Reklama

PANICKÁ PORUCHA 6 DÍL

JOHANZ (Pá, 23. 2. 2007 - 21:02)

JAK VÁS ČLOVĚK POTŘEBUJE TAK ZALEZETE JAK ŽÍŽALY.............

JOHANZ (Pá, 23. 2. 2007 - 21:02)

HEEEEEEELP

JOHANZ (Pá, 23. 2. 2007 - 21:02)

TAK NEVÍM JE TO INFARKT, ZARAŽENÝ PRDY, NEBO JSEM SE PŘEŽRAL?

UAAAAAAAAAA JE TU NĚKDOOOOOOOOOO

JOHANZ (Pá, 23. 2. 2007 - 19:02)

DÁŠENDO
TO JA NÉÉÉÉÉÉ TO ŽIVOT...

EVAKRK
NEBOJ ZROVNA JSEM MĚL "INFARKT"

JDU NA SESTRU V AKCI A SPÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁT

PRO PP JOHANZ OSTRAVA -3°C ,PIN 2-,

Dášenda (Pá, 23. 2. 2007 - 19:02)

ROMI ,jedna etapa Tvýho život skončila ,věř ,že Tě teď čeká druhá ,ta lepší :))
přeju hodně štěstí

MÍŠO,vidím ,že ti není nic moc,většině z nás ale teď není,tak to je útěcha viď?
Ještě jsem chtěla říct malý děti -malý starosti a velký děti -velký starosti :))
Něco na tom je.Doufám ,že mě ta jistá zkušenost s Markétou nečeká i s malou Ančou ,i když člověk musí býti připraven na vše.

EVI ,myslím ,že máš absťák z nebraní trittica,jsou to ošklivý vedlejšáky ,když se vysadí naráz ,Markéta dnes byla u naší psych.a ta ji před prudkým vysazením důrazně varovala,tím jak tritt.přestala brát ze dne na den a to brala jen jednu třetinku z tabletky,si tak rozhodila psychiku,že ji dr.musela zvýšit o polovinu dávku těch druhých AD,td už se to zas stabilizuje k normálu ,myslím si ,že tě postihlo to samé.

Dášenda (Pá, 23. 2. 2007 - 19:02)

Ahojky a pěkný páteční večer:))

MARTINKO ,jo ,jo některý lidi jdou opravdu přes mrtvoly ,to jsem vždy nesnášela :(prospěcháři a druzí jsou jim šumafuk ,klidně ubližujou ,ani okem přitom nemrknou :(bohužel je to velmi častý jev v dnešní společnosti.
Pohřby ,by neměly být ,muž se pak rozparádil:))po slivivičce ,to se musí také zapít,jak je zvyk.
S doktory mám zkušenosti oboje ,znám dobrý i špatný asi jako každej :))

JOHANZ ,tys to zase rozsek :))
ten sklep to je dobrý :))

evakrk (Pá, 23. 2. 2007 - 19:02)

Ahoj z hor.
Všechny vás zdravím.
Chtěla jsem vám každýmu něco napsat, ale asi až jindy. Bolí mě tak šíleně hlava, že to jsem snad ještě nezažila. Navíc jak píše Martina pálení a bolest celého těla. Do prdele, co to zas je.
Romano, co říct? Nevím. Snad, že něco skončila a život jde dál. Nevím, plácala bych kraviny.
Mějte se tu dobře,jdu někam do tmy, nebo se zblázním.Ahoj.

JOHANZ (Pá, 23. 2. 2007 - 19:02)

I DOKTOŘI MAJÍ SVÉ DNY......

JOHANZ (Pá, 23. 2. 2007 - 19:02)

TEDA JA NEMÁM ŠTĚSTI NA ŠPATNÉ DOKTORY SNAD JEN KDYŽ JSEM TAM BYL S PP INFARKTEM TAK MISTO ABY MI PICHL KALCIOVKU TAK MI PORADIL VLÉST DO SKLPA ŽE TAM JE CHLÁDEK....NO A JEDNA KDYŽ MI KRVACELO OKO DOVNITŘ TAK MI PICHLA INJEKCI MISTO DO SVALU TAK DO ŽÍLY.....NO A JEŠTE JSEM SI VZPOMĚL ŽE DOKTORKA DIAGNOSTIKOVALA MOJI SESTRU TAK DOBŘE ŽE ZA TÝDEN ZEMŘELA NA JINOU DIAGNOZU......TAK FAKT NEVÍM CO NA TĚCH DOKTORECH VIDÍTE ŠPATNÉHPO:-))

Martina (Pá, 23. 2. 2007 - 19:02)

Všechny na uvítanou zdravím - od srdéčka!

Včera jsme byly na pohřbu pratety, pak na posezení

Jitka B. (Pá, 23. 2. 2007 - 19:02)

Přijde blondýnka ke kadeřnici s walkmanem na uších. Kadeřnice chce, aby si ho blondýnka sundala, ale ona odmítne. Tak se tedy kadeřnice pokusí stříhat vlasy i s walkmanem. Pak se ale naštve a walkman sundá. Blondýnka se svalí z křesla a umře.
Kadeřnici to nedá, vezme walkmen na uši a slyší: "Nadechnout, vydechnout, nadechnout, vydechnout...."

JOHANZ (Pá, 23. 2. 2007 - 18:02)

JSEM TADY Z PRÁCE ...FUJ TO JE HNUS TAM SNAD NEKAŠLE JEN TEN ŽULOVEJ BALVAN PŘED VCHODEM....JSEM SAMOZŘEJMĚ RÁD ŽE I JA SE VÁM LÍBÍM NA MÉ PODOBIZNĚ NA ŠKOLÁCÍCH...SICE TO NENÍ ZROVNA VĚRNÝ IDENTIKT ALE POCITOVĚ TO SOUHLASÍ....

ZEFÍRE
PSYCHOVOLKEM MI POMOHL V POČATCÍCH MÉ PP KDY TO JEŠTĚ NEBYLA PP ALE JEN ÚZKOSTNÁ NEUROZA,FOBIE,A TOALEŤAK, NEVĚDA Z ČEHO .
UŽ PO NĚKOLIKA SEZENÍCH SE MI BOŽSKY ULEVILO A TENTO STAV TRVAL VÍCE NEŽ TŘI MĚSÍCE....BOHUŽEL PAK DOŠLO K TOMU ŽE JSEM DOSTAL "ŠPANĚLSKOU CHŘIPKU" A JSEM NÁHODOU PŘEŽIL, OVŠEM NÁSLEDEK BYL, PP NA PLNÝ PECKY A MŮJ OBLÍBENÝ PSYCHOVOLKMEN NA DLOUHO ZAPADL DO ŠUPLÍKU.
NEMOHL JSEM HO ANI VÍDĚT...(JE TO NA DLOUHOU DISKUSI)DNES HO OPĚT POUŽÍVÁM OBDEN NĚKDY KAŽDÝ DEN NĚKDY TÝDEN NIC...

POZDRAV KATCE S KARVINÉÉÉÉÉÉÉÉÉÉÉ

JITKO JSEM TI VĚRNÝ......ZATÍM

JEDŮVKO TU FOTKU.....

Romana (Pá, 23. 2. 2007 - 18:02)

Pajko, co se děje, že je Ti takhle?
Jinak nemáš problémy jezdit autem nebo jo?
Hlásím, že jsem rozvedená. Vzala jsem si před jednáním asi tak 10 Gelsemia, abych tam náhodou nezačala brečet (minule mi to pomohlo) a nakonec to dopadlo tak, že mi slzy tekly prakticky celé jednání. Nic dramatickýho, celkem jsem se ovládala, jen těm slzám se nedalo poručit. Ani nás soudce nemučil, oba jsme souhlasili s rozvodem, takže to celé trvalo asi 40 minut.

Dášenda (Pá, 23. 2. 2007 - 17:02)

Pajko ,to je mi líto ,že se cítíš tak mizerně :(agorka je holt sviňa ,jak to jinak říct.Máš hodnýho syna ,ale vím ,že tě to štve ,to je jasný ,člověk má pocit ,že je slaboch:(
ale je to jen naše nemoc,proto si to nemůžeš vyčítat ,potěšíš se s blízkými a pak hurá do klidu:))přeju ať si to alespoň trošku užiješ:))

Pajka (Pá, 23. 2. 2007 - 17:02)

Tak přidám raději vtip:

Potkají se na večírku 2 kamarádi:
"Člověče, Ty dobře vypadáš"
"Jó? Ale moc se necítím, mám tu nemoc, jak se zapomíná."
"Sklerózu?"
"Jo, sklerózu."
"A co proti tomu děláš?"
"Ale byl jsem se ženou v těch, no v těch, jak se tam léčí nemoci..."
"V lázních?"
"Jo"
"A ve kterých?"
"No v těch, hmmm v těch... Jak se jmenuje to kvítko, co píchá?"
"Růže?"
"Jo, růže. Růžo! Jak se jmenovali ty lázně, ve kterých jsme byli?"

Pajka (Pá, 23. 2. 2007 - 17:02)

Jsem ze sebe smutná a sebelítost je pro PP živná půda. Mám jet domů za dětmi a jsem z toho na nervy. Nebyla jsem tam od vánoc. Měla bych přejet autem za volantem 15 km !!! a mám strach, koncentrovaný agorafobický děs. Vím, že bych to s tuplovanou dávkou Neurolu zvládla. Syn to vycítil a jede mi busem naproti a odřídí to se mnou psychicky zřízenou. Na jednu stranu prima pocit, že mě někdo blízký podrží, na druhou stranu jsem naštvaná, že jsem takový srabík. Panikář se plácá v tom, že na někom závisí a přitom chce být nezávislý, je to charakterický jev a nemá to co dělat s tím, jak moc nám okolí rozumí. Skoro se mi chce říct, že ti, na které se okolí vykašle a musí, prostě musí bojovat, jsou na tom líp. Vnímám silně, že mé úzkosti graduje vědomí, že jedu do prostředí, kde se cítím paradoxně nejistě a je to můj domov :(. Do toho hormony, takže jdu od léku k léku... a snad to zase přežiju. Ve dvou světlých chvilkách jsem dnes udělala maxi provianťácký nákup, ten tam převezu a převedu vařením do dobrůtek pro svá mláďata. Až budu odjíždět, budud asi klidnější, že jsem to přežila, že jsem je nakrmila a potěšila jejich chuťové pohárky maminčinou teplou domácí stravou. A to jsem dojížděla 10 let 50 km denně do zaměstnání, cestu, která mě čeká, znám zpaměti, žila s dětmi sama, byli malí a pak puberťáci, pořád na mě závislí a to mě asi drželo nad vodou. Teď si můžu dovolit přepych mít strach. Ja bych se na to nejraději vy... ale tak akorát se nejspíš po...

Dášenda (Pá, 23. 2. 2007 - 17:02)

LILY,mě zabral citalopram asi po 6 nedělích užívání,úzkosti byly pak už snesitelnější ,ale úplně dobře jsem se cítila až po několika měsících.Při mentr.mě úzkost zlobí taky trochu ,spíš takový protivný pocit ,ale ne v každém cyklu.
Teď jsem měla takové trochu horší období ,když jsem zkoušela snížit dávku.Zatím to nešlo, začaly se mi vracet blbý stavy,2krát mírnější ataka,pocit lekání se ze spaní ,bušení srdce.Zas jako by se to mělo tendenci vracet,beru citalopram 10měsíců,psychiatrička říkala ,že je zřejmé ,že vysadit ani snižovat ještě není vhodný, vzhledem k vracejícím se potížím ,takže jsem dál na 40ti mg ,to je dávka, při které mi bylo dlouhodobě dobře.
LILY taky jsem smutná ,protože u nás končí dr.ke které chodím ,byla skvělá a moc mi pomohla,odchází na kliniku do Prahy ,ale nakonec jsme se domluvily ,že asi budu za ni jezdit tam.
Najít dobrého psychiatra ,není snadný ,ale co píšeš ty o přístupu dr.to je celkem síla:(

Pajka (Pá, 23. 2. 2007 - 17:02)

Lily, už jsem se potkala s tím, že PP je "nemoc emigrantů", něco na tom bude... jenom lidi, kteří dnes dlouhodobě žijí v zahraničí, mohou odejít legálně.
Potíže podobné Zefírovým, mívám. Mě nic při atace nebolí (mám strach to napsat, protože hned dnes večer mě něco rozbolí), já se prostě klepu strachy, neklid, termoregulace lítá od horka do zimnice, světloplachost, říká se, že panikář slyší trávu růst, to jak jsou všechny smysly v pohotovosti, co za boj-útěk bude a ono nic, a intenzivní vyděšený pocit, že to nepřejde, že se zblázním, že umírám, protože hmat je potlačen na minimum. Zažila jsem období, kdy jsem měla ataky i několikrát během dne i noci. Ty ze spaní jsou nejhnusnější, probudíš se a máš ji. Nemůžeš předvídat, nevnímáš sílící neklid, nemůžeš vzít včas lék. Teď mám už jen takové slabé odvárky, ale člověk si zvykne a i slabý odvat mu otravuje život :(

Mám doje, že od Dandy došly tento týden emailem legrácky. U ní by to nebylo poprvé, co se tak odmlčí, zachovejte klid.

tom (Pá, 23. 2. 2007 - 15:02)

Lily, vim že doktoři nemaj rádi, když přebíháš, ale zase je to tvoje právo, vybrat si doktora, kterýmu důvěřuješ a se kterym si spokojená.
Zezačátku sem právěže paniky, úzkosti a ataky nezvládal, musel sem se strašně naštvat a kašlat na to jak mi je....už sem to psal Lily. Píšeš žes to zvládla ve 20 bez léků, proč to teď nejde?, možná si to už psala, ale já tu nejsem moc dlouho víš :-)

Lily (Pá, 23. 2. 2007 - 15:02)

ahoj všem

jsem dost zničená, silné úzkosti a pocit, že to nepřejde. Vůbec nevim, jak to řešit s tím doktorem a kde najít nějakého dobrého. Nejste někdo z Karlovarska a nevíte o někom dobrém. Já už mám dohromady třetího. Bylo to fakt hrozný. Dnes jsem byla na OSSZ, prý tam nikdo nevolal a stěhování v neschopnosti samozřejmě normálně je možné.
Míváte nekdo kromě mě a Zefira problémy s derealizacema?Pocitem odcizení?Máte někdo úzkosti celý den i několik dní za sebou a jak v těch chvílích vnímáte svět a okolí?
DÁŠENDO:Ty bereš také Citalopram, já ho dnes beru měsíc, ale úzkosti mám hodně silný, myslíš, že je to ještě normální, i když vlivem okolností z toho doktora a toho, že mám před menstr.
Tohle jsou vážně hnusný chvíle, kdy mám pocit, že jde vše proti mě a co hůř, nemám žádnou duševní sílu a víru, že bude lépe.
TOME: máš pravdu, nemá cenu tam dál chodit, ale já se děsim, že si to mezi sebou volaj a budu tady za chvíli známá jako přebíhačka, když člověk mění zubaře, tak to nikdo neřeší, ale když psychiatra, tak je to něco. Ty jsi Tome tedy bez léků? Tak to jsi dobrý!:-) Já to ve 20 taky zvládla bez léků. Jak jsi zvládl denní paniky a úzkosti, mě to pak šlo do tak šílených stavů, že jsem myslela, že zblbnu, ale to mám kolikrát pocit i teď.
Tak se mějte zatím pěkně a ahojky všem

Reklama

Přidat komentář