Je normální být ve 30 pannou ?

A hnusně mě uzlobil počítač.Normálně se mi sekal,kdy jsem ho nejvíc chtěl,a nešlo to co jsem uměl rychle.V hrách se mi nedařilo.Počítač vždy nějak zpomalil,nebo myši se zarhlo kolečko.
Dodnes nemůžu na počítači klikat na okna a hledat soubory,mám blok a tuším že to zase schválně ,zle ,podle a úmyslně počítač zmrví,jenoom mně a naschvál,protože ho to nějak zlomyslně naprogramovali takoví ti holky a chlapci a to co z nich muselo vyrůst co mě ve třídě uděli těch pár věcí,kteréžto následky si budu nésti až do smrti srmťoucí.
Musím skončit,sérdce mi tepe a leze na mě závraaaksmf.sm (spadl pod klávesnici,píše ošetřovatelka)

Když mi bylo asi dvanáct...Mě jednou tak hnusně kopnul jeden spolužák a naschvál a pak se mi smál.
Další holka ze třídy mi schválně přibouchla prsty do veří,kráva.
Dones nenávidím chlapce a děvčata a jsem vyřízený.

Na začátku to vypadalo,že...Když mi bylo asi dvanáct tak někde otec uřízl houpačku z které skákali kluci do vody. Ti kluci ve škole za to strašně zmlátili mého bráchu. Byl z toho nemocný a pár týdnů doma. Houpačku si znovu udělali a otec jim ji uřízl podruhé. Ti kluci mi ve škole začali vyhrožovat. Když jim otec uřízl houpačku potřetí tak si na mě počkali před školou. Dva mě drželi a jeden mi mlátil vší silou pěstí do břicha. Udělalo se mi zle, pustili mě a já upadla. Než utekli, tak se jeden otočil a strašně mě kopl do břicha. Domů jsem se skoro doplazila. Otec byl v hospodě, mamka v práci. Břicho mi dost oteklo a tak divně to bolelo, jako tlumeně. Celou noc jsem se prokroutila bolestí, mamce jsem nic neřekla, otec se vrátil z hospody a celou noc ji nadával, ona brečela, nechtěla jsem ji přidělávat další starosti. Druhý den jsem měla horečku. Nejhorší bylo že když jsem šla na záchod tak šlo že mě strašný krve. Po pár dnech se to trošku zmírnilo, ale strašně mě bodalo v břiše a bylo na zvracení a tak divně, byla jsem jako ve snu. Bála jsem se najíst, protože jsem cítila jak se to pak ve střevech pohybuje a dost to bolelo. Po čase se to dost zhoršilo a já celý noci nespala a kroutila se bolestí. Na škole jsem omdlela. Bylo mi moc špatně. Dotáhli mě k doktorce a ta naměřila strašně vysoký tlak... je mi špatně pořád, tlak mám jak na houpačce, ale to břicho se trošku umoudřilo. I když pořád cítím ten kus kde to bolí když sním čokoládu, a otok je tam pořád. Celá ta léta jsem byla ráda že vůbec žiju, takže jsem bez maturity, mám jen výuční list a místo práce brigádu kde si platím sama i zdravotní pojištění. Jak někdo mávne rukou tak se krčím, čekám že praští. Doma mám svého hafana, který je mi vším. Nemůžu ho tu nechat. Byl se mnou když mi bylo zle, asi díky němu jsem pořád tady a neskončila jsem to.

Jenže já už nechci....Na začátku to vypadalo,že jde jen o jeden problém,ted'je však zřejmé že je to celý komlex problémů,který tě drží stále při zemi a v podstatě paralyzuje.Kdyby se to stalo mě,okamžitě bych odmítl otci sloužit a dělat mu pomyšlení a hned se odstěhoval.On to stejně nikdy neocení,a jestli ze sebe budeš dělat rohož a nebo ne,vyjde to nastejno,pokaždé by bylo zle.Proto mu dej urychleně sbohem,jestli to dokážeš.

ty s ním ještě žiješ? Nechápu.

Tvůj první krok se...Jenže já už nechci. Smířila jsem se tím že to tak je. Už nevnímám co se děje okolo. Je mi to jedno.

Maya má z otce vyloženě noční můry a na to jí žádnej sport nepomůže. Maya by se od toho despoťáka měla co nejdřív odstěhovat, najít si svoje vlastní bydlení, soužití s despoťákem nemůže nikdo dlouho vydržet.

Tra la la lá la,lá la la lá la...

Vyzkoušela jsem snad...Tvůj první krok se svěřením se okolo tvé situace zde na diskusi,jsi již učinila.Tak ted' zbývá učinit další krok,a postupně jeden po druhém,aby jsi se toho zbavila.Nicméně pokud je to pro Tebe tak obtížné a až nemožné,tak máš jistě nějaký blok,který by jsi měla řešit s odboníkem,a ne s laiky,kteří Ti v takové situaci jsou v podstatě houby platní.Jestliže však nemáš zájem už vůbec něco řešit,tak je veškerá snaha kohokoliv úplně zbytečná,a v tom případě se musíš smířit s tím,že to takové budeš mít napořád.

Kdyby sis chtěl šoustnout tak ej vědět:)))

A jak to prosim tě souvísí s tématem diskuse?!

Na druhou stranu žiješ jenom jednou a vzít si život je všeobecně chápáno jako špatná volba.

To máš pravdu tak si to hoď.

Ani malou chvilku se...Vyzkoušela jsem snad všechno. Nepomáhá nic a tak už jsem se nějak smířila s tím že lepší to nebude. Vždyť je to jedno, na světě je lidí... na jedinci nezáleží. Každý jde nahradit.

Já bych jen chtěla klidně...Jak to popisuješ, to je závažný. Tam je velký problém.

každá rada dobrá,ale s psychology pozor,pěkné mršky to jsou ,chtějí hlavně stálého klienta.
Jít tam ,ale mít sou hrdost.Pokud bude arogantní s díky odejít.

No nic.je to normální bejt single.

Bejt pannou je asi zbytečný,ale zase lepší než se nechat zbouchnout z neznalosti a přílišného se vázání na někoho.Pak je to z bláta do louže,matka samoživitelka,otec neplatí na dítě.Ale dneska je antikoncepce a pilulky postinor,to je teda trochu neetické pro křesťany a asi nejzažší možnost,ale taky vím o těch co to nečapli a hned běželi pro postinor.

Nejsi psycholog,já taky ne tak těžko můžeš radit dospělý ženě.Ony si to poradí nejlépe mezi sebou(stejného věku),ale to nebudou probírat na veřejné diskusi ale třeba na soukromém na chatu.Na seznamu je Lukačovič zrušil.ale podle mě někde budou.

Já nedělám ale žádné...To je taková mužská logika,s tim si můžeš leda tak vy. víš co.To ti je ve vztazích na nic.