Deprese

Už je to asi tak, že pokia? máme problémy spomenieme si na všetko čo by mohlo pomôcť. V minulom príspevku sm sa pýtal na Váš názor na lieky, ale na ve?mi dobrý postreh Ivana som tiež pochopil že na každého to zaberá inak.Taktiež pomaly čítam aj staršie príspevky a všimol som si že je Vás ve?a, ktorí pravidelne prispievate. Od začiatku depresií už u mňa prešlo 8 týždňov a pokia? zhodnotím celý priebeh, tak po dvoch týždňoch sa mi stav upravil na znesitelnú formu, a potom to bolo lepšie a lepšie. Dnes spím už asi 7 - 8 hodín denne a depresívne pocity sa objavujú ve?mi sporadicky, takže to nie je ešte" to pravé orechové" ako som to minule nazval ale lepší sa to. Vždy tomu predchádzajú úzkostné stavy, ktoré prejdú do depresie ale čo je najhlavnejšie, vô?ou sa mi to dá už prekonať. Neviem ako to bude so mnou ďa?ej / mám 38 rokov/ ale neviem ako sa zachovám ked to znova prepukne. V najťažších chví?ach mi pomáha jogové cvičenie "ZAJAC" Musíte si k?aknúť na kolená, telo ohnúť k zemi a čelom sa oprieť o zem, ruky vystrieť pred seba a celé telo uvolniť. Sledovať iba dýchanie a v tejto polohe vydržať 10 - 15 minút. V tele prebieha silné prekrvenie hlavy čo má za následok intenzívnejšie kmitanie transmiterov v mozgu a tám lepšie vychytávanie sérotonínu a noradrenalínu. Inak aeróbne cvičenie je tiež super, ale lenivosť mi zabraňuje túto činnosť vykonávať. V piatok idem na kontrolu k psychiatričke, uvidíme čo povie a aká bude ďa?šia liečba. Inak mi zakázala radikálne alkohol, kofeín a dokonca aj čaj pretože obsahuje teín, takže pijem asi len vodu a ovocné šťavy, no a pomaly čakám kedy mi narastú " mliečne zuby". Držím všetkým palce.Ivan, ďakujem za názor otvoril mi oči v tom že nemôžeme hádzať nás všetkých do jedného vreca ale u každého je priebeh choroby individuálny a aj spôsom liečby je šitý na mieru.

Zdravím všechny lidičky.Na čas jsem se odmlčela,protože mi bylo trapně cokoli psát-bylo mi totiž dobře.Vím,že je to děsně hloupé,ale nemohla jsem si pomoci.Teď na mě začíná doléhat neurčitý splín,chvění a smutek bez důvodu.Možná to přejde,možná se hlásí deprese,zatím nevím.Poslední roky se mi špatně daří rozeznat,kam se překlopím. Ráda bych všem trpícím sdělila,nevzdávejte se!Já poprvé po 20-ti letech prožila podzim!Mám na mysli všechny jeho krásy-od slunečních paprsků,odkvétajících květů,barevných kamínků...I déšť mi přišel nějak úžasný...Vše jsem nasávala do sebe a nyní snad bude z čeho čerpat.Už jsem se téměř vzdala naděje,že bych mohla na podzim cítit,že žiju.Tak se nevzdávejte!Přeji všem hodně sil nebo alespoň prozatím klid a naději.Dajari

Atd, Pajka se svojí jemnou ženskou intuicí vystihla to, co já jsem se pokoušel vyjádřit slovy neumělými. Je z Tebe cítit síla, způsobena patrně tím, že máš s depresí dlouholeté a bohaté zkušenosti. Nevzdáváš se, bojuješ. Pevně věřím, že s tímto přístupem překonáš i svojí momentální nepříznivou životní situaci. Bezesné noci a ztráta spánku je velikým handicapem, protože Ti zpomaluje myšlení i v běžném životě. Zajímavé je, že psychiatři věnují těmto potížím jenom malou pozornost.Předpokládám, že bereš antidepresiva a za ta léta jsi už zjistila, které léky na Tebe působí nejlépe. Jenomže účinek antidepresiv nastupuje až po několika týdnech. Tak hlavu vzhůru, nezbývá, než zatnout zuby a to přechodné období nějak překonat. Možná by Ti pomohly

Ivane, Pajko, která všem moc pěkně pomáháš, děkuji za pozdravení.(Pajko, já nevím, jestli to, co se Ti zdá je pravda, vím, že tak působím celý žívot)Ivane, vůbec mne netěší Tvoje ataky a tuším, že medikace bipolaru je těžká.Drž se pro všechny. Časem se ozvu atd.

Mlčela jsem, protože jsem byla na veletrhu, vždycky zkouška psychiky při mé diagnóze. Atd., jsi zvláštní, tajemná... Je mi líto, že máš ataku nemoci, že Ti neumím pomoci. Budíš dojem, že pomocnou ruku nepotřebuješ, že ji naopak můžeš podávat... Je v Tobě zvláštní vnitřní síla a vyhraněnost.Ivane, je mi líto, že Tě tak brzy znovu přepadla :((( Je mi z toho nějak přesmutno...Majko, Tvé potíže ukazují spíš na úzkost, než na depresi. Neurol může být návykový, beru ho roky a stále účinkuje, dávky nezvyšuju, naopak. Je to lék, který lze brát podle potřeby, tj.nepravidelně. Není antidepresivum, ale anxiolytikum, tj.proti úzkostem. Zkus se podívat na www.lundbeck.cz,je tam o panické poruše. Některé její příznaky popsalas.

Markéto, jsi-li schopna pohybových aktivit, využívej je v maximální možné míře. Mohou velmi významně přispět k potlačení projevů mírnějších forem deprese. Navíc si upravíš životosprávu a budeš se cítit celkově lépe. Není mi známo, že by na depresi fungovalo telefonické krizové centrum intervence, ale zkus se podívat na stránky www.internetporadna.cz, tam se o něco podobného pokoušejí. Pouze to nefunguje celodenně - to by však nemuselo vadit.Doufám, že Ti tyto informace pomohou.ZdravíIvan

Začla jsem chodit na cvičení je to fajn.Někde jsem četla že pohyb je při depresi to nejlepší. Začla jsem užívat cipralex snad bude vyhovovat.Nejhorší je, když jsem sama doma.Tak to na mé příde.Je to hrozný. 13. pros. jdu k psychologovi na terapii. Snad to vydržím.Existuje telefonní linka pro lidi s depresí?

Atd, básnička byla pěkná a patrně dobře vystihuje stav Tvého rozervaného nitra. Jestli Tě to potěší, také se nacházím zrovna ve velice komplikované životní situaci a stará přítelkyně deprese zaútočila v celé svojí děsivé kráse před čtrnácti dny. Nebojuji, trpně snáším. Opět postoj nezúčastněného pozorovatele. Stojí mne to obrovskou spoustu vnitřní energie Dnes jsem byl u psychiatričky a byla mi opět změněna medikace

Vážení priatelia, s depresiou som sa stretol v takejto forme prvý krát v živote aj keď v roku 2001 som sa ličil na panickú poruchu. Po troch rokoch sme vysadili lieky /Efektin 50/ a problémy začali asi po mesiaci tým, že som začal byť nervózny, pesimisticky naladený čo po troch mesiacoch smerovalo k pádu. Týždeň ťažkých depresií, ktoré začali 18.10. Psychiatrička mi nasadila Efektin 75 po dvoch týždňoch zmenila na Magrilan, tak ma zaujíma či máte podobné skúsenosti s týmito liekmi. Teraz je to už šesť týždňov, stav sa mi upravil tak o 80 % ale stále to nie je to "pravé orechové" ako to tu hovoríme, pretože stavy depresií sa vracajú v malej miere, dajú sa mi už ovládať vô?ou ale lezie mi to na nervy, pretože cítim akoby mi unikal život medzi prsty. Ďa?ej by ma zaujímalo čo robíte so sebou v stave depresie a či sa Vám darí chmáry zahnať. Pretože okrem depresie sa vo pomaly zakoreňuje strach z budúcnosti aby sa to neopakovalo. Prajem ve?a zdaru a tí čo stále váhajú s pomocou psychiatra, okamžite ho vyh?adajte, nako?ko je to vec chémie v mozgu, len treba nájsť vhodné antidepresívum nako?ko je ich celá rada.

Nejdelší souvislé pozitivní období trvalo celých šest šťastných let a skončilo v roce 1996.(Přestože do oněch let spadají dvě zlé události - zemřel mi otec, byla jsem přepadena...) Přesto to bylo z hlediska D dobré období.

Atd, pises hezky a smutne. Ale muzes ted skoncit ty myslenky na minulost a mit obavy na budoucnost? Zkus to zitra, okamzite odezen negativni myslenku a kdyz si uvedomis ze zase nejaka prichazi, rekni - neexistujes! Ale jeste bych chtela dodat, uvedom si ze to tak zde je - narozeni a zemreni. Kazdemu z nas nekdo zemrel, ale take si myslim ze jsou na dobrem svete, dusi nezemreli a jsou stale kolem nas a nema cenu se trapit i kdyz nam chybi, ale jsou jak jsem rekla, dusi stale kolem nas a ty si to neuvedomujes. Ja jsem si kdysi poridila bezvadnou knihu od Andrew Ramer - Angelske odpovedi - a je to naprosto nadherne. Kdyz me to napadne otevru si nahodou tu knihu a hned se ukaze clanek na co bych potrebovala radu. A ted jsem to otevrela pro tebe.Prvne se tam vysvetluje,jak motlidba ma velikou energiji a pomuze menit veci k lepsimu. Dalsi cast je doporuceni si vzit papir a napsat tam vsechny sny co jsi mela a mas a cim by si chtela bit a co bys chtela dokazat. Proste pis co te napadne a neboj se prehanet jako napriklad ze chces byt presidenkou a podobne. Pak ten papir preloz a dej o sve kapsy. Chot s nim asi deset minut a predstavuj si jak jsi velmi vazena a dulezita tak jak to bylo vypsano. Uvedom si jak telo se ti narovnalo a ze se opravdu citis velmi dulezite a cenne. Pak uschovej ten papir nekam abys ho v budoucnosti nasla nahodou jako nekde mezi knihama. Nezapomen na ten zvlastni pocit jak jsi se citila krasne a co vsecho bys mohla byt a ted je na tobe si drzet to positivni citeni a svet se bude i zdat vice lepsi a vse ti bude lepe vychazet. Dale jestli si myslis ze potrebujes povykladat o svem zivote tak si tu neboj vypsat co mas na dusi, ale potom budes muset na to uplne zapomenou a useknou ze sveho zivota, Uz se stalo!Take bych se jeste zminila, ze dnes jsem zase otevrela nahodou muj oblibeny magazin o zdravem zivote. A je tam velky clanek ktery se jmenuje - dychani pro zivot. Zkratka psano-hodne lidi nevedi jak spravne dychat a dychaji jenom horni casti tela a to neni dostatecne pro telo a pak se dycha i velmi rychle. Hlavne lidi kteri maji obavy, strach stress dychaji timto zpusobem a zacnou prozivat zdravotni problemy. Nesmi se pouzivat horni casti svalu u ramen , krku to zpusobi bolesti hlavy. Po delsim dychanim timto zpusobem clovek i muze dostat hyperventilation, neurological, gastrointestinal and cardivascular problems. Dale se vysvetluje ze lidi se stresem a uzkosti trpi rychlym tepem srdce, hrudni bolesti, zvlasnim pichacim, nebo umrtvelym citenim v castich tela, tocenim hlavy,unavou,tezko se concentrovat,potize se spanim, telesne a mentalni neklidnosti, problemy s vyprazdnovanim a castym citenim omdlem. Spravne dychani je naplnit vodoruvnou cast pod srdcem a plicema. Ale jestli se ti zvednou ramena pri nadechu a jdou dolu po vydechu je to spatny styl. Take pridam jit do prirody a dychat ozon ktery sromy vydavaji je take doporucovano, jelikoz v teto moderni dobe lidi maji vybytou energiji, jelikoz mame mnoho eletrickych, mikro produktu kolem sebe a hodne hluku. To jsou dalsi priciny ze lidi trpi panickou poruchou. Ale v prirode je to pro nas velmi uzdravujici, pomuze nam nabit tu spravnou elekromagnetickou energiji.Ahoj i Majce.

Post scriptum - konkrétní projevy přesně dle Ivanova popisu, je zřejmé, že jsem ve fázi, kdy nespím.Palce všem atd.

Pozdravuji všechny bojovníky s depresí a přeji dobrou kartu.Děkuji za pozdrav Zuzce, Ivanovi, Niky a omlouvám se Pajce za přidanou kvantitu. Možná se opravdu zase odmlčím /jistě ne definitivně/, neboť procházím silně nepříznivou životní situací a momentálně prohrávám...Ale mám pocit, že vstupovat do diskuse, aniž cokoli řeknu o sobě, není fér, a tak aspoň rámcově:S depresí žiji přes dvacet let, k vážnému spuštění došlo v roce 1985 v květnu (tehdy se konečně podařilo zatrhnout mi hru na pravdu - Niky, bude-li tě to téma ještě zajímat, třeba ti napíšu víc, až najdu sílu).Nejdelší souvislé pozitivní období trvalo celých šest šťastných let a skončilo v roce 1996.(Přestože do oněch let spadají dvě zlé události - zemřel mi otec, byla jsem přepadena ...) 1997-2002 řada zdravotních lapálií, jež lomcovaly i mou fyzickou stránkou (7 operací - kdoví, třeba tak podváděla ta horší stránka deprese ???) Následující roky téměř volný pád s krátkými remisemi. Poslední týdny propast a nechytám se. Nejsem schopna plnit řádně služební úkoly, hůře: lidskou povinnost, jejíž smysl mi ještě neunikl.Jsem příšerně unavena. Je mi zle.Tak. Jestli to bylo nezáživné, promiňte, ale ani tak to ven nechtělo. Omluvím se veršíky?Scvrkávající se šedivé stíny na palubě rána,uschlá haluz pomluv, jež tě uhodila, pokřivené cosi - kalíšky solí slz slaného bláta,odmítavá slova ta už neranila...Opatrujte se všichni, mějte se hezky atd.

Citalec je určen k léčbě depresivních, panických a obsedantně-kompulzivních poruch bez ohledu na jejich příčinu, formu a závažnost. Je vhodný i pro udržovací léčbu, kdy příznaky jako např. skleslost, smutech, ztráta schopnosti mít radost, strach, úzkost, bolesti jsou na ústupu nebo již zcela vymizely. V této fázi léčby působí Citalec preventivně a chrání před návratem nemoci. Dostávají ho lidé s depresivními a neurotickými potížemi, ale třeba i lidé s poruchami osobnosti.Tolik jsem vybral z Internetu.Zdraví Ivan

Ahoj, ja bych se chtěla zeptat, co si myslíte o antidepresivu Citalec, beru ho už od června a můj psychický stav se velice zlepšil. Moje lékařka říká, že není návykový a po vysazení se mi mé úzkostné stavy nevrátí. Dobírám už poslední balení a jsem zvědavá, jestli to nějak pocítím nebo budu i nadále v pohodě a bez prášků

Majko, Tvůj původní příspěvek ze včerejška na Depresi je na předposlední stránce. Už jsem Ti taky odpovídal, že Neurol je poměrně dost návykový, takže pozor - v žádném případě nepřekračuj předepsanou dávku. Podle literatury trvá vytvoření návyku několik měsíců. I když se užívá také na depresi, v pravém slova smyslu to není antidepresivum, ale patří do skupiny benzodiazepinů (sem patří kupř. Rohypnol, Lexaurin, Diazepam a jiné léky včetně léků potlačujících úzkost). Je fajn, že se opět rozbíhá diskuse, také přispěju.Zdravím Niky a všechny ostatní.Pěkný denIvan

Tak jsem se snažila něco poslat včera, ale asi jsem někde udělala botu, nebo co. No neva. Od minulého týdne se řadím mezi depkaře. Ale ta dlouhá ceska k té diagnoze. Od září jsem absolvovala tolik vyšetření, jako za celý svůj dosavadní život ne. Začalo to všechno divným pícháním na hrudi, pocity na omdlení, průjmem, následovalo brnění konečků prstů na ruce a noze, potom už celá levá půlka těla (to bylo před 14 dny). A mezitím ten zmiňovaný kolotoč: EKG 2x, vyšetření krve - kromě Eboly snad na všechno, co se z krve zjistit dá, sonda do žaludku, neurologie, sono celého břicha. A co myslíte - NIC (no mám tedy trochu v háji páteř, ale všichni mi tvrdí, že tolik problémů od toho být nemůže). Tedy moje doktorka měla určité podezření na depku už od začátku, ale znáte to možná sami, jak je těžké si takovou diagnózu přiznat (halt předsudky). Minulý týden mi řekla, že už si se mnou neví rady, že jsem fyzicky zdravá, že jde o tzv. zapouzdřenou depresi, která se neprojevuje ani tak psychicky, jako fyzicky (i když musím říct, že od těch prvních bolestí na hrudi byla moje psychika už taky v háji, naposledy jsem byla přesvědčená, že už to nemůže být nic jiného, než roztroušená skleroza). A mám to brát tak, že je to nemoc, kterou vůlí neovlivním, takže se nemám obviňovat, že si za to nějak můžu sama, a že je to z historického hlediska vlastně nemoc vládců, tak když mohl Napoleon, tak proč ne já. Prý jsou na tom paradoxně líp lidi, kteří se složí kvůli každé blbosti a tím si to vyřeší, než ti, co se to všechno snaží v klidu překonat a uženou si tím takové problémy, ze kterých už se sami nedokážou vyhrabat. Chytrá paní doktorka. To mě nakoplo, zavítala jsem na net a pak na tyhle stránky. A hele, najednou jsem zjistila, že v tom zdaleka nejsem sama. Tak jsem poctivě začala baštit Neurol a čekám, co to se mnou vyvede. Jediné, co nevím je, jestli náhodou nejsou ty prášky návykové, a za jak dlouho se ukážou nějaké výsledky. Je mi jasné, že když se to přes 2 měsíce zhoršovalo (a to ještě kdovíjak dlouho to klíčilo předtím), tak nemůžu čekat úspěch za týden, ale zajímalo by mne, jestli má někdo podobné zážitky, a jak se takovýto druh deprese chová v budoucnu. Objeví se to znovu? Zatím na mne spíš působí nějaký placebo efekt, po psychické stránce je mi líp, po fyzické se to zatím moc nelepší. Díky za každé info. A pište, sdílený problém je najednou mnohem menší.

Ahoj atd, zatim jeste proletuji Krasou, ale uz me to dost unavuje. Ja ziji mnoho let v zahranici a vzdy me zaujme podotek mnoho lidi kteri ziji dlouho z CR ze by v Cesku uz zit nemohli, jelikoz lidi a myslenky jsou jine. Napriklad zde si lidi donucuji znat pravdu. A jestlize tak nebylo udelano jsou ocekavany napravy a i soudy. Napriklad mnoho lekarskych zavodu jsou tu velmi souzeni, tak jak vyrobci cigaret, sikone inplants atd. A co jsem kdysi napsala, nebyly to jen me vymysly, ale utrzky z knih, internetu, co zde se pise ohledne deprese. Zde se lidi hodne obraceji na altertatyvni leceni a healing - lecitelstvi. Co jsem psala bylo to o normalni depresi a ne tezke, klinicke. Proste jsem chtela dodat vice posityvity,i urcitou pravdu ohledne leku ale mnoho lidi to nepochopilo. Zivotni zkusenosti take mam. A dale - jak je to v Cesku, hlasi se lidi pro pravdu, nebo vesinou smutne reknou co ja muzu delat? Takze byt zticha kdyz se neco nelibi - neni ani dobre pro zdravi a tak atd jsem rada za tve projevy a preji ti mnoho uspechu k uzdraveni a tak i tady velmi vazenemu Ivanovi, Pajce a ostatnim. Ahoj.

atd, proč bys v podzimních plískanicích mlčela? Tvé příspěvky mají šarm a půvab, jasou výborně zformulované. Kdes byla, když jsme diskutovali předtím? I když....když mně je špatně, také nemám chuť a sílu psát.Pro Majku - Neurol je poměrně rychle a dost návykový. To, že máš depresi, vůbec neznamená, že jsi blázen. To jen Ty si to myslíš. Přejde to a bude zase lépe.ZdravíIvan

Ahoj, všichni.Taky jsem se odhodlala dostavit se mezi ostatní depkaře. Řadím se k nim od minulého týdne. A přitom jsem 2 měsíce žila v nekonečných obavách o svoje zdraví, kdy jsem podstupovala jedno vyšetření za druhým. Kromě eboly mi snad testovali krev na všechno, EKG 2x, sonda do žaludku, sono celého břicha, neurologie. Já už se pomalu loučila se životem, protože když člověk neví (nebo nevěří?) tomu, co mu skutečně je, tak ho napadá ledasco. Posledním výplodem mojí bujné fantazie byla roztroušená skleroza. No fuj. Je fakt, že moje prakt. lékařka mi už asi před měsícem tvrdila, že mám tzv. zapouzdřenou depresi. Jediné, co mne napadlo bylo: já - a blázen (chacha). Jo, já blázen, kdybych si to byla přiznala, mohla jsem si ušetřit měsíc trápení. No, moje příznaky nebyly ani tak psychické (aspoň ne na první pohled), jako fyzické, píchání a bolest na hrudi, bolesti krční a pak už celé páteře, ani tak ne horší vidění, jako spíš pocit neskutečna. Jakoby svět kolem byl film a já se na něj jenom koukala. Někdy jsem se ráno probudila a už jsem cítila, že mi bude blbě, špatné vidění, pocity na omdlení, průjem, mravenčení za krkem a v levé polovině těla (tím to skončilo). Celý den jsem nemyslela na nic jiného, než jak se dožiju večera. A to mám 4 leté dítě. Je tedy pravda, že mám lehce v kýblu páteř, ale zase ne tak, aby od ní byly všechny tyhle průšvihy. A tak jsem tedy po delší době uvěřila mojí doktorce (protože jak ona říká, deprese je z historického hlediska výsadou vůdců), řekla si, že přece nejsem o nic horší než Napoleon a začala pilně polykat Neurol. A to všechno díky těmhle stránkám. Strašně mi totiž pomohlo zjištění, že depresi jsem si nezavinila já, prostě si ke mně přišla a vstoupila bez klepání, a hlavně, že v tom zdaleka nejsem sama. Do té doby jsem se jenom obviňovala, jak jsem k takovým problémům mohla přijít. Je ale škoda, že mezi veřejností je člověk s depresí pořád ještě za blázna, který neumí řešit běžné životní situace (jak jsem si bohužel donedávna myslela i já). Jenom bych se ráda zeptala, jestli někdo máte s Neurolem zkušenosti, jestli je návykový (já mám ten slabší) a jak dlouho se musí užívat, než se všechno srovná. Díky a zdravím všechny depkaře. A omlouvám se za sáhodlouhé tlachání.