Je normální být ve 30 pannou ?

Je to jedna z mála...Jediný komu věřím je můj pes. Jinak každý zklamal.

Nechci o tom psát, natož na...Takže tam bylo nezdravé chování Tvého otce jiného druhu. Tam člověk musí hledat odpověď - v rodičích. Rodiče tvoří vzory chování.

Ne, to ne. Nechci na nic...Je to jedna z mála možností jak to překonat.Ale základ je přerušit veškeré stýkání se s otcem,oprostit se od něj,navždy jej ponechat samotného,aby pochopiljaké zlo provedl.Pokud se na něj definitivně nevykašleš,bude to pořád takové.A pokud nechceš mluvit s psychologem,tak se svěř člověku,kterému na světě nejvíce věříš,a určitě najdeš nějaké řešení.

si poneseš do konce...Ne, to ne. Nechci na nic vzpomínat a někomu to vypravovat.

si poneseš do konce života,možná i to má vliv,že dosud jsi neměla žádného muže.Zajdi za psychologem,jen on ti s tím pomůže.

Tys byla sexuálně...Nechci o tom psát, natož na to vzpomínat...

Tak je potřeba na tátu...A budou ji zase nadávat příbuzní z jeho strany... V tomhle se nedá bránit ničím, jen to házet za hlavu. Brácha kvůli tomu utekl víc jak 200 km od domova. Vždycky strašně lituju toho že jsem tatíkovi nerozbila rypák, už jsem to mohla mít za ta léta odsezený a od něj klid.

Vždycky jsem se snažila...Tys byla sexuálně zneužívána?

Jestli nějaká 30-ti letá...Můžeš pomoct nafukovací andule.

Jestli nějaká 30-ti letá pana potřebuje s něčím pomoct,ale nechci se vázat :)))
Jinak dobrý,jestli není třeba 6 prstů..,i když...

To dobře znám, taky jsem...Tak je potřeba na tátu podat trestní voznámení, poněvadž pomluva je trestnej čin.

Vono mu sklapne.

Je dost věcí co byly...To dobře znám, taky jsem tátovi dělávala služebnou, nic mu nebylo po chuti, všechno skritizoval, před příbuznýma mě pořád buzeroval a pomlouval. Teď už s tátou nebydlím a mám klid, ale s pomluvama nepřestal.

Jasně,než mít špatného...Je dost věcí co byly dřív, a byly hodně špatný. Přemýšlela jsem i o tom že to na tomhle světě skončím. Dohnal mě k tomu otec. Nenávidím ho, je to neodpornější "člověk" co znám. Dělám mu služebnou a přitom ho strašně nenávidím!!!! Vůbec nevím jak z toho všeho ven.

Já už to vzdávám. Jasně,než mít špatného partnera,tak to raději žádného.Ale záleží taky na tom,jestli se bez životního partnera v pohodě obejdeš,a nebo Ti někdy chybí.Já bych raději hledal tak dlouho,až bych našel.Ale do ted' se mi to taky nepovedlo.Ale nevzdal jsem to.Myslím,že život se má prožívat,a ne jen přežívat.

Myslím,že jsem před...Já už to vzdávám.

Už se to asi nezmění a z...Myslím,že jsem před nějakou dobou četl příspěvky ženy,která měla podobný problém jako ty.Už si nevzpomínám v jaké to bylo diskusi,ale taky měla docela obavu z lidí a mužů obzváště,a nechtěla navazovat žádný partnerský vztah.Ale takových žen i mužů bude určitě víc,není to nic zvláštního.Jinak vím že se člověk po určité životní etapě a docela těžko může vzpamatovávat a postupně přejít do běžných kolejí není věc jednorázová a jednoduchá,ale je to proces.Přeju Ti hodně odvahy a štěstí pro překonání Tvých obtíží,a taky všech "strašáků" z minulosti.

Aha,už rozumím.Je to velice...Už se to asi nezmění a z mužů budu mít vždycky strach. Horší je že poslední dobou nemůžu vůbec potkat nikoho s kočárkem... obrečím to.

Vždycky jsem se snažila...Aha,už rozumím.Je to velice citlivé téma.Každopádně potřebuješ zřejmě individuální přístup,a časem to možná vyprchá do ztracena.Vím,tady se dobře udílejí rady,ale ve skutečnosti ten život dokáže být hodně složitý.Ale neber si to tak,ženská krása může být úžasná věc,a proto by se neměla jen tak zahazovat.

Možná víc než reálný...Vždycky jsem se snažila být co nejhorší, a to kvůli otci. Být odporná, aby mi dal pokoj.

Tak to víš že o nic...Možná víc než reálný vzhled,který nemusí být vůbec tak špatný jak si myslíš,hraje roli spíše snížené sebevědomí a obavy z reakcí(často zbytečné)opačného pohlaví.Já bych takto uvažovat nemohl,nedá se tak prostě kvalitně žít.