Lidé na vozíku a sex.

Připojuji se ke gratulantům a přeji vše dobré :-)))

Elis,já dostal také školu od jednoho kolegy vozíčkáře,hned na začátku,ten umí brnkat na city jen co je pravda ,do dnes nechápu proč.Člověk se učí pořád.

Byl jsem v lese,sice sám ale noc byla překrásná ,lojza svítí je tam jako vedne ,tak dobrou :-)))

Tak krásné sny všem.
:-)

Kde jsou Zbyněk a Čerstvý? a Šimon se taky neozývá. Ellis, zase jsme tu zbyly samy.

No tak to teda GRATULUJEME !!
Vybralas krásné jméno a holčička je tedy pěkný cvalík, ta ti musela dát zabrat.
Tak až se zotavíš a zaběhneš, napiš pár podrobností.
Přejem všichni hlavně zdraví!

Blahopřeji.

Děti jsou dar, za který někdy platíme draze, velmi draze..

Přeji vám oběma hodně zdraví a lásky.

...ahojda, dlouho jsem nezabrousila a tak zdravím Víly Amálky, čerstvého, Zbyňka, ps a ty jenž si na mě vzpomenou...narodila se nám 2.6.2009 zdravá holčička, pojmenovali jsme ji Mia Viktoria. Míra 53 centimetrů a váha 4060 gramů. Docela těžký porod a následné zhoršení mé nemoci mi dalo sice zabrat, ale maličká je kouzelná:)))...páček a pohodové dny vozmenům i chodícím:)...

No jo, některé missky jsou srandovní.
Ono slovo "krása" je vůbec od začátku až do konce relativní, mělo by se zrušit a říkat "mně se líbí" nebo "mně se nelíbí".
No a kde zůstal ten sex?

Co je to krása? Filozofická kategorie. Krása je pocit. Je to to, co probouzíme v druhých. Proto může být krásný člověk, který by se v soutěžích krásy ani nešktl.

A naopak!!! Některé naše MISSky jsou k zblití.

Karin - chceme být originální,vynikat, být nejlepší a pak nám činí potěšení, že nacházíme někoho, kdo se s námi naprosto shoduje.

Nemám k co bych k tvému nastavení dodávala. Souhlasím - zejména s tím, že nic lepšího jak dobrý sex neznám...

Ano, Ellis, klasika, citíš se dobře - vypadáš, dobře. Krása vychází zevnitř.

Ellis, ten příspěvek od tebe pro Šimona je vyčerpávající. Já jen za sebe dodám, že svět nás vidí většinou tak, jak se mu nastavíme. A téměř všichni lidé příjímají bez výhrad ty, kteří jsou pozitivně naladění, optimističtí a veselí, kteří jsou rádi na světě. A pokud tuhle informaci chceš předat ostatním, nejdřív k ní musíš sám dojít, musíš se tak sám cítit. Nakonec dojdeš k přesvědčení, že jako nechodící můžeš být někdo nepříjemný, komu se všichni vyhnou, nebo zábavný společník, se kterým se každý rád setká. Do jisté míry se to dá naučit.
nevím, jestli to píšu srozumitalně, líp to neumím.
A Ellis - sex? Co lepšího na světě existuje?

Včera sem někdo napsal jeden příspěvek a podepsal se Ellis, já myslím, že to lze poznat který není třeba se k tomu vracet. Prostě se to tu občas děje.

Jo, vím, že vypadám docela dobře na skoro padesát, po 4 detěch.
Rodinné vlohy, hodně pracuju - hlavou i rukama, miluju život, svoji rodinu, práci...nekouřím, moc nepiju alkohol(ačkoliv moje práce souvisí i s vínem)...můj sexuální život je nejlepší právě teď...

Ellis, psaly jsme skoro současně, takže už vím, že nespíš.
Nevím te´d přesně, který příspěvek od tebe není, ale já našla ten s fotografií a jsem překvapená tvou mladostí.

Šimone - znám dva druhy soucitů - jeden je vrcholem lásky k bližnímu, soucit ve smyslu vcítění se bližního svého, sytého do hladového, zdravého do nemocného.
Druhý je falešný cit, náhražka, zbabělost. Přečit si Stephana Zweiga Netrpělivost srdce. V české inscenaci hrála dívku na vozíku Tereza Brodská. Její přítel nedokázal přiznat, že ji nemiluje, že je nucen okolnostmi trávit s ní čas...
Říkám, že nejvíc lidem s postižením ubližujeme, když je urážíme falešným soucitem - nedopráváme jim reálné zrcadlo, tak aby se mohli stát silnými...
A říkám - vozík je i výhoda - tvé trápení je na první pohled patrné. Je vidět, že tě trápí nemoc, že jsi utrpěl úraz. Pro tvé okolí jasný signál ke vcítění - k empatickým projevům. Ale jak poznáš, že tvoje sousedka trpí asmatem, diabetem, schizofrenií, že byla v dětství zneužívaná otcem, že nemůže mít dítě, že má lupenku proto i v létě nosí dlouhé rukávy a kalhoty????Je tolik podob trápení....

Dáme něco o tom co nám jde nejlíp, co nás tak baví a jde? O sexu?

Omlouvám se za překlepy, nechce se mi to po sobě číst, sorry.

Ahoj Šimone, já teď možná nevím, kam přesně míříš?
Ellis si asi dala šlofíka nebo pracuje.

Karin, jo jeden příspěvek včera není ode mne. No a co, někdo se prostě tak baví. My se zase bavíme jinak. Už jsem na internetových diskusích zažila kdeco....Myslím, že mě už nic nepřekvapí.
Zítra tam hodím ještě nějakou fotku...
Jaký mám hlas? To já nemohu posoudit. Jak víš, slyšíme se jinak. Mohla bych ti dát odkazy na nějaké regionální reportáže z TV...V té minulé jsem blábolila, že naše zadání se podobá rovnostrannému trojúhelníku a řešení je v polovině - blbost na entou, ale slovy prý říkáme jen 7 % informací, tak to neřeším.
Mám 48 let a za věk se nestydím. Proč? Doba prý přeje mladším? Fakt? Já se uplatnění nebojím. Ostatně, kdo má potřebu bavit se mladou tvářičkou, může u nás jednat s dobrovolnicemi - to jsou osmnáctky.
Příčemž netvrdím, že ty holky jsou blbé, naopak jsou krásné i bystré. Co jim chybí jsou zkušenosti,ale ty jim právě musíme umožnit získat.

Čau Karin, Ellis když někoho lituju a nemůžu nebo nechci s tím nic dělat, tak to vzletně nazvu soucit.Porad?, jak udělat s vozíku byznys?

Ellis, teď jsem si přečetla zprávy od včerejška a jsem si jistá, že včera tam jedna od tebe vůbec nebyla!
Tak jsem se podívala - a je tam mladá holka, která připomíná mladou Vašáryovou, když hrála Markétu Lazarovou - jen vlasy jsou jiné. A já ti přisoudila hluboký hlas a léta navíc - promiň. Tvůj projev mi prostě sedí k někomu mnohem staršímu.
Dnes byl poslední letní den - možná.

Ale zase na druhé straně ŠImone - pár krásných dušeček na vozíku znám... Asi jak jsem s některými léta nadšená, jak jsou vevnitř krásní, tak jsem také nejednou dopadla na hubu a vím, že nejen já. Prostě existuje docela silná skupina lidí s postižením, která si z toho udělala docela dobrý byznys. Těm to říkám do ksichtů s úsměvem...

Šimone, občas přeháním, občas mně neber vážně, ale spíš s nadsázkou jo?

Takže - kdysi, kdysi, kdysi jsem ve svém životě něměla nikoho s fyzickým postižením. (V naší rodině vedou psychosomatická onemocnění, nikoliv onemocnění pohybového aparátu či neurolická atd.). Do styky s těmito osobami jsem docházela jen přes media, která velmi často opisijí život s handicapem prostřednictvím "háelpéčka" - zkratka HLP - hluboký lidský příběh. Jen takový se prostě čtenáře, diváka dotkne. Zapracují city, soucit. Zvláštní je jak četina má cit a soucit. Co je soucit??? Co podle tebe?

Všechno jsem záměrně jen nakousla - prostě když jsem neznala nikoho s postižením osobně, věřila jsem, že postižení člověka nutí přemýšlet o jiných hodnotách, o hlubších citech atd. atd...

Neboj - jsem vyléčená - na doživotí...