PANICKÁ PORUCHA 6 DÍL

PAJKO, dík za přání, jsi moc milá. Ty bys taky mohla mít jinem nick - Degustátor farmaceutických výrobků... nebo Myška laboratorní. Co ti doktoři už na tobě vyzkoušeli preparátů, to je strašný.
Četla jsem, že ti jen tak zčista jasna panika hupla na záda. Už jsi ji definitivně setřásla?

Pajko,
přesně tak! Minulý týden se mně jet nna kole ven vůbec nechtělo a bbyla jsem fakt mimořádně bez nálady, ale nechtěla jsem ji kazit manželovi. Ale našli jsme u vody pěkné místečko, tak alespoň to mě rozradostnilo. Za to teď se ven těším, už vyrážíme.

Jitko,
právě teď jsem četla, že depky mohou tkvět i v mírné výchově ze str. rodičů, kdy si dítě neváří druhých a ani sebe sama.

Ahoj vsichni,
uz delsi dobou trpim uzkostnymi stavy a PP a rozhodla jsem se to uz konecne resit! Nyni mam nemocne male dite a to byl velky utok na mou psychiku.

Poradite mi, prosim, z vlastni zkusenosti dobreho psychiatra v Praze? Nejlepe v Praze 6? Dekuji a hodne zdravi preje Renata

P.S. Nemám ráda tenhle jarní časový posun, vždycky mě trochu vykolejí a unaví...

Jiři, tos mě přechvápila, já přece léky beru a pěkně dlouhé roky, jenom to nejsou AD, ale začali na mě zkoušet v dětství Belaspon, později Radepur, pak se objevil hit Diazepam, ten mi opravdu pomáhal od úzkostí, na trhu se cca před 25 lety objevil Lexaurin, no a nakonec Neurol. Kombinuju s bylinkama a beru podle potřeby, tzn.jako každý panikář co nejméně, ale když se objeví ataka, dostane hned dávku, aby zmizela, odmítám si od ní nechat zbytečně ničit organismus. Byla bych raději zdravá, na druhou stranu myslím, že už s mojí PP umím jakžtakž žít a neubírá mi na radosti ze života a prožívání střípků štěstí, možná dokonce naopak, víc si zdraví a vůbec všeho pozitivního vážím... Kolem dokola je mnohem více utrpení, než mám občas já. Asi jsem svou PP zvládala celkem dobře, když zůstala mým dětem až do dospělosti utajena, nebyl to plán, uměla jsem ji asi dobře podvědomě maskovat a včas léky zaklidnit.
Takže v té souvislosti mě napadá, že slečna v minisukni ani rodinky na kolách na Jitčině procházce, mohli spokojeně opravdu vypadat, podobně jako ona zcela jistě idylicky působila na ně se svým roztomilým psím kamarádem, do lidí člověk nevidí... a Jitka se trápí zbytečně, to své štěstí buď uvidí anebo ne, protože to neumí anebo nechce...

Lamko, krásné narozeniny, měla bys mít nick Ovečka, když jsi beran :-) Přeju Ti zdraví, štěstí, lásku...ať Ti věci v životě vycházejí k Tvému obrazu a spokojenosti. Taky jsem březňačka :-), ale rybí...

Deino, :-) dovedu si představit Tvého tatínka, jak Tě hlídá, vždyť jsi krásná ženská :-) Kdybys byla moje, nehlídala, bych Tě, chovala bych se stejně jako Jiřina, vím to, praktikovala jsem u svých dětí, vlastně dodnes, ale dnes už jsou dospěláci...
Fotky Ti můžu nějaké přeposlat, abys viděla, že nic úžasného, jenom takový krásný svět i jeho odvrácená tvář...

Jitko, tohle jsem řešila taky a možná ti k tomu můžu říct pár věcí, ale to je spíš na popovídání soukromějšího druhu (ne kvůli našim kamarádům, ale aby se nám nevychechtávali anonymové, co sem pořád lezou). Jestli chceš být konkrétní a chceš, abych byla konkrétní já a máš náladu na psaní, můj mail je emule75"seznam.cz

Lamo - nerozumím tomu, co se se mnou děje. Je možné, že takhle uvažuje a cítí se člověk, který užívá už 7 měsíců AD?
Některým lidem už by možná psychiatr radil vysazovat, ale na to si já ještě pěkně dlouho počkám.
Neumím si představit, jak by mi bylo bez AD, když je mi tak divně s AD.
Čokoládu už jsem zakousla. Taky 2 jogurty, sušenky,... Z toho mám výčitky svědomí. Hlavně po tom, co jsem viděla tu slečnu v minisukni.
Přemýšlím o tom, čím by to mohlo být. Mám práci, která mě celkem baví a v práci si připadám jako normálně fungující člověk. Ale to je jen jedna oblast života. V těch dalších, jako je volný čas nebo kamarádské (partnerské) vztahy to stojí za ho...
Když pak vidím ty lidi, kteří aktivně tráví volný čas se svou rodinou, upadám do depresí.
Nejvíc mě štve, že nejsem schopná s tím něco udělat.

ROMANO, to je bezva, že konečně znáš správnou diagnózu. Mně PP taky hrozně zrychluje zažívací pochody, to znám. Manžel říká, že karavana cestuje od oázy k oáze a já od záchodu k záchodu. Jak dlouho užíváš citalopram? Já si myslím, že to zabere a budeš i ve větší střevní pohodě. Já beru AD měsíc a od té doby mě střeva "neprohání". Takže přeju trpělivost s léčbou a klid tvé duši i tvým střevům.

JITKO B., to že nemáš radost z jara, je asi příznak čistokrevné deprese, že jo. Ta se prý projevuje nejvíc touhle dobou a na podzim. Nebo překonáváš nějaké zdravotní trable? Nebo prostě máš deficit chutě k životu a syndrom vyhoření z toho dlouhého boje s naší nemocí? Zníš mi strašně, ale strašně sklíčeně. Škoda, že ti nemůžu poslat trochu své právě propuknuvší radosti ze života. Právě jsem překonala virózu, svítí sluníčko, slavím narozeniny (mocté, 32.,ale co na tom), nacpala jsem se svíčkovou, neteřinka se na mě chechtá, manžel mě pozval do kina a na večeři...Kdybych ti mohla poslat aspoň kus dortu. Aspoň si zahryzni čokoládu kvůli endorfinům, taky prý pomáhají meruňky, aspoň sušený.

EVIKRK, včera jsem ti psala o tvých tonoucích snech, a představ, dneska se to na mě přeneslo a ve snu se mi utopil můj pejsek. Fuj, to byla noc. Vzbudila jsem se a nebyla jsem si jistá, jestli žije. Ale jo, hafuša je v pořádku.
TOME, žiješ? Jak se vede? Nepůjdeš náhodou zase do kina? Doporučuju FONTÁNU, film o hledání věčného života, ale je to dost smutné.

Ahoj.
Právě jsem se vrátila z hodinové procházky se psem. Venku je krásně, svítí sluníčko a já si myslela, že mi to dodá energii a budu se cítit dobře.
Omyl.
Potkala jsem rodinky na výletě na kolách, děti hrající si venku s míčem, slečnu v minisukni a lodičkách,... Všichni vypadali tak spokojeně.
A co já? Já jsem měla svetr a bundu a stejně mi byla zima. Žádná radost ze života. Připadám si jak oživlá mrtvola!

Ahojky z nedělního slunečného dne!
DEINO, jsem mamka,jako každá jiná. Jenom jsem se chtěla vyvarovat u svých dcer toho, co jsem musela podstupovat v dospívání já. Ještě do necelých 20 jsem s rodičma musela každý víkend na chatu, ostatní holky chodily na zábavy, do kina, s klukama a já nemohla. Ještě že jsem měla aspoň to zpívání, takže jsem jezdila po soutěžích, vystoupeních, soustředění ... A když jsem chtěla někdy jít ven s klukem, musela mě vytáhnout kamarádka, jako že jdu s ní.
Proto mám se svýma dcerama otevřený vztah, chci vědět, kde jsou, s kým jdou, prostě chci se vyvarovat toho, aby mi lhaly, jako jsem to dělávala v dospívání já.
Naštěstí s manželem uvažujeme stejně, takže holky mají volnost, ale ještě se nestalo, že by toho zneužily. Ta oboustranná důvěra se vyplácí.
Tvou fotku mám, takže je mi jasné, že kolem tak krásné holky se motá dost kluků a chápu i Tvýho tatínka, že má o Tebe strach. To stejný prožívá i můj muž, ale snaží se to ukočírovat.
Jsme z malýho města, takže třeba o Šárčiným příteli a jeho rodině víme skoro vše. To je holt úděl menších městeček. Velká města jsou dost anonymní, tak tam ta opatrnost je na místě.
Ale podle toho, jak jsi psala o svým příteli, tak je mi jasné, že si umíš poradit a ubránit to svý sama.
EVI, ty živý sny máme skoro každý, ale nejhorší je, když se ráno vzbudíme a ještě nám ten sen probíhá před očima. Pokud je nepříjemný, tak se vzbudíme unavení, a dá se říct, že ten spánek nás vůbec neposílí, ba naopak.
Tak Ti přeju, aby se Ti ty sny co nejdřív změnily na ty příjemnější, to dnešní sluníčko dokáže povzbudit, tak třeba i v tom Tvým podvědomí se paprskem zachytne a následující sen bude pod tím dojmem. Ale stejně si myslím, že teď máš hodně starostí a problémů, a to je toho příčinou.
DÁŠI, Tvou dceru chápu, že Tě nechce moc zatěžovat, ale stejně si její nejbližší člověk takže mamka to trápení na svý dceři vždycky pozná. Tak si to dneska všechny holky vychutnejte!
PAJKO, to jsem netušila, nebo jsem to možná nějak nepostřehla z Tvých předchozích příspěvků, že PP už máš od 13 let. Tak to válčíš tedy s tím už dost dlouho. Klobouk dolů, že to zvládáš bez léků!
IVO, píšeš, že stejným problémem trpí i Tvá sestra, to zřejmě máte nějaký rodinný zatížení. Je důležitý mluvit s někým, kdo to chápe, s kým se můžeš poradit, postýskat si, prostě se uvolnit. No máme to doma taky tak.
Teď sedím u počítače, kolem pasu omotaný ledvinový pás a říkám si, že by ty problémy s ledvinama byly přenosný vzduchem. No dělám si srandu, jen mi nejde pořád do hlavy, že to máme se Šárkou společně.
MARTINKO, u nás je dnes lékárna zavřená, takž na ty kuličky si musím počkat do zítřka, snad to zvládnu. Zatím pa, třeba to povolí u žehlení.

PAJKO,ahooooooooooooj!!!!!
Doufam,ze jsi si krasne odpocinula a nabrala novych sil.
ZUZKO,ja jsem z Jizni Moravy,takze jsem byla na leceni v Brne-Bohunicich.Je to psychiatricka klinika,ktera je soucasti FN Brno.Nevyhoda(nebo vyhoda?)je,ze pojistovna nehradi dobu pobytu delsi nez 6 tydnu.To by pak clovek musel do lecebny,aby to bylo na dyl....mne teda bohate stacilo 6 tydnu.Ja jsem 3x tydne dojizdela z kliniky na Lekarskou fakultu za profesorem fyziologie na terapie,stejna metoda,jak pouziva Prasko.Pomohlo mi to hrozne moc.

JIRINKO,jsi uzasna maminka!!!!To me by tata hnal,kdybych si v 16 domu dovedla kluka,mela jsem hroznou drezuru:-))))Byla jsem vzdycky vzorne dite,ale chlapi se na me lepili uz od mlada:-),tak mel tatka co delat,aby to odhanel brokovnici:-)))))

PAJKO,tve fotky musi byt nadherne....

Romano, s těmi léky zkušenosti nemám, ale Tvé příznaky znamenají agorafobii, je to jeden z příznaků panické poruchy, taky ji mám. Lze ji vyléčit pomocí psychoterapie.

Ivo, psalo sem hodně lidí, kteří se z PP vyléčili. Namají už důvod sem chodit, i když někteří bez problémů, v podstatě vyléčení sem píší dál, např.Lucie, Martina, Deina, Judita... Omlouvám se, jestli jsem na někoho zapomněla. Jak to řekl MUDr.Praško v pořadu Fenomén, že 90% lidí s úzkostnými poruchami se vyléčí, tak ta cifra je přece dost výmluvná a Ty jsi mladinká, chce to dělat ještě něco jiného, než jíst prášky, tedy psychoterapii. A pak ona asi PP nikoho neopustí navždy, jenom se člověk naučí počítat s tím, že může nastat slabší chvilka a především se ji naučí zvládnout, dostat pod kontrolu, zkrotit a nedělat si těžkou hlavu z toho, že přišla. Když kohokoliv zabolí ruka dlouho po vyléčené zlomenině, taky z toho nedělá vědu a my jsme lidi se zlomenou nebo nalomenou duší...

Evikrk, Ty si teda intenzivně sníš. Tvůj mozek se zbavuje problémů a stresu a pak, tuším, že nám zase narůstá měsíc, to i mé sny bývají živější, barvitější a akčnější.

Dášendo, vím, že se Ti vrací, ale máš ji relativně krátce a léčíš se. Rozhodně už nepobíháš po zahradě, neklepeš se strachem, kdy a co se zase objeví, už si umíš poradit, dokonce se jí umíš vysmát, což je takřka vítězství. Žiješ naplno a radostně. Nesnižuje to, co se nazývá "kvalita života".

Caute, diky za odpovedi. Urcite to polykani souvisi s vysazenim (doktor rikal,ze pokud se citim ok,at klidne pomalu vysazuju),asi ale na to fakt jeste neni cas,ale chtela jsem radsi vysadit ted,nez treba pristi rok (ve skole statnice), ale holt asi nic nenadelam.Nejvic me desi, ze jsem na nich zavisla.Vidim,ze vas holky taky trapi myslenky, jak pujde zvladnout tehotenstvi.Me taky.Mam 23,tak si rikam, ze me PP treba prejde:-):-) Mimochodem, znate nekoho koho by PP opustila navzdy?
Andulko: K tomu jak to zvlada partner: Rika,ze kdyz na me prijdou tyto problemy, jsem o moc hodnejsi a mirumilovnejsi nez obvykle a ze je skoda, ze to nemam casteji:-)Ale fakt je,ze to s nim zase az tolik neresim. Mam sestru,ktera ma obdobne potize jako ja,tak to resime hlavne spolu.

Ahoj z hor.
Sluníčkoooooooooo.
Dášendo, dostala, ale nepoděkovala. Jsem zmetek nevděčnej.Hned na velikonoce vyzkouším.Děkuju moc.
Kamarádíčkové, zase sen a zase voda.A ten se mi opakuje každou chvíli. Obrovská přehrada, nebo jezero a napříč ním silnice bez svodidel,bílých čar a my v autě jedem.Teď ta voda šplouchá do té silnice a je problém se na ni udržet. Dnes řídil starší kluk, blbnul a my do té vody zase spadli. Nevím jak to dopadlo, probudila jsem se. Já už snad patřím do léčebny, navíc zas nespím. Jestli to je těma stresama poslední doby, honičkou v práci, o zádech ani nemluvím.
A Zuzko, že píšeš o bývalém manželovi. To se mi taky zdá, jak byl na nás hnusnej, zlej a my nemohli nikam utýct. Ta beznaděj.A o škole, že neumím účetnictví a propadám.
Víte co se mi ještě v týdnu stalo? Potkala jsem bývalou švagrovou, vycházíme spolu dobře, jen se málo vidíme. A tak jsme kecali jak se mám, co děti, no prostě dvě ženský co se dlouho neviděli. A ona začala, jak mi přeje, že se mám dobře, než dřív s jejím bráchou. Jak nás mlátil, dokonce jednou i před ní a ona konejšila kluky. Já na ni koukala jak blázen, mě prostě některé špatné zážitky zmizely z paměti a vracejí se mi ve snu. Jako když někdo ztratí paměť a pak se mu pomalu vrací. Je to možný? Abych měla v sobě blok na ty prožité svinstva od něho a vyplpouvaly na povrch jen ve snu?
Musím jít vařit, mějte krásnou neděli a ahojky. Zase jsem začala pěkně smutně,ale snad se to už zlomí a bude líp. Vždyť bude jaro.

Jiřinko,ještě jsem chtěla napsat Tobě:))Jo máš pravu máme trápení s našimi dcerami,ale to už k údělu matek patří i když jsou to dospělé ženy pro nás budou pořád malé ,zrovna tak jako my pro své rodiče :))
Ty ledviny jsou velice nepřijemná záležitost,ale Šárka se z toho jistě dostane ,má mladý ještě silný organismus.
Mě Markét ani nechce nic moc říkat jak ji zrovna teď je ,protože ví jak jsem potom vystreslá...no jo panikář:))hned jančím a je mi nanic.Dneska za ni odpoledne s Aničkou a sestrou jedem ,koupily jsme ji tričko replay ,aby jsme ji trochu potěšily .))Tak snad to bude už lepší.

PAJKO -vítej z lázní,jo jo taky mě chytne ataka obvykle když ji nejmíň čekám a to mi zas potom trvá nejméně týden ,než se zas dostanu do pohody.Já jsem PP nepřechodila a stejnak se mi i při léčbě občas v menší míře stavy bohužel vrací.
Jo a ještě k tomu těhotenství a pp,mě se právě zase naopak na konci těh. objevil první pp záchvat v životě,asi to máme každý trochu jinak,já si myslím,že právě těhotenská zátěž vyprovokovala mou paniku ale ještě samozřejmě i jiné okolnosti ,prožívala jsem tenkrát dost stresující období.

Hej hola ,čau všichni,nesmutněte venku leze sluníčko a nám kvetou na zahradě trsy fialek a báječně voní :-)),taky jsem neměla nic moc náladu včera ,ale pak přijela má sestra a moc jsme se spolu nasmály ,hned mi bylo líp:))chtělo to nějaký rozptýlení:))

EVIKRK,taky mám někdy děsivý sny ,ale poslední dobou se jim snažím nevěnovat pozornost ,děsivý sny obvykle ale nic děsivého nepřinášejí ,neboj se.
EVI ,přišel ti ode mě ten mail sreceptem na br.salát?Jestli ne tak to pošlu znova.

romano,já beru citalopram skoro rok a jsem s ním spokojená až na občasná zakolísání mi je fajn.

mějte se všichni prímově a třeba si když je Vám smutno trocha začvičte mě to pomáhá s vyplavením endorfinů je mi víc veselo :))

Ahoj Zuzo a ostatní, mám PP od 16 let. To to teprve začínalo, při cestách z domova bolesti břicha, běhání na WC....strach, aby mě to někde nepřepadlo. Vyzkoušela jsem taky všechno, dřív se o tom nemluvilo, dnes je mi 38 a teprve v Pá jsem se dozvěděla, že je to PP. Doktoři mi předtím řekli, že je to dráždivý tračník a dál to nikdo neřešil, prý se s tím mám naučit žít. Já mám odlišné příznaky, je mi nazvracení a lítám na záchod. Pokud někam jedu, mám tyhle problémy, ale mívám je i v práci, při nákupech, při všem, co mi přináší stres, bohužel i ten pozitivní - výlety, lyže, dovolená. Dostala jsem citalopram, prý je to stejný jako citalec. Máte s ním někdo zkušenosti. Pa, pa.

Takže ahojda dnes ještě jednou. Moji 3chlapi se dívají na fotbal, tak mám osobní volno.

ANDULKO, odpovídám na tvé otázky. Já mám strašné štěstí, že mám moc hodného manžela.
Fakt. On mi vždy několikrát denně volá, jak se cítím, vím, že má o mě starost a trpí, když mi není dobře. Ale mě je strašně nepříjemné si stěžovat a otravovat svými problémy ostatní. Když to jde, tak nikomu nic neříkám a většinou manžel ani děti neví, jak mi doopravdy je,
Nesu si to z domova. Moje matka (určitě měla také PP, protože příznaky měla stejné, ale nikdy nebyla odsunuta na psychiatrii kam po právu patřila)si celý život jen stěžovala a hroutila se a vynucovala si pozornost takovým způsobem, že místo, abychom ji litovali, byla nám vlastně protivná. A já tak skončit nechci.
K těm dětem. Pajka má pravdu,že se v těhotenství mění hormony v panikářův prospěch. Znám to z vl.zkušenosti. Loni v listopadu mi dr. předepsala nová AD - Apoparox. Libovala jsem si, jak mi bezvadně pomohla, že se najednou cítím jako znovuzrozená. To, že se mi o 14dní zpozdila menstruace, jsem přičítala blížícímu se přechodu, takže jsem byla úplně klidná. Až jeden den se mi nějak divně zvedl žaludek, tak jsem si jen tak pro klid v duši udělala test a ??? Byla jsem v 7 týdnu těhotenství. Hned při první vycházce po miniinterrupci, jsem dostala takovou ataku, že, kdyby mě manžel nedržel za ruku, tak se válím po zemi jak pytel. Takže jsem pochopila, že změna k lepšímu rozhodně nebyla díky Apoparoxu a vyměnila ho za Asentru a ta jak je vidět je též na prd. Bohužel si taky myslím, že tyhle naše psychické problémy jsou dost dědičné, ale život bez dětí, by byl smutný. Jen najít někoho vhodného s kým je počít vid??
EVI Krk: Můj nejhorší sen, který se mi často opakuje je ten, že můj bývalý muž mě nutí, abych se k němu vrátila (ačkoliv to byl on, kdo mě opustil), já to z neznámých důvodů udělám a pak bulím steskem po tomhle současném manželovi. Jo a taky se mi zdává, že jsem znovu ve škole, ani jednou jsem nebyla na hod. příroďáku či matematiky a šílím, že budu zkoušená

Ahoj Duchmery, no jo, nějak jsme na sračičku. Ale jak dorazí Lenka se svýma zvířecíma příběhama, zas nás rozesměje.Dášenda naleje optimismu, zítra vyleze sluníčko a snad bude líp i nám.
Taky vám děkuju, že jste mi hned odpověděly, holky moje zlatý.
Lamo, tys to tak krásně napsala.Děkuju.
Pajko, to jsou hrozný sny, viď? Člověk úplně ochromí hrůzou.
Jiřinko, já když mám sny o vodě, tak pak vždycky vzpomínám, jestli ta voda byla čistá. Naše mamka vždycky říkala, že nejhorší je ve snu kalná voda. Ale já byla v moři, tak byla čistá.
Dlouho tu nebyla Valentýna a Lucie.
Přeju všem krásný večer bez pepek, já jdu na fotbal.Ahojda všem.

Panikáři všech krajů spojte se! Ahojky všem! Četla jsem a četla a mám z Vašich příspěvků akorát paniku, protože 80 procent je spíše k pláči! Bože co se to děje, dříve jsem četla a pořád volala na muže, jéééé to je sranda, to ti musím přečíst, a nyní nějak píšete samé smutné zprávy!No co se dá dělat, to je život. Ani mě se nevyhýbají problémy a vážněm uvažuji o opětovném braní AD. Byla jsem v týdnu u psycholožky, dostala jsem na ní tip a při prvním sezení to bylo jen o tom, zda to je či není PP a když zjistila, že ano (neveřila mi hned)tak jsem dostala domácí úkol - psáti si deníček - no asi po 50 letech - tedy píši o všech svých pocitech a myšlenkách - čtení pro ni nebude asi nic moc na rozdíl od toho deníčku v mládí!Tam byly krásné myšlenky a přání. No milí, zlatí, není to jednoduché ten současný život a ten náš tuplem. Ani nevíte jakou mám třeba radost, když čtu že je Vám někomu dobře, tak to jsem moc ráda. Ještě pro děvčata co mají problémy s krvácením. V organismu - ve střevech má být přítomen tzv. vitamín K, kterému se říká protikrvácivý, možná by stálo zato, budou-li lékaři na ,,Vaší straně,, nechat udělat jednak mineralogram - to je také důležité a při rozboru krve- zda máte dost právě tohoto vitamínu. No držím palce ať Vás tyto problémy přestanou trápit! Loučím se s Vámi, všem moc držím palečky při řešení Vašich problémů a hlavně - co nejméně paniky
přeje všem DUCHMERY