Milenec a manžel

Lenko, tvoje příspěvky se mi moc líbí.
Jitko, tos mě teda překvapila, tipovala jsem sama pro sebe, že do toho nakonec nepůjdeš.
Ale možná jsem si to myslela proto, že ne že by mi chyběla odvaha jít do něčeho nepoznaného, ale tohle mě neláká, ovšem zajímá mě to. Já si možná spíš dovedu představit sex s dvěma muži, ale žena by mi při tom vadila.
A kde byla tvoje kamarádka?
Líbo, ty boduješ!!

Oprava: nedávala.

Líbo, já mám taky pár netradičních sexuálních zkušeností, ale o panenství jsem přišla o rok později a s profesorem jsem nespala nikdy. Asi jsem neměla štěstí na fešáky :) ale mezi mými milenci byl mimo jiných jeden šedesátník (mně v té době 24), příbuznej a na základce jsem byla asi v šestý zamilovaná do otce spolužačky. A myslím, že on po mně taky koukal, ale k ničemu nedošlo. Tak jsem si to aspoň dělala sama, asi od dvanácti. Doteď vzpomínám na svůj první orgasmus :)) dost mě překvapil a od tý doby jsem onanovala i ve škole a furt čuměla na erotický filmy, co se vysílaly v TV pozdě v noci hlavně (na Němcích). A ty sis to užívala na ostro s profesorem :))
A nikdo nic nepoznal? Kde jste se scházeli? V kabinetu? A co tě učil? Teda kromě sexuální výchovy? A nespal i s dalšíma studentkama?

Lenko, ale já nikde nepsala, že dávám ruku do ohně za přítele. A rozhodně jsem nedával do souvislosti to, že ho kouřím a tudíž mu bude celoživotně věrnej. Psala jsem to ve zcela jiný spojitosti. Ale to bys musela pořádně číst, co píšu.

Kawo, ten profesor byl a stále je pro mne i po tolika letech srdeční záležitost. Já věděla, že ho nikdy nebudu moci mít jen pro sebe, ale přesto jsem do toho šla. Můžeš říci, že mě mohl odmítnout. Já, ale za celý svůj život poznala, že když ženská chce, tak chlap podlehne. Stačí pár svůdností, a pokud Ti Bůh nadělil trochu ladnější křivky, tak je ten chlap Tvůj i když to neměl v úmyslu. Tak to bylo i s mým profesorem, on nechtěl, ale stačilo pár hmatů a již se mu postavil ten jeho reostat, pouze pronesl, že jsem bestie, a kdyby se to někdo dozvěděl, tak je jeho konec. Já ho ukonejšila a na závěr mi tenkrát řekl, jsi bestie, ale nádherná. Zároveň po mně chtěl, abych se na něj nevázala a nechtěla za to nějaké ústupky. Dokonce na mně chtěl lepší výsledky, než od ostatních. Je ovšem pravdou, že byl schopen do mne dostat učení i tím, že řekl, když nebudeš umět, nebude nic. Na to jsem slyšela. To, že se mi pak na nějakou dobu ztratil, bylo způsobeno tím, že odešel ze školy za lepším výdělkem. Tenkrát, ještě nebyly mobily, ani internet. Byla jsem z toho zoufalá, ale on si mne pak našel. I dnes si na sebe najdeme občas chvíli, i když je to alespoň z mé strany trochu složitější. To víš dětičky a manžel mi dávají docela zabrat, ale které ženě ne. Ještě bych měla komentář k Patrikovi, pane ctnostný, běž se vycpat. Ty si myslíš, že pouze chlapi mají nárok a že ženská to nepotřebuje. Jitka asi měla dobré předsevzetí, dále jí, jak jsem alespoň vyčetla, vadil větší počet lidí. Já bych měla asi podobné zábrany, pokud se týká toho množství, ale pokud je to v intimitě, proč ne. Možná řekneš, vždyť tam byly tři, ale to je určitě o něco více než dva, ale intimitě to nevadí. To už vím i já podle sebe.

jiand - připomíná mi to "Věřím, že ji máte, i když jsem ji neviděl"...:-)))
Každý není nevěrný, ale já snad neznám pár, kde by si byli oba 20,30, 40let věrní. Jistě věrné páry jsou, ale moc jich nebude. Většina je dávno rozvedená.:-)
Často je věrný jen jeden - ten, co žije v dobré víře.;-)

určitě, jsou muslimky věrné i proto, že se u nich nevěra tvrdě trestá. A co takhle muslimové? - ti můžou mít několik věrných žen, co?:-))) Cizí kultury bych sem nepletla.

Kawo, to že ho teď přítelovi ráno vykouříš (bráno s nadsázkou), opravdu nezaručuje věrnost z obou stran na dalších 20 let. Mám podobný vztah s přítelem, jak popisuješ i ty, přesto bych si nikdy nebyla jistá s věrností. Jak tu bylo psáno, nevěra je samozřejmě o sexu, ale také o nepoznaném, o vzrušení, o tom, že zakázané ovoce chutná nejlépe... a někdy je ten sex už jen třešničkou na dortu. Opakuji, že to neobhajuju, jen jsem realista.

Jitka je úplně tupá nejdřív tady moralizuje kámošku ,že to nechápe jak to může dělat když má dětičky a manžela.A Jitka jak by do toho nešla jak má spokojenou rodinu a uplynou dva týdny a už tam šoustá s nima.Jitko tímhle to neskončilo ted na to budeš pořád myslet a dost ti to zkomplikuje život.Kámoška je ráda že našla komplice na výmluvy.Jak by se ti líbilo kdyby si manžel užíval na služebce s dvouma courama.Z ženskejch jako ty bych blil

Valerie, taky koukám, jak se zde rozproudila diskuze. Dnes odpoledne jsem tam odpoledne byla, no a podlehla jsem. On tam byl se svojí přítelkyní a byla to právě ona, která mi k tomu dopomohla. Nechci nic líčit, ale ještě teď jsem bolavá, ale krásně. On je naprosto nezničitelný, to jsem u chlapa ještě nezažila a přitom jsme byly na něj dvě. Přemluvili mne i k lesbickému milování, i když nevím, zda se to dá úplně tak říci, neboť on se koukal pouze chvíli a hned se přidal. Teď jsem plná dojmů a slíbila jsem, že určitě zase někdy zajdu. Večer mi volala i kamarádka a tak jsem jí musela přiznat, že to nemělo chybu. No zítra přijde na pokec. Hlavně si musím dát bacha před manželem, ten se vrací v sobotu a doufám, že chvíli doma vydrží. Je to zajímavé, ale docela se na něj těším, s ním je to sice jiné, ale on je jen můj. Alespoň si to myslím.

třeba muslimky to považují za naprosto běžné.

Zajimalo by me, proc kawe rikate, ze z ni mluvi mladi a naivita - dokazete pochopit,ze clovek v sobe opravdu muze mit to, ze nebude podvadet, i kdyz to neni s partnerem, co si predstavovala?
At manzelstvi nebo jen dlouhodoby vztah, je o kompromisech, toleranci a hlavne duvere.
Nikdo netvrdi, ze to je snadny, ale take to neni nemozne.

Pane jo, hledám tu Jitku - a tady taková dlouhá diskuse!
Poslední příspěvek bych jen pro Kawu popravila: tam, kde jsi teď ty, byla jsem i já, tam kde jsem teď já, tys zatím nebyla.
Ano, Kawo, mluví z tebe mládí a naivita, ale v pohodě, jen ať ti to vydrží, proč ne.
Ale skutečný život a manželství vypadají jinak, jednou to poznáš a sama se zasměješ, jakýma očima jsi to kdysi viděla. Tím museli projít všichni.
Jitko, co bylo dál?

Šárko, díky za tvůj příspěvek, budu o něm přemýšlet. Nikdo neví, co mu život přinese. Třeba si na tebe fakt jednou vzpomenu, až třeba zjistím, že je mi partner nevěrný, a bude se mi pak líp odpouštět a chápat. Jak jsem psala už dřív, některý cesty k nevěře umím pochopit. A to je to, o čem píšeš ty. Ale pak jsou tu jiný motivy a důvody, o kterých jsem tu taky psala a který snad nikdy nepochopím a ani asi nechci.
Vše dobrý i tobě. K.

Kawo, asi mně taky odargumentuješ svoje postoje odlišné od mých ... ale ...
Ono by to bylo hodně hezké,kdyby to bylo, jak ty to vidíš - ve vztazích mezi muži a ženami. Ale ono to tak prostě není a být nemůže. Každý vztah prochází nějakým vývojem. Ty nejsi vdaná - a tudíš víš hodně málo o vztahu manželů, o všem co nese život ve dvou, zplození dětí, jejich výchova, práce, povinnosti, urputná snaha nenechat vkrást do vztahu nudu a šeď a nenechat zasypat romantiku vztahu kupou složenek, haldou špinavých ponožek a dokázat dát sexu dravý náboj i po noci probdělé s dětmi, které proplakaly noc, protože jim roste zub. A přece jde těmito všemi úskalími projít dobře a vedle toho druhého ve cti zestárnout. Ale pozor, nemyslím tím zestárnout vedle něj a být mu padesát let věrná. To není ani můj případ stejně jako většiny manželských párů. A přesto mám za sebou ve svých pětačtyřiceti hodně věcí, život se se mnou nemazlil, ale vztah mám s prvním a jediným manželem i po dvacetidvou letech hezký. Úlet byl - u mně ano, u něj o ničem nevím, ale předpokládám - ženským se líbil, takže ... máme se ovšem rádi, byť dávno nejsme zamilovaní a věř, že po tak dlouhém manželství není nikdo zamilovaný, i když bys to jistě moc chtěla, toho nedocílíš, maximum je mít se rád, mnohé manželské páry mohou považovat za výhru, že se snesou. Neumíš si představit, kolik komrpomisů s sebou nese manželství. Neskutečně mnoho. Právě skutečnost, že se máme s mužem rádi je příčinou toho, že jsme si schopni odpustit drobný úlet. A já toho svého, resp. svých, mnoho jich nebylo, nelituji. I v mém věku se ti jednou může stát, že budeš vdaná, budeš mít za sebou kus práce, budeš mít dospívající děti, postavení v zaměstnání a budeš finančně soběstačná. Přesto budeš chtít být se svým manželem v dobrém i zlém. Přesto tě však bude vzrušovat myšlenka na jiného muže a budeš si krást chvilky pro to, abys byla s ním. Budeš třeba dost zodpovědná, nebudeš chtít nic ničit, ani pálit mosty, nikomu nebudeš ubližovat - ale ta myšlenka tam bude. Ten druhý tam bude, ze své mysli, představ a tužeb ho nevypudíš. Neuděláš s tím nic. Budeš znát přesné hranice. Za ně nepůjdeš. Ale nedokážeš se vzdát krátkých kradených chvil ve svém životě, o kterých se říká, že pro ně stojí za to žít. Přijde doba, kdy ti manžel takové chvilky nedá ani ty jemu ne a bude to naprosto přirozené. To prostě nelze. Touha, rozechvění, kouzlo novosti dávno ustoupilo jiným citům, možná daleko cennějším - přátelství, toleranci, úctě. To ale neznamená, že po těch chvílích rozechvění a kouzlu novosti nezatoužíš. Zatoužíš. I ve čytřiceti, věř mi. Vzpome? si jednou na mně. Já jsem byla tam, kde jsi ty. Ty budeš tam, kde jsem já. Doslova a do písmene. Ahoj a hodně štěsí. Š.

Ty se, Angie, taky netrefuješ :) a líbit se ti nemusím, s tím jsem ani nepočítala, že mi tu založíte funclub :)

Kawo, ne že bych to chtěla dál rozvádět, ale reagovala jsi na můj příspěvek tak, že tě chci zdiskreditovat a že se mi to mluví, když mi nikdo nebyl nevěrný.
Opak je pravdou, jsi mi lhostejná, ale tvůj projev mi není sympatický a ani s tou nevěrou ses netrefila.

A sorry za občas chybějící háčky a čárky, píšu z iPhonu a té devítka sem tam nestíhá :)

Líbo, teď jsi mě pobavila :)) suchar fakt nejsem, i když tak tady na mnohý působím. Jo, mám štěstí, ze mám skvělýho kluka, s takovým se to krásně žije a užívá života. Ale taky to chvíli trvalo, než jsmě se našli. Taky jsem si párkrát vyzkoušela, jaky to je, když to (nejen v sexu) neklape. A taky to dlouho nevydrzelo, šla jsem pokaždý od toho (s výjimkou prvního kluka, se kterým jsem se scházela a rozcházela na střídačku asi dvacetkrát a ty poslední kopačky dal on). Z toho vyplývá, že sex je pro mě hodně duležitej. Ale přesto, když to ve vztahu dlouhodobě neklapalo a já nebyla happy, tak mě nepřepadaly myšlenky na jiný chlapy, ale spíš na to, jak to vyřešit nebo v konečný fázi jak z toho ven.
A teď to - klepu do dřeva - funguje skvěle. Oba máme samozřejmě svý mouchy, ale i o tom to je, ne? :) Takže teď se milujeme a mazlíme denně, kolikrát jsem to já, kdo doráží víc, ale nestrádám :) ono to totiž není jen o sexu, ale i o tom souznění okolo.
A ty jsi, Líbo, pěkný číslo. My měli na základce taky jednoho takovýho učitele, ten ale chrápal s o trošku mladšíma. Na mě to zkoušel v sedmý třídě, tak jsem ho poslala do prdele. Byl to slizoun a odpanil spoustu děvčátek. Nakonec byl odejit :))
Jinak já o svý panenství přišla dost zvláštním způsobem, ale to tu rozepisovat nebudu.
A Líbo, proč spíš s jinýma, když to doma klape? A co manžel nic neví, předpokládám...já bych to prostě dělat nemohla. Znám se a vím, že by to na mně bylo strašně poznat. Nemluvě o strašných výčitkách svědomí a vůbec neschopnosti vést dvojí citovej život (a já bych do toho city míchala, jinak by to pro mě nemělo efekt, takže proto si plně vystačím s jedním chlapem - a buď to nefunguje a jdu od toho, nebo to funguje a já jsem k ostatním chlapům hluchá slepá. Jasně, všímám si pěkných chlapů a lichotí mi, když po mně čuměj a skládají mi komplimenty, jako každá se ráda líbím, ale dál je nepustím.).
Tak asi tak :)

Nazdar Kawo, teď jsi mě dostala. Je vidět, že nejsi až tak velký suchar, když se dokážeš takhle rozparádit. Máš velkou výhodu, že je zrovna takový Tvůj protějšek. Nevěra vlastně vzniká většinou tam, kde to takhle nefunguje. Proto se mi líbí třeba vyjádření Martiny, pokud je chlap, či ženská nevěru řeší pouze uspokojením rozkroku a nepřenáší to dál, tím myslím nepálí za sebou mosty je asi vše v pořádku. Jediná nebezpečí jsou ze zdravotního hlediska, ale když se bezhlavě nevrháš na to, co se ti namane, tak není opravdu co řešit. Já jsem například před dvaceti lety ve svých šestnácti letech svedla na střední svého profesora. Jemu bylo v té době 33 let a byl nádherný chlap. Skoro každá holka po něm šílela. On byl, a jak vím je dosud, spokojeně ženatý. Podařilo se mi to na školním výletě a byl můj první chlap. V milování ho dosud žádný z těch co jsem měla po něm, anebo i při něm, nepřekonal. Dokonce ani můj manžel, se kterým jsem jinak navýsost spokojená. Táhla jsem to s ním i po maturitě, pak to nějak načas zvadlo, aby se to obnovilo krátce po tom, co jsem se seznámila se svým manželem. Věř a stále se vídáme, i když již ne tak intenzivně jako kdysi. Vždy si občas najdeme čas udělat si spolu hezkou chvíli.

Pepo, díky za objasnění situace...mám ještě pár dotazů, jestli smím: jak často se milujete? Jak dlouho jste spolu, jak dlouho tyhle vaše problémy trvají a kdy sis našel milenku? Předpokládám, že žena o ní neví.
Jinak souhlasím, že rozdílný potřeby v sexu jsou velkej problém. Já tohle řešila ve všech předchozích vztazích a dřív nebo později jsem nakonec odešla (neshody nebyly jen v posteli, ale právě ta postel to asi vždycky urychlila). Je mi jasný, že se ti nechce odcházet od rodiny, protože manželce se nechce tak často.
Pokud můžu mluvit z vlastní zkušenosti, tak protože sama to mám ráda a vím, jak je to ve vztahu důležitý, aby to fungovalo, tak se snažím maximálně partnerovi vycházet vstříc. Tím například myslím, že on to má hodně rád ráno (zatímco já radši přes den nebo večer), takže když se ráno probudíme, a já na to zrovna nemám úplně chuť, tak mu to ráda udělám pusou nebo mu nebráním, aby si mě třeba ještě rozespalou vzal. To samý platí, když se občas stane, že zrovna neprahnu touhou a on na to má chuť, nebráním se a nechám se zpracovat, protože vím, že za chviličku na to tu chuť taky dostanu. A rozhodně se nikdy nevymlouvám na bolest hlavy apod. Pokud se mi vyloženě nechce, což se skoro nestává, tak řeknu narovinu proč a třeba se nabídnu, že mu to udělám aspoň pusou. Stejně tak přítel, když je třeba unavenej a já ho chci, tak mi to udělá jazykem a většinou se pak tak vzruší, že se nakonec i pomilujeme se vším všudy. Takže je to i o přístupu tvý ženy. Zkoušel jsi se s ní pobavit i o tomhle? Že i když jí to tak vyhovuje, tak tobě ne a zda by nebylo možný přistoupit na nějakej kompromis? Že tobě to takhle nestačí?

Kawo, jsi úplně vedle. U mé ženy došlo k prvnímu velkému poklesu zájmu o sex po prvním dítěti a k dalšímu poklesu po druhém dítěti, což bývá u žen běžné, jak jsem se dozvědel. Ona říká, že se jí to se mnou líbí a po nikom jiném v posteli netouží a taky to svými hlasitými projevy při milování dává najevo, ale prostě to tak často jako já nepotřebuje. Navíc je to ona, která trvá na stále stejném scénáři, pokud já zapojím fantazii a navrhnu nějakou změnu, tak ji odmítne a řekne, že jí to vyhovuje tak, jak to děláme pořád... Na maximálním uspokojení ženy mi vždycky záleželo, také z toho důvodu, že čím je vzrušenější ona, tím jsem vzrušenější i já a čím více je uspokojena ona, tím více jsem uspokojen i já....