Lidé na vozíku a sex.

A jdem na kutě?
Teda dneska sex nic moc.
tak dobrou, doženu to jinak.

Já myslím, že Zbyněk se připravuje na Bořka, Čerstvý už chrní, aby byl ráno čerstvý, Šimon dostal na něco chuť - no a my, které jsem si uměly zařídit pohodlí u PC, takdy píšeme.
:-)
S tím odpouštěním máš naprostou pravdu.

Karin, ti chlapi zase táhli buď do lesů nebo spát. Nebo????

Co si odpustím já sama, to mi odpustí i ten nahoře. Všem ostatním je po tom houby.

Láska není hřích. Láska je boží dar.

Ellis, mě v posteli léta hřálo jen čisté svědomí, ale to mě pak přestalo bavit.

Kde nám dnes zůstal sex? Mě v posteli zahřívá jen notebook. Hrůza.

No vidíš, že sport je užitečný...

A moje poslední zmínka o sportu na této bohulibé diskusi - Víš Šimone o sledgehokeji, že? Že jedou na paralympiádu do Montrealu?

Nesportuju a myslím, že ted? mám tak metrák.Ale hokeji vděčím za svoji současnou soběstačnost

Že jo.

Normálně nechápu, co to řeší? Že někdo nejrychleji běhá nebo nejdál dohodí. Dyk to nijak nevyužiješ. Ale přesto....někdo to potřebuje - no my tady ne, ani omylem..

Já mám ráda, když je chlapa pěknej kus, te´d obzvlášť.
Ellis, klidně piš o sobě, ráda tě čtu a kluci pookřejou. A každého sportovce obdivuju, já jsem pohodlná.
A kde zůstal sex?

dej pokoj ze stadionem,možná ten motorovej bych bral ,ale sport mě nebaví ani v televizi ,fuj :-)))

Ty si Šimone obr. Sportuješ dál? Já - ač sama líná kůže - vozíčkáře hodím na stadiony.

já mám 95
taky žádnej hubeňour ,185cm ,zatím se pořád unesu ,je pravda že vážím pořád stejně :-)))

Ellis,celý život jsem sportoval.Jenom jsem chtěl říct, že mi dobré jídlo není cizí.A 128 kilo na 202 cm není málo, ale ani žádny extrem.

Karin - jsem na diskusi Lidé na vozíku a sex!!!
Nemůžou to být zpovědi nějaké Ellis.
Stejně se divím té pohodě, co tu vládne.

Ano jo, můžeme si povídat na téma, co tu dělám - na tomto foru...Jo, kdysi byla nějaká romantická zkušenost. Ale jaksi mě ten svět lidí s postižením přitahuje. Jaksi si v něm rozumím víc s chlapama. Jaksi mi vyhovuje to jejich chlapáctvi - pokud je teda. Jo, chlap na vozíku, co psychicky zvládl svůj úraz a je v pohodě je pro mne sexy. Je pro mne tím symbolem chlapa. Možná to souvisí s tím mým zaseklým pláčem, že jsem pro mnohé tvrdá a nesnášim plačky, žebráky, ufňukánky... Je možné, že to souvísí... Líbí se mi, že tady se nenaříká na fatální úrazy, ale užívá se co to dá.

128 kg? to zas není tak moc, můj přítel má skoro taky tolik.
Občas mi trochu nestačí v chůzi, ale jinak výdrž má.

Nestačí, povídej dál, ano?

Šimone, ty zvíře - 128 kg? A to sedíš na zadku??? Chudák tvůj zadek.

Sportuješ? Nebo jenom sex?

K těm mým psychoterapiím - jsem prostě zastánce americké psychohygieny. Mám svou psycholožku, na tu věším své sračky. Ona je profesionálně objektivní. Miluj bližního svého jako sebe samého - prostě mám ráda - starám se o sebe, o svou duši, aby měla také svého experta - jako chodím k zubaři, gynekologovi, tak mám expertku i na psychohygienu...Když jsem k ní začínala chodit, tvrdila jsem jí, že ji vlastně vůbec nepotřebuji, že k ní chodím jen kvůli dětem........ že já jsem ta skvělá, silná, odolná, pevná ....... a ona se mě vždy zeptala "Myslíš?"..... a po třech letech jsem během skupinové terapie matek shodila ze sebe problém, který si vleču ze 2. třídy...Kdybych to sama neprožila, nikdy bych tomu neuvěřila. Psycholožka mi jen asi dva roky povídala jak si v sobě nosíme nevyřešené křivdy a ty křivdy tu páchájí další křivdy.... Já jsem v 48 letech vyřešila problém, který se mi stal v 7 letech....Prostě jsem to s sebou vláčela jako batoh a nalhávala si, že už to nebolí....a ono to tam bylo a ovlivňovalo můj život...A nebojte já, nejsem blázen nebo až takový blázen. Prostě mi jedna událost zasekla pláč....Považovala jsem to za velkou hanbu, slabost. O to víc jako matka jsem se nutila být silnou. Myslela jsem si, že dětem ubližím, kdby mě viděly plakat pro cokoliv....Ale děti prý potřebují vidět, že svou matku trápí až pláči...
A to byla moje výchovná chyba.

KOnec? Stačí mých zpovědí?

Ellis, tak to jsi šťastná žena - a moc ti to přeju. Můj život je věčné hledání, ale jsem s tím vyrovnaná a začalo mi to i vyhovovat.
Takže zprátky do trenek?