antipsychotika

Kdo mě vyhazuje.....debilní Romano závistivá......s Pavlem půjdu na kafe a s kým půjdeš ty, chuděro naše??brita je blázen z blázince ...to tu ví každej a ty jen zneužíváš její nemoci,abys mě mohla napadat...pozvi britu na kafe ty, jo??už tě vidím, ty závistivko.....Užer se závistí ty.....manžel na tebe kašle tak se realizuješ na forech.....hihi...tohle je Romana z Abecedy, já vám pak řeknu kdo to je přesně,ted nemám čas.....

Jasně, ty pomůžeš každému, agresívní paranoičko. Hvězdo s kýblem a smetákem místo posilovny... Ohromně se bavím! Závidíš, že Brittu máme rádi a tebe každý jenom posílá do někam, ze všech fór tě vyhazují, zamítají ti přístup, nadávají ti, nikdo tě nemá rád, naopak, jen se ti všichni vysmívají. Jenomže Britta je dobrý člověk a ty jsi zkažená a prolezlá závistí a zlobou a nehodláš na sobě pracovat!!! Užer se závistí, až zezelenáš.

Ty si debil Fialko...přátelé s ní nekamarádí, protože jim vykládá pořád dokola to co tady ......a nikoho už to nebaví....ještě jí v tom cvokaření podporujte husy hloupý .....když jí budeš lhát, tak jí pomůžeš jo??
Brita je cvok a ne že to má v hlavě srovnané, to říkají všichni kdo s ní jsou ve styku...

Milá Britto, ahoj a pěkný den!
Úžasně píšeš, je vidět, že jsi inteligentní, vzdělaná kočka! Máš to v hlavě srovnané. Naprosto tě chápu, cítila bych se stejně, kdyby mi život připravil takový osud, jako jsi tady popsala... Podle mého názoru tě vyčerpal hektický život v Praze, tvoje náročná práce. Starosti a málo relaxace a odpočinku. A nakonec to dojíždění 60 km. Byla jsi vyčerpaná na doraz a tělo se začlo bránit. Jak? Tím, že ti onemocněním zabránilo pokračovat v práci. Ber to Britto, jako jasné znamení, že ty nemáš umřít! Kdybys měla, už bys dávno umřela. Jsi tu potřebná. Máš se postarat o svou maminku. Co by si počala, kdybys jí odešla? Třeba jí to dlužíš...
Je dobře, že chodíš na procházky s pejskem. Jaký je? A přátelům se nevyhýbej. Volají ti? Mají zájem se s tebou vídat? Víš, on každý hned nepozná, jak na tom jsi, to si jen namlouváš. Budou tě brát normálně. Jen před nimi nemluv o tom, jak tě doktoři dorazili jedním práškem. Pokus se o to. Oni by to beztak nepochopili. Dělej, že jsi O.K. Jen zkušený psychiatr pozná mrknutím oka, že zas tak úplně v pohodě nejsi. Přátelé mohou jen tušit, podle toho, co se ti stalo, ale jinak neví nic.
Britto, neztrácej naději na uzdravení! Věda jde dopředu stále rychlejším tempem, rodí se nové vynálezy. Třeba už někdo v nějaké laboratoři vyvíjí nový lék, který tě zbaví tvých potíží! Nikdy nevíš. Ale naděje umírá poslední...
Moc ti přeju dobré pocity, abys neztrácela naději a začala znovu žít!!! Fialka

Máš bludy Brito...píšeš nesmysly......jeden vedle druhýho...prostě jsi dostala schizofrenii a svádíš to na doktory......měla by ses probrat i když já dobře vím , že je to těžký a začít s tou situací pracovat.....klidně napíšeš že spácháš sebevraždu a přitom máš doma vážně nemocnou mamku......sobče.....doktoři se ti akorát snažili pomoct nic víc.......tak si přestan vymýšlet.....proč bys nemohla zkusit chráněnou dílnu??Nebo dělat to co já??Já si vydělám 3000 navíc a dělám manuální práci a mám přitom pohyb..
Uvědom si, že když vykládáš kamarádům tyhle nesmysly tak se s tebou pak nebaví , sama si je odrazuješ .....musíš najít nějakou práci abys měla seberealizaci a víc peněz .....jinak stejně zkončíš v léčebně....
Tvoje máma taky brečí do rána do večera, že má zničený život ??ČLověk musí s tou situací pracovat a ne jen bulet, štěstí přeje připraveným.

Fialko, já nespím,jestli usnu,tak je to na tak krátce, že si to ani neuvědomím-je to už rok stejné.Ležím jen celou noc v posteli a převracím se a taky přemýšlím nad tím, proč jsem to s těma lékama udělala,o co mi vlastně šlo...Snídám něco celozrného-dříve jsem nesnídala vůbec,abych si mohla přispat do práce.Snídala jsem až v práci pěkně obložený chlebíček.Kávu jsem nikdy moc nepila, i když jsem měla nízký tlak a doktorka mi to doporučila.Co dělám nyní po snídani?

Něco si vždycky přečtu, noviny, internet, zprávy, na DVD se nedívám-to jsem se dívala dřív, stahovala jsem si filmečky z netu-novinky,písničky a milovala jsem to,kupovala jsem si Premier a každou novinku,která mne zaujala jsem musela mít staženou.Ráda jsem chodila do přírody,nadýchat se čerstvého vzduchu,zaběhat si, v zimě lyže a brusle,v létě plavání,tanec...joga,spining, solárko,masáže,parašutistické seskoky,automobilové závody,sex...:-)).Ráda jsem chodila mezi lidi a do společnosti,do divadla,na výstavy, do nákupních středisek na čumendu,na nákupy,do dobrých restaurací i třeba do Mekáče.Moje práce mne k tomu vybízela.Jako bankéř jsem musela být v pohodě,abych udělala dobře obchody a lidi byli se mnou spokojený.Nejednou jsem se o tom svém good stavu přesvědčila....

Řádila jsem a život jsem si užívala.To bylo takové mé skvělé období.To jsem ještě bydlela v Praze s přítelem...jenže pak jsem se s přítelem dohodla,že u něho už bydlet nebudu a vrátila jsem se zpátky do rodného města...60km od Prahy.Musela jsem do práce dojíždět,ráno brzo vstávat a jezdila jsem domů v noci,unavená,osamělá...a tam nastal ten můj problém, najednou jsem viděla,že takhle to dál nejde,že se udřu a nikam to nevede,že se mi změnil život,najednou mi není tak skvěle,neužívám si ten život tolik,není to jako dřív,nejsem tak v pohodě a lidi si toho v práci určitě všimnou,potřebuju být v pohodě a mít větší prachy,abych si ten byt zařídila a taky jsem chtěla mít víc času na koníčky,že chci mít dítě...

blbý myšlenky,moc jsem uvažovala dopředu a neviděla přítomnost,viděla jsem akorát ten zlom,stěhování,prázdnej byt,málo peněz,samotu...a zlomilo mě to,začala jsem dělat chyby a ta největší chyba byl ten psychiatr.Nevím z čeho jsem si myslela,že mě dostane svým antidepresivem...měla jsem se akorát uklidnit a snažit se ten život si urovnat,jenže já pořád toužila do Prahy se vrátit a nevěděla jsem jak...měla jsem tam dobrou práci o kterou jsem nechtěla přijít no vidíš a nakonec jsem o ní přišla a Praha je mi tak vzdálená jako Mars.

Takže dneska je to tak, že mě ty bolesti a tlaky jaké každý den prožívám nutí jen přežívat,chcípat,dívat se ve tři na Hvězdnou Bránu a v půl sedmé na Ulici.Z bytu jsem se musela vystěhovat, protože z důchodu jsem to nemohla platit.Takže jsem zase u rodičů.Pomáhám mamce,která je po mrtvici a musí chodit o berlích.S kamarádama se moc nebavím,protože mě znají jako člověka, kterej byl v pohodě a najednou je v prdeli,takže mi to přijde blbý a jediné po čem toužím ted, tak je hřejivá smrt...nic víc, nic mín, protože jsem to projela na plné čáře a můžu si za to sama.Měla jsem se vykašlat na nějakého doktora a jet dál ten svůj život,ale já se naprosto pomátla,myslela jsem, že mi je zle z nějaké deprese,že nejsem štastná,protože mi něco je a neviděla jsem realitu,že musím makat,makat,makat,popřípadě si hledat práci tady v tom městě...Ted je to tak,že naprosto nežiju,jen jím,ani nespím,nemám plány do budoucna,nemůžu si založit rodinu,nehledám si partnera,chodím se psem na procházky,starám se o zvířata a o mamku.A jen plánuju mojí sebevraždu,protože jsem ten svůj život za tak krátkou dobu naprosto zhatila.I bezdomovci se maj na tom světě líp než já...nechápu se,že jsem to s těma práškama udělala-o co mi šlo,vždyt jsem se tenkrát necítila nijak špatně, byla jsem akorát zmatená,osamělá,měla jsem tolik plánů a nevěděla jsem co dřív a ted?Podívej se sama jak jsem to vyřešila...spolykala jsem prášky na nějaké psychické nemoci-které jsem neměla,odtrpěla jsem si na těch prášcích hrozné stavy-vymývání mozku,o práci jsem přišla,o partnera,o byt o plány, o budoucnost,jakou jsem měla napsanou a za jakou jsem se snažila jít a jen živořím a nezmění se to mávnutím proutku,protože se nezmění můj stav a já se zázračně nevyléčím.Nevrátí se mi ten mozek do původního stavu v jakém byl před práškama-zázraky se nedějí...nevím,jestli čekat,až důchodem splatím můj dluh a pak se zabít, nebo se zabít ještě před tím, než budu muset jít před komisi.Chtěla jsem se zabít letos v září,když mi končilo stavebko,měla jsem i vybraný den, ale neudělala jsem to,i když vím na 100%,že mě do budoucna čeká už jen samé utrpení

-to až opravdu něčím onemocním a budu smět jít na operaci...díky tomu,co se mi stalo s mozkem,mě už nikdy ti doktoři totiž neuspí a já budu muset operaci přetrpět zaživa...vůbec si to nedovedu představit, jako bych už toho utrpení neměla dost.A nejsem bláhová,abych si myslela, že mi nikdy nic nebude.Čekat,až budu mít rakovinu,kterou máme dědičnou z obou stran rodičů se mi nechce,při mé smůle jí mít nebudu...takže jaké vidím řešení,nečekat a jednat,nabrat sílu a zabít se,dokud jsem ve stavu v jakém jsem a není to ještě horší.Já svůj vlastní život na samém začátku prohrála,jen lituju ted toho, že jsem neumřela,když mi dali v HB ten prášek na srdce a srdíčko mi kolabovalo,už bych to měla za sebou...

Zdá se ti to nenormální?Mě se to celé zdá taky přitažené za vlasy...psychiatři léčí lidi, kteří se pokusili o sebevraždu a mě k té sebevraždě tím jejich léčením doženou.Jakej je to paradox...Kdybych alespon mohla říct, že to léčení stálo za to a že mi to pomohlo...jj,za blbost se platí a já za ní zaplatila vysokou dan-mé zdraví...

Ahoj Britto, co děláš delý den? V kolik třeba vstáváš, co snídáš, dáváš si kávu? A co jdeš dělat potom? Čteš si, koukáš na DVD, nebo se jdeš ven projít, okouknout třeba obchůdky s oblečením? Přeju ti, aby ses cítila fajn!

Ne Brito nic by ti nesebrali.....ty máš tak vážnou dg ,že by ti jistě nic nevzali ...to je zas tvoje pohádka.....já nikdy nebyla tak vážně nemocná jako ty a důchod mám půl života ...na brigádách nikdo netušil že jsem nemocná ...bereš injekce ....a ty ti podle tebe taky musí ničit život, takže je vysad a uvidíš ......jestli se uzdravíš

to bude zase něco pro Yossarian :-))

z rána:

Fialko, Pavel to napsal hezky, to je pravda, dokonce i r mi to napsala dost výstižně,ale já i přes to nevěřím na nějaké boží mlýny, to by museli postihnout všechny doktory, kteří mi ty prášky naordinovali a to se nestane, nejsem bláhová a na pohádky nevěřím.Jestli se s tím co mi to léčení udělalo příroda vyrovná, o tom pochybuju, to by se už vyrovnala a vyrovnávala se s tou chemií po svém od začátku.Jasně můj mozek tu chemii odmítal.Četla jsem si o tom, co se děje u schizofrenie a jak díky těm lékům se z toho člověk dostane...To všechno bych chápala, ale nikde už nenajdu, co se děje s mozkem, když žádnou schizofrenií jedinec netrpí a dají se ty léky. Zákonitě se tam musí narušit ta chemická rovnováha,taky nevěřím pohádkám typu, že zdravého člověka to nijak nepostihne a nic mu ty prášky neudělaj-to je pitomost, každý zásah do těla něco udělá a na mě to holt celé působilo tak jak jsem psala a jsem zářným příkladem toho,co ty léky dokážou.O to je to horší, když se bavím,nebo si čtu o různě psychicky nemocných lidech, jak jim ty prášky skvěle zabírají,jak se cítí dobře a můžou normálně fungovat a já, z ženský, která měla dalo by se říct že na svůj věk skoro všechno a žila si dobře a zdravě, jsem ze sebe díky tomu udělala trosku a lazara,kterej nemá pražádnou naději na to, aby se nějakým zázrakem ta příroda s poškozeným mozkem vypořádala.Kdyby to tak bylo, tak bych třeba už dávno za ten rok usnula hlubokým spánkem,tak jako před tou chemií,ale já se jen celé noci převracím na posteli v bolestech a nespím.A je to každý den i noc stejné.

A žádné prášky neberu,mám jich od doktora plno-na spánek,jak on říká,ale neberu ani jeden,protože nechci zase trpět změnou té chemie.Na ty injekce chodím jen protože musím kvůli důchodu,nechala jsem to holt dojít tak daleko,že se z toho nijak nejsem schopná vyvlíknout.Doktorovi jsem navrhovala a říkala mu,že žádné injekce nechci,ale on mi to nepovolil z důvodu toho, že bych musela podepsat nějaký negativní reverz či co a sebrali by mi důchod.A já tu jistotu v penězích potřebuju...mám dluhy

A Fialko, vím přesně co by se dělo, kdybych žádné léky nedostala, zaprvé bych si nikdy neprožila ty muka,když mě ta chemie oblbovala a za druhé, bych nikdy nepřišla ani o práci ani o byt.Normálně bych dál pracovala v té bance a snažila se dostat na vejšku.Taky bych si nabalila nějakého nového frajera, s kterým bych si užívala a třeba bych s ním založila rodinu.Jenže já ted díky těm lékům nemůžu mít ani sex ani dítě a jenom chcípám a chcípám na té chemii už dva roky zcela nesmyslně...a nemám ani do budoucna dobré vyhlídky, protože jak léčit to,co poničily léky?To bych se jedině musela znovu narodit.

koukám, to je zase síla co se tu děje...chjo

IGNORUJTE PROSÍM YOSSARIAN

NEREAGUJTE NA JEJÍ VÝMYSLY A BLUDY!!!

Kájo ....špatně se snažíš ..přidééj ....hihi

tahle diskuze už ztratila svoji cenu, od doby, co je tu Yosska, to jde všude do háje...věčná škoda,ona tu bude ještě za sto let házet svoje hovna

Opravdu, doporučuju všem, koho zajímá realita, aby se vrátili o několik stránek zpátky. To je teda počteníčko!!!

Yossarian, metačko bomb!!!

Kájo.........do toho ...do toho ....a běž taky na dalajlámu ....hihi

Já jsem to udělal a říkám jen, co se Y. týká: NO COMMENT.
Kájo, snad to dojde i ostatním!!!

Kája číhááá.....hihi...Kájo nějak se nedaří,ale držím ti palce....hihi

IGNORUJTE NAVŽDY YOSSARIAN!!!!!!!