Reklama

Panická porucha 5

Anie (Pá, 24. 3. 2006 - 13:03)

Eduško,mám na tebe dotaz, ty jsi myslím brala Zoloft. Přibrala jsi po něm? Já jsem teď přes zimu nabrala 7 kil, myslela jsem, že to mám z přežírání, byla jsem čvrt roku doma,tak jsem jedla. No a dneska jsem byla u doktorky na vstupní prohlídce do zaměstnání a ona hned, že jsem přibrala a co jím za prášky a že to bude z toho. Sice jsem jí vysvětlovala, že jsem teď dlouho marodila, ale ona je přesvědčená, že to je z toho Zoloftu. Samozřejmě mi dala brouka do hlavy, protože jsem doteď byla v klidu s tím, že to v pohodě shodím. Teď se bojím, abych to tak nezůstalo. Beru ho od prosince a po žádných práškách jsem nikdy nepřibrala, ani po Remeronu, z kterýho se nabírá. Nemám sice žádnou nadváhu, ale každý se cítí dobře na té své váze. Zatím se zkrotím v jídle a uvidím, ale fakt mě to dožralo, že si toho hned všimla.:-(

Eduša (Pá, 24. 3. 2006 - 09:03)

EviKr., ty jsi hodná, jak jsi na nás tady myslela.... Myslíme dnes na tebe, bude to velký nápor na psychiku.
Dituš, bylo mi divně celej den včera, navíc mi načalo tlačit v pravé části krku, docela hrozný a tlačí to tam pořád. Nevím, co by to mohlo být, ale mám to s přestávkama už tak 3 neděle. Manža mi řekl, že je to prý nožička, čímž mě včera tak nas..., protože mi to fakt vadilo, tak jsem neměla na žádný humor sílu.
Dělala jsem ale nějaké jarní dekorace v bytě a dneska si půjdu koupit petrklíč pro radost. Venku je sluníčko, vypadá to pozitivně, ale má se prý zatáhnout.
Opatrujte se!

Pajka (Pá, 24. 3. 2006 - 08:03)

Evi K., jsem ještě zpitomělá, ale registruju, co prožíváš. Drž se!!!

Evi R., Ty se taky drž, mám dojem, že jsi zakotvila na celkem dobré adrese, je to moje čtení před spaním, ničím nerozčílí, sem tam pobaví, dokonce, co tam přibyla rubrika o zdraví, i poučí. Budu si Tě kupovat :-)

evakrk (Pá, 24. 3. 2006 - 08:03)

Holky, dík.

Pajka (Čt, 23. 3. 2006 - 21:03)

Taky zdravím zpátky po lázních. :-)
Taky jsem nic nevynechala, taky jsem občas bojovala, poslední 2 dny nastoupily dokonce ataky a tu druhou, silnější, jsem hodně drsně nakonec ze zoufalství poslala, no kam asi a fakt zacouvala. Je třeba na ni=na sebe dupnout.Umírám? Šílím? Tak nakonec proč ne? Jsem usmířená... bylo to tu fajn... a strach i napětí opadají a klid přichází... Vůbec to nejde lehce, ale dokud sama nezaberu, nebojuju a odmítnu sebelítost, nemám šanci... :( Fakt je, že takový opakovaný boj bere dost sil, ale vyhrála jsem další kolo...do kdy? zatím neřeším, začnu, až pokud se znovu přiřítí, kamarádka nejvěrnější...pošlu ji do zase ři..

DITUŠA (Čt, 23. 3. 2006 - 21:03)

Eduš,,,už je ti líp?Asi s příchozím večer se ti líp udělalo,co? To já znám...mně dnes bylo docela dobře,až na ten houpy hou žaludek.Za silného ledového vichru jsme s malou vykonaly procházku s panenkou a kočárkem, kterýžto jsme musela pak vydrhnout od bláta-jinak už jsem dopapala dvě topinky a ještě bych jednu zvládla...achjo.to čučím...

Dobrou noc,kdybych odpadla.ÁÁÁ mužík vchází domů, tož hurá.

DITUŠA (Čt, 23. 3. 2006 - 21:03)

JASNĚ ŽE TO DOKÁŽEŠ.EVKO, TO TY TU TED MUSÍŠ BÝT JEŠTĚ ASPON TŘICET LET...PA A VYDRŽ.MYSLI NA ŠKVARKY.

DITUŠA (Čt, 23. 3. 2006 - 21:03)

Jindro, tak to je fajn, že máte k sobě s psychol.blízko.Já jsem ráda,že mi na strašidelné Es a bušení zabrala místo srdečních:-)prášků ádéčka.Aspon zatím to klepu na čelo...Šmolku znám z Tv,sympaták a vypadá po všech str.rozumně.

Já tu žerinkám druhou měkčí topinku s tav.sýrem...přepad mě hlad ukrutný než jsem uspala dceru a ted to doháním.Normálně toto jídlo mi snad jako jedno zmála zatím nečiní potíže a mám na něj chut...a budu číst dál,tuším kRAKONOŠKU.

Anie (Čt, 23. 3. 2006 - 21:03)

EviKrakonošová, přeju ti hodně síly, ať to zvládneš...Dokážeš to.

evakrk (Čt, 23. 3. 2006 - 18:03)

ahoj kamarádíčkové.Hlásím příchod.Měsíc utekl jak voda a jsem zpátky v tvrdý realitě.Lázně byly fajn, dokázala jsem se stravovat mezi plno lidma, zvládla být zavřená v solárku, zabalená v igelitu nahá v bahně.Ne vždy to bylo příjemný, ale zvládla jsem to.Ani jednou jsem nevynechala.Myslím,že poAD jsem se zbavila trochu toho hnusnýho strachu, ne teda úplně, myslím, že Coaxil asi není úplně to nejlepší, poradím se s doktorkou, ale trochu asi zabral.Jsem po těch procedurach dost unavená a byl to asi velký nápor na páteř,protože se mě hodně motá hlava a mám problémy s krkem, ale to se prý do 14 dnů všechno srovná.Ale cejtím se líp, lehčí o 3,5 kila,osvěžená na duchu, protože jsem měla perfektní spolubydlící a to je terno.Chodily jsem hodně ven, taky jsem dost utrácely, ale těch pár hadříků co jsme si koupily, to byla další ozdravná procedůra.
Bohužel minulý týden zemřela moje švagrová, jak jsem už tady o ní psala a tak zítra máme pohřeb.Je to už druhý člen rodiny, který mi letos zemřel a tak nějak ta energie doplněná v lázních je zase pryč.Mám ze zítřka strach, měla jsem ji moc ráda a navíc to bude velký a opravdu smutný pohřeb.Bylo to už asi pro všechny vysvobození, ale mělo to přijít tak za 20 let.
Chtěla jsem vás všechny pozdravit, myslela jsem na vás v lázních každý den.Když mě bylo mizerně, vždycky jsem si říkala, jak je asi vám.Mějte se dobře,teď už tu budu zase každý den.

Eduša (Čt, 23. 3. 2006 - 12:03)

Jak vám dneska je? Mně docela mizerně, trochu se pomotává hlava a je mi divně, neumím to popsat a přitom venku svítí sluníčko. Tentokrát mi to ale nějak štve.

jindra (Čt, 23. 3. 2006 - 10:03)

DITO, on mě zná a moc dobře, i celou naši rodinu, chodím k němu už 7 let. Takže zná i moji diagnozu, prošla jsem spoustou testů, rozebírám s ním všechno, včetně rodinných vztahů. Dal mi doporučení i do manželské proadny, příští týden jdeme s mužem k PhDr ŠMolokovi, je to super doktor!! Tenhle psycholog je prostě vynikající, spolupracuje s psychiatrem, takže mi AD může nechat předepsat. A zatím řekl, že ještě počkáme, že AD NEJSOU u mě nutná. A i já to cítím, jsem jinak v pohodě, na tach. a ES beru prášky a v případě neklidu zabere spolehlivě lexaurin nebo neurol. Víš, asi jsem měla štěstí na psychologa, neznám žádného takového, jak je on. Pomáhá mi řešit vše, včetně přehodnocování pohledu na život. A to k němu jezdím 45 km, ale vyplatí se mi to.

DITUŠA (Čt, 23. 3. 2006 - 10:03)

Uf..jsem ted na 2 hodky sama,tak než se vrhnu do vaření a úklidu,nakukuju a zdravím ze slunné Moravy.Ale fučí...hodně.

Jindro, to je jasné,že prášky jsou berlička,ale bez nich se spousta z nás není schopna díky odporným fyzickým projevům k psychologovi došourat!! To byl můj případ a nejsem jistě sama.Nejen k němu dojít,sebrat odvahu,nabrat sebevědomí,ale hlavně uklidnit mozek natolik, aby byl schopen vůbec na psychoterapeutickém sezení normálně fungovat. Tobě navrhuje případná AD psycholog?? Nej řešení je prostě s Ad začít u psychiatra a za nějaký čas užívání vyhledat příslušného psychoterapeuta, co se našimi problémy zabývá. Jak známo, ne každý se specializuje na PP a agorafobie apod.Nečekej na to, až ti někdo prášky nabídne...je to třeba nenapadne,neví, jak se cítíš,co zažíváš dokonce i za nocí...přestože jim to třeba políčíš. I HAK asi může mít vliv na psychiku, nebot hormony se na ní přeci podílejí.Tak hodně štěstí...
Krakonoška tuším dnes končí v lázních.

EvaS. nevííím.

jindra (Čt, 23. 3. 2006 - 09:03)

Děkuji všem za reakce a názory, máte pravdu.
Budu vše konzultovat s psychologem a uvidím, pokud mi navrhne AD, bránit se nebudu. Ale zatím mi je nenabídnul.
Já sama si myslím to samé co Anička - že prášky jsou stejně "jen" berlička, nevyřeší úplně všechno, stejně důležitá je i dobrá psychoterapie.
TAky mě napadla souvislost mezi tím nočním děsem a vysazováním lexaurinu, navíc jsem ještě tento měsíc vysadila HAK, takže i to může mít nějaký negativní účinky.

Tady u Prahy máme dneska krásně, svítí sluníčko, tak všem posílám!!!

P.S. Kde je Eva Krakonoška??? A EVA S ???

Nika (Čt, 23. 3. 2006 - 02:03)

ahoj halo je tu někdo?mě chytnul zase zub, asi zesílím pomoc. asi pojedu na pohotovost ale nejdřív za 2hodiny

Alexander (St, 22. 3. 2006 - 22:03)

Leniku, hlavne aby to sluchatko nebylo utrzeny:)ale jinak ti taky fandim...!!!!

Anie (St, 22. 3. 2006 - 21:03)

Leníku, to je fajn, uvidíš, že to dobře dopadne:-)

Lenik (St, 22. 3. 2006 - 19:03)

Miss, nepochopila jsem to s tím dítětem 25.3. :-) no blondýna, no, prosím vysvětlit.

Jinak úspěch! Dneska jsem zvedla sluchátko a objednala se aspoň na kineziologii a napsala Katce, která sem před pár týdny chodila a je taky z mého města - prý zná dobrou psycholožku kousek ode mě, která nechce prachy.

Miss (St, 22. 3. 2006 - 13:03)

Ahojte,

DITA, no jo je to teraz v marci už!neviem ako sa po vašom povie marec, v dubnu už budem pani Kalafúsova:)Obrad bude na úrade a potom hejda na párty, bude nejakých 42 ?udí, jéminečku mňa už chytaju nerváky, v noci desivé sny, už aby to bolo. Dneska este osobne pozvat kamosku s manželom, ist po obrusky, zajtra celý den u kozmeticky, umele mihalnice, depilácia, este pozvat Jarovho kamaratá s priatelkou, skocit zajtra po saty už budu prichystané,ešte dneska skocim na pohovor lebo dnesným dnom mi konci práca na dohodu a kedže riaditel odchadza povedal, že už nových ?udí nebude brať že to necha na noveho a ten pride 1.7. no co dovtedy?dufam, že ma dneska vezmu na pohovore, držte palce.

Rozhodla som sa aj pre závoj, ludia teraz mam taku nevestovsku paniku:)bojim sa aby vsetko dobre dopadlo, napadaju ma bludy aby som neumrela do svadby a rôzne desy, dneska cestou do roboty ma začalo príšerne pichať pod rebrami, som musela na chvilu zastať, hneď ma napadlo, že sa tam dakde zvesím. Píšem chaosne ale fakt mam schaosene myslienky už len 2 dni!

Alexander ahoj, no ja som napríklad netušila, že tie vecne stavy na umretie mozu byt zo psychiky, myslela som, že taketo pocity má človek fakt iba vtedy ak sa s nim naozaj nieco vážne deje, si pamätam tie najkrutejsie chvile ako som s pulzom 160 sedela v noci na balkone, klepala sa, nevedela som sa nadychnut a ked to po 2 hodkach trochu ustalo mala som strach zaspat, u mna bolo to blbe že som mala celodenne paniky:(v robote som každých 20 minut musela vyletiet na chodbu kde som sa klepala, alebo na zachode revala a nikto nevedel co mi je:(, normálne mi teraz nabehli spomienky, desí ma to, zachránil ma až Serlift a táto prácicka ktoru už bohužial nemam:( Panika sa dá liecit, len neviem ci sa da uplne vyliecit.

DITUŠA (St, 22. 3. 2006 - 09:03)

Jindro, díky. Souhlasím s tím, že noční panika existuje a já jich zažila taky několik!!! Přiznej si, že je to ono! Nebo víš snad o nějaké chorobě tělesné, která se takto projevuje jen v noci?? A nehledej v tom vysvětlení, nebot nemůžeme až tak vědět, co se v našem mozku a těle vůbec vlastně odehrává.Já to přirovnávám k náhlé bouřce,expozi.

Miss ted v sobotu se teda vdáváš? Já myslela až v dubnu, nevím proč.Tak hlavně vše zvládni bez nervů a paniky.Přirozené je mít trému,tak neboj.kde to máte? Na radnici?

Alberte,ahoj, popsal jsi to docela přesně.Jen já osobně bych si nenechala od obvodní dr. psát AD. Pořád jsem názoru, že na to je třeba konzultace s odborníkem.Zvlášt když v dnešní době už praktického dr. dělá pomalu kdekdo.
mimochodem...viděli jste předevčírem příspěvek v TV zprávách o totálně ožralém neurologovi, co sotva mluvil a stál na nohou, přesto byl přistižen přivolanou policií, jak chtěl píchat pacientům injekci, psal recepty apod.Pak ho vyvedli a už si ,doufám, ten hajzl nepíchne!Nikdy.Si představte, že jdete k dr.a nevíte o něm, jestli neměl někdy nějaký podobný incident před lety...brrr.

Zas tu chumelí:-((((zatažíno k breku. Mně už tady hrábne.Kdybych aspon mohla už sázet na balkon a za okna do truhlíků kytky...áchjo.

Ad ulevování brekem na WC v zaměstnání...mno-znám! Jenže když je zrovna doba vyučování, dělá se to těžko, neb správně by se neměla třída opustit. I to je vlastně strašně svazující a já se cítila nesvobodná,jak v kleci, ve vězení...s přibývajícími lety učení to bylo horší.My jsme nemohi nic,ani si prdnout, s prominutím,ale dětičky mohly vše.i když nemohly...bylo jim vahubováno, ale příště to či ono udělaly stejně zas.Ale kdyby s mobilem nebo při odskočení si v hodině byl přistižen dospělý,tj.kantor..je zle.Naštěstí se mi to nikdy nestalo , že bych měla problém s šéfem kvůli odskočení si, ale nervy to byly vždy.Když se mi udělalo v hodině zle,musela jsem to přežít.A to je fakt o nervy.A jen to paniku zesiluje,to vědomí, že potřebuju utéct, nadýchat se a správně nesmím.Přesto WC občas bylo i mým útočištěm...
papa--

Reklama

Přidat komentář