NEVER LOSE HOPE

Mjr. i vy ostatní!
Vlny podivně naladěné vám z duše zní!
Jen kdyby jste takhle poránu ještě nechrněli!
Však kdoví co bude třeba po neděli!
Až se třeba stane,že budu odříznutá od netu,
nezbyde vám,než chytat poštovní holuby po dráze jejich letu?
Jestli do 5 let nevymyslíme nějakou přvratou technologii,stejně se sesype a budem zírat jak debili.
No tak chrňte a ze sna si spokojeně vrňte!

Když počátkem jednoho léta,
zhynula ve mne věta.:
"Nevěříš.."
Začal ráj a peklo na Zemi,
kde chlapci přes žhavé uhle kráčí,
slečny v úžasu s barevnými pentlemi,
nad jejich bolestí mlčky pláčí.

V tichosti do krajin Preludu mířím
kolem mne vše živé,neživé ožívá.
Prach usedá,nikdo ho nevíří.
Přidej se k nám,niterní hlas Tě vyzývá.

http://youtube.com/watch?v=Sr64NI33qUo

Kdo hledá najde
kdo strádá,
na strádání zajde.
Zbytečné srdíčka bolení
přejde jak panské holení
:-))

Myslím jako na to čtení!
Neblbněte u PC nikdy času nazbyt není! Musím honit hvězdy a myšlenky a občas zvracet z obsahu peněženky.
Copak to jde-najíždět na každý řádek?
Úhledně neúhledný nepořádek....

Teskní nechutně a já abych si nasadila lupy třetího stupně...

Nevidel bych to tak dramaticky, ale tohle tema slouzi k tomuto ucelu, ze?

vždyt já nikoho nechci a nikoho nehledám vždyt já jednoho jen v srdci mám,
srdce je strhané a utrápené
co brečí deně.

jak veselá můžu být ,
když srdce mi némůže pořádně bít,
a ta apatika ve tváři,
co už necítí a nezáří.
jen sedím a čekám až jsi pro mě příjde srpa...

Jak může srdíčko někoho si najít,
když chuť na život nechala si zajít?
Teď bloudí ulicí a slzy ji kanou
nemá, ach nemá útěchu žádnou.

Zahoď ty smutky jak starou veteš
veselá buď a ze života se těš!
Pak kolem tebe budou i chlapi
co odežnou psy
a živé vody ti dají napít.

né to byla báseň o tom jak umírám....já totiž nikoho nehledám...já už přeci v srdci někoho mám....a já v jeho nejsem tam..

Jak vis ze buh vyslysel tve prosby, ty uz jsi nekoho nasla?

chodím smutnou temnou ulicí
kde vidím na konci světýlko svítící
to ticho v té tmě v ulici bijící
je pro mě děsící.
já bojím se projít ulici,
kde na konci pro mě světélko krásně zářící čeká.
já snažím se překonat svůj strach ve mě dusící
překonat a proběhnout tou temnou tichou ulicí
a vikřiknout
"ticho tmo já se tě nebojím,už se nebojím"
já dokázala projít temnou tichou ulicí,
cítím,já cítím jak mě světýlko na mě zářící a volající "pojd"!
teplým paprskem mě chladící po líci,
do jeho oslnující a svítí,hořící se žáru co mě objímá.
já cítím se být štastná a klidná,
v jeho hřejivém obětí já usínám,
spokojeně usínám....díky bože žes vyslyšel mé prosby

-Nahe oci-

.....smutne oci bez makeupu,
oci tak nahe,
tryzen boli kapkovite,
dny jsou jen sive.....

Hrasku muj,
nevystavuj mne jejich nahote,
sic ja pote ujedeny
ve sve marnote.....

Onu nedeli byla jsi v miru,
v miru se svym souznenim;
Na zahrade obklopila jsi se klidem
a falesnymi detmi.....
......byla to rezignace
vuci niz jsem tolikrat slepi.....

Snad otviram zily inkoustu,
tam kde mam otevrit srdce;
Rapunzel mila,
kolikrat sebe jsem se ptal
ja miluji Te prece!

Nevzdame jeden druheho,
nezhasnou oci v mych pazich,
My little Dove,
vez ze bych Ti uhnetl jineho muze,
odesel do cukrovich homoli,
kde nezodpovedne krasno
sladi s bratry Neboly.....

.....odpust ze nevidim,
smutne oci, oci tak nahe...............

a já nechci jinýho jen toho SVÝHO....
a tak radši bože umřu,než těm čoklům toulavým podle jejich přání "pěkně k ošoustání".
a tak těma ulicema roním svoje slzy,prosím bože vysliž prosby.....vem si moji duši.

Já kulaťoučký na nebi
jsem pro všechny psy lákadlem.
Toho psíka co do ouška
sladké sliby fenám vyje
znám dobřez jeho psí říje.
Ten utrousí do každé
a nikdy se nevrací.
Jinou zas najde si
a do trávy pokácí.

Jsi-li fenka co bloudí sama ulicemi
tak věř,že každý čokl toulavý
rád smočí,tebe obskočí.
A do ucha ti bude výt
ta něžná psí slova
ojedu tě za půl roku znova:)

jako pes bez pána....jako žena bez muže...

já chtěla bych mít muže ráda,
co každý den ke mě ulehává
a ráno s ůsměvem i stává
co snídani do postele přichystává
a s pusou na líčko mi řekne :
"srdíčko mám tě rád,ty si můj největší poklad"

...ale on je jinde, o mě nestojí a ze mě je fenka co v noci bloudí sama ulicemi co přála by si nebýt tady na té zemi...

A srdce mi též bije...
když ožeru se jako prase
a v noci delírium probudí mne.
To srdce mé až v krku bije....
já čekám kdy mi vyskočí.
Kdy sanita mne odváží se zpěvem.....
a diagnósa-angina pektoris...

Co je vám,že pištíte teskně,jak pes bez pána?
Mně pokojem prolít "Magor Uragán" - všechny věci na zemi,postel zavalená,ložní prádlo z okna,ni místečko na projití,budu to pucovat tak šestatřicet hodin-tohle je paráda.
Srdíčko by začalo hned razantněji bít a o jiném snít..

když nemám klíč od té klece kde ptáče ve mě kvičí,možná brání mě v tom vrátný že nepustí tu bolest ven...možná nevím kam jít a nevím kam bolest nechat plout po té řece..
..už není mnoho sil tam ve mě,co by bránilo se a našlo zbytek lásky co je vě mě....
..sedím u lesa a tam z nebesa na mě padá déšt co říká holka breč....

Otevři sama bránu bolesti v srdci,ať se v něm neutopíš.
Nech smutek pomalu odplouvat a pak...
přijde to co chceš a na co čekáš..
Tvé srdce je klíčem samotné brány..
Necht ptáče,které uvězněno vyletí nad mraky s písní svobody..