Duchovní cesta

Z knih, co doporučuje Q., se mi moc líbí název Duchovní instrukce. Zní to jako Kulatý čtvereček. Já mám absurdity a srandu moc rád. Kam se nevejde legrace, tam to nikam nevede a na té vaší duchovní cestě je někdy příliš decentno. O čem je ta kniha, Q.? Stačí dvěma třemi větami:-)

Perníková pozorovatelno,

k tvé poslední větičce - jestli je modlitba tvou cestou, pak stojíš jako hledající oproti Bohu a to je skutečně veskrze intimní záležitost vás dvou až do doby, kdy už dvěmi nebudute. Pak na tom už ale nebude ani nic intimního ale zbude jen "takovost". Nebude nic profanovatelné a ani nikdo, kdo by profanoval boží. Ale, co jest to "boží"?
Dokud to nevíme, uctváme a máme tajemství. Když už "víme", nen co tajit a není před kým.

Jinak, ospravedlňuju se za chybějící písmenka. Zjišťuji, že některé klávesy nemají dobrý kontakt a tak se často stane, že se neotisknou.

Evelyn,
vdaka za odpoved. Ak ta napadne nejaka konkretna situacia, tak ju mozes napisat.
Pravdou je, ze ked som to pisala, mna samu ziadna nenapadla:)

Q. a Z.
suhlasim s Q., co sa mojich skusenosti tyka, bolo to presne tak ako pise.
Je tam prehlad, dokonca nie hocijaky:)
A ziaden zmatok.

Mile Svetlo,
mozem ja?
Ja osobne necitam, to je fakt.
"Mieru pokroku" (mojho ci inych)rozoberat nemienim, protirecila by som sama sebe:)
Nemyslim, ze by som mala kedykolvek problem s orientaciou :), ale co to je dezorientacia?
Ak dotycny mal citat tak cita. Ak nie, tak nie. Je to predsa dane:)
Tak "pokrok" ako i "dezorientacia".

Raz ma napadol taky hypoteticky pokus, keby ludia boli od narodenia totalne izolovani od akejkolvek vonkajsej zmienky o duchovne ako by to bolo s ich "duchovnou cestou" (?).
Moju prax poznas, ja VIEM, ze skor ci neskor na to pride kazdy z nas. Ved to mame v sebe.
Mozno niekoho "nakopnu" knizky, ja mozem len za seba. Ja som si "zvolila" cestu samouka:)

Přeji všem příjemný prosinec......

Qellogathi Ahoj,

není mou snahou cokoliv zpochybňovat,každý pokrok jednotlivcův je pro celé lidstvo nesmírně důležitý.Ptám se však Tebe coby čtenáře, pokrok bez čtení není možný?Nemůže přílišné čtení dezorientovat?

Je určitě dobře dáváš-li typy.

Zdravím všechny čtenáře.

Víte co dělám já,teď tady vpadám aniž jsem si pročetla předchozí.
Já se tedy pořád pozoruju,dělám to snad odjakživa.Dřív mě to docela trápilo,měla jsem pocit,že nežiju opravdově.Měla jsem pocit,že něco hraju.Máma mně řekla,že má taky pocit,že neprožívá život opravdově,ale tak je to až potud dokud se neoctneš v pořádném průseru,pak hned vnímáš ostře.To mi řekla.
No,ale to pozorování je užitečné,třeba mám vztek,nebo úzkost a já si začnu uvědomovat,že tyto pocity někdo ve mně pozoruje a já začnu pozorovat právě toho pozorovatele,ale v klidu,bez úsilí a všechni strašáci zmizí,přestanou se promítat.
Ale to je známá technika,určitě ji znáte,je jednoduchá a působí dobře.
Teď o něčem jiném,ptala jsem se tady na výklad motlitby a vzápětí se mi dostal výklad v nějakém starém časopise od M Tomášové,to byla,ale rychlost.Nevím jestli se může o těchto věcech psát.

Poslechnu tedy vyzvání Evelyn a tak, z knížek bych komukoli inteligentnímu doporučoval
cokoli co je k sehnání od Šankaračárji, Nisargadatty, Ramany Maharishiho, a vůbec
klasické p?edstavitele advaita-védanty.

Klasická díla jako
Jóga Vašišta (Valmíki), /vydal J.Vacek/
Aštávakra Gíta
Avadhuta Gíta,(ke stažení-www.advaita.cz)
Vivékačudámáni,
Átma-bódha,
Drg-dršja-vivéka,(Šankara)
Tripura Rahasja, (ke stažení-www.advaita.cz)
Amrita Anubhava (Džňánadéva),
Kajvalja Navaníta (Tandavarádža), /v.J.Vacek/
Advaita Bódhi Dípika (Áčarja), /v.J.Vacek/
Brahma sútry,
Upanišády,
kes tažení na www.sankaracharya.org(com)

Maharishiho
"Kdo jsem Já" - Nan Yar?, /vydal J.Vacek/
Duchovní instrukce - Upadéša Saram,/v.J.Vacek Sebedotazování - Vicharasangraham, /vJ.Vacek/
Rozhovory s Ramanou Maharishim - Talks with..
(ke stažení v PDF zdarma na stránkách Ramanašramu nebo koupit v prodeji.
- Výrazně důležitý obsah jeho učení -

Nisargadatta Maharádž
všechno k stažení na www.advaita.cz
- PDF.
-Výrazně důležitý obsah jeho učení-

Tohleto studium naučí správně myslet a odlišit "poznatelné" od "poznávajícího" a důkladně vyloží problém osvícení, moudrosti a nevědomosti.
Pak v tomhle pochopení dá dobrý smysl i Kětoslav Minařík Canopus.cz nebo Carlos Castaneda (Volvox Globator, něco i k stažení z netu).
- Výrazně důležitý obsah jejich učení -

To bych chápal jako osu kolem které je možné, (nebo není nutné) studovat nic jiného. K tomu se může přičlenit čtení čehokoli, co bude konzistentní s tím nahoře. Takže se do toho dobře zmestí jak Larsen, Meyrink, tak prostě všichni osvědčení klasikové mystické, nebo duchovní literatury. Těch je spousta ale ne až taková, aby se v tom člověk mohl utopit.
- Tohle je o podružné důležitosti, ač hodné přečtení -

Pak je ještě mnoho tradic a knih o veliké důležitosti, která mi nejsou, nebo nemus být známa a proto jsem je nespomenul. A některé jen opomněl.

Čau všichni.

Ahoj všichni,

rád bych se vyjádřil k onomu kraso...pakliže je tu někdo komu to vyhovuje, jistě tu bude i někdo komu to nevyhovuje.Je-li tu vysílač bude tu i přijímač.(obrazně řečeno) Zda-li je využíván rozum více než např. intuice či vnitřní vhled při formě této komunikace se nedá zevšeobecňovat.Já osobně mám rád jednodušší výklad,nicméně náš společný přítel Qellogathi podává ve své obsáhlosti,konkrétní ze zkušeností vycházející popisy. A to je cenné.
Neboť Jednota obsahuje Vše. Či-li složitost i jednoduchost v Jednotě se setkává. Nevydělujme přátelé nic z toho co nás ne-oslovuje. Je to zbytečné. (Můj názor či pohled nevnucuji ho nikomu,nechceš-li nepřímej nic z toho co je Ti cizí).

Pokora je důležitá podmínka.(Vylož si každý sám,co je pokorou míněno).Bahnem chodit nemusíš.:)) )
Tanec či sport ve správném pojetí jistě oslovuje tělo avšak lze zvýšit přímo i koncentraci a bdělost. Vždyť sport je i záležitostí Ducha.

Subham Astu Sarvadžagatam!

Z,
když ale se to dělá správně, nemůže z toho být dezorientace, ale jen a jen přehled. Z čeho pak dezorientace může vzniknout, je ztotožnění s mentálním výtvorem a postupem uvnitř mysli. Tam se jistě zmatení nikdo nevyhne(: A to je pointa proč jít za mysl. Pak být zmaten? Čím a kdo by byl zmaten?
V tomhle p?ípadě je nutno důkladně zkoumat, jestli je to naše "myšlení o jednobodvosti"
nebo skutečné spočívání v jednobodovosti. Z pravidla nám to nepůjde, dokud nám to bude vnímat reflexivně... Ale pak, se pochopí skutečný rozdíl. Bytí a myšlení jsou dvě úrovně o naprostém rozdílu. Kdo zá obě, není možné aby je zaměnil. Ovšem, kdo zná jen to myšlení a myšlenkové konstrukce, nemůže mít jistotu, jestli to, co chápe jako jednobodovost, zdali to není jen konstrukce, koncept mysli.

Na druhé straně chápu, co chceš říct - skutečně je to v souladu s jistým skrytým plánem všech věcí. Nemožno překročit jistou hranici jestli nám to není dáno.

Ahoj všichni,

Niko,
mohu reagovat na tvůj příspěvek, tak trochu po svém, co ve mne to co jsi napsala evokuje jako poznámku?

Nevím, jestli jsi mne pochopila správně. O čem jsem psal jako o nereflexním vnímaní se netýka výlučně stromu. Může jít případně o vůz na parkovišti, nebo třeba kámen na ulici. Pointou mělo být, že když vidíme něco, co běžně označujeme lidsky jako "kámen" což, už není to samé jako to, co bezprostředně vidme. Kámen je totiž vzpomínka na "naučení", které se nám dostalo kdysi od strších, kteří nám řekli - to, co vnímáš, má být pojmenováváno - a tak tedy začali formovat náš nynější výklad světa - což (už zas) není svět sám o sobě, jen jeho obraz v našem slovu.

Když vidíme cokoli, realitou v tom je jen vjem viděného, který postrádá pojmové označování, pokud jsme ještě autenticky přítomni. Jinak, běžně dochází k okamžité od-autentifikaci, totiž skrze okamžitou identifikaci tichého vjemu "o sobě" s pojmem, který se s tmto vjemem běžně pojí.

Dle mého pojetí, nám při tomhle pojmovém vnímání mnohé uniká. Když si vjemy pojmenováváme, dále obyčejně nic nevidíme a tak nám třeba ujdou maličkosti. Autentické je pro mne to, že nejsou dva stromy, nebo dva kameny stejné. Jsou to prakticky dvě naprosto různé jsoucnosti, ovšem kterým mysl přidává stejný význam a skresluje tuto realitu. Mysl realitu deformuje přes pojmy.

Podobně to je i se slovy. Mysl nás naučila reflexivně číst slova. Málokoho možná napadne jak umělá aktivita je psaní, nebo čtení ale my ji použváme zcela automaticky. Jistě, pomáhá nám to ve vnějš komunikaci - komplikuje však komunikaci bezprostřední. Například takhle člověk zapomíná původní možnosti vnímání přes např. "řeč těla", nebo přímé chápání reality pomocí "vhledu".
Co vidíme, to ihned pojmenováváme a podstata nám v mnohém uniká.

Tak to je i s tím, že napsané slovo nemusí být ihned přečteno. Sloupec a odstavec textu zrovna tak, když nechceme, aby nás obtěžoval případně nepodstatným obsahem. Pak se to jeví jako shluk písmen vytvářející grafickou formu, kterou můžem dešifrovat jen když pro ten moment začnem vnímat klasicky a začnem tedy číst. Jinak, čtení není autentická činnost.

Uvedu příklad:
obyčejná lidská skušenost s tradicí nám vštěpila jsité chování, když uvidme t?eba nebezpečného jedovatého hada v naší bezprostřední blízkosti. Platí, že čím je člověk víc zapleten v pojmové vnmání, tím víc si vjem hada spojí s jeho tradovanou nebezpečností, tím víc ho to pak umrtví v strachu a on v p?ílišném pohlcení pojmem "nebezpečí" zapomene na mrštné a okamžité (bez-emočné) odklidění se z bezprost?ední blízkosti jedových zubů... Běžný člověk snad začne křičet a všemožně vystrašenými pohyby upozorňovat na sebe ještě, aby ho had snad nezapoměl skutečně kousnout. Pojem "nebezpečí" nebo "nejsmrtelnější neurotoxin" má přitom víc smrtelnější význam než samotný jed hada. Člověk, který se řídí spíš přímým vnímáním zaregistruje hada a také možné nebezpečí - ale jen zevrubně a v souladu se situací nebude ani zděšen, ani hada nebude provokovat skákáním a podobně.

No, byl to trochu primitivní obraz toho, co jsem měl na mysli. Zkrátka jde hlavně o to, že pojmy jen komplikují situaci, které bez nich je vždy spontánní a snad nikdy tak hrozivá, jak pojmy mohou naznačovat. Jeden můj oblíbený člověk s autentickým poznáním říká a myslím, velice trefně, tuto hlubokou pointu - "What's wrong with 'right now' unless you think about it?" - což v překladu znamená "jaký můžeme mít problém s přítomným okamžikem když na něj akorát nemyslíme?" - že myšlení na p?ítomnost je zabitím přítomnosti. Myšlením na hadovu nebezpečnost vytváříme tuto nebezpečnost. Kobra právě tak nemusí mít nápad nás uštknout a jít si svou cestou, když se nebudeme hýbat.

Když situaci vnitřně nekomentujeme a "jen vidíme kobru", pak když právě zrovna bezprostředně neútočí, nemůže v člověku který "je zde TEĎ a TADY" vyvstat myšlenka na nějaké nebezpečí. Zachovávajíc chladnou a neemotivní rovnováhu pak může nejlépe i v bezprostředním nebezpečí reagovat správně.

---

Já mám velice rád hudbu. Zrovna mi tady hrá "A Cry From The Edge" od brazilské skupinky "Viper". I speedmetal má svou krásu. Mnoho lidí to může odradit, ale jsem p?esvědčen, že kdyby nevládli na světě p?edsudky, tak i lidé orientováni na klasicků hudbu, by mohli ocenit t?eba skvostné kousky metalu. Jinak, ještě jsem pohlcen, když slyším nějaké dobré "nuevo flamenco" - to pak mé tělo tančí, každá buňka tančí a já přitom mohu sedět a nikdo můj tanec nevidí a nemůže ani komentovat. Kdybych se tomu skutečné oddal a okolnosti by tomu pomohli, byl by ze mne jistě tanečník flamenca, nebo kytarista... ale třeba pro teď jen v alternativním vesmíru....((: Tanec je skutečně spontánní záležitost. Oslovuje to tělo a nikoli mysl.

Řekněte, líbí se vám flamenco? Před lety jsem se vážně neovládal a byl jsem do toho absolutně blázen. Bylo to kolem '95 a tehdy jsem nemohl nic pořádné na CD sehnat a bylo to k zoufání. Teď jsou tu možnosti internetu a mohl bych toho mít na tuny, ale už jsem tu energii nějak vyžil a už tu ten nenasytný zájem není. Vyslechnu si to, ponořím se do toho, ale už nestrácím střízlivost.(((:

Děkuju za typ Evelyn. To Zasvěcení by mohlo být pro začátek to pravé. A ty meditace při tanci to asi bylo perfektní. Zajímalo by mě jakou hudbu vám pouštěli?

Tak jsem to zkusila.Být v bezčasí, ne-činnosti, jednobodovosti.Je to příjemné až do té doby než člověk zjistí, že je naprosto dezorientovaný v čase i v prostoru. Nevěděla jsem najednou, kde jsem a co tam dělám, čas byl posunutý. Asi to chce cvik.Ale nakonec jsem dostala takovou odpověď.
Potkala jsem jednu mladou slečnu, bylo jí asi 15.Znám ji už několik let a vím, že to nemá lehké, máma se o ni nestará odešla neznámo kam, táta alkoholik, taky ho nevídá, celou dobu se o ni stará babička....Jak se daří babičce? V květnu zemřela....Co víc?
Došlo mi, že jesliže se rodíme dobrovolně a sami si vybíráme své rodiče a učební plán, tak dosáhnout bezčasí, jednobodovosti a ne-činnosti, není náš cíl.Tam už jsme, jde o to tuto hru hrát v souhlasu s naším původním plánem - dokonalým záměrem, s daným omezením času, místa a iluzorního světa.
Přeji všem veselou mysl

Ahojky všem!

Niko,
tanec je super, s tím s Tebou souhlasím. Kdysi jsem chodila na Oshovy meditace. To je vlastně meditování při hudbě a tanci, často více dynamické než poklidné. Po prvních jsem na druhý den proležela jako lazar s horečkou, ale jen ten jeden den, pak už jsem byla zase fit. Stávalo se mi, že jsem ztrácela vjem těla, byla jsem jen velmi příjemnou vibrací, rozšiřující se do nekonečna. Nádhera! Jenže nás tam chodilo stále méně a méně, až jsme zůstali jen tři, tak to nakonec zrušili.
O knihách už jsem tady psala, Qellogathi Ti jistě také něco doporučí. Záleží, co by sis představovala. Zda jen holou moudrost nebo zasazenou do příběhu. K těm příběhovým patří třeba nedávno zmiňované Zasvěcení od Elisabeth Haich, dál Celestinké proroctví a knihy navazující od Jamese Redfielda, téměř cokoli od Paula Coelha, Poznej svého anděla od Benjamina Kleina a spousta dalších.
:)

K tomu čtení. Chtěla jsem říct, aď si každý píše a nadává jak chce. A jestli se mi to nelíbí tak to je můj business, jak říkává rád můj chlap:)

Dobré ráno všem. Tak tohle jsou tvá slova na počátku listopadu Q. Tomuhle zrovna rozumim a zdá se mi to známé. Control C a V taky to umim:)
Navrhuji abyste si zkusili to cvičen, můžemeli to tak nazvat. Učte se hledět na text a nečíst jej automaticky. Trochu se tím můžete poučit nakolik reflexivně kdo z vás vnímá.

Právě v duchu tohohle cvičení pak může mít smysl, když se staří mudrcové vyjádřili o tom, že když vidíte "strom" nemáte si v duchu říkat "a hele strom", ba ani dokonce "strom". Prostě buďte bděle uvnitř vjemu ve kterém se odehrává vidění stromu. A nijak si tu zkušenost nep?ekládejte do jazyka mysli. PAk můžete mysl oklamat a předběhnout.
Když zůstaneme u toho stromu tak se mi to moc nedaří, ale v lese je to lepší. Tam se ani nemusim snažit mysl oklamat a jenom ho cítím a vnímám a i čas v lese mizí.Teda pokud sebou nemám svou drahou polovičku.
Co čtu? Můj oblíbený autor je ANDRÉ VAN LYSEBETH. Píše o józe. Je to ale spíš praktik než teoretik řekla bych. Líbí se mi jak píše. Jsem ale lenoch nebo co. Prostě se nedokážu naučit cvičit ve stejný čas, na stejném místě a stejné ásany, dokud nebudou dokonalé. Vyzkouším celkem bez problému skoro všechny a k některým se vracím. Pozdrav slunci je super, ale jen když svítí.
Jsem ale hodně vnímavá na hudbu. Každý den tak půlhodinku protancuju. Umím to? Vůbec nevim a vůbec to není důležité. Já mizí s hudbou celkem rychle, tělo ovládá rytmus hudby a pak se stává její součástí. Jsem chybějící hudební nástroj a energie, která proudí tak jak má. Tohle mě fakt dobíjí.
Přece jen bych si něco hezkého, ale ne moc těžkého přečetla. Dáš mi prosím nějaký typ?
Díky.

Tákhle se mi to líbí(:

Ještě řekni, k tomu čtení, už nevím o čem tehdy byla řeč. A co čteš? O Magistrovi jako o pití jsem ještě neslyšel. Ale to byla jen slovní hříčka, že jsme se právě bavili o hrubém vyjádřování, ne že bych tedy myslel na sodomu-gomoru((: To moje fantazie už nikam moc nelítá.

Do smrti dobrý Q :) Klidně nadávej já se učim číst texty, tak jak jsi to nedávno psal. A snídat Magistra je dát si panáka a pak druhýho. Pak mi přestalo tikat to oko a bylo všechno celkem fajn..(panáka jako frťana nevim na co zase myslíš? sodoma-gomora..)

Ježínku, Niko,
to kdybych byl věděl, že jsi poblíž, jistě nebudu klít...šmarjájosef...((((:
Tak to jsem si teď dal!

Lidi, někdo mi tu před časem říkal, že jsem málo lidský. A teď se trošku posnažím a hle jsem prý hulvát... ((((:

Jasně, vždyť já si tady s každým tykám no ne? Nebo jsme si vykali doposud? A co to je snídat Magistra??? (snad to není nějaká oplzlost...(?)

A neboj už tolik toho pádu letadla. Už si snad někdy slyšela aby kterési letadlo padlo?
No já tedy nééééé(: - No vidíš.

duchu - s tvým posledním příspěvkem se dá jen souhlasit.