Ulcerozní kolitida

Ahoj holky, moc Vam dekuji za prispevky! Zatim se s nemoci seznamuju a tak hledam vsemozne informace. O vikendu jsem se ctenim na internetu dost vystresovala, ale vase prispevky me povzbudily. Ja jsem prave take gurman, ikdyz jim docela zdrave, delam spoustu sportu a ruznych aktivit, hodne cestuju. Tak se snazim zjistit, co a jak. Podnikla jsem zatim to, ze jsem se prihlasila do Centra celostni mediciny, jelikoz jiz dlouho verim tomu, ze vetsina nemoci je psychosomaticka. Jsem pripravena upravit zivotospravu a v praci se co nejmin stresovat (ikdyz tam je prave zakopany pes). Chodim jako dobrovolnik na onkologii, takze vim, ze jsou vaznejsi nemoci a myslim, ze pokoru v sobe mam, ale uplne s Tebou Romi souhlasim, ze je treba si to opakovat kazdy den a tesit se z kazde drobnosti!

Ahoj Romco, ja mam tez...Martinko-UC je asi autoimunitní onemocnění a věřím tomu, co tu někdo napsal-počátek může spustit stresující nebo traumatizující zážitek, zlé období v naše m životě. Mně vše bouchlo po smrti maminky, byla zdravotní sestra a vše věděla a po roce trápení mi v devětapadesáti letech zemřela v náruči. Tehdy se mi změnil život, svět, žebříček hodnot, fungovala jsem dál navenek, ale můj organismus se s čímsi podstatným nevyrovnal. Nešlo jen o počátek UC, přidružil se zánět pojivového vaziva, příznakem byly bolesti drobných kloubů, zarudlé na pohmat bolestivé boule na lýtkách, dost nesnesitelné bolesti achillovek, potíže s chůzí, svalová vyčerpanost, únava, spavost, malátnost, nevýkonnost, deprese ze sebe sama. Aby toho nebylo málo, přidal se i zánět levé ledvinové pánvičky. Prostě jsem v nějakých pětatřiceti byla KO. Skončila jsem na léku Prednison, což je steroidní hormon s dost drsnými vedlejšími účinky. Naštěstí jsem ho brala jen půl roku. Dala jsem se dokupy. Prý všechny mé potíže mají společného jmenovatele a tím je deficit imunity.
Nemoc mi dala velký kus pokory a poděkování za každý den, za každé ráno, kdy mohu vstát a jít pracovat nebo kdy se raduju ze slunka a zelené trávy kolem mně-vím,že to zní nadneseně a pateticky, ale mám to tak a cítím to tak.

Ahoj Romco, ja mam tez...Marti ahoj...já jsem se ani moc nepídila po informacích o dietách a řídím se v době potíží tím základním-vyhýbám se ovoci se slupkou, tu loupu, syrové zelenině, luštěninám, prostě všemu slupkatému, co by mohlo dráždit moje rozbolavělé citlivé střívko. Taky se snažím pít actimel, jíst activie, i když mi to extra nechutná. Já jsem totiž gurmán, který miluje maso a leccos nezdravého, takže i ta moje kázeň tak nějak poslední roky kolísá. Info o nemoci jsem jistě sháněla, ale tak nějak jsem došla taky časem k závěru, když jsem měla klidnější období bez větších potíží, že jakmile čtu o nemocech, psychicky se dost zhoupnu a začnu si leccos malovat, katastrofické scénáře, začnu se pozorovat a mít najednou tisíc příznaků. Jsem prostě takový pako... určitě mám vypozorované, že vadí stres, vše zhoršuje nervové vypětí, káva, nedostatek pohybu. Dobře mi dělají čaje, mátový, fenyklový. Nevím, jaké zkušenosti mají jiní s UC, ale já jsem v době vzplanutí nemoci netrpěla i přes potíže s nadýmáním, bolestmi v podbřišku, průjmy, celkovým nekomfortem a neustálým nucením na stolici, nechutenstvím, možná bohužel. Vážívala jsem před nemocí padesát pět kilo, s UC jsem naopak paradoxně přibrala, mívala jsem pocity hladu nebo chutí i přes své obtíže, což mi přijde zvláštní. Za těch osm let mám nahoře deset kilo.

Víš Andrejko, vzhledem k...Ahoj Romco, ja mam tez diagnostikovanou lehci formu nemoci (psala jsem vyse) a Tvuj prispevek mi pridal na optimismu. Chtela bych se zeptat, jak jsi upravila svuj jidelnicek ci zivotni styl. Andrejko, Ty mas take muj obdiv! Pekny den vsem a hlavne hodne sil a optimismu!!

Romi,moc díky. Teď už je...Víš Andrejko, vzhledem k tomu, že s touto nemocí mám zkušenost, pročetla jsem kus diskuze a upřímně řečeno obdiv tady zasloužíte mnohý a taky v duchu docela zuřím, když si uvědomím, kolik lidí v mém okolí bere plný invalidní důchod a pracují přitom a těch deset litrů mají jako přilepšení od státu, aniž by vůbec nějak byli nemocní. Známá bere plný ID na záda, ale normálně osm hodin denně v práci sedí, jezdí na kole, sportuje, chodí cvičit zumbu, cestuje po světě. Má hodně ráda peníze a hodně chytračí, natolik ji znám. Já jí to nezávidím, já jen srovnávám, co zvládá ona a to přilepšení má a co zvládáte vy tady a nikdo to neřeší, že byste měli mít prostě možnost ten důchod mít a klidně pracovat, když to jde, mít slevy na léky, prostě trochu ohleduplnosti. Pro mně je to děsný, když si uvědomím, že mnohá tady z děvčat má třeba těžší formu kolitidy a bojí se marodit, aby nepřišla o práci. To je opravdu úžasná doba.
Ruptura střeva opravdu není legrace, když vypukne zánět pobřišnice, jde o hodně. Jinak vím, o čem mluvíš-stres nemoc hodně zhoršuje. Jenže ne vždy mu v životě jde předcházet. Tuhle zkušenost mám a snažím se brát věci s nadhledem a trápit se jen tím, co opravdu za trápení stojí, na všem hledat něco pozitivního a radovat se z maličkostí. Ještě jednou ti přeji zdraví, zdraví, zdraví a pak jde všechno, navíc jsi silná osobnost, takže tím spíš.
Všem tady na foru zdravíčko a jen samé dobré dny. R.

Klobouk dolů Andreo...já...Romi,moc díky. Teď už je vše OK,jak jsem psala..ale byly doby kdy to bylo hodně těžké,hrozilo,že mi vezmou dceru ve 4 měsíci těhotenství,léčba nezabírala. Před operací v 2006 mi hrozilo protžení střeva a NÁSLEDNÁ SEPSE..BYLO TO ZA MINUTU DVANÁCT. Ale hlavní boj jsem sváděla s psychikou..celou tu dobu..člověk propadal beznadějím a strachu a to bylo to nejhorší..když šla dolů psychika..stav se automaticky rapidně zhoršil..byl to věčný začarovaný kruh.
Ted prostě nemám čas se sledovat a myslet na to,že by snad někde mohl být problém a myslím,že i díky tomu jsem relativně v pořádku...i když náznaky jsem párkrát už taky měla..ale vždy jsem to brzo zahnala pryč..prostě si nemůžu dovolit být nemocná :))

Ahojky,
já s UC bojuji 15...Klobouk dolů Andreo...já jsem prodělala před asi osmi lety lehčí formu-měla jsem lehčí, ale nepříjemné bolesti a tlaky v břiše vlastně pořád - celé dny, tlaky do pánve,taky krev a časté chození, každý, kdo tímto onemocněním trpí, to zná. Záleží hodně na formě onemocnění, tom, jak moc omezuje v běžném životě. Já jsem se léčila tři roky Salofalkem,zabíral, teď jsem bez léků výše zmíněných několik let, občas se objeví potíže, ale nejsou tak výrazné a ustupují.
Zaujal mně příspěvek Andrei, z mého pohledu je moc statečná-pracuje, tři děti a to vše zvládá s tímto onemocněním a po operaci-to zaslouží obdiv a já ji obdivuji moc.
Andreo, přeji ti pevné zdraví, šťastný život bez obtíží a pohodu celé tvé rodině!

Dobry vecer, diky moc za...Ahojky,
já s UC bojuji 15 let. Začínalo to zcela nevinně..čatějšími průjmy,po roce lehké formy jsem okamžitě i se zavedenou léčbou skočila na proktokolididu..těžký zánět celého tl.střeva.Brala jsem snad všechny léky které se na tuto nemoc používají,zkoušela jsem léčitele, čarodějnici,akupunkturu,akupresuru,plno bylinek a nevím co ještě..ale vždy jsem zkončila zpět u klasické léčby. Je to autoimunitní onemocnění..tzn. že tělo bojuje vlastně proti mě...
Co se týká těhotenství a dětí..není to jednoduché ,ale jde to..hlavně se musí spolupracovat s lékaři a mít pevnou vůli. Já když jsem otěhotěla poprvé byla jsem v klidovém stádiu..od 3 měsíce..silný relaps..nemocnice,hromady léků..ale dcera je naprosto v pořádku..letos jí bude 10 let. A ted mám 3 letá dvojčata,která jsem měla rok po celkové kolektomii (odebrání tl.střeva)..a taky jsou zdraví. Já jsem od operace taky bez problémů,akorát se mi objevily nějaké plicní obtíže..ale proti krvavým průjmům a 30-50 x chození na WC za den..je to vpohodě. Já důchod nemám..zatím jsem neměla potřebu ho řešit,pracuji na plný uvazek v oboru chemie..byly doby kdy to bylo složité..byla jsem i 10 měsíců na neschopence..ale překonali jsme to.

co ELISA test na potraviny ? Já jsem se vysazením určitých potravin zbavila příznaků pokročilé roztroušené sklerózy.

není tato nemoc...Ano je to autoimunitní nemoc.

Tak tuhle možnost jsem od lékařky nikdy neslyšela.Testy imunity mám za sebou s výsledkem negativním.

není tato nemoc autoimunitní onemocnění?

Lékaři nevědí co je spouštěčem této nemoci.Jsou názory,že částečně dědičnost,ale spíš je to reakce organismu na nějakou stresovou situaci.V maší rodině nikdo touto nemocí netrpěl.U mě nemoc propukla poprvé po prvním porodu,kdy moje dítě zemřelo.Proto se stoprocentně přikláním k názoru,že tato nemoc je důsledek silného stresu.

Dobry vecer, diky moc za nazory! Snazim se to nevidet az tak cerne,, vim, ze jsou vaznejsi nemoci. Ale desi me ta nepredvidatelnost a take fakt, ze nevim, co je pricinou. Nechci lecit pouze nasledek, ale zamerit se i na to, co nemoc spustilo. Co jsou podle vas nejcastejsi priciny? Je-li mozne to takto rict? A jeste me zajima jedna vec - mate nekdo zkusennost s celostni medicinou v souvislosti s touto nemoci? Jeste jednou moc dekuji za sdileni vasich zkusennosti!

Martino projděte si diskuzi nějaký čas dozadu a zjistíte že tam ženy postižené touto nemocí otěhotněly a zdárně porodily zdravé děti.Nenechte se odradit a pokud opravdu toužíte po dítěti nebojte se.Však oni si Vás lékaři pohlídají.Mám UC nějakých 20 let.Syn je dnes dospělý a věřte že se na něm moje nemoc v žádném případě nepodepsala.

Ahoj vsem, vcera mi bylo...Dobrý den Martino, dva roky mám UC mírnější formu, mám čípky Asacol. Dle mé doktorky z poradny předejít rozjetí ve větším měřítku příliš neovlivním. Nemám předepsaný žádný dietní režim. Užívání alkoholu na to nemusí prý mít vliv.Dám si jen občas malé pivo, víno a tvrdý alkohol vůbec. Dle jiného lékaře alkohol prý vůbec ne. Nesmím prý nastydnout na břicho a konečník. Důležité je převlékat se z mokrých plavek. Těhotenství by prý byl problém, mohlo by se to rozjet. Zdravím Vás. Martina K.

Mezi dvěma relapsy nemoci jsem v klidovém období donosila a porodila syna.Jde to.

Ahoj vsem, vcera mi bylo potvrzene podezreni na UC, jeji nejmirnejsi formu. Zatim ma predepsane pouze cipky a za 14 dnu jdu do poradny zjistit o teto nemoci vice. Jiz jsem si nejake info nacetla na internetu, ale mam par dotazu a budu moc rada, kdyz mi nekdo z vas odpovi / poradi. Zajimalo by me, zda lze predejit tomu, aby se nemoc "rozjela" ve vetsim meritku - napr. vcasnym diagnostikovanim, dodrzovanim zivotospravy, diety apod. A pak me take zajima, jak je to s tehotenstvim. Dekuji moc za prip. rady! Pekny den, Martina

Ájo,vývod mám od 30.3,co mě operovali,nemám s tím žádný problém,měním co dva dny,v červnu to asi nestihnou,tak nejpozději září zanoření.Užívám si procházek,výletů,nehledám záchody,pro mě to je strašná úleva.Pro mě bylo utrpení lítat 30x za den,já se už těšila,až mě toho střeva zbaví,i když jsem měla šílený strach.Toto utíká,kluci už 3 let,to není možný.Ty jsi v pořádku od operace?Jezdím do Prahy k Šerclové

Ájo,psávalas na Dámu,jak...Ahoj,
no to víš s kluky to nebyla žádná sranda,tak jsem moc času na vysedávání na internetu neměla. A když už čas byl tak jsem ho trávila jinak...takže jsem se ze všech diskusí celkem odstřihla. Ted už jsem zpět v práci (kluci budou mít teď 23 června 3 roky),takže začínám pokoukávat co se kde změnilo a co kdo má za sebou.
Tak tě to taky neminulo...to je mi líto..doufám,že aspoň nemáš žádné problémy a že je u tebe relativně všechno v pořádku.Jak dlouho máš vývod...asi se těšíš až tě ho zbaví..pro mě to tenkrát bylo utrpení. Držím palečky