Duchovní cesta

Ahoj Eiriko,
ano, cely clovek se da prirovnat k jednomu malemu kosmu (mikrokosmos).

nohy - ZEME
dolni trup - VODA
horni trup - OHEN
krcni oblast a cast havy - VZDUCH
vrchni cast hlavy - ETER.

Absolutno skutecne koresponduje s eterem.
Tyto vztahy jsou puvodne z hermetickych nauk ale zna je i vedanta, konec-koncu i mystika K.M. nebo cinska taoisticka pojednani.

hlava koresponduje s ridicim centrem vesmiru.

Ano, mohu potvrdit, smerem nahoru se vsechno zjemnuje. Uplne navrchu neni zadne prozivani a to je ta nejvyssi jemnost.

Je to cira radost.. posloucham inkahuasi.. a znovu.. je to ocistujici

hahaha
ted jsem to udelal

Q,
Ale rozpominam se na to. Pamet to jakoby pekryla. Jo veci se rozzari, myslenky zcela jasne zmizi. netrva to dlouho. Ale vcera tam nic takoveho nebylo.

jojo.. elektrizovani,. paruka to je vono.
Jenomze sem to mival jako maly dite. Nekolikrat jsem to popisoval rodicum, koukali na me jako na debila. A zhruba v 7 letech to skoncilo. Ani nevim, ze jsem si na to tedkon vzpomel :o)

neumim to..nedeje se mi to uz :o(

Lokomotivo,

vedel jsem to(:
mam za to, ze to mrazeni a mravenceni se deji, kdyz jsi v tom stavu, na denni urovni. Kdyz jsi nevedoe, nebo vedome tu oblast aktivujes. Je to zcela neosobni prozivani, oblast mimo vsechny pocity. Jsi jako..."funkce". A prihlizis k tomu z druhe casti vesmiru... mravenceni, zmykani hlavy, elektrizovani, paruka...(((: Kdyz na to pomyslim, uz se to zveda. Na temenu i na vrcholu hlavy. To je to same. Nekdy to nejde od patere ze hrbetu ale pres tvar. Mohu rict, ze to neni nikdy neprijemna zkusenost. Nekdy se i telesna bolest do toho transformuje. Pred casem jsem zjistil, ze i prevod negativni energie, kdyz se dovrsi, tak to jde jako mrazeni nahoru po hlave...

(abychom nevypadali jako blazni...)

((:

Temeno je nahoře,vzadu je týl.
Když se otevře korunní čakra je to pořádné šou.
Já osobně s tím zkušenost nemám,ale působivé zážitky mně interpretoval jeden můj příbuzný,ale o takových věcech se nemluví,nebo nemá mluvit,pokud se tím nesleduje nějaký cíl.
Např. duchovní rada,pomoc,nebo varování.
Každé centrum mluví jinou řečí,nevím,která mně zní úchvatněji,ale samozřejmě,směrem nahoru se zjemňují.
Takže nahoře je to,nevím jak to napsat,jestli lepší?
Duchovnější.

To nebude jednoduche, ja se totiz necitim byt se sebou nejak v kontaktu(: Takovato komunikace sama se sebou mi ted nepripada jako skutecna, protoze jsem se dost takovemu chapani sebe odcizil. Tvuj vyklad sice akceptuji ale uz to vnimam jen jako zalezitost tela a ne mou. Je to to same jako neverim v Jeziska, tak ani v toho, komu bych odpoustel. Je to pro mne to same. Beru to jako setrvacnost minulosti (snad je to tak jak rikas) ale jinak, si nedovedu predstavit tu komunikaci. Velice dobre vim, co mi rikas, ale v mem pripade by to zrejme neslo. Jeste pred 11-ti lety by to bylo byvalo jine. Tehdy jsem se sebou jeste komunikoval. Psal jsem si sve dojmy, basne, texty. Ale ted bych pro sebe nic nenapsal.
Na tohle jsem asi kratky...(

Temeno je to vzadu, nebo to nahore?
Ale koruni cakra se mi pred tim otevela asi 2x a zadne zvlastnosti na hlave nepocituji.. obvykle :o).. teda jako malej sem mival mrazeni, kdy se neco zbiralo na zadeh a bezelo to nahoru a tam se to tocilo.. to je asi ale vsechno.
Ale rad si poslechnu ty tve zkusenoti.:o)

Qellogathi,

uvidíš, zkus se do toho zahloubat, zda by to opravdu mohlo mít souvislost s Tvým obviňováním v minulosti a pak si odpusť. Odpuštění sobě je někdy těžší než jiným, ale je stejně důležité. Jsem zvědavá, jak se Ti to podaří, doufám, že dáš vědět :-)

Čerpám z různých zdrojů, hlavně od L. Hay, ale i od Dahlkeho, což jsi poznal správně :-)
Oblast zdraví, zdravého životního stylu, alternativní medicíny apod. je mi velmi blízká.

Jeste mi Lokomotivo, muzes rict, jestli necitis nekdy v souvislosti s temenem jiste konkretni a zcela zvlastni pocity. Mohl bych je specifikovat zcela presne, ale chci abys to rekl ty. Jestli je znas, budes vedet, co myslim.

Lokomotivo,

co popisujes s tou empatii a o tm ze vis, ze te nekdo vyhleda, a co bude resit - tyto veci znam a je to tak. Je to rozvinutim sirky vnimani jak do nitra tak i ven. Jinak plati, ze kdyz se clovek ztisi, tak zachytava i myslenky jinych, jejich pocity a zpusob vnimani sveta. Dokonale utiseni pak dovede presne identifikovat karmicke zalezitosti a pod. A ono to funguje i na dalku, prostor v tomhle pripade neexistuje, co je relevantni je podobnost vlneni bytosti...

Diky Evelynko,
to je od tebe mile(:
Mozna, vsechno je mozne. Ma to snad nejaky zaklad, jiste muj zivot nebyl jedna sama harmonie. Mohu to chapat jako starou zalezitost, jak rikas.
Ja jsem si dlouho, od ranich let daval za vinu, ze necemu nerozumim, cemu rozumeli ostatni. V jistem obdobi jsem mel z toho "mindraky". V skorych letech se takove veci snadno ukladaji, souhlasim. Kladl jsem si to za vinu. (a pritom vim, ze nebylo proc). Ten pocit se rozvinul, kdyz rodici nechteli pochopit, ze abych poslouchal, musi mne nejprve vysvetlit co je rozumne pro ne. Byl to od zacatku boj dvou systemu vnimani sveta.
Moje spatna karma byla v tom, ze jsem propadl pocitu, ze ja jsem pricinou utrpeni rodicu i jinych(((((:
- nevim, jestli s tim moje leve oko ma, ale neco snad na tom bude.
Leva strana je pry minulost a prava budoucnost.
Odkud mas tyto znalosti? Pripomina mi to Dahlkeho...

Ahoj Qellogathi,

za potíže s očima se spíše považuje zhoršená schopnost vidět, tedy krátkozrakost, dalekozrakost atd., což jednoznačně mluví o neochotě něco ve svém životě vidět. Tvůj problém je ale někde jinde. Tam bych se zaměřila právě na tu bolest. Bolest je příznakem viny. Vina si vždy hledá trest a trest bolí. Chronická bolest pochází z chronické viny, často skryté tak hluboko, že už o ní člověk ani neví. Vina je naprosto neužitečný pocit. Nikomu nepomůže v tom, aby se cítil lépe, ani nedokáže změnit žádnou situaci.
Zapátrej ve své minulosti, zda se tam někde přece jen neobjeví nějaký pocit viny, na který jsi zapomněl, ale on v Tobě ještě žije. Třeba by mohl mít i souvislost s "viděním něčeho v Tvém životě".
Tvůj "trest" už vypršel, propusť se z vězení. A můžeš si u toho procítit:
S láskou se zbavuji minulosti.
:-)

Bylo to jako hlad, ktery vsechno stravoval a zarven mne sitil. Rozlival se mi po tele soucit a pokora. Ucho se pomalu zlepsuje, ale kdyz prijde bolest, uvedomim se v te fazi z rana a ona okamzite odejde. Slysim pouze na jedno ucho, ale lepe nez predtim. Kdyz nekdo telefonuje, slysim co rika druhy hlas v telefonu. To sem drive neslysel. Zvetsila se ma empatie.. takze vim, kdyz ke me neko prichazi, aby se mnou o necem mluvil. A mam pocit jakobych vedel, oc pujde este pre tim setkanim. kdyz se rozzarila hlava, tak uz si jen pamatuji touhu po sdileni te udalosi a pak uz nic. Ten plaminek je ve mne stale, szira zbytky a to, co znovu vytvarim z duvodu zvyku. Treti oko ale neni penamentne otevrene, ani cakry na spanku ani kounni cakra.

Xyx,

je dost s podivem, ze se jakozto psychologicky uvazujici clovek, prihlizeje na nasi zvlastni tematiku diskuse, vubec nepozastavujete nad tim "co za psychotiky to tady mame..."((: Vas odstup i od v psychologii beznych predsudku, je zajimavy. Ja to taky chci ocenit. Jinak, clovek muze byt na duchovni ceste aniz by o tom nejak vedel, staci, kdyz ma svuj pohled zameren na celek a neselektuje podle svych sklonu.
Bezni psychologove take jen selektuji a vybiraji z masy zjistitelnych faktu jen ty, ktere vyhovuji jejich svetsky orientovane a predsudku plne bytosti. Pak i jejich svetonazor a vyvody plne podporuji svuj matersky puvod - materialismus a jakozto takovy, nemuze prijmout (byt jenom) koncept o osvobozeni vedomi z vezeni hmoty. Vezeni hmoty pusobi na vedomi jistym tlakem (karma) a pusobi deformace ve vnimani, takze individualita je take schopna pochopit jenom vysek reality korespondujici s karmickou naplni poznavajiciho. Tomu samemu jsou jisteze podrobeni take psychologove (ti, vychazejici ze skolskych ucebnic spise nez z nezavisleho pozorovani) a proto nemohou jiste jevy psychickeho kosmu ani pojmenovat, natoz spravne zaradit.
To jsem e rozepsal o psychologii, ktera mne nelaka a neoslovuje, ktera je jen predlouzenou rukou nekonecneho utrpeni.

Ale je i jina psychologie, mozna se jen rodi, ale vim ze musi byt a to odnoz, pri ktere zkoumajici psychologicke podstaty cloveka jdou po skutecnych dusledcich psychickych onemocneni. Podle meho, nutne prichazeji na jedno dulezite reseni, kterym je vesmes rozsirena tendence difuzniho rozptylu dusevnich sil do exterieru, zatimco na udrzeni psychickeho zdravi je potreba aby sily z bytosti neunikaly, ale aby se je "psycholog sebe" dokazal naucit v sobe vazat.

Ovsem psycholog tohoto typu po jiste dobe nutne nastoupi cestu sebepromeny v duchovnim smyslu, protoze zkratka a jasne, jinudy cesta ani nevede.

Vase nazory, pane Xyx, mne proto jiste budou zajimat. V nahody naprosto neverim a ani v to, ze jste se prisel podivat jen tak.(:

A je toho hodne co o oficialni, nebo neoficialni psychologii nevim a tudiz, zajimam se o sirku zaberu, kterou mozna poskytuje.

u mňa tá opona je ako záclona pri otvorenom okne, poloprieh?adná a vejúca mierne, pri dotyku cítim "predmety" za ňou, ale nedokázal som ju ešte odhrnúť

tak dík, q., ale už si ani nespomínam, čo som vlastne napísal ráno...:)
keďže nie som dosť dobre "vyjadrovate?ný" nedokážem to správne opísať a tak vychádzajú spod mojej klávesnice takéto drísty. do prírody som sa chystal z dôvodu ustálenia a utíšenia myšlienok ako odrazový mostík do dňa.
byť lovcom v samom sebe, sledovať všetky procesy, pochopiť ich a ísť ďalej, až nakoniec sa ich vzdať, čím hlbšie však človek je, tým je to jednoduchšie, ale vzápätí ťažšie postrehnute?né, nie?

Mily Kaktus,

dik za podporu a cenim si tvoje vyjadrenia, ze ta moje slova inspiruju. Sice neviem co s roznymi kladnymi kritikami, rozhodne som si viac zvykol na negativne...

To s tou oponou je vselijak. Myslim, ze ak ju clovek chape ako prilis pevnu barieru, niekde v priestore, nemoze byt prekrocitelna. Velakrat touto barierou je myslene, ze clovek uz uz rozhybe svoje vnimanie smerom k skutocnosti, ktora sa obycajne nazyva transcendentna a vzdy mu v tom zabrani nejaky neznamy faktor pochadzajuci z bytosti cloveka. Kym je neznamy, dovtedy je bariera neprekrocitelna.
V absolutnej vacsine vsak ide o bariery z nepochopenia, co clovek hlada a kde to ma hladat. Clovek hlada stav poznania ako desiaty clovek, ktory napocita len devat, lebo nikdy do pocitania nezahrnie svoju osobu. Takisto ak niekto hlada mimo seba ("mimo" znamena uz aj to, ze clovek smejdi v mysli) napocita vzdy len samsaricky pocet...

Ak chces dosiahnut kvalitny stav (za vsetkym), zda sa najlepsim sposobom tak dokonale vzdanie sa vsetkeho, ze nakoniec ostane len to, cim sme a coho sa prave preto nemozno vzdat. äist do prirody, neist do prirody je pritom jedno a to iste).

Nehladaj teda ten stav niekde, radsej sa zzi s vedomim toho, ze ty si tym stavom a na zaklade toho odhod vsetko nepotrebne. Vsetky fiktivne bariery tym padnu.

Ahoj Lokomotivo,

to co pises je fantasticke.
Mne by zajimalo, jak ses pri tom citil uvnitr.
Jestli to na urovni hlavy melo jeste jine pruvodni jevy, nebo jak jsi se pocitoval jakozto subjekt.

Si predstav, ja mivam casto velike bolesti v levem oku. Jen nevim, co to muze v tomhletom smyslu znamenat. Evelyn, nevis neco?
Mivam to uz dlouha leta a zvykne me bolet cela ocni bulva, pulzujici bolest. Nedbytna, kdyz zacne, neprestava.(: