Panická porucha 5

Jsem ráda, že se tady scházíte jako za starých časů!! Martine, s blogem je to super nápad a pomůže to všem, kdo se v "tom" ještě pořád plácají. Kdybych měla internet před 10ti lety, mohla jsem si ušetřit několik let tápání. Nejlepší léta jsem tak kvůli PP ztratila.
Děkuji všem za pochvalu Matýska, je to zlatíčko, vnitřně cítím velké štěstí, ale jinak jsem docela bez energie - možná horkem, možná nevyspáním....
Dandy, Helena je skutečně Helík, jak tady asi před rokem přispívala docela často. Teď se asi nedostane moc k netu, ale plánujeme spolu procházku s kočárkem.
Ibri, ozvi se, jak se ti daří....

Ja kdyz jsem se dostal k psychiatrovi, tak to pro me bylo vysvobozeni po 8mi tydench pekla... ale pak diky me neochote brat leky zacal ocistec... ale vim opravdu VIM ze jsem to zkusil a neslo to... jen si na to vzpomenu tak si ani nedokazu predstavit jak MOC mi bylo ZLE... ja uz jsem ani NEBYL.

Holky :)...
ja to budu psat do toho blogu (pac tady se mi to obcas neulozi)...
uzkost.bloguje.cz
Jinak si dam pro dnesek asi padla - pac se do PC divam uz 1,5 hodiny a to me ten pohled na minutu pred mesicem stal asi tydeni krece a vydychavani :((((

Asi je něco v luftě, když jsme nějaké povadlé všechny...

Martine, piš piš, zajímáš nás... Podle toho mála, cos napsal, je jasné, že sis hrábl až na dno :( Jsem taky generalizovaná agorafobka, ale já si diagnózu stanovuju sama. Už k psychiatrovi jsem vešla do ordinance se slovy: "Pane doktore, mám panickou poruchu..." Jo, jsem trochu exot

Evo, ja mam AD - cipralex 10mg/den, benzodiazepiny nejim zadne jen nosim v penezence Neurol.

Od pátku se snažím to sem poslat, ale opět chat nefungoval :(. Všimla jsem si, že mrtvo bylo i na jiných tématech. Asi to nikdo jiný nezkoušel...

Musím přiznat, že mě moje nechtěná kamarádka pěkně atakuje a tak už si i fňukám a slzy stékají...
A vím, že to přejde a taky vím, že vydržet tyhle stavy bere sílu, optimismus, radost ze života a přivádí člověka až kamsi na temný pokraj... a upadám na mysli a semtam už se nechci rvát, potlačovat, vydýchávat, vycházet, tvářit se, že na to mám, ale na druhou stranu objektivně vzato každý z nás má na to...
a taky vím, že bez léků to nezvládnu, asi, myslím... a s nimi naopak vyjdu zase žít a radovat se...
a tak si myslím, že z těch dvou možností, v dané chvíli mám, tj.
1)nevezmu lék = zalezu do kouta, budu se klepat, litovat a živořit...
nebo
2)vezmu lék, který pomáhá (naštěstí a díkybohu!!!), vylezu z kouta, uklidním se, začnu se radovat a žít...

a pak to pomine a lék půjde na minimum a já budu žít a šetřit síly na období krize, kterou nakonec z času na čas prožívá každý člověk...
takže hormony, výkyvy počasí, úplněk, serotonin a všechny úlety... ja to asi zase dokážu a vydržím a přežiju...

Báro taky jsem si sama navýšila jak AD, tak i Neurol.Jsem už hotová z tý práce doma, do toho stresy v práci, potomek si taky nevybral nejlepší dobu na zlobení a nějak se to všechno schrulo a dnes jsem odpadla.Snad až bude všechno hotový, tak bude zas líp.Dneska jsem neměla přímo ataku, ale ta šílená úzkost,únava ve mě taky vyvolaly obavy, že to nejsou jen nervy.Já byla tak slabá, že jsem ani nezvedla talíře z myčky.
Martine, piš.

Jo Baro, budu o tom psat... jednak je to terapie ze to clovek ze sebe vypise a druhak je dulezity byt jen trochu pomoci.

Martine, jo, piš o tom, jednak to pomůže tobě a taky ostatním. Člověk pořád hledá nové a nové zkušenosti od jiných.

Tak jsem se právě probudila.Padla jsem únavou, že ani sbíječka ani vrtačka mě neprobudila.tělo si samo řeklo dost.Moc mě líp není, ale hrozně mě spadnul tlak, už jsem zase pod stovkou a tak mám opici zadarmo.
Evi, děkuju za básničku.Jseš zlato.Fakt mě udělala hroznou radost.Konečně jsme se zase tady sešly.
Dandy, už se schyluje ke konci.Teda zítra maximálně pozítří a to už jen sádrokartony.A pak nastupuju já s hadrem.
Konečně začalo venku pršet, ale je pořád jak v prádelně.Jsem ráda,že se ti dovča povedla.Nám letos taky a teď po tom měsíci bláznění už přemýšlýme aspo? o prodlouženým víkendu někam vypadnout.Ale holky nejdýl ve středu už si dám do koupelny svíčičky a budu si užívat nové koupelny.Jdu si uvařit taky kafíčko a jsem zpátky.

Ahoj na neděli, je tu hrozné dusné vedro, no před hodinou se zatáhlo, jakože na bouřku, ale uhnulo to bokem, sluníčko už nevylezlo a trošku pofukuje příjemný vánek, je to moc fajn, když mám okna dokořán. Ataky se zatím od té doby nedostavily, takže se pomalu zklidňuji, Lexaurin už jsem si dnes vzala jen v poledne půlku, začalo mi být divně, tak raději dopředu a přešlo to. Dávku AD beru už čtvrtý den dvojnásobnou a jsem objednaná na psycho. Juditko, v pátek jsem si koupila bezva korále k letním šatům a voňavku, jen takovou levnou, ale hezky a letně voní.
Dandy, jsem přesně jako ty, když odněkud přijedu, kde se mi líbí, jak mají zařízeno, začnu to doma vylepšovat a zútulňovat a vymýšlet změny. Teď mám v plánu nový koberec do ložnice a novou postel s polohovatelným roštem, ale až po dovolené, vždycky si něco takového naplánuju, aby ten návrat nebyl tak drsný a měla jsem něco hezkého před sebou, protože trpívám podovolenkovou depresí, ale děsnou! V noci se mi vrátil syneček z Itálie, kde byli na dovče autem - takže další kámen spadl ze srdce, měla jsem strach, aby se jim po cestě nic nestalo. No a teď přijeli další mladí z přehrady, tak je jdu uvítat, uvařila jsem rajskou a plněné papriky. Tak se zatím mějte.

No vidim, ze to tady zije. Zdravim vsechny co me taky zdravi i ty co nezdravi :).

Jako prvni - zdali jsem v klidu , no vzhledem k tomu ze u mne vznikla generalizovana uzkost (tj. na jednu konkretni vec), ktera mi spoustela brutalni panicke zachvaty a tou je LCD monitor a sedim u nej tak ;)... ale beru to jako nutnou expozicic jen u srdce me mirne svedi.

Jinak jsem za ty ctyri mesice usel uz HOOODNE dlouhou cestu (podle psychoterapeuta) - ze stavu kdy jsem 3 tydny jenom lezel a ani nemluvil, temer nejedl (zhubnul jsem 20 kg) a cekal ze umru...

Ted chodim do skoly, do prace za mesic mam statnice a bojuju. Jen k tem AD o kterych se tady diskutuje - ja jsem dlouho nechtel, ale zachvat u kteryho jsem temer diky uzkosti opustil telo (to snad nebyla ani derealizace ani depersonalizace - ty pocity mam casto) a vikend kdy jsem se nutil chodit na prochazky do kopce a ja vede ze mi po kazdem kroku praskne srdce (a ten pocit bohuzel nezmizel za cely vikend) jsem zacal AD (diky bohu za ne) brat.

Ted mi silne vadi to horko a pocit ze kdyz me neco boli ze to muze a "nemusi" byt od nervu... a tak cervik v hlave hryze a hryze.

Jinak jsem se rozhodnoul ze o tech problemech budu psat blog uzkost.bloguje.cz - chchi tam napsat cely svuj pribeh, zpuso leceni, davat linky na weby kde jsou lekarske diskuze a dobry navody a hlavne prispet svyma radama ze kterym jsem se dostal i bez AD z toho pekla do ocistce...

EviR...kdyby každému hráblo jen jako tobě, to by byla paráda:-)))
EviK..hotovo? Mě dnes po té dovolené chytil takový pracovní zápal:-))) Oni to tam měli všechno tak krásně a vkusně zařízené, a když já tady vidím ty přeplněné police, stoly a skříně....u nás je jeden záhadný jev...když muž udělá novou polici nebo skříňku, tak je okamžitě plná, ale přitom se nikde neuvolní místo...:-)))o dovedete si to vysvětlit?No tak jsem dnes aspoň dala do kupy ložnici (tam toho bylo nejmíň...tak jsem zvědavá jak se mi bude chtít pokračovat)
Kamčo, chytli jste nějakou rybičku?
Juditko,ahoj, taky jsem tě tady dlouho neviděla. Už je líp?
A ty Baru? Holky ráda bych vám pomohla ...ale nevím jak. Taky mi "není rady" ve chvíli kdy se v tom plácám.
Zdravím i nové hochy Dana a Martina....
Kam zmizel můj zlínský kolega?:-)))

Eduško, to je dobře, že je Matýsek hodný. Ty pocity, které máš jsou normální, bouří se ti hormony a míchá se štěstí, s novými pocity strachu o toho malého tvorečka. Myslím, že to prožívají všechny mámy, ať už s PP nebo bez. Matýsek je moc krásný, hezky ho pomuchluj a hned bude líp:-))
A co Ibri? Jaký je Tvůj drobeček?
Helena...to je Helík? Strašně mě zajímalo co se s ní stalo, pamatuji si, jak tady prožívala dilema...učit, či neučit a byla jsem zvědavá jak to zvládla. Párkrát jsem se tady po ní ptala...ale neozvala jsem, tak jsem myslela, že už je v poho a nečte nás. Je to ona?

Ditul to mě mrzí, že ti nevyšla dovolená až tak úplně hladce.Co teď už je líp? Já bych tak jela do Chorvatska....ale letos už máme utrum. A tady je zase tak hrozné vedro a dusno, že jsem mokrá celá, takže už z hrúzou očekávám zase STAVY...:-(Motanice apod.
Jitko B. myslím, že bys ty AD měla přece jenom zkusit. Určitě se najdou nějaké, které tomu nitroočnímu tlaku nebudou vadit. Já jsem se jim ze začátku taky bránila...říkala jsem si, že do sebe nebudu cpát takové svinstvo, ale pak mi bylo tak mizerně, že šly veškeré zásady stranou...a musím říct, že je to rozdíl obrovský.Měla jsem už i strach jít do obchodu, v noci jsem se budila strachem atd. A jsem ráda, že jsem to udělala. Ted beru Apo Sertral a je to fakt lepší. Jo sice mě někdy chytne taková ta depka, jak jsem psala...to občas jo, ale zvládám kontakt s lidmi mnohem líp než předtím, jdu si sama kamkoliv chci a nevadí mi to (i když minulý týden v Carrefouru jsem sebou málem švihla...musela jsem odejít na lavičku, ale to přičítám spíš tomu vedru).Rozhodně budu radši jíst celý živit AD (kdyby se nedařilo vysadit). Ta kvalita toho života za to fakt stojí.Zkus se poradit s doktorkou.A pak kdybys chtěla ještě zkusit něco přírodnější cestou...můžu Ti poslat na mail kontakt na člověka...kterého mi doporučil spolužák. Pomohl mu od koktání, a jeho manželka prý taky nemohla vyjít mezi lidi a teď jsou oba bez problémů. Já si ho zatím nechávám jako rezervu:-)

Ahojte všichni,
tak jsme se včera vrátili z naší malé a jediné letošní dovolené...byli jsme v Žítkové (je to u Starého Hrozenkova) a je to konec světa...doslova...i cesta tam končí:-) Ale bylo tam krásně...Dům byl na kopci, takže tam bylo vždy tak o 5 stupňů chladněji než dole v dědině a byla to paráda...žádný pařáky jako tady ve městě...Ubytování nádherné, majitelé bydleli dole a my jsme měli celý vrch...což bylo dvě ložnice, obývák, kuchyň, koupelna a terasa.Krásné panoramata...srnky se chodily pást až před barák.. Všechno krásně zařízené, čisté...no hezčí než náš byt doma, to na 100%. Byli jsme tam ještě se známýma...a majitelé chtěli jen 500,- za noc (dohromady za všechny)...Každý večer jsme grilovali, byli se projít v lese, jeden den jsme zajeli do Trenčína, na hrad...no bylo to fajn, na nějakou PP jsem si tam ani nevzpomněla.No a zítra zase do práce:-((

Krakonoško, tak ty taky sbíječkuješ? :-)))

Uteč to lesíka,
potkáš Krakonošíka.
Lesní plody popijete
a pěkně se zfetujete!
Vratíš se domů celá hepi,
a manželík - pokud nejni slepi,
zahrne tě květy
a jako před lety...
... při svíčce verše ti předčítat bude,
jak jen nedýl to pude ! :-)))
Za zvuků kukačky z lesa,
otevřou se ti nebesa.
Zpívati budeš ódy,
odejdou všechny tvé zloby!
Asi mi z vedra přeskočilo,
však chtěla sem, by bylo ti milo! :-)))

Já nejsem v Mexiku, ale na Barrandově vytepleném na 40... tak jako v Mexiku...
Juditko, dyby bylo ňáký homeopatikum na neustálou nasr., už bych ho tady propagovala :-))) Chce to si udělat radost! Udělej si radost! Měj se ráda! Čumni na ňakýho Delóna na vídeu, pusť si Mejdny, nebo Mozarta - vyjde to nastejno, ploužni se někde po mostě Karlovým, čumni do Vltavy, pozoruj lodičky... jak si plujou sem... a tam... a doleva... a doprava... a jak svítí Sluníčko nad Hradčanem :-)))... kolik pěknejch mužskejch běhá po Zemi a koukaj lačně na tebe, JEN tebe :-)))... dej si káfčo... narvi se dortem, přihoď frťánka, usmívej se - vrátí se ti to!!! :-))) ... se mi to teda kecá.... sem doma jak v polním lágru... včíra sem zase stěhovala počítač po místnosti... a ne a ne najít ten správnej kout - všude se někde propadám, sem se šla z toho cournout a vlítla do expozice do Alberta, u housek mě to laplo, to jako že sem se začala houpat a nadnášet po okolí, housky nehousky, musela sem ven :-( ... se z toho poseru... esi já vůbec kdy ty housky donesu????... sem se tedá rehabilitovala na balkóně cigem a minikafem - a taky žádná sláva.... tak nevim, nevim... tak v takovýmhle divnym rozpoložení se vynacházím... v noci vobludný sny, a tak sem se těšila, že aspoň ta noc mi dopřeje...
Martine, vítej - v jakým seš rozpoložení??? Dostávej se z toho, dostávej - neváhej!!!!
Moji nejnejnejmilejší, sousedi bouraj jádro, to je ten panelákovej syndrom společnýho utrpení, tak mám jen strach, kdy se k nim propadnu.... mám pocit, že už to musí bejt co nejdříf.

Moje psice-ohařice
je z toho téš na Bohnice.
Pojedem tam spolu,
utečeme bolu.
Postel už je rozestlána,
Praško klečí nad náma:
Holky moje zubožený:
tady Xanax - k oživení!
Vobě už ho fetujem,
moc se z toho radujem.
Přijďte taky:
budete bez ataky!

ahoj všichni noví i staří.
Jo jo, už to ale není malta, ale prach a to všude.Zítra se dobrousí stropy a od středy můžu gruntovat.Jinak jsem hotová psychicky i fyzicky a to na doraz.Ale ta představa, že už se blíží finále a neuslyším sbíječku, vrtačku a podobně mě asi drží při životě.Ale už jen trošičku.Odpoledne napíšu víc, teď jdu dodělat oběd.
Rokytko a pro mě něco abych nabrala sil by nebylo?

Drahuš, všechno nejlepší k svátku. Doufám, že aspoň někdy nakoukneš.