Reklama

Deprese

Ina (Čt, 8. 4. 2004 - 13:04)

Dobrý den paní doktorku, moje maminka je v přechodu a trpí depresemi, mám pocit, že se jí stále zhoršují.Moc bych jí chtěla pomoci, ale vím, že bez lékaře to nepůjde. Chtěla bych se zeptat, zda je možné se k psychiatrovi obědnat bez doporučení praktického lékaře? A zda je v tomto případě lepší psychiatr nebo psycholog? Také by mě zajímalo, jestli náhodou nevíte někdo o nějakém kvalitním psychiatrovi v Plzni. Mnohokrát děkuji za odpověď.

Martina (Po, 5. 4. 2004 - 18:04)

Ahoj,chtěla bych Vás všechny poprosit, zda byste mi mohl někdo doporučit dobrého doktora/rku - psychiatra v Praze. Léčím se více než 3 roky kvůli depresím a od té doby beru už asi šestá antidepresiva. Moje stávající doktorka, ke které chodím už od začátku, se mnou nikdy nemluvila o diagnóze a vyhlídkách do budoucna. Na většinu otázek má velmi obecnou až neurčitou odpověď. Ráda bych se od svého doktora dozvěděla, jak třeba některým stavům předcházet, čeho je možné se vyvarovat, jak nejlépe nakládat s nepříjemnými stavy, když už je mám apod. Nevím, jak je možné, že je mi špatně, když beru antidepresiva a souběžně chodím na psychoterapii. Zkrátka hledám komunikativního doktora, který by se mi snažil pomoci a poradit a povzbudil mě. Budu ráda za případná doporučení. Díky. Martina

Gábina (Pá, 2. 4. 2004 - 17:04)

Je 23 a deprese jsem začala mít po tom co se se mnou rozešla moje první láska.Vlastně se tím prolomila taková bariéra kdy jsem si vsechny starosti nechávala pro sebe a nic neřešila a to bylo to nejhorší.Chodila jsem pár měsíců na psychiatrii,na hypnózu,brala antidepresiva až jsem se jednou rozhodla ze všechny prášky hodím ho záchodu a začnu od začátku.trvalo to dlouho ,ale já siřekla že už se nikdy nechci cítit tak strašně jako tenkrát a docela se mi to daří ted?jsem docela zvladla rozchod po dvou letech,sice žádná slava ale už je to v pohodě a už vím že se na sebe dokážu spolehnout a to je to hlavní.Takže nejdůležitější je veřit sám sobe.!!!!!

Aneta (Čt, 1. 4. 2004 - 22:04)

Dobry den, rada bych se Vas zeptala, jake jsou vyhlidky lecby deprese pomoci elektrosoku. Uvitala bych zkusenosti jak p. doktorky, tak i laiku - pacientu. Tzn. uspesnost lecby, vedlejsi nasledky apod. Slysela jsem, ze dochazi napr. ke ztrate pameti, ale mnoho lidem to pry pomohlo, vcetne napr. herce pana M. Kopeckeho.

Miriama (Čt, 1. 4. 2004 - 21:04)

Nevim,jestli mám deprese,ale táhne se to semnou už rok.Zacalo to, busenim srdce tep v klidu jsem mela 120,uzkost na srdci,chveni organu,toceni a mravenceni v hlave.Postoupila jsem veskera vyšetření:EEG,EMG,CT MOZKU,ULTRAZVUK SRDCE,VYŠETŘENI KRVE.Mela jsem v tu dobu ,ornitozu,trpim kvasinkovou infekci už 5let,prodelala jsem mononukleozu.Vecer nemuzu spavat,pořad mě neco boli když to není hlava tak břicho,mravenčeni v hlavě a nohach někdy pálení na hrudi pak to přejde.Psychologa jsem ještě nenavštívila,obvodni doktor mě řekl,že jsem celkově vyšetřena,že závažné onemocnění nemám a že to jsou u mně deprese napsal mě citalec ten mi nezabral.Týden se cítím celkem fajn a pak to zas přijde nic mě nebaví,čučim do blba do práce se mi nechce a přepada mě strach a to nevím z čeho,bojím se být sama,je mi na omdlení.Prosím vás mužete mi popsat vaše pocity když navás přijde depka nevím co dál.Mám jet na dovču už ted mám strach co bude,vždy když to přijde mám srach že umřu.PAPA A DIK

Pajka (Čt, 1. 4. 2004 - 14:04)

Miriamo, už jsem tu za to byla sice kritizována, ale Tvé příznaky spíše ukazují na panickou poruchu. Podívej se na www.lundbeck.cz do literatury pro pacienty, kniha od MUDr.Praška, tam by ses měla dovědět víc a případně se v tom "poznat".

miriama (Čt, 1. 4. 2004 - 13:04)

Trva to už rok,byla jsem celkově vyšetřena a nic nenašli.Prodělala jsem boreliozu.inf.mononukleozu a ornitozu trpím kvasinkovou infekv¨ci kterou mam už 5let.Býva mi zle nic mě nebaví,mravenčení v hlavě a nohou třes v organech nebu chvění,když to namě příde mám hrozný strach ze umřu.Obvodni doktor mě řekl,že mám deprese nbrala jsem citalec nezabral.Prosím napište jak se u vás projevuje deprese?Mužu mít týden klid a pak to zas přijde?NAPIŠTE DÍK MOC....

miriama (Čt, 1. 4. 2004 - 13:04)

Trva to už rok,byla jsem celkově vyšetřena a nic nenašli.Prodělala jsem boreliozu.inf.mononukleozu a ornitozu trpím kvasinkovou infekv¨ci kterou mam už 5let.Býva mi zle nic mě nebaví,mravenčení v hlavě a nohou třes v organech nebu chvění,když to namě příde mám hrozný strach ze umřu.Obvodni doktor mě řekl,že mám deprese nbrala jsem citalec nezabral.Prosím napište jak se u vás projevuje deprese?Mužu mít týden klid a pak to zas přijde?NAPIŠTE DÍK MOC....

Martin (St, 31. 3. 2004 - 11:03)

caute,beriem lieky, EfectinER 75mg a Sulpirid 50mg. Beriem ich od decembra minuleho roku, cize asi 3 mesiace, otazka je ci ich mozem vysadit alebo ako dlho je mozne brat EfectinER, Sulpirid, zatazuju velmi organizmus ?Ak som vysadil EfectinER maval som pocity zavratu, a nejake divne pocity, ako pocit neistoty..Ako by som sa ho mohol najlepsie zbavit.

robert (St, 31. 3. 2004 - 03:03)

proč to všechno v duši strach v očích temno křeče v útrobách zvedni hlavu nad tebou modrá obloha můžeš jít napravo i doleva být sama či schovat se v davu pochval malé dítě pohlaď opuštěné štěně jak protrženou hrází pocit štěstí proleje tě přestaň říkat potom a pak říkej teď a nyní nepřemýšlej nad rakví o svatební síni začni říkat teď a nyní teď a nyní

robert (St, 31. 3. 2004 - 03:03)

proč to všechno v duši strach v očích temno křeče v útrobách zvedni hlavu nad tebou modrá obloha můžeš jít napravo i doleva být sama či schovat se v davu pochval malé dítě pohlaď opuštěné štěně jak protrženou hrází pocit štěstí proleje tě přestaň říkat potom a pak říkej teď a nyní nepřemýšlej nad rakví o svatební síni začni říkat teď a nyní teď a nyní

robert (St, 31. 3. 2004 - 03:03)

proč to všechno v duši strach v očích temno křeče v útrobách zvedni hlavu nad tebou modrá obloha můžeš jít napravo i doleva být sama či schovat se v davu pochval malé dítě pohlaď opuštěné štěně jak protrženou hrází pocit štěstí proleje tě přestaň říkat potom a pak říkej teď a nyní nepřemýšlej nad rakví o svatební síni začni říkat teď a nyní teď a nyní

robert (St, 31. 3. 2004 - 03:03)

proč to všechno v duši strach v očích temno křeče v útrobách zvedni hlavu nad tebou modrá obloha můžeš jít napravo i doleva být sama či schovat se v davu pochval malé dítě pohlaď opuštěné štěně jak protrženou hrází pocit štěstí proleje tě přestaň říkat potom a pak říkej teď a nyní nepřemýšlej nad rakví o svatební síni začni říkat teď a nyní teď a nyní

Vanda (St, 31. 3. 2004 - 02:03)

Mám příšernou depresi právě teď,nemůžu ani přes prášky usnout.Drží mě to už nějaký čas,chodím k psychiatričce,beru léky,ale je mi čím dál hůř.Vím i přesně z čeho.Je to můj život bez lásky,mám problémy v rodině,zdraví mi hapruje a připadám si jak prašivý pes.Dostala se mi do ruky jedna básnička,myslím,že to přesně na mě sedí.Proč se člověk vdává nebo žení?To aby ti dva k sobě byli hluchoněmí?A nebo jim o lásce zůstalo tak málo,jenom to snění?A proč vlastně v člověku té čisté lásky není?Nepřekousne usmíření,nepřizná si těch pár chyb,a tak mu jen těžko bude líp.Láska není o soužení,a i ten pes, byna nelásku zítra,když né dnes,chcíp.

Olina (Po, 29. 3. 2004 - 09:03)

Lenko,deprese nás asi tlačí udělat něco, co je třeba udělat. Jde ale o to, že k tomu člověk nemá ani odvahu ani energii a občas ani neví, co jeho duše vlastně potřebuje. Možná by stálo za to probrat to s někým- ale na dobrého terapeuta taky jen tak nenarazíš. Člověk k tomu rozhodnutí nějak změnit sebe nebo něco ve svém životě asi musí dozrát a to je hrozně bolestné. Já sama se trápím už druhý rok (viz. můj příspěvek výše) a jde to hrozně pomalu. Odkrývají se věci, o kterých bych si nikdy nepomyslela, že by mohly být problém. Najednou si člověk neví rady se svým životem. Možná tedy zkus najít si někoho, s kým bys o svém životě hovořila. Ale podle mých zkušeností to jde opravdu pomalu a ztuha.

Lenka (Ne, 28. 3. 2004 - 17:03)

Zdravím všechny, potřebovala bych poradit: jsem od přírody optimistický člověk, který si nic moc k srdci nebere, a že komplikací se v mém životě objevilo docela hodně. Vždycky bylo špatné období, ale nějak se to samo vyřešilo a já jsem se víceméně vezla, žádná tragédie. Zvládnout těžkou vysokou školu, budiž, párkrát do roka zvracení ze stresu, černé myšlenky, a pak zase klid na regeneraci. Sem tam docela bolestný rozchod nebo zmatky ve vztazích k mužům, no, kdo by to neznal- taky to nějak přešlo. Jenže teď- po vysoké jsem si našla zaměstnání mimo obor, který jsem vystudovala, vůbec mě to neuspokojuje, naopak trápí a nutí k velkému sebezapření. Vztah s mým přítelem je střídání euforie a bolestných poznání, které mě možná obohacují, ale nevím úplně jistě, že o takováhle obohacování stojím. Všechno se mi najednou zdá komplikované, těžké, vyžadující můj rozhodný krok, ke kterému nejsem schopná se odhodlat. Tak půl roku jsem bez energie, ve společnosti je to v pohodě, ale doma jen ležím, pořád si dokola píšu, co bych měla udělat, ale neudělám- a už se to týká i pitomýho umytí nádobí. Pořád ještě jsem schopná fungovat, smát se, povznést se nad to, mávnout rukou. Ale nevím, myslíte, že je tohle už deprese? Dost se to zhoršilo po operaci, kterou jsem na začátku roku prodělala. Jak se vlastně chodí k psychologovi či psychiatrovi, objednává se přes praktika? Má to u mě vůbec cenu, když vím, co by mi pomohlo, jen je to z mého pohledu šíleně těžké a komplikované? Poraďte, prosím..

Jano (So, 27. 3. 2004 - 12:03)

Zdravim Vas.chcel by som sa s Vami poradit ohladom depresii.Vo stvrtok som zasiel za svojim doktorom a povedal som mu o svojich problemoch. Poslal ma za psychiatrom(teda ja som mu povedal,aby ma tam poslal),pretoze uz mam vsetkych tych stavov pocas zimy pokrk. Chodil som raz k psychologicke,ale myslim,ze to bola len kratkodoba pomoc,pretoze som absolutne netusil co mi je.Po zanalyzovani mojho spravania a spravania mojich rodicov som pochopil, ze pravdepodobne trpim dedicnou depresiou.Je to strasne, pretoze s touto mojou chorobou som prisiel o takmer vsetkych mojich znamych a aj o lasky.Neviem ako sa mi podari dostat sa spat do normalneho zivota.Obavam sa prijatia okolia a kolegov v praci.Ale som dost rozhodnuty na definitivne vyliecenie.Je to hrozne,ked clovek cely den prespi,zivot sa mu premieta iba v jeho mysli a nie je schopny nic spravit.Viem,ze vela veci dokazem,ale kvoli mne nejasnym pricinam som dlhy cas z roka neschopny.Nie je to lenivost.Damy a slecny neberte to ako urazku,ale najradsej by som si precital rady od muzov,ktori podobnymi problemami trpia.Myslim, ze vo svojom okoli si nemam o tom s kym pohovorit.(Ludi,o ktorich som pocul,ze mali tieto problemy su dost nekomunikativni).Vopred Vam dakujem.

SW (Čt, 25. 3. 2004 - 22:03)

A jak poznat atypickou depresi?

Elizer (Čt, 25. 3. 2004 - 22:03)

Zdravím všechny!Prosím Vás o radu.Konečně jsem si přiznala,že moje časté deprese jsou asi vážně nemoc,takže hledám dobrého,otevřeného psychiatra z Brna.Moji přátelé nemají probémy tohoto druhu,takže zkouším někoho najít touto cestou. Poradí mi někdo,popř. pošle kontakt?Děkuju!

Kaca (Pá, 19. 3. 2004 - 09:03)

Ahojte tak jak si to vse procitam je nas tady dost.Jedinne co k tomu muzu dodat je,ze depresi nesmime podlehnout jinak se to bude tahnout s nami jak ten stin. Dotkla jsem se hranice zhubla jsem za 3mes. 15kg , vecna unava , nenavist k ostatnim i k sobe, az jsem vylondovala ve spitalu. Nikdo mi nemohl pomoct. Jen sama sobe a to verit si.

Reklama

Přidat komentář