Vztah matka - dcera

Bojim se to az napsat,ale poradte,co delat kdyz u 18lete dcery zjistite,ze se nechala nachytat a zlakat na penize a pred kamerou ukazala prsa a je to na netu??Dobri lide nam to oznamili,jako ze nase dcera toci porno,otec s ni nemluvi,ja mam vztah na bode nula.

chtěla bych se vás zeptat na názor.
Mam kamarádku, je jí 19, ma nizké sebevědomí a v kolektivech je často šikanovaná. Často brečí, že je nepoužitelná do života, hrozně se straní kolektivu. Jinak je moc chytrá, ma VŠ a moc pěkná. To si však o sobě nemyslí.

Vyprávěla mi, že jí matka jako malou hrozně bila, kvuli známkám, nadávala jí, že kdyby byla její vrstevvnicí, nikdy by se s ní kamarádit nechtěla. Když měla ve školce besidku pro rodiče, matka jí vždy vynadala, že byla ze všech dětí nejhorší. Neustále jí srovnávala s jinými dětmi, že jsou lepší než ona. Taky její matka, když byli kamarádce 3 roky často vyhrožovala sebevraždou, protože se hádala s jejim tátou. Kamrádka prý vždycyk hrozně histericky brečela, když se matka vykláněla z okna a řvala, že skočí. Taky jí matka probouzela třeba v noci a utíkala s ní, k jejím rodičum, když se pohádala s jejim otcem. Mlátila jí asi do 15ti let. K její mladší sestře se tak nikdy nechovala. Jinak je to hodně cholerická ženská, neustále je slyšet jak tam na všechny řve, včetně jejich otce. Je mi jich líto. Navíc jejich matka je několikrát v týdnu v lihu. Na venek vypadá slušně, pracuje na vysoké pozici, lidi jí mají rádi a nikdo o ní tohle neví. Na venek je to usměvavá ženská. Co si to tom myslíte?

Promin,asi jsem opravdu...Lenko, diky, dcera ma 15, a co ji dava co ja ne? Dava ji volnost, on si zije docela divoce, je motorkar, tak ze ji bere obcas sebou na srazy, slibil ji vlastni motorku, podnika tak ze ma penez o hodne vic....ja jako matka ji nedovolim bejt venku jak dlouho chce, htela jsem po ni aby se lip ucila..to se ji nelibilo, tak vybrala tatu, a jelikoz jeho zboznuje, tak se kamaradi s kazdou s kterou chodi, ikdyz me to ublizuje, protoze ona nechce aby se ti zeny kdyz jsou u nich citile blbe, ale jak ja se citim, to uz je ji jedno...

Lenko, nejsou dospele ale...Promin,asi jsem opravdu nečetla pozorně.On ji dava neco co ty nee?Nechapu to.Tvá dospivajici dcera ted pravě sama nevi kde je a co je pro ni to nejlepší.Hleda to.Musíš být trpělivá a moc ti to přeju.Kolik je dceři.Hodně o tom čtu a fakt jsem rada,že holky za mnou chodí s problemama.Poradím,ale svuj nazor jim nevnucuji.Ta starší ma ted také hrozne obdobi.Mladší se u mě ještě drží.Moc ti přeji trpělivost ona pochopi,že si MAMA a že tě potřebuje neboj.Hodně štěstí.

maja-jak to dopadlo stvoji matkou???Podle toho co pises,te matka citove vydira.A to neni vuci k tobe fer.Radit se vubec neda.Nevis co udelas dobre a co zle.Sama mam potize komunikovat s moji matkou.Protoze ona jak vyciti ,ze ja jsem ochotna dat(ci lasku,nebo financie)tak me vycucava.A kdyz reknu dost,tak jsem sobec!Postvala proti me sestru a ted se mi nezdravi a vidi me jako spinu.Ale fakt je ,ze toho vydirani mam dost!

Neboj tvoje deti te miluji.I...Lenko, nejsou dospele ale dospivajici, necetlas asi muj prvni prispevek,ja stracim dceru protoze ma radsi otce a kvuli tomu se kamaradi s jeho partnerkama ktere on dost strida, a radsi se nebude stikat semnou, nez aby se od nich drzela trochu stranou...nechape asi jakou me to dela bolest...

Ale ja sve deti take miluju,...Neboj tvoje deti te miluji.I když jsou dospěle,tak se budou vracet za tebou.Taky mam maminku daleko a jezdim za ni.Každy den ji volam.Jsme tři deti a snažime se ,aby se rodiče necitili byt sami.Taky chci,aby za mnou moje holky jezdily.Manžel je rybař,tak budu jezdit s nim.Ale take se strašně bojim samoty.Snad jsem je vychovala tak,aby jsem na ně mohla byt hrda.

Ale ja sve deti take miluju, jsou to deti z lasky ktera mezi mnou a bejvalim manzelem kdysy byla obrovska, nebyt deti uz to tady zabalim, protoze bolest z strati jeho je obrovska stale, ale ted citim ze dceru jsem uz stratila, a syn za chvili take vyroste a pujde svou cestou, a ja nebudu uz fakt pro koho mit zit. Zila jsem pro rodinu, ted mam chapat ze rodina a manzelstvi jsou bezcenne instituce?

a to zahnutí tě uklidnilo?...Take mam dvě dcerky 18 a 13 let.Obě jsou jine,ale miluji je.Mame ted take hrozne obdobi,ale zvladneme to.Všem matkam držim pěstí.Vždyt žijeme hlavně pro ně ne?Oni nam to pak vrati vnoučatama na ktere se moc těšim.Nechci zustat sama ve staři.Budu ta nejhodnějši tchyne na světě.Sve dcery miluji.

Jsme s manzelem rozvedeni,...Myslím, že tohle je docela na poradu s psychologem, problém asi nebude jednoduchý. Musí se mezi vámi táhnout něco delší dobu. Asi nemůžeš zatím dělat nic jiného než to přijmout a čekat, až dcera dospěje a zmoudří.
Tvůj bývalý manžel má více příležitosti ji ovlivňovat, proto je teď ve výhodě.
Snaž se obrnit trpělivostí, držím ti palce.

Jsme s manzelem rozvedeni, proste nedokazal byt verny, podvadel a dlouho, az jsem to uz nesnesla. Rozbil nam rodinu, deti byli nestastne. Jen ze dcera je v puberte, tata ji dava vic volnosti a vice penez, tak ze se rozhodla zit u nej. To jeste skousnu, ikdyz mi hyby, ale nedokazu se smirit s tim ze pro vse co udelal ma pochopeni, ze je poucena ze rodina nema dnes zadnou cenu, ze stridat partneri jako ponozky je normalne, a uz vubec nesnesu ze se kamaradi s kazdou kterou tata dotahne domu, dokonce kdyz ja se na ni kvuli tomu zlobim, tak ne komunikuje se mnou treba mesic, prijde jen kdyz potrebuje penize. Mate nekdo podobnou skusenost? Jak s ni jednat?

a to zahnutí tě uklidnilo? Moc to celé nechápu. Moje mamka už nežije. Byla to taková spíš jednoduchá bytost, asi spíš já jsem se k ní někdy nechovala dost dobře, když jsem třeba přišla z práce a v tu ránu jsem musela vyslechnout příval nejnovějších událostí (jejích), já na to nebyla připravena, ještě jsem "pracovala", tak jsem se ne vždy chovala podle jejích představ. Dnes se jí za to v duchu omlouvám, taky asi vše myslela dobře. Dnes jsem sama máma dvou dospělých dcer, které mají své rodiny, v zásadě se jim do ničeho nepletu. Někdy řeknu svůj názor na něco, ale nevnucuji jim ho, nechám na nich, co si z toho vyberou. Zbytečně se nevtírám do jejich domácností, nekritizuji. Nebydllíme spolu, a tak si mysllím, že to funguje. Taka všem mámám a dcerám přeji také pohodové soužití, rozum ve společné komunikaci!

Moje matka,mi poroučí,manžela pomlouvá,kde může.Jak není po jejím tak se urazí.Chce abych za ní chodila a když nemám čas tak je zle.Jsem moc měká a vždycky se s ní udobřím.Začala mě v poslední době říkat at zahnu muži.Pořád říká že se někommu líbím a tak.nakonec mi začala domlouvat rande.Abych měla klid tak jsem nakonec manželovi zahla.

S dcerou máme nádherný...gratuluji oběma, na mě máma nikdy pyšná nebyla, i když jsem jako jediná z rodiny něco dokázala a stálo mi to hodně úsilí. nebýt táty, tak bych to asi neustála. dnes jsem šťastně vdaná, mám dobrou práci, máma to asi ale nemůže polknout, raději by mě viděla nešťastnou a v montérkách ve fabrice. vždycky mi říkala, že by mě to mělo stačit a muži mě nemají rádi opravdově a teď když jsem vdaná, tak to prej stejně nevydrží . atd atd....ach jo :(

Zdravim. Mě je 19 a moji mamě 51. Nikdy jsem mezi sebou neměli moc harmonii. Vždycky něco bylo. V 16 jsem dělala strašlivej bordel a chápu, že na mě byla hodně naštvaná. Měla jsem pocit, že už mi nikdy neodpustí, že mě zavrhla. Když jsem se ale podívala kolem sebe, ostatní mamy to braly nějak víc sportovně, prostě řekly, no jo je mladá a blbá snad z toho vyroste, daly ji pár facek co si zasloužila a nakonec se tomu ještě zasmály. Ale moje mama, to bylo prostě něco jinýho. Bylo to asi tak, že mě brala už tehdy za dospělou a to, co říkám brala všechno k srdci a naprosto vážně, přitom já jsem o tom už za den ani nevěděla, však asi víte co myslím každej byl puberťák. Tata ji pořád říkal, ježiši vždyt ju nemužeš brat jako sobě rovnou, vždyť je to děcko a myslí si že ji patří svět, vzpomeň si na nás, copak jsme takoví nebyli taky? Uběhly skoro roky a už pochytávám rozum. Když se podívám zpět, mám pocit, že jsem se už narodila bez mozku a teprve teď mi dorostl. Ale přišlo něco dalšího. Není to tak hrozny, ale štvě to pro změnu mě. Nechci vypadat jako narcis, protože nejsem a nechci nikdy být, ale mám prostě pocit, že mi mama závidí. Poslední roky se celkovně tak nějak změnila, je víc citlivá a vnímavá a ne tak jak si ji pamatuju. Příjde mi, že se někdy chová jako mladá holka. Chodí nakupovat neustále hadry a to ona nikdy nedělala, nebavilo jí to a to mám po ní, pořád se vzhlíží před zrcadlem a vůbec tyhle věci strašně řeší. Před mým klukem říká věty, spíš narážky na mě třeba: ,,No jo slečna dokonalá"..,,No jo ty prostě nemáš chybu"...přijde mi to že ostatní matky svoje děcko spíš přechvalujou a ne podceňujou. Najednou mi přišlo, že se nechová jako moje matka ale jako moje sokyně. Prostě to vycítíte, najednou je to něco jinyho. Vždyt ostatni matky spíš tyhle věty mají myslet vážne, že je jejich děcko dokonaly a ne z toho dělat ironii. Taky mi přijde že mi závidí můj vzhled. Postavou po ní nejsem protože jsem teda štíhla a ona nikdy nebyla a vždycky ji to trápilo amě ji bylo za to líto, ale jinak jsem po ní zdědila rezavost, pihy, oči..prostě vypadám asi jako ona za mlada. Ale to je ji chování se nějak změnilo, cítím v něm závist ale zároveň i to, že mi to přeje. Je mi jí hrozně líto, hrozně mě to mrzí, že je se sebou nespokojená. Ale já vždycky řikám, že je to přece zpravedlivé, že každý je jednou mladý a krásný a každý starý a vrásčitý, každý má svůj čas na mládí a na staří a je to tak spravedlivé.

je opravdu nenormalni, jenze...MOja zlata vela vecio pochopis az budes ty matkou. Tvoja mama chcela pre teba len to najlepsie, bala sa o teba, ale ty si to nepochopila

maja,jezis tvoje mama je fakt...je opravdu nenormalni, jenze ja uz nevim co mam delat, stale pise memu manzelovi sms ve smyslu, ze se name za co omlouvat a ze teda nema proc zit kdyz je tak hrozna, no proste to stale smeruje smerem ze se zabije pokud se s ni nezacnu bavit. Ja vim , ze kdyz to ted udelam, stejne uz se k ni nebudu moct chovat jako drive, a citi co drive, nejradej bych si dosla k nakemu psychousovi, pac fakt nevim co mam delat...ona si nechce uvedomit, ze neni bezchybna a ze se chovat spatne, :(((( bojim se aby to neudelala schvalne jako kdyz pred pul rokem se snazila predavkovat praskama!!!!:( a o to ji de!!!abych mela strach!!!nemas nakou odbornou radu?maja

maja,jezis tvoje mama je fakt nenormalni.Promin ze to rikam,ale je to strasny.
Ani ja uz se nenecham od matky obejmout a kdyz to na me skousela (sestre se narodila dcerka a segra bydli u nasich rodicu,tak sem se sla kouknout na me skrsnatko) me chtela obejmout ,ale ja ji to neopetovala,spis se mi to hnusilo.Tak falesny a bez citu......aNemluvila jsem jni 8 mesicu a ted kdyz sem tam byla k vuli miminu jsi mysli ze vsechno je ok,ale myli se!Nic nebude jako driv a nikdy!

katko,
Moje matka je...Ahoj, prozivam neco podobneho, s mou matkou se nabavim pres pul roku. Moji rodiče se rozvedli když mi byli, od te doby jsem zila jen s matkou. byla mym vzorem zhruba do 16 let, kdy jsem si zacala vsimat veci ktere dela jinym lidem. Jak je psychicky i financne vyuziva, jen aby nemusela pracovat. ja jsem musel akazdy den od sestacti let chodit na brigady, abych si platila skolu, protoze matka mi na ni nedala, i presto ze me prihlasila na soukromou skolu. vyvrcholilo to 4. rocnikem, kdy se ke mne nastehoval muj pritel, muj nynejsi manzel. Matka se psychicky zhroutila, nasledne rekla ze jsem ji uvedla do deprese a lezela v nemocnici na psychiatrii, po tom co se vratila, moje matka 48 let si sebou rovnou nastehovala k nam domu 27 typa, kterej vypadal jak bezdomovec. seznamila se s nim tam, byl to bratr nekoho kdo tam lezel ci co:(((( no a tak se k nam nastehoval. My jsme se museli odstehovat. Pul roku jsme se nabavili, pak prisel problem - moje matura, proste jsem vedela ze to nedam,nepodporila me, jen nutila, musis, musis,. ted vim ze byla chyba tam nejit, ale stalo se. Dva roky jsem se s matkou bavila, ale pokazde kdyz jsem za ni s mym manzelem prisla, delala pred nim jak je dobra a me schazovala. Pred pul rokem snedla prasky a kdyz jsem se dostala do nemocnice, na luzku rekla dr. ze kvuli me(6 let se leci na psYchiatrii a ji antidepresiva), a dr. jestli ji na vikend pohlidam, aby se neco nestalo, tak jsem mu rekla, ze ne, ze proste nechci aby to tedy ,,kvuli meůznova udela. Utekla jsem odtamtud. Musela jsem kvuli ni i u soudu krive prisahat, a bylo ji jedno ze bych to odnesla nedejboze a sla sedet......a tak jsem prerusila komunikaci. Ted po pul roce, co napsala memu manzelovi ze uz me nechce videt a ze ho podvadim . Matka ktere jsem se sverila, ktera pokazde kdyz jsem se sverila, vse rekla vsem.....a dnes se objevila u me v obchode: Jak se mas? .....stala jsem tam a civela jak oparena, chtela me obejmout, ale ja uhla....je to ve me, a nejde to jen tak vymazat....

u