jsem milenka ženatého muže

Iveto, Jenny, nemá cenu se vysilovat, každý sem nakoukne, přečte jeden příspěvek a bez rozmýšlení reaguje.
Já vás chápu všechny, snad se někdy vyrovnáme se životem tak dobře jak Bloncka.
Jste všechny fajn holky.

No hlavně je hnus nabádat ostatní ať jsou ve vztahu sobečtí a tvrdí. Já takový nejsem a takovou holku bych ani nechtěl, dělá se mi z toho špatně.

No jak to tady teď čtu, tak...A co je hnus? Že mi tři chlapi odešli za jinou? Ačkoliv jsem jim dělala pomyšlení a oni mě ujišťovali o své nehynoucí lásce? To tedy je hnus.

No jak to tady teď čtu, tak raději žádnou ženskou už nechci. A to jsem si chtěl vždycky najít hodnou holku, takové už ale jak vidím asi nejsou. Chlapům se všude vyčítá, že chtějí ženskou jen do postele, ale to co čtu tady, tak to je teda hnus. Vypadá to, že ženský jsou dnes horší než chlapi a to je velmi smutné.

ským budeš prcat Ivetko??? budeš si ji mastit jen sprchou?? a co jazyk,nebude ti chybět na kundě?

Věro teda to...Vím, že to co napíšu zní hrozně-ale jednou jsem manželovi řekla, že bych vedle něj chtěla ve cti zestárnout a je to jen několik let a bylo to míněno vážně a od srdce. Uplynulo těch několik roků a já si nic horšího nedovedu představit a mým snem je počkat, vydržet, vidět děti stát na vlastních nohou a pak prožít snad s pomocí boží, bude-li mi to dopřáno a dřív neumřu, několik let sama jako svobodný člověk, který dělá co chce, smýšlí sám za sebe, do ničeho se nenutí, stará se jen o sebe a své potřeby. Je to opravdu můj sen a pokud se zdám někomu sobecká, je to jeho názor který mu neberu. Prostě změna názoru a postoje. Pár lidem, kteří to o mně ví, připadám divná. Ženám připadám divná. A já divná jsem. Protože všechny ženy se bojí, aby na stará kolena nezůstaly samy, zatímco já v to doufám, že sama zůstanu-a nebudu nikomu na obtíž a nikdo nebude na obtíž mně. Dnes věřím, že člověk může být šťastný, aniž by žil v páru.

Vy ale máte starosti,kdyby jste raději prcaly

Věro, jsi úplně vedle. Bloncka to píše správně - abys za čas neplakala do polštáře ty.Nepřeju ti to. Nejsme sobecké,to se tedy pleteš.Já osobně se nemusím se přetvařovat a nepřetvařuju. Zloba z tebe jen čiší. Že by to byl strach o to své rodinné štěstíčko? Až tě někdo ve vztahu podrazí, pak bych chtěla vidět, jak budeš veselá a přátelská. :-)

Věro teda to...Ano, máš pravdu, každá z nás je ovlivněná tím, co právě žijeme nebo prožíváme.
Je fajn, když je tu takový uklidňující a optimistický prvek, jako jsi ty.
:-)

To jsou rady jak polib mě...Věro,mylsím, že křivdíš. To, že tady píšeme v tom smyslu, že ve vztahu je kus sobectví nutného, že ženská musí taky někdy myslet na sebe, neznamená, že jsme nenávistné. já žiju s jedním chlapem dvacet čtyři let, tak jsem si tedy udržela doposud manželství docela dlouho, ale nijak mně to nepovznáší. Nevím, co se stalo, to by mi spíše vysvětlila Bloncka, souhlasím s ní ve větině věcí jednoznačně. Dlouho mně naplňovalo žít tak trochu životem druhých, opečovávat, starat se, foukat bebínka, postarat se až mně to prostě naplňovat přestalo, zbyla únava a znechucení, které cítí mnohá z nás v době, kdy děti i muž mají čistě svoje zájmy a koníčky a matka a žena je jen na servis. Samota mi přijde úžasná a jednou ... snad ...

Věro teda to přeháníš..Nenávistná si koukám jenom ty a dej si pozor..Abys za čas neplakala.Moje kamarádka letos dostala po dvacetiletém manželství od svého pana úžasného taky kopačky.Pod stromeček, bezva..Taky loni mluvila podobně jako ty, její pan Psycholog si našel na netu mladici a jí nechal s pubertákem na krku..Jooo, jen počkej.Ale to nemá cenu cokoli ti psát, protože nenávistná a zlá si tady jen ty.Kdo s čím zachází....

To jsou rady jak polib mě řiť - breč do polštáře, buď tvrdá, buď sobecká, atd. Vždyť vy si neumíte ani udržet chlapa, tak se před ním musíte přetvařovat a když to praskne, tak si hledáte jinýho. Hlavně že si píšete, jak jste fajn a držíte si palečky. Ale je to naopak, jste jen smutné nenávistné ženské.

Tak se tady ještě trochu...Nemyslím si, že si některá z nás myslí, že jsme hvězdy. Buď ráda, že máš šťasné manželství a že tě o ně ZATÍM nikdo nepřipravil. Možná by pak z tebe byla zatrpklá čúza, co nenávidí svět.O tom, jestli umíme nebo neumíme žít ve vztahu ty nic nevíš.Nevím, kterou konkrétní věc máš na mysli. Mužům se nedá věřit.

Jenny, vem si z toho...Bloncko díky za podporu. Je to tak jak píšeš. Skákala jsem kolem manžela jak hloupá a on si našel jinou. Několik let jsme se z toho vzpamatovávala. Pak přítel - to samé. Říkala jsem si, že raději budu sama a taky jsem dost dlouho byla. Nechtěla jsem se už trápit. Až se objevila dávná láska.Nechtěla jsem ho, nechtěla jsem komplikace a to ho přitahovalo. Bohužel jsem podlehla a zase zajela do blbých kolejí. Ty jsi taky moc fajn.

Jitko,ale to je každého člověka volba. Jak bude žít. Když se ti líbí v manželství, nikdo ti to nebere. Jestli posluhuješ nebo ne, to je taky tvá věc.
Naše věc je zase náš život.Nepřeji ti nic zlého,ale nikdy nevíš, co tě může potkat a já mužským nevěřím.Věřím sobě..Tak radikálni nazor bych si nedovolila napsat. Aby ti pak nebylo špatně za čas doopravdy.Dělat všechno můžeš,ale muži jsou promiskuitní plémě

Jenny, vem si z toho poučení.Až najdeš zase lásku, tak to proboha nedávej najevo. Jiná volba není. Breč si doma do polštáře,ale před ním bud tvrdá a trochu nad věcí. Ale to už ted víš, jen v budoucnu chyby neopakuj. Není nikdo jiný, muži jsou v tomto uplně stejní..Pust ho z hlavy. Zvedni hlavu a jdi dál, nebo ti život proklouzne pod rukama..Nikdo nestojí zato,abychom se cítily mizerně dlouho ! Budte holky sobecké, víc pro sebe,jinak to vždy bude špatně pro vás.Držím palce oběma..Jste moc fajn

Tak se tady ještě trochu poplácejte po ramenou, jaké jste hvězdy. Skutečnost je boužel ale taková, že nemáte ani na to, abyste dokázaly žít v partnerském vztahu. Hlavně že máte vysoukou školu a víte, že muži vyžadují posluhu. Když však se někdo zeptá na konkrétní věc, tak ale nevíte, jak to dnes chodí. Takže vám nezbývá nic jiného, než zůstat samy a na ukojení tělesného chtíče hledat stále nové a nové muže. Je mi z vás špatně, velmi si vážím svého manželství a budu dělat všechno proto, aby nám to vydrželo.

Leontýno, není zač..Až tě to přebolí, tak začni víc sama na sebe používat humor. Mně to vytáhlo z bryndy a zůstalo. Bavit tě to tak nebude asi opravdu nikdy, to vidím u sebe.Ale...zbytek života,vše ostatní, uplně se vše uklidni a máš se pod kontrolou.Ber to tak, že nikdo nemá všechno.A zase pak ten vztah je hezký, jinak ale je to fajn..
Několik měsíců se trápíš? To s tím něco dělej,nebo to bude trvat klidně ještě hodně dlouho. Zaprvé, skoro vzdycky vzpomínáme na tu krásu a jaký byl..Ale uvědom si,že to jsou třeba pouhé naše vlastní iluze.On byl možná takový jen v tvých očích. Vem tužku, na pondělí si udelej černý bod do kalendáře.Na mnoho pondělků a udělej si ty body. Pak se každé ponděli zadívej na ten bod a studuj,jestli je bolest stále velká. Ona je a tak počkej na další ponděli a občas v týdnu na to pomysli..Nebudeš mi asi věřit,ale tím,jak čekáš,ze ta bolest někdy přejde, tak se to začne dít. Všechno máme v hlavě a ty to zapomínání urychlíš..Tady se to moc dobře vysvětlovat nedá. Já na tento systém přišla a pomohlo to dost rychle.Potom jsem to radila pár lidem, děkovali mi s usměvem a přiznávali,jak mi vůbec nevěřili.Jednou až zapomeneš kouknout na bod, je jasný, že jsi ze všeho venku..Já vím, zní to divně,ale uvidíš...

Leontýno, já ti rozumím...Můžu se přidat? Bloncko, máš úplnou pravdu. Vztahy mně skončili mou blbostí - z lásky jsem dala najevo oddanost. V ten moment to chlapy přestane zajímat. Jenže já prostě bez lásky vztah neumím, to jsem raději sama. Je pravda, že muži potřebují být v nejistostě, jak majá svý jistý, je to pro ně nuda. Před rokem mě po 12 letech opustil milenec - pro další milenku. Souběžně mě s ní 2 roky podváděl. Snažila jsem se taky, aby se to jeho žena nedozvěděla, byla jsem na její straně, když se pokoušel něco vykládat. Nechtěla jsem nikomu rozbíjet manželství. Jenže jeho žena přišla na tu druhou a okamžitě se s ním rozvedla. Trápila jsem se dost dlouho, ale udělala jsem si to sama, to už teď vím. Jeho současná láska se s ním nepáře,on je na ní závislý, běhá za ní jako pejsek. Ale taky mu to dává zabrat zdravotně (už není nejmladší), vypadá ztrhaně, černé kruhy pod očima, zestárl.Nevím, jak to dlouho vydrží, ale to už je mi jedno. Ale asi mu to za to stojí.

Leontýno, já ti rozumím...Bloncko, jsi chytrá holka, cítím to na dálku, a máš ve všem naprostou pravdu - já jsem teď v tom několikaměsíčním období, kdy se zmítám bolestí nad jeho ztrátou.
Příště si to určitě ohlídám, ale už mě to nikdy nebude tak bavit.
Díky za tvou empatii, za tvou podporu, i za tvůj smysl pro humor.