PANICKÁ PORUCHA 6 DÍL

Jinak si myslím, že pouze AD nevyléčí. Člověk musí proti té nemoci bojovat i aktivně, svým přístupem.
Deprese jsem neměl.
31 let to jsi také mladá.

Dandy,
měla by sis o starostech promluvit s nějakou kamarádkou či s manželem. Nepěchuj se problémy a zkus je postupně vypouštět jako páru z tlakového hrnce, ať nebouchneš - se nezhroutíš:)
Chtělo by to přehodnotit priority života a HODNĚ SI ODPOČINOUT. Nevím, jesli Ty nebo Dana měníš tu práci - pokud Ty ne, tak bych Ti poradila jít i marodit a to marodění trávit aktvině - třeba prací doma, abys rázem nebyla v úpleném klidu, ale přesto bys jakýsi klid měla. Člověk by si měl sestavit žebříček hodnot i co se týká starostí. Podobně jako Ty jsem se cítila před propuknutím mé nemoci - neměla jsem z ničeho takovou radost jako dřív. Já naopak jsem ale neměla žádné starosti, JEN se svým psychickým a následně i fyzickým zdravím. Tělo se s nespokojeností života začalo bojovat samo. Přemýšlela jsem proč ze zaměstnání jezdím vyčerpaná - odpověděla jsem si až v dobé mé nemoci - protože jsem byla unavená z domácích prací a všeho toho, abych vše zvládla. To dnes, když jsem měla víc práce, tak jsem zaúkolovala i mé dva chlapi a manžel mě při mém příchodu z nákupu překvapil, že neplánovaně převlekl i povlečení - já mu zase koupila vodu po holení - zelené Gilete, což nám strašně moc vonělo na mém bratranci a manžel si ho přál. Aby toho neměl málo, koupila jsem mu ještě stejné vůně sprej - antiperspiratn. To jsem odbočila, ale uvádím to jako že ho to, že mu to chci koupit motivovalo a místo, aby mně pomohl jen s nádobím, tak se postaral i o ložní prádlo. Syn mně také pomohl, a tak jsem mu koupila v akci termo tričko - zítra jedou na adrenalinový třídenní výlet. Chce to prostě doma nějak skloubit, poprosit o pomoc, když je toho na nás moc. Zkusíš to?

Michale a Jitko,
možná byste si mohli vyměnit e-maily fotky, třeba si budete sympatičtí a můžete si psát a vzájemě se povzbuzovat ... a někdy se možná i setkat. Jitce by to možná zvýšilo sebevědomí a popostrčilo by ji to ve stereotypním životě. Moc bych jí přála, aby nebyla tak znavená a třeba tolik nespala, ale aby při únavě třeba aktivněji relaxovala - procházka atp. Spát moc hodin, to jsem si zažila mnoho let a opravdu to svědčí o nemoci, ale dá se z toho dostat - změnou života.

EviKrk,
vy doma tak renovujete? Nás za měsíc čeká výměna oken a pak malování - veranda, kotelna, špajz - to, co se nechávalo nakonec po malování všech ostatních pokojů.

Zdeni,
Michal je mlaďoučký, ale Ty nejsi stařičká! Já mám 35 let a jsou tu holky ještě starší, a přeci nejsme staré železo :)

Těším se, že jak doma dodělám resty, že se konečně uvelebím s knihami v posteli, což se mně poslední dobou moc nedaří - ale konečně zas prší, v takovou dobu si doslova ordinuji zmírnit temto - i při invalidním důchodu - a víc se zklidnit, popřemýšlet nad knížkami nad sebou a nad tím, "jak udělat svě lepší".

Pá všem a hezký zítřejší den!

Nedoplácím vůbec nic za léky! Cítím se lépe a lépe, jen to trvá všechno dlouho, jak už jsem to popisoval. Je pravda, že všem tyto léky asi nepředepisují. Já jsem na tom byl dost špatně a možná i protože mi nezabíraly dosavadní troje léky, tak mi byly předepsány ty drahé léky.

Zdravím všechny "staré" i nové.
Omlouvám se, ale vůbec jsem teď neměla čas si Vás přečíst, tak nebudu reagovat.Jenom jsem Vás chtěla pozdravit, a říct, že jsem na vás nezapomněla...jenom mám teď dost krušné období....jsem úplně grogy, ale snažím se fungovat, bohužel poslední dobou se stává mým večerním společníkem Lexaurin:-( Jsem fakt docela vyřízená. Přes den se mi ještě s mírnými výkyvy daří fungovat, i když občas si přiadám jako stroj, který jen mechanicky vykonává některé práce, ale jakmile nejsem ve shonu, tak to na mě padá. Události posledních týdnů mě dostávají do kolen, ale nechce se mi tady o tom veřejně mluvit. Ani jsem si nechtěla stěžovat, původně jsem si jen řekla, že Vás aspoň pozdravím, ať nevypadnu z vašeho kruhu....a takhle to dopadlo:-( Tak to raděj zakončím....mějte se fajn, a pokud se karty zas na chvíli obrátí, přijdu na pokec:-)Dobrou!

Někde jsem četla,že AD nejsou léky pouze berličky ,aby bylo v tu chvilku lépe a pak ,že se s tím člověk musí poprat sám ,,,,Máte někdo zkušenost,že pouze AD vyléčí příčinu ..

To jsi mladoučký,,mne je 31 a docela po pár týdnech braní AD se můj stav o hodně zlepšil a to jsem s tím zápasila jak se dalo.Máš perfektní léky a jak ti ted je jak se cítíš?To jedno balení si platíš sám nebo proplácí pojištovna?Divím se ,že to nedávají všem ,aby bylo lépe.Docela toho bereš dost..měl si i deprese ?To ti muselo být hodně zle ,,,

Zdenko 28 let, mám PP+agorafobii + okrajově další úzkostné poruchy. Teď beru argofan a je to fakt dobrý lék. Začala ho před několika měsíci vyrábět Zentiva a tak je to lék bez doplatku. Je to to nejnovější, co z AD je na trhu.
K tomuto AD ještě beru chlorprotexin na zklidnění a seroquel na noc na spaní. Ten seroquel je také AD a je to nejpředepisovanější lék v USA. Jen jedno balení stojí 3500 Kč, ale je to super lék!
Tady ty všechny léky mi našly lékaři jako nejvhodnější kombinaci právě při těch pobytech v léčebně a v nemocnici. Tak vidím, že to mělo nějakou cenu.

Holky všechny se tam do té postele nevejdete... :-)

Michale a kolik ti je ?a ty máš PP nebo ještě něco více?Co ti nejvíce pomohlo koukám ,že to trvá opravdu dlouho a jak dlouho a jaké léky bereš ?Jsem hrr co....

Maruško vše jen to nejlepší k narozeninám hodně všeho co si budeš přát hlavně to zdravíčko a milé

Já PP mám 3 roky teď se zjistilo ,že generalizovanou a deprese už 4 týden beru Velaxin a rivotril a tuk tuk je mi lépe ,,ty deprese nechápu kde jsem vzala ,ale bylo mi fakt zle fuj,,,ten Praško je třída to se musí nechat.Mít čas tak bych do toho šla taky človek i kdyby měl dát polesní ponožku tak ji dá jen aby mu bylo lépe...Michale já chci taky do postele he he ,,potřebuji nějaké to kilčo dolů... budu ráda až se vrátíš a vše nám povyprávíš jaké to bylo a určo nám i poradíš ...mějte se krásně všichni

Proti virům jsem výborně chráněn. Přeci jenom studium ČVUT mi alespoň něco dalo. :-)
Léky mi zabraly až na čtvrtý pokus. Pomohl mi dost pobyt v Beřkovicích na psychoterapeutickém oddělení a předtím v nemocnici na foto terapii. Mám i dobrého psychiatra.
Počátky úzkostí jsem měl už asi v 15 letech, ale léčím to teprve asi 2 roky. Proto to tak dlouho trvá se s toho dostat.

Ahoj všem a hlavně naší mládeži, ti se rozjeli co? Dožila jsem se dnes té 60sátky a to jsem musela ještě k praktické doktorce neb musím mít na řízení automobilu potvrzení že jsem schopná a tak jsem absolvovala EKG a tlak a to první bylo ze stresu sice v pořádku ale zrychlené a tlak byl též vyšší - no jsem já to panikářka, já nebyla u normální doktorky 6 let, tak mě to rozhodilo a teď večer jsem ale šla cvičit - no vedu to já a je to pro holky staré a starší a bylo nás 12 a bylo to príma a je mi teď dobře.Za hodinku cvičení půl kilča dole a tak jen teď vydržet nejíst. No Michale já dala za týden v lázních 6 tisíc a měla jsem jen pár terapií tak těch 10 jde, bude-li to mít výsledek a za ten nadstandart! Podávej zprávy ať máme naději kdyby něco.Děvčata co jedete - tedy letíte na dovču tak vás obdivuji, z toho mám zatím véééélikou hrůzu, ale přeji vám to a moc si to užijte, snad se natolik vylepším, že se také vydám letos na podzim. Hezký večer všem - na západě zima a déšť - čeká na mě vodorovná poloha a snad klidná noc a to samé přeji všem milým PP - vaše DUCHMERY

Johanzovi jsem právě poslala mail. Mám výčitky svědomí:-)

No tohle, Michale, tak ty taky flirtuješ po internetu s Jitkou? Ještěže o tom neví Johanz, poslal by ti nejspíš vira...
Michale, já jsem před pěti měsíci měla hrůzu jít se psem na procházku, sednout do autobusu, dusila jsem se, než jsem šla učit, chodily na mě panické stavy, nevím ani proč...Pak jsem zjistila, co mi je, dostala jsem Apo-Parox a už lítám letadlem a raduju se ze života. U tebe asi AD nezabírají tak dobře, že? Kolikáté máš, vyzkoušel jsi toho víc? A nemáš jenom krystalicky čistou PP, bude toho asi víc, že jo - deprese a spol.?

Michale - bojím, bojím,...:-)

Můj stav před zhruba 2 lety byl dost katastrofální nechodil jsem skoro ven, s nikým jsem nekomunikoval. Pořád samé úzkosti a ze všeho hned panika.
Nyní se cítím o dost lépe, ale pořád to není ono. Zlepšuje se to určitě, ale strašně pomalu. K dalšímu zlepšení by mi měla dopomoct zmiňovaná terapie u Praška. Je to prý dost náročné a dost lidí to nevydrží. Pozitivní efek je ale vědecky dokázaný a zaručený.
JitkoB já bych Ti ukázal odtučňovací kůru u mě v posteli, to bys viděla... :-)

Tak to je super Michale a co tě trápí a kde to dělají ?Ty peníze za to stojí šla bych hned mít volno :-)

Tak by musel spát Michal pod postelí:-)
Přivezla bych mu spacák a karimatku.

S tou dušností máš pravdu. Naštěstí nemám alergii ani astma - ťukám na dřevo.

Jitko, no teda! Tak to by se zase nevyspal chudák Michal a možná nejen proto, že bys mu brala peřinu...
Běž spát, co jiného se dá dělat při dešti. MNě se špatně dýchá docela často, jsem astmatik, tak si zkus říkat: nejsem na tom tak blbě, to je bezva, že mám dušnost jenom při prudkém poklesu tlaku.