Duchovní cesta

Diky za vrela slova, ktera zahreji..
ale musim je bohuzel nechat jit. Nemohou se stat moji soucasti. I ja si vas vsech vazim.

Q.,
ja osobne na "Pruvodce" nedam, clovek sa necha lahko oklamat.
Ked chce Diabol zviest svateho, posle za nim anjela...
Snaha o kontakt bola, dakujem, neprosim, nech si ide svojou cestou, ci je kladny ci zaporny.
(Ved je to len nasa projekcia)

Pekny den Vam vsetkym prajem a idem pracovat:)

Lokomotiva,
mudro pises, nezmylila som sa v tebe:)

"Ale o tech naukach a inventarich s tim spojenych, tak s tim souhlasim. Ono pokud clovek precte nejakou krasnou knihu a nalezne v ni neco, co se tvari jako to, po cem clovek touzi.. to v tu chvili clovek uveri v onu skutecnost a ta se zacne dit"

Presne tak, bolo by zaujimave, ako by sa to vsetko vyvijalo, keby ludia nemali tie knizky. Kolki z nich by o comsi takom nemali ani potuchy...
Clovek je skratka ovplyvnitelny, navyse, castokrat nahradza jednu zavislost druhou, svetsku duchovnou, a tak rad by mal nejake vysledky. A autosugescia funguje. Co chceme stretnut stretneme, co v sebe nesieme, to pritahujeme. Kontakt s astralnymi "bytostami" znamena len to, ze clovek stretava len to, co v sebe sam este stale nesie. A kazdy to vnima v zavislosti na svojej vlastnej fantazii. Odstranme predstavy, tuzby a ocakavania a cesta bude cista.

Neni potreba produkovat nic nasilneho. A slova by mela byt pouzivana tak, aby nemoha byt brana jako nejaky druh agrese......mám radost s tebou lokomotivo.

Lokomotivo, přeji ti hodně síly, jseš na cestě k absolutní radosti, mám dnes krásný začátek dne, hezké pcity všem.

Myslim, ze ano i ne.
Neni potreba produkovat nic nasilneho. A slova by mela byt pouzivana tak, aby nemoha byt brana jako nejaky druh agrese.

Ale o tech naukach a inventarich s tim spojenych, tak s tim souhlasim. Ono pokud clovek precte nejakou krasnou knihu a nalezne v ni neco, co se tvari jako to, po cem clovek touzi.. to v tu chvili clovek uveri v onu skutecnost a ta se zacne dit. Clovek naleza novou lasku a miluje silne.. ale ego-isticky. Totiz cim vice je ta vec skutecna a cim vetsi poteseni mu prinasi, tim vice na ni lpi. Stava se jeho "skutecnym" svetem. Ale pozor..
To pouze jeden svet nahadil svet druhy.. ale nic jineho se nestalo. Presli jsme z jedne urovne do urovne subtilnejsi.. ale vlastne se nic poradneho nestalo. Zase se stotoznujeme s timto svetem. Zase na nem lpime.. a to zpusobuje rust ega. A jeho "navaly". Jsme ale na subtilnejsi urovni, proto to vnimame silneji.

Ale je to proces.. Na procesu neni nic spatneho. Jednoho dne clovek pochopi, ze to je jen proces. Jen sen ktery sni a ze to zase neni prava skutecnost, i kdyz se tim procesem blizime k poznani, potrebovali bychom hodne moc casu, abychom tam dospeli. Ale neni na tom nic spatneho. A neni to chyba jit timto zpusobem. Jenom bych podotknul.. nestotoznovat se s tim.

Takova predstava, ktera ale vim.. nema smysl. Presto..
Jako ve spirale se tocime. Opisujeme porad stejne kruhy.. to pri pohledu zvenku.. ale ve "skutecnosti" jsme o kruh dal. Pri pohledu zevnitr. Ma vsak ta spirale konce.
A netvori ta spirala zase kruh? Priznam se ze nevim. (ze Majo.. jak chytra lest)

Jedno vyznamne nebezpeci na ceste poznani je, kdyz si clovek zacne mylet ze poznal.
V tu chvili totiz znemoznuje poznani, protoze se stotozni s iluzi poznani jiz dosazeneho. Ale to jeste neni poznani.

Jak vime, nakonci odhodit vse.. i poznani, protoze to poznani jeste nebylo pravym poznanim.

Leo,

abys mne lepe chapala, povim ti, jeste jinak, jak se na tyto historky divam.
Mnozi siddhove, jako i Don Juan, tak i Milaräpa, Naropa, i stovky dalsich v historii odchazeli ve velkem stylu. Mnozi jini zas odchazeli jako bezni lide. Jedno vsak maji spolecne - nevrati se, nebot realizace svobody a finalniho poznani je vzdy stejna. Zavisi vzdy od mnozstvi energie, kterou dovedli za zivota nashromazdit a take zavisi na stavu karmy, ktery si prinesli zrozenim. (ted vsak se exponuji prave ve vykladu kteremu se chci vyhnout, nakolik je to cirou spekulaci). Ja mam zkusenost se stavy blizkymi vykoupeni, ale jeste jsem nemel moznost sledovat - jako treba ty - odchod ze sveta ve stylu mahasiddhy. Ale to mne nemrzi, protoze to je pro mne nicim. Ja stavim jen na tom, s cim mam zkusenost, abych se vyhl manipulaci s informacemi, ktere jsou z pohledu teto zkusenosti pro mne fiktivni a proto irelevantni. Co je dulezite, kdyz si ve vezeni a snis o zlatem klici od dveri? Hlavne, nemas li fyzicky, ani rezavy?

Zda se ze pan Vecek sice prispel nasi spolecnosti solidnimi preklady naprosto dulezitych sanskritskych del o dznane, coz mu slouzi ke cti. Kdyz vsak tvrdi ty veci o astralnich vyletech a podobnych "blbostech" kolem Maharisiho, tak se dukladne prozrazuje jak je nevedomy ohledne skutecneho prubehu setzky poznani. Pri tech prekladech alespon mohl cist... a mozna i promitat o tom. Ani se nebudu zminovat. Co mne vyplyva je to, ze dznanu znat naprosto nemohl.
Dznanin proziva svuj zivot naprosto beznym zpusobem, jen s tim rozdilem od zivota bezneho cloveka, ze zna pricinu vseho utrpeni lidi a proto, tomu utrpeni ani nepodleha.
Se svou lidskou existenci se identifikuje tak malo jako kdosi se vcerejsim snem.
Ledacos si pochopila a musim uznat, ze toho znas dost. Ale stale jeste nejsi u podstaty.
Odloz vsechno, co si neumis overit primo, nebot te to bude zatezovat a k nicemu to nebude. Kdyz jsem pochopil proc lide usiluji a nemaji vysledky, tyto hlouposti ode mne opadly uplne spontanne.
Rikas, ze ty tlaky ega na tebe silne pusobi a ja si dovedu predstavit, ze to neni dvakrat prijemne. Ale asi nevis proc to neprestava, ze ne? A to je o cem porad pisu. Poznani je o umeni si pomoci sami a ne vlaceni sveho inventare sebou a byt obtezovan astralnimi vjemy. To haraburdi a klasifikaci... to vsechno treba vyhodit, ver mi. Neni to ciste muj vymysl. Aby vsak nedoslo k omylu - ono astralni smejdeni neni ani v souladu s naukou nagualu. To je nesmysl. Nagual ucil Carlose ruzne a extremno veci, aby jej rozhybal v jeho vnitrnim stavu betonove nevedomosti. Vzdyt byl materialistou! Musel mu ukazat, ze jsou i jine moznosti. Tudiz, ty alternativni skutecnosti a svety mu byly ukazovany s prisne ucelnym zamerem! Ani nemluve o tom, ze aby to nekoncilo tragicky i nagual typu Dona Juana mel co delat. Ty mas takoveho pruvodce?(: Snad kdyz ja jsem zelva... (nic ve zlym).

A jeste jednu vec si neodpustim.
Dnes jsem pochopil jednu vec. I nase myslenky jsou stejne "skutecne" jako my. Odmitame-li je, snazime-li se je umlcet, pak je to nasili. Je to usilovani, ktere tvori karmu. Je to jemnejsi, nez na konani vuci druhym lidem, ale porad stejne skutecne. Je az s podivem, jak jednoduche je to, oc usiluji meditace. Ne snahou, ne nasilim vyprazdnite svou mysl. Staci si pouze prat. Objevi-li se myslenka.. uvedomte se a POZADEJTE ji, aby odesla. Je totiz stejne skutecna, jako vy. Zkuste to.. funguje to. Kdyz pochopite, ze mysl neni nepritel, stane se, ze mysl uz jenom prote bude. Mejte k ni repekt a uctu, jako k zivym bytostem. Stejne tak k vasim myslenkam a vecem hmotnym "nezivym".. protoze ony jsou stejne skutecne, jako vy.

P.s. add Q.
Ja jsem se mylne domnival, ze pochopenim sve karmy jsem pochopil sam sebe, ale to neni cele pochopeni. Je to jen pochopeni karmy.

Ted jsem si uvedomil ze ani ja jsem se nikdy zcela nestotoznil se zrozenim. To je totiz ten intenzivni pocit neskutecnosti teto reality, ktery mne cely zivot provazi.

A ted uz opravdu dobrou noc.

Slibil jsem vam ten mysticky sen, ktery mne provazel jako dite a po dobu meho dospivani az do okamziku, kdy se zacal naplnovat.
Je v mnohem podobny tomu pribehu, co sem vlozil Q.

Tak tey. Zdaval se i sen. V tom snu jsem si uvedomil, ze mam schopnost, kterou ostatni nemaji. ne ze by ji zcela nemeli, al ostatni o ni nevedeli. Tak jsem si totiz jednoho dne uveomil, ze skutecnost je to, cemu verime a ze se svet pretvari k obrazu nasi mysli. Ze bude-li me vedomi teto skutecnosti dosti silne, budu schopen letat. Ze zadne bariery vnsiho sveta neexistuji. Bariery jsou jen nase predtava.

Tak jsm toho rana, kdy behem spanku asi doslo k tomuto uvedomeni, vstal a vysel ven. Sel jsem lesem a o poli, abych byl skryt zrakum vsech lidi.. (to bylo dulezite, protoze i prestavy duhych lidi spoluutvareji nas svet) Kdyz jsem byl v tech polich..zastavil se, nadychl se a uvedomil se. Pak jsem roztahl ruce a machl s nimi. Uvedomil jsem si, ze citim jakousi ulevu. Skutecne jsem se vznesl. Ne mnoho, jen malounko, ale stacilo to. Tim se tato ma predstava uskutecnila a skrze skusenost stavala se ma vira neochvejnou. Tak jsem si cas od casu uletaval. Zprvu to bylo narocne, jako vse co se ucime. Jakykoliv pohyb ve vzduchu byl mnohem narocnejsi, nez chuze po zemi. Cim vice jsem se te cinnosti venoval, tim snazsi pak po me byla. Presel cas a letani bylo stejne samozrejme, jako chuze.

Jednoho dne se - uz nevim presne za jakych okolnosti, snad jsem chtel byt velikym v ocich druhych, nebo me nekdo nahodou pristihl, nevim - tak se stalo, ze se tato ma schopnost prozradila. Informace o mych schopnostech se sirila rychlosti vetru. Stale vice a vice lidi chtelo shlednout ten div v nemem uzasu ohromeni. Byli udiveni a nadseni. Po case se ale jejich nahlizeni na tuto vec menilo. Zjistili, ze nejsou schopni tuto vec integrovat do svych svetu. Stal jsem se cimsi, co bylo v jejich ocich nebezpecenstvim. Jini lide zacali spradat teorie a vysvetleni, jak ze to vlastne je. Ze pry jsem iluzionista, ze pry znam nejakou tajnou technologii. Ruzna vysvetleni se rojila jako vceli na jare po krute zime. A s tim jsem citil stale vetsi odcizeni a odmitnuti.

Snad prave proto, ze lide mi byli az prilis drazi a ja se nebyl schopen odpoutat - vzdyt jsem byl jeste dite - snad proto. Lpel jsem na svem starem svete a lidech, kteri ho predtavovali. Toto lpeni me pak vedlo zpet. Zacal jsem pochybovat o sobe a zacal se stotoznovat s nazory druhych. A s tim jak jsem prestaval verit v totu mou schopnost, zacala se ta chopnost ztracet. A bylo tezsi a tezsi vznest se do vzduchu az se to jednoho dne nezdarilo. Jak cas plynul, tyto me nezdary stali se vodou na mlyn onech lidi, kteri tak radi vytvareji objektivni svet. A ja se stacel zpet, az jsem tu schopnost na dobro ztratil.

Na konci toho snu ale vzdy pak prichazela situace, kdy bylo nutne tu silu .. to vedomi znovu uchopit. Tak to v tech predstavach maleho kluka byvalo vteleno do situace, kdy me vzdy skupina starsich kluku honila ve snaze mi ublizit. Tehdy, kdyz uz se vzdalenost mezi nimi a mnou zmensovala, uvedomil jsem si, ze mam tu moznost. Ze totiz je to jen ve stavu vedomi a prijmuti toho, ze je tomu mozne. Tak jsem vzdy roztahl ruce v behu a poskocil a citil, ze muj skok byl delsi, nez by tomu jinak bylo. Posilen touto skusenosti znovu jsem machl rukama.. nekolikrat. A skok byl zase delsi. Az jsem se s vypetim vsech sil vznesl do vzuchu. Stoupal jsem jen velmi pomalu a bylo to velmi namahave. Kdyz uz jsem byl tak dva metry nad zemi, dobehl me pak ten nejrychlesi z nich a skocil po me. Drzel me ze nohu a ja vzal vsechny sve sily a jeste jenou machl rukama. Vznesl se mimo dosah lidi na zemi. vzdy jsem v tom snu ale o neco prisel. V tom snu to bylo symbolizovane botou, kterou mi ten chlapec stahl z nohy, to jak se me snazil udrzet na zemi. Unikl jsem.

To byl cely muj sen. Byl to sen z tech zivych, kdy jsme jakoby pri plnem vedomi a schopni ho svou mysli ovladat. Jak uz jsem se zminil.. tuto vec jsem pak v pozdejsim obdobi uchopil. Nikoli to letani, stalo se to skrze ty lampy. Ale scenar byl prakticky totozny. Jedine, k cemu jeste nedoslo, bylo znovuuchopeni te veci. Ale na to si asi budu muset pockat.

Dobrou noc :o)

Presne, mily Lokomotivo. Jak trefne!(:

v tom pripade skutecne jen nastava situace, ze karmicky zamotek (ego) chce rozpoustet karmu (ktera je sama cinnosti, mysli a egem).
Ale, po pravde, i ta cinnost jednou unavi a svitne poznani, ze je nutno se zastavit a konecne se uvedomit v atmanu. Tato cinnost je nekdy dulezitou zkusenosti.
Toto pochopeni, je li s duslednosti aplikovano do zivota, prostoupi postupne i spodni urovne podvedomi, kde pak pretvori spontanni tendence, ktere obvykle clovek neovlada. Pak proces upadne do zapomeni a nastane zmena situace - svet hmoty se stane prozivanym snem bez tize a abstraktni pochopeni, neboli podstata se stane skutecnosti pro subjekt, ovsem uz nikoli abstraktni.
Je to velika vec, ktera zacina jednoduchym krokem, ktery muze udelat kdokoliv, kdo je vybaven vedomim a alespon zakladnim stupnem inteligence.
Jak dokonale moznosti svitaji cloveku, kdyz pozna svuj potencial...(

Ano rozumim.
Bez pochopeni toho, kym jsem, muzu donekonecna odcinovat svou karmu, ale jediny vysledek, ktery to prinese bude, ze budu tvorit karmu novou.. i kdyz treba s mensi mirou utrpeni.

Kaktus,
O com vsak hovorim ja, je to, ze "ta vec" ktora je prave zatazena karmou, nemoze byt karmy zbavena. Cinnosti sa dopusta len zdanlivo tento jedinec, s ktorym nas okrem mylneho stotoznenia nespaja naozaj nic.
Ak by sa popripade - dokladne - rozpustil blud (narodil som sa - toto, co vzniklo narodenim som ja) nikoho by ani nenapadlo uvazovat o reinkarnacii. Ta je totiz bludom vseobecne ustanovenym ako cosi skutocne len vdaka tomu, ze nevieme cim de facto sme. Ked to zistime, koncept znovuzrodenia nebude platit.
Ano, to je pravda, tlaci nas spat do cinnosti, pretoze sme lezerni a nedosledni v dokladnom uvedomeni si nasej podstaty a nedostatocnom obracani sa do vnutra. Ak to absentuje, naozaj je pravda to, ze sa clovek nikdy nezbavi vysledkov svojej cinnosti (teda karmy).

Pro Qellogathi. Taky jsem neslyšela, že by se Mahariši vzdálil se svým fyzickým tělem od hory pod kterou seděl. Nic takového jsem nenapsala. Napsala jsem, že Mahariši vyučoval po celém světě ve svém astrálním těle. Myslím že o tom psal Vacek v úvodu knihy Maharišiho evangelium a že o tom psal i Eduard Tomáš. Dokonce jsem četla, že ještě po smrti byl ve svém astrálním těle v kontaktu s mnohými duchovními lidmi. Protože prý zemřel na rakovinu a tělo nechal tady, asi se ve třetí pozornosti neuvědomil. Myslím si, že kdyby se v ní uvědomil, odešel by takovým způsobem jako třeba don Juan - zmizel by. To zmizení nechápu tak, že by tělo zmizelo někam, ale tak, že skončí s vytvářením jeho představy. Myslím si, že kdo se skutečně ztotožní s absolutnem, už se sem nikdy nevrátí ani v astrálním těle. To by ho sem museli přitáhnout nějaké závislosti. Kdyby je ale měl, nemohl by se přece jako absolutno uvědomit.
Všední den je pro mě zajímavý a radostný a mé astrální výlety ještě víc. Vím od svých patnácti let že jsem absolutno, protože mi to někdo, asi víš kdo :-) vtloukal skoro každý den do hlavy. I když si to uvědomuji přiznávám si, že na mě tlaky ega stále velmi silně působí. Raději jdu krůček po krůčku cestou poznání a astrál se snažím prozkoumávat tak jak to učil Don Juan, ne kvůli posílení svého ega ale naopak. Myslím si, že mi tato cesta dovede k trvalému uvědomění se jako absolutno spíš, než když přečtu hory knih a budu se utápět ve slovech.
Můj příměr schodů jsi nepochopil tak, jak jsem ho napsala. Nenapsala jsem, že absolutno je nejvrchnější schod, ale že tam začíná tvoření, že je už pokryt jemnohmotnými představami. Absolutno je v tomto příměru celé schodiště :-).
Už jsem toho na mě napsala až moc, tak zas někdy příště.
Dobrou noc.

krásne povedané, ale ťažko uskutočnite?né, vidieť to na vzorkách z okolia, kde je plno siekt, ktoré ani náhodou nepochopili cestu a smerujú niekam do ..... miesto aby sa zbavovali karmy, vynakladajú množstvo energie k dalším činom atočia sa furt dokola.
i tu sa stretáva pár ?udí, ktorí majú trochu odlišné názory na spôsob, a tak podarí sa to len málokomu (v tomto živote) - aj keď čas je relatívny pojem.
cesta je úplne jednoduchá, ale náš doterajší život nás tlačí späť do sveta činov, a prispieva často k zmätku (ako som ja :) )

Džňáni

Džňáni dosáhl osvobození již nyní, zaživa, tady a teď. Není pro něj důležité jak, kde a kdy zanechá své tělo. Může to
vypadat tak, že se někteří džňání trápí, jiní že jsou v Samádhí (blaženosti) a někteří že před smrtí zmizí z dohledu. Ale
proto není nějaký rozdíl v jejich džňáně. Takové trápení je jen zdánlivé, jeví se tak jen nezasvěcenému pozorovateli,
přičemž džňáni nic podobného necítí, neboť již překonal mylný vztah k tělu a jeho Já je bez omezení.

Džňáni se neztotožňuje s tělem a jeho činnostmi. Ani nevnímá tělo. Vidí jen skutečné Já v těle. Není-li zde tělo a Já
(Self) zůstává, otázka "zmizení někam" nevyvstane.

Eirika.
Asi ano. Nezalezi ako sa tomu hovori, zalezi na tom ako s nim nalozime:)
Este sekas?:)

d. konečne to spávne slovo, cestovanie milujem

:)Jasne, mozeme to skusit telepaticky. Este aj usetrime a za usetrene peniaze si kupime listok do Tramtarie:):)