EXISTUJÍ věrní muži?

určiě existují.věř tomu.patřím mezi jednoho z nich.smůla je v tom že sem si vybral špatně a po 10 letech manželství jsem zjistil že mě žena podvádí a to pokaždé z jiným.tak dívko s čistým SRDCEM hledej.ten jeden z mála ti tu někde chodí.

Většinou věrná-mám stejné obavy, co se mého partnera týká, nemáme spolu problém, ale jestli je celou dobu věrný, nebo ne, nevím a ani po tom nijak nepátrám. Abych pravdu řekla, ani bych případnou nevěru vědět nechtěla, asi bych se utrápila. Nevím jistě, zda je to z jeho strany čistý vztah (pevně doufám, že ano), ale jedno vím jistě, nikdy by ze mě nedělal "vola". Tvrzení, že dlouhodobá nevěra, je to nejhorší, je i jeho názor, tak tohle by nikdy nedopustil. A v tom je podstata věci, vážíme si jeden druhého a důvěřujeme si, neprověřujeme náš vztah, nekontrolujeme se, nepřekvapujeme se, tento vztah nám oběma vyhovuje, na jak dlouho a jak bude pevný, ukáže čas, to říct nedokážu. Ale jeden druhého si ceníme natolik, že bychom nikdy nebyli s tím druhým, jen ze soucitu, nebo z vypočítavosti.

to Beruška: Někdy nad věcí být nejde a na někoho není za co se tvářit mile.:) Někdy je být dámou moc těžký.:)Ale jinak se snažím.:) My dvě máme podobný náhled.:)
Když už ...., tak by měl být partner tak slušný a dávat si takový pozor, aby ze sebe ten druhý vola dělat nemusel/a. Profláknutá nevěra je hrozně trapná pro oba. Kdo v tom neumí chodit, ať to radši nedělá.:)
Já se nebojím, jen se občas modlím (když to kolem sebe vidím), aby můj partner taky nezačal myslet jinam.:-)) Bez některých obohacení bych se už celkem obešla, už mi stačilo.:)

to Beruška: Někdy nad věcí být nejde a na někoho není za co se tvářit mile.:) Někdy je být dámou moc těžký.:)Ale jinak se snažím.:) My dvě máme podobný náhled.:)
Když už ...., tak by měl být partner tak slušný a dávat si takový pozor, aby ze sebe ten druhý vola dělat nemusel/a. Profláknutá nevěra je hrozně trapná pro oba. Kdo v tom neumí chodit, ať to radši nedělá.:)
Já se nebojím, jen se občas modlím (když to kolem sebe vidím), aby můj partner taky nezačal myslet jinam.:-)) Bez některých obohacení bych se už celkem obešla, už mi stačilo.:)

Já jsem věrnej muž. Žádný ze svých partnerek jsem nezahnul.

Myslím,že to,že žena je nevěrná jen když jí něco chybí není pravdou.U někoho snad,ale pravidlem to není.Alespon ne u jdenorázových dobrodružství.
Jinak myslím,že skutečně nezáleží na tom,že rodiče si byly věrni a děti tím pádem také..vždyt jak už někdo podotkl,jak to ty děti mohu vědět že?Ale co se asi dědí,nebo resp.výchovou a příkladem získává,je slušné chovánía úcta k druhému.Takže spíš si myslím,že takový člověk se pak bude chovat tak,aby nezostudil a neponížil svého druha.

Je to složitý, ale člověk není tvor neomylný. Každý dělá chyby a vše je jen o toleranci. Každý by měl mít svou hrdost, umět odpouštět, ale nedělat ze sebe "vola"
Většinou věrná- neboj, všechno zlé je k něčemu dobré a všechno tě obohatí. Když tak čtu tvé příspěvky, vidím, že máš jasno a svou cenu. A na lidi se tvářit jen mile a s úsměvem, jsme přece nad věcí, nebo se mýlím?

Jeanette, je to tak. Ja jsem treba byla porad ta verna, ale to neznamena, ze bych nemela prilezitost nebo ze bych nemela hormony. Do podobnych situaci, jak tady popisovala uz nejaka prede mnou - na sluzebni ceste, souzvuk dusi, manzel by se to nemel moznost dozvedet - jsem se take dostala a proste nepodlehla a premohla se. Nebo vy muzete rici byla blba, ze toho nevyuzila.

Beruško, často je to i tak, jak píšeš. Takovéhle muže taky znám, i ženy, co už doma necítí lásku. Ale i takovou, co zahne s každým a u muže by jí to vadilo.
Omluvit se dá lecos. Já několikrát přemýšlela, jestli to manželka ví a dělá, že ne nebo opravdu neví. Někdy si ani nejsem jistá, jak se mám na lidi tvářit - čeho všeho jsou schopní.:) Když se to neděje mě, bývá to až komické, ale pouze z toho vnějšího pohledu.:)

Hormony nemůžou být zodpovědné, pokud někdo chce, je jen krůček k tomu, aby byl.

Míra nebezpečí nevěry stoupá s mírou klesající zodpovědnosti. Si myslím.
Věrný by taky třeba chtěl, ale je zodpovědný.

Většinou věrá- myslím si, že muž dokáže být nevěrný jen tak, pro pobavení, ale žena ne, ta jen když ji něco doma chybí, ať je to v sexu, nebo ve vztahu, ráda hledá utěšení v náruči jiného muže a navíc do toho dává srdce, ale muži ne, berou to jako zábavu a znám jich několik, co si dělají zářezy jako v pubertě, pitomci, asi jim stoupá to jejich ego, nebo co. Říkám jedno, náhodná nevěra se dá ještě omluvit, ale pro dlouhotrvající vztah omluva neexistuje.

Věrný, fajn, že to přiznáš.

Veškeré poučky,recenze,články na věrnost či nevěru-jsou sice zajímavé,ale člověk je individuální a pro každého platí tzv."jiný metr".
A hypotézámi a předcházení nevěry či naopak obavy-jsou naprosto zbytečné.Tak i kdo je věrný a kdo ne.
Prošla jsem si také těmito fázemi a z vlastní zkušenosti vím,co je nyní pro mě to nejlepší.
Do začínajícího vztahu jdu vždy se 100procentní důvěrou,ale i s možností,že se se mnou partner či já rozejde a je lhostejné z jakého důvodu.
Snažím se nemyslet co bude a co se může stát,ale žiji přítomností i svědomím,že mne partner může zklamat a naopak.

to Jitka: Tvůj pocit na 100% určitě neplatí. Nedědí se to. Já mám velmi dobrý přehled o svých rodičích a jedněch prarodičích. Jsem jiná - kdybych se jednou hodně nespálila, byla bych, na rozdíl od nich, věrná dodnes.
Můžeš si udělat anketu, ale jak ti píše Beruška, k ničemu to není.:)

můj příspěvek 13:49:24 je určen Jitce, nenapsala jsem to, omlouvám se.

Tak to ti budu asi muset oponovat. Moji prarodiče se nikdy nerozvedli, o nevěře jsem se s nimi nebavila,(jejich děti) můj otec s jeho sestrou (mojí tetou)jsou oba rozvedeni 2x kvůli nevěře. Já jsem se také rozvedla, ale ne kvůli nevěře. Tak jak to všechno souvisí? Je to v člověku, je to příroda a nemyslím si, že by zrovna děti měly přehled o věrnosti, či nevěře svých rodičů, alespoň já o tom dodnes nemám přehled a ani mě to nezajímá, k čemu? Mám je ráda oba dva, bez ohledu na to, jestli si spestřovali svůj sexuální život, nebo ne.

Jitko, není to dědičné.

Kolemjdoucí, nejsou jen slaboši, málokterý se udrží. Ženská když chce, tak ho dostane.

Dokud jsi, máš to dobrý.

Vite, co by me zajimalo? Kolik z vas, kdo tady tvrdi, ze je verny, mel neverne rodice. Rozvedli se pro neveru nebo se nerozvedli ale podvadeli jeden druheho.
Mam totiz ten pocit, ze ti "verni" pochazeji jen z rad tech vernych rodicu. Ze ti, co videli ten spatny priklad doma, tak i kdyz to u rodicu odsuzovali, tak casem delaji ve vlastnim vztahu totez.
Moje teorie je, ze verni lide existuji i po nekolika desetiletich souziti, ale ve vyssim veku spis vice mene proto, ze k zabranam, ktere v detstvi v nich rodice vychovali se prida nedostatek odvahy a pohodlnost. Ze to tedy nemusi byt vzdycky o lasce za hrob.