucuji endorfiny, hormony stesti, tak pry pak je to o neco snesitelnejsi.

Petře ta básnička je pěkná mooc.Jindro s tím pánem si mě taky moc pobavila,ta představa jak si myslí,že ho spíš balí a tys zatím potřebovala psychologickou pomoc,aspon vám to pomohlo oboum,tobě se ulevilo jeho to asi potěšilo.Tome tak ty nás opouštíš,tak se zkus připojit když budeš sám doma,aby tě nikdo neviděl,já to taky tak praktikuju:-)))Ale kdyby to nevyšlo tak Tomovi a všem ostatním kdo tu budou až po svátcích přeju hlavně zdravíčko a pohodu a at se tu zase sejdeme v roce 2005,abychom dali základ PP3.Ája

Ahoj,tak vše po pořádku.Moji drazí o tomto chatu neví.Někdy to tu čtu třeba hodinu a tak si míním odpouštět všechny ty narážky,které na to slýcháte vy,protože by byly úlně stejné,jako třeba dělej něco smysluplného.Nedokázali by pochopit jak moc mi to pomáhá,a tak to občas mažu i z historie navšívených stránek aby si to někdo nečetl,protože tam všechno zůstává i včechny dopisy.JInak první polovina dne je u mě vždycky taky nejhorší,ale někdy to přijde i v klidu večer spíš tíseň,ale to už většinou jen pokud mě čeká něco vyjímečného nad rámec.Vím taky jak je moc těžké myslet na něco jiného.jsou dny kdy se mi taky točívá hlava at dělám co dělám.EDITO neomlouvej se,proč by sis neměla stěžovat,Já to mám oproti tobě jen jeden rok a ty 6 let,a stejně vím jak je to hrozné vysilující a únavné a jak bych chtěla žít normálně jako ostatní mladí lidé kolem mě a taky mě to trápí,že se nemůžu sbalit a jen tak někam odjet jako oni-k moři, do hor,lyžovat, na vodu, na kola, jet někam jako au-pair nebo na zkušenou do USA jak plno z nich plánuje.Vím že bych z toho umřela a tak o tom ani už nepřemýšlím,ale občas tyto věcí zamrzí to víš.stejně tak znám jak nejde nic vnímat když jsi někde v kolektivu a začne bušit srdce a tobě je špatně z toho,že tě vidí ti lidi,nejradši by sis tam lehla nebo utekla a ono to nejde dát najevo.A taky mám stejné obavy ohledně mimina,AD sice neberu jen anxiolytika,ale ted bych nebyla schopná být těhotná a vychovávat dítě,protože bych z toho zpanikařila,ale taky vím,že život úplně bez dětí nechci,a proto mě to trápí,protože vím,že trvá několik let se z toho dostat a nebo taky vůbec

Tome, snad tě ještě stihnu pozdravit.Takže přeji všem kdož jsou tu dnes naposledy,krásné prožití vánočních svátků a hlavně klid v duši.

No, Tome, jen jestli ses nerozhodnul, že pláchneš na ten ostrov sám:-)))).To se asi po Tvém krásném psaní nehodí, tak se omlouvám, ale mě to hned napadlo, že sis vyrobil lodičku a pěkně si popluješ někam na Polynésii a nás tady necháš opuštěné:-)))).Takže ještě jednou promiň, já pojídám rumové kuličky, tak možná jsem trochu přiopilá:-))).Já tedy se o vánocích připojovat budu, ale ne často, to je jasné, budu chodit po návštěvách, mít návštěvy doma, večer si taky určitě někam "skáknu", takže toho času asi nebude tolik, ale podívám se sem určitě. Ale těm, kdo jsou tu dnes naposledy, přeju opravdu krásné vánoce, pohodu pod vánočním stromečkem a mějte se všichni moc moc moc rádi!!!!!!!!A taky všem Vám přeju hodně zdraví, štěstí a klidu do Nového roku!!Jindra.

Milí kamarádi, já se s vámi loučím, myslím před vánoci, asi se

Ahoj, já dneska fakt hezký den nemám.Jsem úplně rozhozená,mám klepavku.To je proto,že jsem dnes byla u doktorky-obvodní.Málem jsem se stala nechtěně zlodějkou.Šla jsem koupit láhev Jelcina a jak jsem rozhozená,tak jsem si jí začala dávat do tašky místo do košíku.Pak jsem si to uvědomila a dala jí do košíku.Hned vedle mně stála prodavačka.Aniž by mi něco řekla,hned jsem se jí začala ospravedlňovat,vzala to v pohodě.Ale já se ještě teĎ klepu.No zase trapas,ale jinak přeji taky všem hezký den.

Evo R.- no metro jsi popsala fakt presne. Clovek se snazi porad necim zamestnat. Poznas me v metru podle vyvalenych oci, oroseneho cela a blede pleti...Jizda metrem je je hrozna, kdyz si urves misto k sezeni, je to fajn, ale nejhorsi jsou prestupy. Ted je muj "oblibeny" na Florenci. Ted ho navic zavreli, takze musis jeste vic casu stravit na eskalatorech...ty jsou taky pro me dost hrozny...Takze se snazim porad necim zamestnat, pozoruju okoli, divam se, premyslim, snazim se prehlusit vtirave myslenky. Takze nekdy musim vypadat asi dost smesne..