Panická porucha 4

Zuzko, já myslím, že by ti nejvíc pomohla nějaká ta psychoterapie, takže jsi udělala dobře, že jsi začala chodit k dr. Praškové. Já tedy neznám ani jednoho z manželů, ale slyšela jsem, že jsou výborní, takže bych se na ní spoléhala.

Dituš, děkuji za odpověď, zatím nevím jakou diagnozu mi stanovil lékař, no mám to asi nějak pomíchané, je to všechno dohromady, PP, kompulzívně-obsedantní porucha, psychosomatické pocity atd. Ale nejvíc mě trápí právě to neustále sebepozorování. Nevím jestli jsou to obsese, četla jsem o tom a je to spíš takové to zamikání, kontrola jestli si vypl světlo a pod. ja to mám spíš takové,že se nechovám spontánně a pořád se pozoruji co a jak dělám, všechno si uvědomuji, nedělám to spontánně a pak to ani nemůžu udělat, je těžký to popisovat, no už jenom to uvědomění že se pozoruju mě deptá a jsem z toho depresivní. Je to jako když chceš někomu něco říct, připravuješ si to a pak to stejně tak neřekneš, já si nic nechci připravovat ani to nedělám, ale stejně se pořád pozoruji, Vím že když udělám něco špatně, nic se neděje, no stejne, nemůžu se toho zbavit, čím víc to chci, tým víc mi to nejde. Jsem z toho fakt zoufalá... A co ten DR.Praško, znáš ho?? Zuzana

Gabika, já jsem nějaká přecitlivělá, nějak si všechno moc beru, tak se na mě nezlob, že jsem to asi napsala nějak blbě, já přeci vím, žes to nemyslela nijak zle. Jste tady všichni moc hodní, opravdu nechci, abys z toho měla nějaké výčitky.Dituš, díky moc za povzbuzení. Včera jsem tady měla kamarádku a tak pěkně jsme poplkaly, že jsem si na úzkosti ani nevzpoměla. Ono to chce opravdu přijít na jiné myšlenky, ale jak, když jsem celý den doma sama. Odpoledne jdu aspoň s mamkou na chvilku na adventní trh, tak koupím nějaké dekorace do bytu. Jak budu dlouho doma, to bohužel nevím, ale doktor se mnou zachází dost jako s nemohoucím člověkem. Jen půl hodiny maximálně ven, jinak ležet mi nakázal. Je pravda, že jsem dost unavená, ale na druhou stranu hematom se vstřebal, tak nevidím důvod se tak kontrolovat.Krakonoško, to jsi měla ale včera hezký den! Je super, že kontrola dopadla tak dobře, to je perfektní zpráva. Hlavně nám tam nezapadej sněhem, byla by tě škoda :-)

Ahoj všem.Mrzne jen praští, a mě hlava třeští.Ditulo, já nezamrzla v Krkonoších, já byla v matičce Praze na kontrole.Geberální oprava páteře se zdařila, pan doktor říkal, že mě to udělal moc hezky.Šibal jeden.Pak v tý euforii jsem ještě prošla s mužem Makro, nakoupili nějaké trvanlivé zásoby žvance, protože před vánoci do front nejdu ani za nic, ještě nakoukli do Tesca, al eopravdu jen nakoukli, to už jsem začala mít takové ty stavy na hovínko, tak jsme prostě vypadli ven a rozdejchala jsem to.V Praze jsem mávala Rokytce,Jindře, Juditce a když jsme jeli kolem výstaviště, tak jsem tam nějak cítila i Pajku, a tak jsem mávala i jí.Pěknej den, v nemocnici jsme nečekali dlouho, manželovi jsem neustále opakovala, "to je dost, dědku, žes nás taky jednou vyvez", docela jsme prožili pěknej den.Jen já blboň si večer dala panáka na závěr dobrého dne, a to jsem neměla dělat.No patří mi to.Jelikož jsem pořád na nemocenský,jdu do práce až o vycházkách, tak mě třeba hlava přestane bolet.Ani se mě nechce ven, je mínus 9 a to nemám ráda.Jdu si oloupat bandory, kuřátko už peču a ještě přijdu.Ahoj.

Ahoj všem.Mrzne jen praští, a mě hlava třeští.Ditulo, já nezamrzla v Krkonoších, já byla v matičce Praze na kontrole.Geberální oprava páteře se zdařila, pan doktor říkal, že mě to udělal moc hezky.Šibal jeden.Pak v tý euforii jsem ještě prošla s mužem Makro, nakoupili nějaké trvanlivé zásoby žvance, protože před vánoci do front nejdu ani za nic, ještě nakoukli do Tesca, al eopravdu jen nakoukli, to už jsem začala mít takové ty stavy na hovínko, tak jsme prostě vypadli ven a rozdejchala jsem to.V Praze jsem mávala Rokytce,Jindře, Juditce a když jsme jeli kolem výstaviště, tak jsem tam nějak cítila i Pajku, a tak jsem mávala i jí.Pěknej den, v nemocnici jsme nečekali dlouho, manželovi jsem neustále opakovala, "to je dost, dědku, žes nás taky jednou vyvez", docela jsme prožili pěknej den.Jen já blboň si večer dala panáka na závěr dobrého dne, a to jsem neměla dělat.No patří mi to.Jelikož jsem pořád na nemocenský,jdu do práce až o vycházkách, tak mě třeba hlava přestane bolet.Ani se mě nechce ven, je mínus 9 a to nemám ráda.Jdu si oloupat bandory, kuřátko už peču a ještě přijdu.Ahoj.

Bobinko, pokud nezabírá Cipralex, proč se nezeptáš dr. na změnu AD za nějaké lepší.Pak teprv můžeš myslet hned na Bohnice:-(Opatruj se a přijd zas mezi nás.:-)Všem přeju hezky den,tady je hnusně tmavo a zatažíno:-(((.

Ahoj všichni, ráda vás poznávám, mám problém. Mám panickou poruchu už 6 let a beru Cipralex. Je mi furt smutno a pořád mám ataky. Nechci brát neurol. A co říkáte na Bohnice, mám se tam vypravit. Strašné mě to trápí a chtěla jsem se i zabít, protože s takovými stavy se nedá vůbec žít. Mám skvělého přítele, který mě drží nad vodou, ale chci být také samostatná.

Ditule, teprve teď jsem přišla domů, díky za mailíky i SMS (zprávy jsem zjistila teď doma), za chvilku odpovím.P.S. Neslibuj opravené světlo, furt je tam to párátko...

Cože? Zamrzly vám klávesnice?Že v KRKONOŠKÁCH, to beru, ale v matičce Praze?

HM, ZDECHL PES, tak si dám rybízovou buchtu..mnám.

Viděla jsem ted posl. reportáž z Na vlastní oči o sex. deviantovi...a zaujala mě poslední věta , že když už málem sebe sám zničil tím, jak vše o svých úchylkách a sex.problémech celý život tajil, poznal, že mu pomůže OTEVŘENOST a začal se sebou sám něco dělat...naše potíže jsou houby proti tomu, co třeba tito lidé musí zažívat, tak zkusme si připustit OTEVŘENOST vůči okolí a nestydět se za nevolnosti , bušení, absence v kinech, koncertních síních, obrovských restauracích,za "být sama-sám doma" a jiné naše trable. Jen at to ostatní ví, že takové věci mohou potkat i je, tak není proč se posmívat a vykroutit si hlavu samým nevěřícným kroucením, když se jim svěříme.Hm?

Edušo, nezabírej si to fakt hned tak, že si myslíš, že to či ono se bude týkat zrovna tebe, dítěte atd. Gabika má jistě pravdu, ale zase:vše je odvislé od konkrétního případu, závisí na jedinci, na štěstí, na osudu-má-li to či ono tak být, stejně to tak bude,vážně. Já se v tom ohledu už začínám měnit, taky jsem bývala nemožná, vše si zabírala atd.Ty musíš být doma celé těhotenství, nebo jak to vlastně máš? Vem to takhle- když ti bude fajn psychicky, tak i fyzicky a naopak, to víme.Takže začni psychikou-vydrž první tři měsíce a kdyby to dál nešlo, porad se s dr. o braní AD, co v těhut. nejsou škodlivá-už se tu o tom písalo:-).Pak semtam zajdi poplkat s psycholožkou, kámoškama, s námi...a hlavně si pročítej knížky (je jich ted plno titulů a krásných) o těhotensví, o dětech...říkej si, jak ted jsi nejdůležitější pro tvé okolí ty, protože jsi v jiném stavu než ostatní, jsi prostě hodna opečovávání apod.Po této stránce jsem se cítila v těhot. sebevědomější... Soustřed se na zdravou a pestrou stravu, vitamíny a TĚŠ SE.Kdybych nevěděla, o čem mluvím, neplkám tu:-)pa.Lidinky, už to vypadalo chvíli , že mě rýma pustí, ale najednou štípání v nosohltanu, salvy kýchání, chrblání, kašílek. Malá to samé.-(((Náhodou jdu zítra na čtvrtletní kontrolu na ORL-alergologii a snad mě proťukne píDr.odborně a něco poradí.Rozhodně nepřijímám, že je TO jen suchým vzduchem v panelákovým bytě.Taky si zajdu ostříhat háro trochu a projdu se v suchým městským mraze.-(((-sama!Včera mě kosmetička tak doonale zde(b)pilovala pod nosem, že jsem bolestí trpěla ještě v noci a naštěstí dnes jsem nemusela nos vystčit ven, jinak bych měla mindrák- mám pod ním škraloup, jak mi vosk nanesla přímo na kůži a škubla,ty brďo, to je síla.Fakt není kosmetička, holička...jako kosmetička, holička. A že už jsem jich pár poznala.Přitom pokaždé ji upozornuju, že má vosk dát na papírek, jinak to nensnáším a jsem samej strup.Včera jsem nestačila pípnout a už to bylo. Navíc by měla být něžná a už potřetí se mi zdála zbrklá či ve stresu... a když škube obočí, tečou mi slzy jak hrachy!No to jen na odlehčení zdejších smutých témat...AD SRAZ- DANDY- přijed nejlép dopoledne, mailni pak v kolik ti co přijede a vyzvednem tě, chceš-li.Kdo přijede v pátek? Nebo chcete všichni až v sobotu? V klidu se projdem dle počasí po městě, kdo co chce vidět,omrknem, zalezem si do pěknýho lokálu, napapáme se, nabumbáme, projdem,....atd.zajucháme a kdo pojede domů-pojede, kdo přespí-přespí, avšak je potřeba to předem napevno oznámit.Takže pisejte mi na mailík.Drahula už luxuje, spravuje světlo a chystá peřiny:-)))ROKYTĚNKO MILÁUŽ ABYS TU BYLASNAD TI BUDE VESELOJINÁČ BY NÁS MRZELO...

Eduska-nepovedala som ti to preto aby som ti nejako ublízila ta absolutne nie.Ale taka je pravda.Vies velmi dobre viem ako trpís.Hladkaj si stale brusko a rozpravaj sa s ním velmi zalezí na tom aby cítilo,ze si v pohode.Aj ked je to tazke.Eduska tieto odporne pocity sa nedaju ovladat ja to velmi dobre viem,a naozaj som ti nechcela ublízit,ale myslela som ze ta to trochu posmelí koly babatku.Dufam sa na mna nehnevas normalne ma to trapi,ze som ti to napísala.pa

Gabika, tak tos mi moc nepotěšila. Asi jsem slabá, ale nedokážu si prostě pomoci. Už jsem to tady psala, že technik znám mnoho, ale bohužel mi vše pomůže jen na krátkou dobu. Takže teď budu ještě na nervy z toho, že to přenesu na dítě :-(

Ahojte vsedci.EDUSKA-viem,ze ti nieje najlepsie ale zo svojich vlastnych skusenosti ti chcem povedat,ze vela stoho co prezivas a pocit strachu a podobne sa prenasa na dieta.Moja dcerka ma 10rokov a ver mi keby som to vtedy vedela tak by som bola silnejsia.Po nej som mala chlapca ten ma 4 roky moje stavy boli podobne tvojim ale robila som vsetko mozne len aby si to neodnieslo dieta.Ten je riadni nezbednik a trocha citit jeho citlivost ale nieje to take ako pri dcerke.Tak ti drzim palce aby si to vsetko zvladla a bola v pohode lebo ten drobec to velmi potrebuje.Jirina-tie stavy co pocitujes mavam aj ja ako ked mam dakde ist sucho v ustach a preglganie a myslienky ako to zasa zvladnem.Busenie srdca to ani nehovorím.A aj tie prechody s tepla do zimi a naopak co popisuje Dandy.Vonku je zima a vstupim do obchodu kde je teplo tak koniec vsetko sa mi kruti no katastrofa.A ozaj som rada,ze mas dietatko doma vela zdravia prajem.pa

Dandy, když já už jsem doma nějak otrávená, že mi nic nebaví. Dneska jsem třeba dělala občerstvení pro kamarádku, která večer přijde a najednou takovej strašnej pocit slabosti a únavy, že jsem si musela okamžitě lehnout. Všichni řeknou, že je to jiným stavem, ale já tomu nemůžu věřit. Máš pravdu, když jsem nějak hodně zaměstnaná, tak se taky nepozoruju, ale teď, co jsem doma, to je hrůza. Jiřinko, jsem moc ráda, že je malej už dobrej. Vůbec se ti nedivím, že jsi rozhozená, to bych byla taky. V tomhle jsme tady asi všichni stejní. Mám dost podobné pocity venku jako ty a čím déle jsem doma, tím hůř se mi vychází ven. Navíc mi asi ničí ta věčná tma. Napiš mi, ty chodíš tady v PM k nějakému psychologovi? Jaké s ním máš zkušenosti?

Dandy- myslíš to sice dobře, s tím pletení, čtením apod. , ale budu ti malinko oponovat, nebot jak známo, často právě u těchto "odreagovávaček" to člověka může chytnout. Znám z vlastní zkušenosti , i to tady dost ženských popisovalo. Hlavně s projevy náhlých přepadovek ES-arytmií v klidu..a už to frčí...Dnes jsme doma, den volna z poletování v mraze, nosy ucpaný ,ani nemluvim.papa

Zuzka- jaký název diagnozy ti stanovil dr.krom depresí, pp a agorafobie? Obsedantně -kompulzívní porucha, ne? Toho se zbavíš taky jedině braním AD. Ony totiž všechny tyto poruchy se sebou souvisí. O.KOMPulz.Por. jsme mívala v mládí, to už dnes vím, pořád mě něco nutilo kontrolovat jisté věci, počítat si u toho, rovnat je...pak s eto zlepšilo, ted jen nárazově mě to přepadne, ale už se tomu v duchu zasměju.P.S. Než bych narovnala polštáře, usla bych v sedě či stoje, tak na to se..

JIŘKO- jsem ráda, že už máš malého doma.Bych pravdu řekla-psala, neuvědomuju si, jestli něco bereš, AD? Pokud ano, tak by dopůl roku tyhle stavy , co popisuješ.a že je dooobře znám!- měly ustat.Porad se se svym dr.psych.Nic jiného než PP a Agorafobie to není. Včichni tu nejspíš trpíme nízkým sebevědomím a to je takové živné pole pro naše potíže. To se ale dá psychologem napravit...

Ahoj všichni,prosím o pomoc a radu. Moje problémy začali zhruba před 5 lety i když úzkostná jsem byla už od malička. Každopátně to začalo panikou, trpěla jsem agarofobii atd.atd. Naštěstí jsem se dostala ke skvělé terapeutce, která mě toho hodně naučila a dalo se říct že jsem z toho byla venku. Pak jsem se přestěhovala do Prahy, jinak jsem ze Slovenska, chvíly byl klid a já měla pocit že jsem zdravá, no po roce se mi problémy vrátili. Snažila jsem se to všechno zvládat sama, nemohla jsem sehnat dobrýho terapeuta a s mojí terapeutkou ze Slovenska jsem stratila kontakt. Paniky a agarofobie jsem se, dá se říct zbavila, nemám z ní strach, postupně se mi však začal objevovat jiný problém. Neustále se pozoruju, automatické a jednoduché věci jako česání, pracování, mluvení, nedokážu dělat spontánně, neustále na to myslím a nic nedokážu prožívat naplno. Pořád přemějšlím co se má, co nemá a už jsem z toho zoufalá, dostala jsem se do hrozný deprese. Přednedávnem jsem navštívila psychiatra, který mi předepsal Efectin a také Rivotril. Moje problémy zčásti ustoupili, hlavně deprese a taky jak jsem byla na dovolený doma, znovu jsem se potkala náhodou se svojí starou terapeutkou. Už jenom pocit že ji vidím a můžu s ní mluvit mi dal hrozně moc a mě se ulevilo tak o 50%. Je prostě skvelá a vím že jsem na ní až chorobně fixovaná, no kdo by nebyl na člověka, který ho vytáhl z pekla. Dala mi kontakt na Dr. Praškovou, u který jsem byla asi 2x. Ted mám za ní jít za 2 týdny, no neustále mám potřebu ji srovnávat s Olgou (mojí starou terapeutkou) a mám pocit že jediný člověk který mi dokáže pomoct je právě ona, jenomže vrátit se na Slovensko nechci. Dr. Prašková je údajně špička v Praze, na mě působí hrozně klidně, Olga mě dokázala nabít a všechno mi vysvětlit, já mám strach že to s Dr. Praškovou takové nebude. Taky jsem slyšela o jejím manželovi, který je taky jednička, ale je prej ředitelem ústavu a ambulantní pacienty nepříjíma. Je možnost se k němu nějak dostat? Vím že existuje stacionář, no já se nemůžu uvolnit z práce. Chci jenom vědět jestli má někdo podobný problém jako já a taky jestli nemáte zkušenosti s Dr. Praškovou, nebo Dr. Praškou. Já se chci toho hrozně moc zbavit, nechci aby mi bylo jenom líp, chci žít naplno, vím že to jde, akorát potřebuji najít správného psychologa a cestu. Nechci se utešovat řečma typu bude líp, musíš se s tým smířít, protože já vím, že cesta ven existuje, akorát ji nemohu najít. Děkuji moc a zdravím. Zuzana