PANICKÁ PORUCHA 6 DÍL

Romano, to co jsem napsala je jen slabý odvar toho, co následovalo. Ale jak psala Jiřinka...vykecala jsem se a je mi zase dobře. U mě byl problém, že jsem se neměla komu svěřovat, takže jsem to dlouhé roky dusila v sobě. Moje mamka mívá těžké deprese, bráchu moje problémy nezajímají a nikoho jiného z mojí strany už nemám.

Tak mě to nedalo a vzala jsem si komp do postele a přečeta si vás. No zas budu o vás všech přemýšlet,moc příspěvků na které bych chtěla reagovat, ale už nemůžu. Jsem tak ztahaná z devatero řemesel.Niko, ty jsi myslím psala,že letíš na Krétu. Napiš kam,je to tam úžasné a mám ji celou procestovanou. Budeš nadšená. Budu kousek od tebe na Kypru.To mám radost, to mám radost Nika z PP na vedlejším ostrově. Budem mávat?
Tolik bych ještě psala, ale už na to nevidím.
Lenko, klobouk dolů, vydrželas taky dost.
Jiřinko, napíšeš mi zas něco?
Dobrou noc babulenky- Zítra už bílím a natahuju lino, hurá.

Zdravím všechny z dusné Prahy,kde ještě ani nekáplo,slibovali,slibovali a nic...napětí v luftu,ted se alespon zvedá vítr,tak je naděje!
Pajko
ozvi se nám z lázní,odpočin si,pokud to vůbec umíš a naber hodně sil,ahoj!!
Valentýnko
moc ti držím palce v hubnutí,mě to taky pořád otravuje,předsevzetí v prd..,nedokážu to,tak jak bych chtěla,vydržím vždycky jen chvíli a jsem líná a vůbec...tuhle jsem snědla i kus čokolády na vaření,no trapná...
Jituš
s Michalem byste si mohli aspon psát,podle mě potřebuješ ty i on jakýkoliv kontakt s druhým pohlavím,čím víc tím líp,máte s tím oba problémy,díky PP,soc.fob atd....vždyt s ním nemusíš hned chodit-:))i když...no, věkově by k tobě taky pasoval /zlobim tě co? /..i Johanz by vám určitě fandil!
Zdeni
zasmála jsem se,když jsem si představila,jak jen tak z ničeho nic křičíš na louce..počkej si prosím,až ti bude zle,ne že bych ti to přivolávala ale takhle ten mozek opravdu nebude reagovat..chce to během ataky nebo těsně po ní..vyřvat se z toho! Takhle to je jako když já vychovávám svojí kočičku a peláším za ní po bytě když někoho kousne z roštáctví do palce u nohy, no a já jí chytnu až za velkou dobu a vím,že už to nemá cenu jí dát po čumáku!!Už neví proč.....Doufám,že jsi za mě taky hodila do řeky kámen,jsi hodná...já jsem zatím v pohodě a doufám,že to takhle zůstane! Mám na noč. stolku dva darovaný slony,takový malý ani nijak vzácný ale já je často pohladím,když je naše číča povalí tak je postavím a řeknu jim pokaždý...a držte to!!..v duchu si myslím zdraví,pohodu,klid takovej ten běžnej obyčejnej život,o kterém až později víme,že jsme prožívali vlastně štěstí!!Ale vím,že takovýhle rituálky má každý z Vás..
Andulko
vidím,že jsi mnohem veselší,než v zimě..sluníčko ti pomáhá,to je fajn..jestli se ti bude chtít napiš mi jak pokračuješ s přítelem,zajímá mě to!
Jiři
tys tak realisticky popsala přípravu vaší večeře,že mi ještě ted kapou sliny,nebot
smažen. květák miluju!
Jiři,ještě něco o vaší extrémní přecitlivělosti..je to těžká věc,jen o tom přemýšlím,nechci se tě nijak dotknout...mám pocit,že tvojí a sestřinu citlivost nejvíce odskáčou holky... pomyslně,protože se naopak pro ně otevře svět o kterém druzí nemají potuchy...svět citů,pocitů,duchovna,vnímavosti k druhým,empatie atd.,jde o to,do jaké míry to pro ně je a bude zatěžující...no jak jsem pochopila ty sama je v poznávání jiných světů,pro někoho nepřijatelných podporuješ,upřímně,já bych se toho trochu bála!! Taky píšeš,že manžel už začíná být taky hodně citlivý,není divu,někde psali,že partneři po dlouhodobém soužití trpívají oba např. zvýšeným krev. tlakem..

PRšíííííííííí..konečně vzduch..jdu se nadýchat!!

Michale, jejda, teď jsi mě zaskočil:-))) jdu oprášit rodný list...
No tak jestli dobře počítám, tak mně letos bylo 44.
A co se týče Praška, tak ty peníze to je docela síla ,ale vem je čert, pokud Ti to opravdu pomůže.
Jupíííííí... už to tu bouří a hřmí a blejská a leje jako z konve. Chudák poštolka, ta do toho truhlíku přímo vrostla. Naštěstí jsem jí před truhlík odpoledne musela kvůli spalujícímu slunci připevnit hadr, takže je alespoň trochu krytá i před deštěm.
Jak to začalo bouřit, tak se mi hned ulevilo, jdu se tedy kochat:-)))
Přeji všem klidnou dobrou bezpepinovou noc:-)

Rád si to taky přečtu
Ján Praško

Vyprávění o Praškovi bych začal tím, že musím vypláznout asi deset tisíc korun. Prý za nadstandardní ubytování...

Ahoj všem,
děkuji za reakce moc to nestíhám číst, tak se nezlobte jestli na někoho nezareaguji.
Lenko můžu se Tě prosím tě zeptat, i když se to nemá, na tvůj věk? Tak mi napiš a podíváme se co se s tím dá dělat... :-)
O Praškovi budu rád vyprávět. Doufám, že bude o čem.

hlásím začínající slušně znějící bouřku z Plzně:-)
příjemný bezpepkový večer všem

Ahojky všem
dnes jste psali jako diví :o))
jsem tak utahaná ze sekání zahrady ,že už ani nevidím ,jen jsem nakoukla chtěla VÁS VŠECHNY POZDRAVIT

Ahoj vsichni,
ma se blizit jedna bourka za druhou, muj osvedceny spoustec. Ale zatim se nic porad nedeje:-§
Pritom jsem si na Vas vzpomnel.
Doufam, ze jste v poradku a jste v pohode.

Ahoj pozdrav všem, na západě zatím nic, jen zataženo, taky bojim! Když vás tak vždycky čtu, tak je stále v životě co řešit že, ale jak přibývá let, tak se stírají právě ty rozdíly, člověk si víc začíná vážit zdraví nejen svého, ale hlavně svých bližních a už nelpí tolik na věcech hmotných.No jsem nějaká moc rozumná - to dělá ta 60sátka! Ale dostala mě věta Dituš - že jde věšet prdlo - tak to je hezký! No já jdu do vodorovné polohy a klidný večer a noc všem přeje DUCHMERY

Ahoj z hor.
Všechny vás fofrem zdravím, než mě trefí.
Na střeše mám klempíře, bouřku za prdelí, rozbouranou kuchyň , v ní elektrikář a zedník a právě dorazil chlapík na žaluzie, který měl přijít v červenci. Jestli tohle zvládlu, zvládnu všechno.
Lamo, jsi strašně hodná, napíšu ti mail, jak jen to půjde. Jo a ještě jeden pán nám předělává komín, co mí chlapi zvojtili.
Ahoj, jo a za týden letím na dovču.

Leni, to je taky síla, ale jak píše Jiřinka, co tě nezabije, to tě posílí. Manžel mladší taky už nebude, hezčí a svěžejší taky ne, s fyzičkou to taky půjde spíš dolů, tak snad úlety již taky nebudou, ach ti chlapi...

ROMI, teda až se stydím, kolik hezkých slov jsi mi napsala, ale v podstatě jsem normální ženská, akorát jak jsem psala už několikrát, máme v rodině takové pomáhající vlastnosti vůči okolí. A ono to jde tak nějak samo, myslím, že to nejde naučit, že to je v nás vevnitř a třeba Šárka to taky podědila. Musím být citlivá už jen proto, že moji sestru, když chytly PP, kromě mě nikdo nechápal, protože netušili, "vo co go" a ona sama to nedokázala dost dobře manželovi vysvětlit ani naší mamce. To znáš Romi taky, podle toho, co jsi psala. A já, vzhledem k tomu, že tím sama netrpím, jsem to zřejmě dokázala dobře slovně vysvětlit a pomohla jsem segře a jejímu muži k sobě najít cestičku i k mamce, a to i za přispění mýho muže, protože v té době se to rozjíždělo i Šárce, takže můj muž dokázal švagra taky zpracovat a teď už víceméně fungují bez problémů. Segra mu dokáže říct, jak jí je, švagr to přijímá už bez problémů.
Víš, beru to jako poznání, kam si člověk může hrábnout, na co má sílu, co zmůže a jistě mi dáte za pravdu, že ženská vydrží hodně.
LENI, tím reaguji i na Tebe, vykecala jsi se z velmi choulostivých věcí, který jste s manželem překonaly. V podvědomí je to uloženo pořád. A rozumím Ti v tom, že jsi hledala ten opěrný bod i jinde, protože jsi cítila, že doma není.
Taky mám jednoho velice perfektního kamaráda, kterýmu se vykecávám, který o mně ví i o mých problémech všechno, je to taková dobrá duše vždy nápomocna mi být po ruce. Ale já jsem hlavně chtěla vždycky co nejvíc komunikovat s mým manželem, a to se mi daří. Asi je to tím, že jsem kozoroh a on váhy, takže se mi ho daří dobře "zpracovávat".
Ale znovu klobouk dolů, jak jsi ustála ty problémy, jsi opravdu typický kozoroh, co Tě nezabije, to Tě posílí a řešíš věci rozumově a ne v tu chvíli srdcem, protože to by můj už letěl, kdybych na něco takovýho přišla. No a rozum by převládl, takže by zůstal, ale .........
Tak na veselejší téma, jdu smažit květáček s brambůrkama, naložím si tatarec a křupavý salát, ať jsme tlustý na tři prsty!!!!!

Huž jsme doma....tfuj, je tam příšerné dusno až nedýchatelno, ale nějak jsem tu cestu ustála..asi hlavně díky tomu, že Jirka je horší než nějaká ženská a musí pořád klevetit a klevetit:-)tentokrát hlavním tématem byla auta a vznášedla. Ještě zítra má být doma a pak hajdy do školy.
Jiři, my jsme s manželem vloni taky oslavili 20. výročí...to to letí. Ale někdy to opravdu mezi námi vřelo- oba jsme tvrdohlaví Kozorozi- takže to bylo o učení tolerance, ústupků a hodněkrát i zkousnutí častých manželových úletů(záletů). Ale abych nekydala hnůj jen na jeho hlavu... teď nevím jak to srozumitelně napsat- i když byl manžel doma, připadala jsem si hrozně sama a on jakoby žil v jiném světě. Když jsme se s manželem bavili na téma jestli dál žít spolu nebo se rozvést, tak mně vždycky říkal: kdo by si tebe vzal se třemi dětmi... a najednou se v mém životě objevil chápající přítel a já o rozvodu začala uvažovat vážně a častěji. Skončilo to tak, že jsme s manželem vedli sáhodlouhé debaty a asi to bude znít bláznivě, ale on ví o mém úletu a já vím o všech jeho.Udělali jsme tlustou čáru za minulostí a jsme stále spolu. Takže uvidíme jak to bude klapat dál. Můj tchán se např. nechal slyšet, že až bude dvojčatům 18, tak mě manžel kopne do p..... No,není nad rodinnou podporu:-) Ale co mohu čekat od člověka, který kryl vlastního syna. Já byla s půlročním Honzíkem doma a manžel byl skoro 14 dnů na veletrhu v Brně. Celou dobu mi tvrdil, že bydlí u táty a jeho nové manželky. No až po půl roce se provalilo, že celou tu dobu bydlel u jejich rozvedené kamarádky.
No to jsem se zase rozkecala... huš huš černé myšlenky:-)
Tak dnes jsem si po dlouhé době dodala odvahu a vlezla na váhu.....JE TO HRŮŮŮŮŮŮZA, ZASE JSEM PŘIBRALA. Mám sice větší prsa, ale taky o hodně víc špeků na břiše. Budu s tím muset něco dělat-

Jiřinko, Ty jsi strašně hodná, chápavá a citlivá, vůbec se nedivím, že Ti manželství vydrželo. Taky jsi skvělá máma, empatická... Já mám hrozně hodnou maminku, opravdu moc, pomáhá mi s dětma a vůbec. Ona je hodně uzavřený člověk, nemá třeba žádné kamarádky, které by chodily k ní nebo ona k nim, prostě celý svůj život obětovala dětem - mně a bratrovi. Ale ona v tom má prostě smysl života. Ale musím říct, že se snaží vyhýbat problémům, o problémech se prostě nemluví. Takže já se jí ani s rovodem nemohla nikdy pořádně svěřit, ona na to nereaguje. A tak to bylo i s PP, léta jsem na tom byla psychicky špatně a když jsem jí potom řekla, že se léčím na psychiatrii, tak o tom nechtěla ani nic slyšet. Dá se to těžko popsat, prostě udělá pro mě všechno, ale s některýma věcma za ní nemůžu, nechce o nich nic vědět.
Já jsem měla léta obsese a PP a byla jsem s tím sama, všechno ve mně vřelo a jeden čas jsem měla pocit, že se ze všeho sesypu. Manžela to nezajímalo, mamka o tom nechtěla nic slyšet a před kamarádkama jsem se styděla. Všechno jsem držela v sobě až jsem jednou narazila na tenhle chat a to mě donutilo zajít za psychiatričkou. Jela jsem dokonce do jiného města, jak jsem se styděla. Dneska o tom už mluvím i s kamarádkama, už se za to nestydím, i když ne každý to pochopí.

Holky, jsem ráda, že když mám dnes trochu času na net, tak že píšete jak o dušu. Moc ráda s Váma komunikuju, takže tímto zdravím po delší době NIKU, protože jsi byla jedna z prvních, se kterou jsem komunikovala ohledně naší mladé a taky jsi mi radila AD. Takže ještě jednou moc zdravím a přeji Ti úspěšné složení zkoušky!
Šárka reaguje na bouřku až tehdy, když vidí, jak se mračí, jak se zvedá vítr, myslím, že teprve začíná poznávat, jak její tělo reaguje na různé výkyvy. Po bouřce se většinou už uklidní, ale mám z toho takový divný pocit, protože bouřek a různých živelných pohrom bude čím dál víc, tak holt si na to bude muset zvykat.
Teď jsem četla, že v Německu byly dvě tornáda, no ještě že už je z krajiny našich sousedů doma!!
Takže ROMANKO, máš pravdu, každou chvíli se může najít něco, co ji rozhodí, a vzhledem k tomu, že v tomto věku hormony pracují na plný obrátky, tak holt se to dá čekat.
Před chvilkou přišla ze školy úplně vyřízená, říkala, že jí bylo docela zle, polívalo ji šílený horko, byla červená, jako kdyby jí vyletěl tlak. No opět je našlápnuto na bouřku - asi jako všude dusno, vítr ..... Takže to bude zřejmě tím.
Víš Romi, každý ty spouštěče máte někde jinde, ale bojujete všichni stejně. A rozumím Ti, že by jsi potřebovala opěrný rameno. Ta maminkovská a rodičovská láska je krásná, ale každý se chceme s někým podělit o bolístky i o radosti. Když to nepřijde hned, může to být za rok, za dva ... Nic nejde na silu a ve svým povolání se určitě potkáváš s řadou zajímavých lidí a určitě se štěstíčko časem usměje i na Tebe. Sice vím, že v našem věku máme určitou představu o protějšku, ale určitě dokážeme slevit i ze svých nároků, jen když ten chlap je citlivý, hodný a dokáže se obětovat vůči partnerce. Jsem ráda, že jsem to štěstí měla a nadále přetrvává i po těch 20 letech.
MARTINKO, ahojky, ta rada od Tebe je hezká, jít ven, ale před chvilkou jsem přišla z práce a převařuju květák, který budu obalovat, takže mi to nevyjde, doufám, že aspoň někomu jinému. Jo chtěla jsem TI napsat, že na Anetčiny 18 přišel nakouknout i můj tatínek prostřednictvím mě. Asi mi rozumíš, a byla jsem z toho zaskočená, na druhou stranu i šťastná za něco, co jsem předtím ještě nepoznala a ono se to stalo.
Ty ruční práce od BÁRY jsou krásný, takže věřím, že Ti udělaly radost!
RENY, taky Ti přeju hodně štěstíčka při výběru novýho zaměstnání. Vy mladí máte zelenou, s naší střední generací je to horší. I když jsem dělala jazykovku, tak jazyk v současným zaměstnání vůbec nepoužívám, takže škola vyšla vniveč. Ale zase jsem se tam setkala s fůrou bezvadných lidí a zvlášť s holkama, se kterýma se už 6 rok co 2 měsíce všechny scházíme. Pokecáme o problémech, radostech a především žasneme nad tím, jak jsme se tak v té třídě náhodně sešly a jak se pořád scházíme a pomáháme jedna druhé. Fakt je to bezvadný.
DITUŠKO, taky Tě zdravím, pořád Tě zaskakují problémky, ale mám pocit, že se s nima líp vyrovnáváš, než třeba před 2 měsícema.
Letím vypnout ten květák, ať ho nerozvařím!

No skvělý..Německem se prohnala dvě tornáda a silný nárazový vítr míří teď k nám do Čech a na Moravu. Doufám, že tentokrát nic nepřistane na našem rodinném "klenotu" Fordíkovi.

Tak jsem dodělala zase pár kloboučků na pimprlata, teď schnou na balkoně a my pádíme za dr. Doufám, že se mezitím nepřižene nějaká buřina:-(
Romanko, časem to všechno přebolí a určitě se ve Tvém životě objeví nějaký milý a hodný sympaťák, který Vás všechny bude mít rád. Držím palce :-)

Jiři, Šárka je hodně citlivá, obávám se, že každou chvíli se najde něco, co jí může rozhodit, jednou je to bouřka, potom zase horko, nemoc, rozchod. Ale i s PP se dá dobře žít, určitě i ona si zvykne a naučí se s tím žít. Je ještě hodně mladá... Já jsem PP měla několik let a dneska si myslím, že jí u mě vyvolala moje neutěšená situace s manželem, který se mnou a s dětma bydlel i nebydlel. Každopádně jsem pár let s tím nedělala nic a teprve po několika letech jsem vyhledala odbornou pomoc. No a dneska žádné PP stavy nemám už 2 roky a to už téměř rok neberu AD. Ale je mi v poslední době smutno, střídají se u mě nálady smutku a naděje. Chtěla bych zase mít někoho, kdo mě bude mít rád.