ŽIVOT S MUSLIMEM

Dančo, poznamenaná asi pořád trochu jsem:o) Mám teď přítele, je hodný, ale stále tak nějak zaměstnaný:o)) Mám tendenci pořád vysvětlovat a zdůvodňovat vše, co udělám. Mám obavu, že pokud něco náležitě nevysvětlím, bude zle. Snažím se s tím prát a snad se mi to daří. Nejhorší je, že vidím i to jak "poznamenaní" jsou moji kluci.
Svému příteli jsem už na začátku řekla, že jsem žila s cizincem, aby byl raději připraven na možný konflikt, protože si myslím, že až mě můj ex uvidí s jiným mužem bude následovat reakce. Takže tě naprosto chápu, že se vyhýbáš místům, kde se tvůj bývalý pohybuje. Držím ti taky palce, určitě potkáš normálního chlapa. Hihi, i když otázka zní, co je to normální. Rozhodně pro nás je obyčejný chlap v mnohém normálnější:o))

Leni, myslím, že si umíš představit jak se choval.... Nadávky, výčitky,urážky, věci jako, že všechny Češky jsou ku..y a že ani jedna nesaháme Albánkám po kotníky.... Myslím, že k rozchodu přispělo nejen to, že jsem se ho neptala jestli něco můžu, ale i to, že jsem po tom zákroku zhubla 17 kg, upravila jsem si vlasy (tedy ne, že bych o sebe předtím nedbala) a začali se za mnou víc otáčet chlapi. Musím říct, že za celou dobu jsem mu nebyla nevěrná, což o něm já říct nemohu. A se svými syny jaký že má vztah? Staršího odmalička srážel poznámkami, že z něj nikdy nic nebude, že je neschopný(hihi asi soudil dle sebe). Kvůli tomu byly nekonečné hádky. Starší kluk je introvert, má problém s komunikací, ale je moc hodný. Mladší byl jeho mazánek, ale pouze tak do 2 let. To víš, pak už děti rostou a už nejsou tak zábavné, přicházejí starosti. Takže když si na ně tak jednou za tři měsíce vzpomene, vezme je na pizzu. Když se pak ptám, o čem se s tátou bavili, jediné co mi starší kluk řekne, že skoro o ničem, že si s ním nemá co říct. Nevím jestli to je dobře nebo špatně. Pro mě sobecky asi dobře, protože za ním kluci nebrečí a nemám kvůli tomu nervy. Špatně to je kvůli nim, protože jim chybí ten chlapský vzor, i když on tím vzorem nebyl.

))popis: holky s komplexem menecennosti berou chamrada!;

Moniko a Dančo,přečetla jsem si vaše příběhy a je mi z toho smutno.Čím vším jste musely projít.Vaše příběhy mi silně připomněly knihu Betty Mahmoodyové " Bez dcerky neodejdu " a " Z lásky k dítěti"
Obě jste velice statečné.Budu vám držet palce,ať vás v životě potkává už jen to dobré.

Moni, tvůj příběh je dost síla..15 let je opravdu dlouhá doba.Doufám, že teď už jsi na tom lépe a že tě ten vztah příliš nepoznamenal.On tenhle typ chlapa nesnáší jakékoliv svobodné rozhodnutí své ženy a když se jemu navíc nedaří a jeho žena má stabilnější a lepší zamětnání -tak to potom musí být úplný konec...a s těmi výhružkami a "pomstami" před a po rozchodu to dobře znám.Jsem podobně jako ty pořád poznamenaná, ale po všech těch hnusech a permanentním deptání, se teď cítím výborně. Přítele zatím nemám (a ani se na něj zatím necítím)- pořád se ještě bojím,že by mě s ním můj ex (nebo jeho věrní kamarádi)mohl někde vidět, vyhýbám se místům,kde bych se s ním mohla potkat, začala jsem pracovat v jiný nemocnici,ale zatím je všechno docela ok:)
Jinak LENCE blahopřeju, že že má bezvadného manžela...asi se to nedá vše házet do jednoho pytle - taky záleží z jaké země ten daný muslim pochází. Můj ex byl ze Saudské Arábie, což je asi ještě trochu jiná nátura než Alžířan nebo Albánec...

Preju Ti hodne stesti v dalsim zivote,je mi z toho Tvyho pribehu smutno,ale neprekvapuje me to.

dekuju za vycerpavajici odpoved,rozumim.Jak se choval,kdyz jsi ho zacla ignorovat?Jaky vztah ma ted se svymi syny?Ja vim,Moniko,kupi se to cela leta,kazdopadne je dobre,ze se sbalil a vypadl.Myslis si,ze to bylo proto,ze jsi se rozhodla dal se neptat jestli to,ci ono muzes?To je totiz urazi...

Lenko, co mě přimělo k ukončení? Nevím přesně, jestli to byla nějaká konkrétní situace. Spíš to bylo všechno nahromaděné za ta léta. První syn byl dítě lásky, opravdu jsem byla zamilovaná, ex byl hodný a já holka s komplexem méněcennosti (váha) jsem byla šťastná, že mě někdo miluje. První roky jsem ho omlouvala, že to má těžké s prací, protože je cizinec a neumí jazyk. Česky se posléze domluvil, ale zase ho v práci chudáčka moc hodili. Rozhodl se, že bude podnikat, zadlužili jsme se, ale ani po 3 pokusech podnikání se mu nedařilo. I přesto jsem chtěla ještě jedno dítě.Druhý syn se narodil 8 let po prvním. On kluky pouze zplodil, ale v domácnosti byl takříkajíc pouze přítomen. Jenže já ho stále milovala a stále něčím omlouvala.Před dvěma roky to mé omlouvání a hájení jeho osoby přešlo, spadly mi z očí šupiny. Nesmím brát antikoncepci, a proto jsme si dávali pozor, on nechtěl abych chodila do práce i přesto, že jsem svou výplatou zabezpečovala celou rodinu, včetně jeho, a proto si schválně pozor nedal. Šla jsem na přerušení a to byl začátek již už tak problémového vztahu. U nich je něco takového nemyslitelné a to jak se ke mě choval po návratu tu nebudu popisovat. Asi to byl ten okamžik mého rozhodnutí. Bála jsem se však jeho výhrůžek o mojí likvidaci, o likvidaci dětí atd atd. Tak jsem ho začala ignorovat, ale dál jsem byla ta žena, co se stará o domácnost, jen s tím rozdílem, že jsem se ho už neptala jestli něco můžu. V listopadu O7 to nevydržel on a sbalil se, nu a já ho už nezastavila. Následovaly měsíce výhrůžek dalších, telefonátů, problémů v práci (kvůli němu). Dokonce mi se svou novou přítelkyní vytvořili na netu profil s inzerátem, že hledám muže a ženy na sex.... Tím vším ztratil i to, za co jsem si ho kdy vážila.

Moniko,15 let je dlouha doba,muzu se zeptat,co Te primelo k definitivnimu ukonceni vaseho souziti?
Oba dva prispevky od Tebe (vyse)jsou velmi pekne,s vetsinou naprosty souhlas,nenapsala bych to lip...Pravdu mas take v tom,ze ty negativa nejsou o vire,ale o cloveku,jako takovem.Jen me mate,ze jsou si ti muslimove tak podobni.Taky znam tu komunitu,ve ktere se manzel pohybuje,jak je znam z vypraveni,tak jsou to vsichni hajzlove,kteri memu muzi jen zavidi a hazeji na nej spinu.Clovek,ktery ho nezna,by mu to chudackovi snad i veril.Ale me s tim po 8 letech nenakrmi,vim,ze je stejnej,jako oni.

Nemluvím tak pouze z hořkosti z nevydařeného vztahu s cizincem. Za celých 15 let, co jsem s ním žila jsem to viděla kolem sebe, v celé jejich komunitě ve městě, kde žiju. Jediný z nich nikdy nepracoval poctivě, až na malé vyjímky své partnerky fyzicky týrali. Jediné, co zvládli excelentně bylo, že si udělali děti, jak doma v Makedonii, tak následně tady v ČR. Samozřejmě nikdo z nich nepřiznal, že má někde děti a ženu. Po svých českých partnerkách požadovali naprostou poslušnost, ale vyhledávali a vyhledávají potěšení u žen, které už tak neodpovídají vzoru ženy muslima. Mluvím přibližně o 20 "muslimech", které znám. Všichni do jednoho jsou z jedné vesnice a tak si říkám, že dostali od svých otců do vínku a následujícího života pokroucené hodnoty anebo je "zkazil" náš způsob života:o))) Anebo je to asi něčím úplně jiným, pravděpodobně do bude "špatnou vodou" tam u nich:o))))) Jeden jak druhý tak strašně milují své děti, ať v Makedonii nebo ty, které zplodili v ČR a bůhví kde ještě, že se o ně nezajímají, o alimentech ani nemluvě.

nezalezi na tom,jak dlouho ziji muslimove v Evrope a nakolik byli schopni a ochotni se prizpusobit zapadnimu svetu,vzdycky v nich zustane muslimstvi a nevypraskate to z nich ani bicem.Proste-Evropani z nich nikdy nebudou stejne tak,jako z nas,evropanek nikdy nebudou husicky-na to jsme moc emancipovane...

Ja osobne nechodim ani s klukama na parby,kdyz by,tak bych to delala za jeho zady,nemam sex s jinymi muzi,ale kdybych chtela,tak bych mela,moznost mam...
Nenosim ani uple dziny a kratka tricka,protoze to by manzela iritovalo.Snazte se na tom najit neco pozitivniho.Muslim vam nenarizuje,jak se oblekat proto,ze nechape,ze se po svete nosi obleceni,ktere odhaluje zenskou postavu,ale proto,ze pro nej,abyste si zachovala kouzlo osobnosti,mela by jste se odhalovat jen pro neho v soukromi.

Danco a Moniko,ani vase prispevky mi nejsou lhostejne.Me muz nic neprikazuje,nezakazuje,ani by s tim neuspel...ted-vy,jako evropanky se nejak chovate-jste zvykle na svobodu projevu a pohybu.Pokud se dostanete do vztahu s muslimem,budete vice ci mene omezovane a neni to tak proto,ze onen muslim by vas naschval omezoval,ale ma to v krvi-proste neco je mu od mala vtloukano do hlavy,vidi,ze otec jednu mame vrazil,kdyz neposlechla,tak se nemuze z takoveho cloveka najednou stat nekdo uplne jiny...Stejne tak,jako holka z Evropy,ktera je zvykla chodit s klukama ven a v 16 ti ma prvni sex a chce chodit v uplych dzinach a to vse ji prijde zcela normalni,se nemuze ze dne na den stat zenou v habitu,ktera se smiri s tim,ze po zbytek zivota bude sedet doma na dvorecku,krmit slepicky,loupat fazole a byt tak stastna...

ROXY-verim,ze jsi videla fotky a z fotek jsi si udelala obrazek o Alzirsku,ae je to jak pises skoro "raj na zemi".Ano,maji prenadherne hory,more a priroda je temer puvodni,nedotcena civilizaci.Ja jsem psala o stavu mestecek a vesnic-neskutecnem bordelu a nuzote,bidnem zivote nejen zen,i muzu,kteri nemaji z 80 procent praci,o vztahu muzu k zenam,absolutni nesvobode a zabednenych muslimskych pravidlech.Pokud jsi tedy v Alzirsku nebyla osobne a samozrejme ne jako svobodna turistka,ale manzelka muslima,pak nepochopis,co se mi tam tak nelibilo...

Lucko,uz jsem tu nekolikrat psala,ze zijeme v Britanii.Moje rodina je v CR a jeho rodina zije v Alzirsku.Rodinu jsem poznala,jsou to mili lide,ale trosku prizemni...Jejich mentalita mi nic moc nerika a v mnoha vecech mi prijde primitivni...Chci tim rict,ze jsem se s muslimskou mentalitou a kulturou neztotoznila.

Ahoj Dančo, po přečtení tvého příspěvku jsem jakoby nahlédla zpět do minulosti. U mě to nebylo o fyzickém týrání, ale spíš o psychickém. Umím si přestavit, kolik odvahy jsi musela sebrat k tomu, abys tenhle vztah ukončila a máš můj obdiv, žes to ustála. Můj bývalý partner byl Albánec a takové věci, o kterých jsi psala, tj. kritika oblečení, líčení, zákazy zdravit a povídat si se spolužáky- tedy kluky-, se kterými se znám od svých 6 let velice dobře znám. Upřímně musím říct, že po roce, co jsem z tohohle vztahu vypadla, stále cítím na sobě, na své psychice jakési "poškození". Pomalu nacházím své udupané sebevědomí a vážím si sama sebe víc. Přeju ti hodně štěstí a snad najdeš partnera (tedy pokud ho už nemáš), který si tě bude vážit a milovat tě.

Do této diskuse se nemůžu nezapojit, moje zkušenosti ve vztahu s Arabem - muslimem jsou takové: na praxích v nemocnici jsem se seznámila s nádherným Arabem, který se jako medik zaučoval na tomtéž oddělení. Zezačátku jsem na něj nazírala asi podobně jako výše uvedená Lenka - tj. kam se na něj hrabe nějaký čeký Pepa - protože se ke mně choval krásně, byl vtipný a bezprostřední, nakupoval mi drahé dárky, nepil, nekouřil a choval se dominantně, což mě zezačátku přitahovalo.Ale pak jsem zjistila, že se úplně jinak chová, když je se mnou a když je mezi "svýma". Časem mi sem tam dal pár facek ,když něco nařídil, musela jsem to udělat, bez jeho svolení jsem nemohla jít nikam ani s kamarádkou, natož někam, kde měli být nějací kluci, vadilo mu, co nosím za hadry - podle jeho představ bych měla chodit nejlépe v dlouhé sukni a vytahaném svetru...na to všechno jsem mu ale zvysoka kašlala, tak to řešil tím, že mě pro výstrahu pálil zapalovačem a řezal žiletkou na ruce - což byla podle něj naprosto běžná "technika" v partnerském vztahu...k rozchodu s tímhle psychopatem jsem sbírala odvahu asi půl roku a nakonec se to celé muselo řešit skrz policií. Takže resume je takové: S Arabi si nic nezačínejte, je to úplně jiná mentalita.

Do této diskuse se nemůžu nezapojit, moje zkušenosti ve vztahu s Arabem - muslimem jsou takové: na praxích v nemocnici jsem se seznámila s nádherným Arabem, který se jako medik zaučoval na tomtéž oddělení. Zezačátku jsem na něj nazírala asi podobně jako výše uvedená Lenka - tj. kam se na něj hrabe nějaký čeký Pepa - protože se ke mně choval krásně, byl vtipný a bezprostřední, nakupoval mi drahé dárky, nepil, nekouřil a choval se dominantně, což mě zezačátku přitahovalo.Ale pak jsem zjistila, že se úplně jinak chová, když je se mnou a když je mezi "svýma". Časem mi sem tam dal pár facek ,když něco nařídil, musela jsem to udělat, bez jeho svolení jsem nemohla jít nikam ani s kamarádkou, natož někam, kde měli být nějací kluci, vadilo mu, co nosím za hadry - podle jeho představ bych měla chodit nejlépe v dlouhé sukni a vytahaném svetru...na to všechno jsem mu ale zvysoka kašlala, tak to řešil tím, že mě pro výstrahu pálil zapalovačem a řezal žiletkou na ruce - což byla podle něj naprosto běžná "technika" v partnerském vztahu...k rozchodu s tímhle psychopatem jsem sbírala odvahu asi půl roku a nakonec se to celé muselo řešit skrz policií. Takže resume je takové: S Arabi si nic nezačínejte, je to úplně jiná mentalita.

Ahoj Leni, myslím, že po 15-letém soužití s muslimem jsem zažila hezké věci, mám krásné dva kluky, ale taky zkušenost s naprostou nepřizpůsobivostí partnera, netoleranci, žárlivosti a pohodlností. Když nad tím ale přemýšlím, není pravidlem, že takové ne moc příjemné soužití může být pouze s muslimem. Vztah se nemusí vydařit s jakýmkoli mužem, jakéhokoli nábožeského vyznání nebo jákékoli národnosti. Jen vím, že já osobně bych do dalšího vztahu, kde se míchají tak rozdílné kultury nešla.

Ahoj holky! Píšete, že Vaši muslimové kouří a pijí alkohol...Tak to asi nebudou správní muslimové, ne? Lenko, zajímá mě, proč se ti v Alžírsku tak nelíbí. Já viděla spoustu fotek odtamtud...spoustu jich je i n youtube, ale všude byla krásná příroda a super čistý moře...skoro ráj na zemi...