antipsychotika

Zdravím všechny v dalším svátečním dnu, jak jste si užili ježíška?Co dárečky,dobrý ne?
Říkala jsem si,jestli vůbec budu dál psát,jenže,ono se holt nedá nereagovat...takže:

Jozefíno,moc díky za příspěvky,jsou plné moudra,ty jsi moc zajímavý člověk...víš,já dřív četla takové ty knihy typu filosofie,psychologie,válka i ty koncentráky.Zajímalo mě to,dokonce jsem i četla knížky,které se zabývaly vztahama mezi partnerama,vztahama,mezi mužem a ženou,snažila jsem se být co nejlepši a řídit se podle těch rad...jenže,když jsem potřebovala řešit toho Tomáše a svou práci,která měla s ním jistou spojitost,vybrala jsem si holt špatně,blbého doktora,ano,ted to vím a doplatila jsem na to...měla jsem si vyhledat třeba toho pitomého kněze,nebo se nenechat zvyklat doktorkou a jít sama za psychologem,aby mi poradil,co s tím Tomem dál...

Yossarian,ty jsi hloupá,nezlob se na mě,ale patrně srovnáváš mě se sebou,abych tě uvedla na pravou míru,já nikdy nikoho NENAPADALA,ani jsem nebyla VZTEKLA,ani jsem nikomu NEUBLIZOVALA,z Toma jsem byla akorát lítostivá,uplakaná a zdeptaná,on byl ten,kdo se začal chovat špatně,já se k němu chovala slušně a chovala jsem se slušně ke všem lidem,docela normálně jsem akorát potřebovala od někoho povzbudit a poradit,já totiž byla ta obět,ne on...jestli teda měl někdo dostat prášky na schizofrenii,aby se uklidnil a nebyl tak povýšenecký a hrubý,tak to měl být on...nevidíš tady náhodou nějaké nesrovnalosti,proč holka,která nikomu neubližuje a která se cítí být sklíčená,protože s ní její milovaný jedná jak s kusem hovna,proč taková holka má dostat antipsychotika a být označená za blázna?Byla to totiž hloupost se jít léčit práškama a když říkám,že mě by pomohlo i pitomé se vyzpovídání v kostele,nebo nějaký moudrý člověk-třeba typu Jozefíny,nebo psycholog,když už bych chtěla nějakou fajn radu,tak to tak laskavě ber jako holý fakt...Já nebyla ten,kdo by změnil svoje chování vůči milované osobě,ten,kdo se změnil k horšímu,byl Tomáš a mysleli si to o něm všichni i v práci,protože ho dobře znali...peníze ho změnily k horšímu a odsrala jsem to zase já,člověk,který k němu měl nejblíž.Řeknu ti to asi takhle,sebevraždu,jsem páchala třeba kvůli své agresivní šéfové,nahromadilo se toho ve mě tolik,že jsem to nezvládala,nechápala jsem,jak se někdo může ke svým zaměstnancům chovat tak hrubě a její obětí byl každej normální,ale slabší jedinec.Já s ní konflikty neměla,neměla jsem konflikty s nikým,ale holt jsem to špatně nesla-tu nespravedlnost.Tenkrát jsem byla s Tomášem,pamatuju si to,jakoby to bylo dneska.Byli jsme spolu doma,já si psala ten svůj lítostivý deníček a on se díval v obýváku na fotbal.Nezajímalo ho,jak se cítím,nezajímalo ho,proč brečím.Nechal mě v tom se plácat.Já popadla vodku,nějaké prášky na spaní a do deníčku jsem si psala ty své myšlenky a úvahy.Taky jsem byla obětí a nezvládala jsem tu mašinerii,která se konala u mě v práci.Prášky jsem spolykala,zapila to vodkou a pak už si na nic nepamatuju.Jen matně si vzpomínám,že Tomáš nevěděl co se mnou a zavolal na pomoc svou mamku,pak přijela sanitka a když se mě ptali,co jsem snědla,tak jsem jim řekla "CHleba s máslem a smála jsem se" Neumřela jsem,doktoři mě zachránili,pak přišla psychiatrička a na něco se mě ptala a dala mi tenkrát kontakt na Riaps.Já tam nešla,normálně jsem nastoupila do práce a šíleně jsem se styděla.I před Tomášem.No a před těma dvěma roky,co jsem do toho Riapsu zašla,jsem prožívala zase nějaké vypjaté situace.V práci se změnilo vedení,šéfku nakonec vyhodili-to byla taky ta,co mě dostala do Bohnic a nastoupili jiní manažeři,vesměs chlapy.Zase nové zvykání,zase nové stresy,co si o mě budou myslet,jestli dokážu být silná a nedat na sobě znát ten strach,no prostě zase něco.Nevyústilo to v sebevraždu,vyústilo to v něco mnohem horšího.Tomáš,opět místo toho,aby stál při mě a podpořil mě,mě jen slovně napadal a já to nevydržela a udělala jsem tu pitomost s tím práškem.Dřív jsem si říkala,že se povaha,jako já,do téhle hektické doby nehodí,že nejsem silnej jedinec,kterej by dokázal nad nespravedlnostma a ublížením mávnout rukou a co myslíš,zase jsem to odsrala jen já a to dokonale....chtěla jsem být právnička,nebo doktorka,nebo učitelka,vždycky mě to táhlo k tomu-pomáhej bližnímu svému,četla jsem Bibli,chodila jsem mezi adventisty sedmého dne,studovala jsem vyšší církevní školu,možná právě pro to,že jsem se snažila být dobrá,laskavá a mírumilovná,tak jsem na to doplatila.Ten psychiatr mě neznal,nevěděl o mě vůbec nic,ani pořádně nevěděl,proč jsem tam k němu přišla...já si přišla jen pro radu.Napadlo mě,hledat radu u psychologů z toho důvodu,že jsem psychologii chtěla tolik studovat,chtěla jsem lidem pomáhat a jaké pomoci se dostalo mě?Akorát opovržení a nadopování nesmyslně nějakejma práškama...já ti říkám,na smrt Britty,že jsem se nijak nezměnila,akorát jsem zase nezvládala nároky naší společnosti,zase jsem ukazovala svou slabost,tím,že jsem se rozbrečela a utekla od Tomáše a nenapadlo mě nic horšího,než vzít nějakej prášek,kterej mi ale místo pomoci,ublížil,protože jsem neměla depresi,prostě můj mozek na to špatně zareagoval a reagoval tak špatně na každý podaný prášek,protože jsem ty léky nikdy neměla dostat...potřebovala jsem mít akorát okolo sebe lidi,kteří mě povzbudí,budou mě mít rádi a pomůžou mi,tak jako jsem to dělala já...chápeš vůbec ten strašlivej rozdíl?Oproti sobě a lidem,kteří mají schizofrenii?Já byla obět,sice jsem to už nevyřešila práškama na sebevraždu,ale vyřešila jsem to práškama na hlavu,mnohem horší možnost,protože mě to poznamenalo až do konce života.Zase jsem špatná akorát já a zase to akorát já odsírám a tak to bylo vždycky...asi proto jsem se bála lidí-agresivních lidí,lidí přehršle sebevědomých,lidí,co jsou holt svině,mají ostré lokty,ale takový lidé,bohužel,vyhrávají...slaboši nemají na světě místo,ty to vždycky odserou,třeba jako můj kamarád,který má z toho všeho rakovinu...byla chyba se léčit na nějaké psychiatrické choroby,protože já případ pro psychiatra nebyla,akorát mě to zase jen a jen rozšmelcovalo a víš ty co, než takhle žít,bez možnosti toho,že se z účinků těch léků dostanu,to fakt raději dokonám to,co jsem už udělala dvakrát...říká se,do třetice všeho dobrého a zlého...já dvakrát snědla prášky a chtěla jsem se raději zabít a potřetí se mi to povede,ted mám důvod jako svině,ale už to nebude holt práškama,ale něčím,co jsem nechtěla nikdy udělat,protože i přes to všechno,jsem si sebe vážila a vlastně jsem nikdy umřít nechtěla,ted mě k tomu dohnali psychiatři a jejich blbost,házet všechny,kdo se jim tam ukáže,do nějakého pytle a nadrogovat je....

Pavle,tobě přeju všechno dobré...

A Yossarian,ty by ses měla už konečně nad sebou zamyslet..

Hezké vánoční svátky

No já o tom přemýšlím......prostě to je nesmysl, ani dnes ani tehdy ...víš kolik já jsem obešla psychologů a knězů a moudrých lidí ??A víš kdo nakonec pomohl po několika letech utrpení ???Hádej !!

tys totiž netrpěl několik let a nelezl po čtyřech jako já ......nebo snad lezl?Až si užiješ svý, budeš přesně vědět, co zabírá .....

Yossarian,to už se opakuji.Ano,dnes už by mně psycholog nepomohl.Ale ty zase zkus přemýšlet o tom co píšu.

To je tvůj blud Pavlíku...zkus to vysadit a uvidíš co umí antipsychotika....je vidět že ti upa nezabírají, nemáš náhled!!Dnes se cítíš dobře JEN DÍKY ANTIPSYCHOTIKŮM......psycholog by ti nepomohl

Yossarian,dnes se cítím dobře a nic by na tom nezměnily ani názory 10 psychiatrů.

Víš Yossarian,já nejsem tak přesvědčený,že moje původní problémy musely být léčeny hned antipsychotiky.Možná,že by stačily léky,které by časem šly vynechat.Nevím.Ale vím,že kromě léků jsem potřeboval i psychologickou podporu,slovo ,radu a tu jsem od žádného psychiatra nedostal.To jsem si musel nastudovat sám.

No to je blud Pavle jako má brita...veř tomu, že jim se ty DG opakují a hned poznají o co jde........pořád dokola tam chodí ti samí lidé...ty máš tu DG dodnes né??Tak vidíš

Jenže ovlivnuješ ...šel bys možná ke knězi a tam si povídat a pak bys stejně rychle utíkal pro léky .......to se mýlíš ...i ten kdo má tvou DG a dnes hledá pomoc, si pomůže JEDINE LÉKEM NIČÍM JINÝM ...bohužel

Yossarian,velice mladičká lékařka na psychiatrii mně stanovila diagnozu,paranoidní schizofrenie, asi tak za 10 minut.Po propuštění z nemocnice,při kontrole u obvodní lékařky, tato ke mně mluvila více jak 10 minut a přitom se mně snažila i poradit,jak dál.Já jsem dnes přesvědčen,že jít tehdy nejprve za ní ,jsme možná problém vyřešili i s léky,které by mohla předepsat sama.

Yossarian,máš pravdu,jenom mě nechceš porozumět.Píšu o tom, jak bych situaci řešil dnes.Volil bych jiný postup.Já nechci nikoho ovlivňovat,rozhodně nechci tímto někomu brát šanci jít hned za psychiatrem.To je každého osobní rozhodnutí.
Ano,pokud já dnes vysadím léky,tak se dostávám do problémů.Já už ale také jinou šanci nemám, na rozdíl od těch ,kteří takto teprve pomoc, pro sebe , hledají.

No to bys dopadl Pavle....hele Pavle, když bys nidky nešel k psychiatrovi, tak proč nevysadíš udržovací léky ???vysad je a jdi ke knězi ....hihi..uvidíš ten tanec po čase, víš, jak se chová člověk který má paranoidní schízu bez léků??Tomu kněz jistě pomůže (ironie pro chápavé!)

VYSAD LÉKY A NEMACHRUJ TADY ........VY TADY OVLIVNUJETE PSYCHOTIKY A PŘITOM SAMI ZOBETE LÉKY JAKO ZJEDNANÍ !!!

Jozefíno,Yossarian,proč pořád to vzájemné napadání.Každá se na to díváte ze svého úhlu pohledu.Yossarian stále poukazuje,na jiný výklad v případě zaléčeného než neléčeného psychotika.Tady má pravdu.Jinak bude mluvit ten, kdo si svoje problémy uvědomí a jinek ten,který je nemocný.Nebere však v úvahu,že i pacient v remisi, dobře ví, jak přemýšlel před nemocí.

Tak ted jsem napsal příspěvek,dal ho odeslat a on někam zmizel.Psal jsem něco v tom smyslu,že rozumím Brittě,také jsem prožil na psychiatrii zážitek,který mě natolik asi poznamenal,že bych se již dnes nikdy psychiarovi nesvěřil s tím,co bych už předem neměl poznané,probádané.Dnes bych vždy volil nejprve cestu k holosticky vzdělanému a smýšlejícímu praktickému lékaři,knězi,psychologovi a teprve kdybych nikde nešal odpovídající pomoc,potřeboval bych léky, volil bych psychiatra., a to i přesto,že se svým nynějším psychiatrem jsem velice spokojený.Jozefíno,Britto měly by jste mít na paměti,že je těžké ukázat na skutečného viníka tak abyste přitom neublížily někomu dalšímu.Přenechte vyrovnávání účtů na BOŽI MLYNY,oni skutečně melou.Stačí se jenom pozorně dívat kolem sebe, co lídí trpí různými nemocemi,řada z nich má v pozadí psychické problémy,třeba i svědomí.A tak nejenom v tyto dny,ale vůbec držte v mysli pohodu,lásku.

No já tě taky přeskakuju Jozefo.....zjevně jsi osamělá chuděra která i o štědrém večeru píše na forum ...hihi...

Píšeš snůšku blbostí , brita je vážně nemocná, má nejhorší formu psychozy-schizofrenie, kdy jí nezabírají léky, bez léků by napadala lidi a měla by amok jako předtím když jí odvezli ....kdybys pořádně četla co píše, věděla bys to...ale ty čteš bohužel jen sebe a psychoze nemáš tucha.....a ještě žárlíš na to, že mě tu lidi berou ...no mají rozum na rozdíl od tebe.

... a Britta se sice zdánlivě opakuje ... ale přitom vždycky přidá nějaký kousek na víc ... a stává se to uceleným příběhem - stále podrobnějším ... pro mne stále pochopitelnějším ... stále více obhájitelným.
A krom toho si myslím Britto že máš fakt ost dobrou schopnost se v sobě vyznat - dozadu ... alespoň teď. Předtím byl asi Tvůj průšvih v tom, žes to sebehledání vzala tím psychiatrickým směrem. Ale - stalo se a nejde odestát - teď už to musíš brát jako zkušenost jako Drsnou školu života ... jako něco z čeho musíš vyzískat nco dobrého ve stylu:
Co nás nezabije, to nás posílí.
Zatím Tě to nezabilo, tak neblbni a zuby nehty koukej to tak brát.
Máš chuť na čtení? Můžeš číst?
Doporučila bych Ti další knížku:
Viktor Frankl: A přesto říci životu Ano.
Britto je to o koncentráku ... ale vlastně to není depresivní ...je to sice plné smutných tragických věcí - ale je to pozitivní - je to totiž o tom, Jak PŘEŽÍT koncentrák!
A milá Britto - přežít koncentrák bylo strašlivý, ale byli lidi co to zvládli a ani se nezbláznili.
A tahle kniha - dává jeden ost dobrý návod jak na takové situace .... ale předpoklad je holt nalézt v sobě víru - o té to hodně je.
O víře a o lásce je ta kniha dost ... a o prozřetelnosti ...takže vlastně i o zázracích.
Dnešní svět zdánlivě není krutý - tedy nejste v koncentráku ... ale on nám to zase vynahrazuje jinak - chodí jiné výzvy ...k osobní statečnosti, k přežití, k hledání vlastní cesty a svobodné cesty, i v tomhle životě lze žít dobrodružství jako hrom a trpět jako v koncentráku ... ovšem smysl to má asi jen tehdy - najdete-li v tom utrpení smysl ... a najdete-li světýlko v tunelu - za kterým se vydat ... třeba bahnem a po břiše.

pardon za ty překlepy, píšu to unavená.

Yoss je tady asi proto, že taky Yoss nechce být na Vánoce sama ..svět je smutnej, složitej.
Já jsem Tě Yoss přestala číst - nemám na pitomosti prostě čas, tak Tě přeskakuju.
Ale - zdraví bych Ti taky přála ...

Výbornej výrok Pavla :-)
"Takže Britto,způsob jak k této diagnoze přijít může být různý.Podstatné,ale je nezůstat ležet a nelpět na nějakém ukřivdění,nýbrž sám hledat způsoby jak zpět.Britto vše záleží jenom na Tobě."
A Britta možná trénuje sebeobhajobu ... bude ji totiž asi potřebovat jako sůl ...rozhodně-li se někudy vykočit z kruhu ven.
A já bych jí to mooc přála a Brito, až se stane ten zázrak, tak můžem zkusit i to, o čem tu mluvíš - tu náhradu ...Byla by to výborná věc - kdyby s tímhle někdo účinně začal v tomhle špinavým českým rybníčku ... mysli klidně i na to ...mohlo by to pak pomoci nejen tobě, ale i jiným.
Chyby se dít mohou ... ale nedobrý je stav, kdy se chyby dějou a chybující už předem vědí, že je nikdo nikdy nedoženě k odpovědnosti. A to se leckde děje.
Jsem rozhoně pro něco vymyslet - ale to by ve zdejích pomínkách nebyla sranda - takže se nejprv musííš uzdravit - třeba záázrakem.
Já na tohle o čem mluvím taky zatím nemám, ale možná za čas ...a měla bych do toho chuť. Tak koukej vydržet.

tak radši ještě znova - bez tolika překlepů, sorry:

:-) ahojte milí Britto, depresačko a Martine :-) ...skoro jsi mne dostal ...uf - naštěstí jsem o chloupek starší (napsala jsem nejprv straší .... no jo no - straší mi :-)) Mějte co nejlepší dny! ...
A Britto - Tobě to myslí normálně doposud! Jediný blud, který si musíš vymluvit je- že je to bez šance - Není - koukej hledat světýlko v tunelu ...i kdyby ses za ním měla bolestně plazit. .... protože Zázraky - ty se teda Dějííí - což je i pro Martina :-) Hezkou Štědrou noc.
Jozefína žárlivka a milenka ...nebo jak to je ? :-)))

:-) ahojte milí Britto, depresačko a Martine :-) ...koro jsi mne dostal ...uf - naštěstí jsem o hloupek starší (napsala jsem njprv straší .... no jo no - straší mi na :-)) Mějte co nejlepší dny ...
A Britto - Tobě to myslí normálně doposud! Jediný blud který si musíš vmluvit je- že je to bez šance - Není - koukej hledat světýlko v tunelu ...i kdyby ses za ním měla bolestně plazit. .... protože Zázraky - ty se teda Dějííí - což je i pro Martina :-) Hezkou Štědrou noc.
JOzefína žárlivka a milenka ...nebo jak to je ? :-)))

Naturo, no já si právě říkám, proč bych se měla bát antidepresiva ? Jediný, co na mě působí zle je Remeron, ale to už je minulost, ale to jsem byla jak zfetovaná.
Koukám, že se tu stále hádáte s Yossarian, ono to nemá vážně cenu, ale chápu, že to člověk nevydrží někdy něco nenapsat. Vždť já brala i Citalec, Citalopram, to je vše podobné, proto se dost divím , jak to mohlo Brittě uškodit.