Jak na HUBNUTÍ

Ahoj. Hubnutí je také můj problém, vždyť víme. Mě štve ani ne tak moje postava, ale mezi krásné věci na světě považuji i sporty a to sporty kolektivní. Když sport, tak s nasazením. Miluji fotbal, lyžování, hokej a tenis. Ale s tím pupkem to zkrátka nejde. No a teď moje zkušenost. Gró hubnutí je množství jídla a stravovací návyk (5x denně). Sport jako doplněk. Ale hodinu tvrdě dřít a pak se nadlábnou v 8 večer je nanic. Věřte mi, dal jsem dolů hodně kilo. HLAVNÍ úhelný kámen je jídlo. Sport jako doplněk podstatný. Nikoliv naopak.Mirek

Ahoj lidičky! Gratulujte - ne že bych měla míň kg(po tom, co jsem včera zlikvidovala je div, že nemám víc), ale vydržela jsem včera rotopedit 50 minut!!Můj rekord.(to bylo za ty 2 klobásky).Díky Dášo za podporu,musím ale říct, že já se opravdu asi mám ráda takovou jaká jsem. Má sestřenice, která je super, hlídá se, je kočka a moc si rozumíme mi říká, že jsem takový sluníčko(heč), jsem totiž jinak opravdu celkem pohodová,mám ráda legraci, vůbec mi nevadí si ji dělat ze sebe atd.,Prostě jsem ale dost tlustá. Středobodem mýho života teď na krátkou dobu - haha krátkou - musí být to hubnutí, protože jinak to opravdu nezlikviduju.Nimrám se v tom teď, zatím nenápadně pohyb, jídlo nic moc.Ale já se do toho určitě dostanu. Jo, k těm plavkám - nechci aby mi byly malý - jak jsem napsala, samozřejmě mi BUDOU velký.Po přečtení příspěvku od Boubelky jsem měla pocit jestli nepřeskočil odesílatel - s těmi pocity u jídla - no to jsem já. Jenom Boubelka je třída, už začala. Blahopřeji a vydrž!!Dík za ten tep, když šlapu, mám srdíčko v krku, ale tep na zápěstí si nenahmatám - asi pod tou vrstvou sádla ani není cítit. Musím si to nějak nacvičit. Zatím budu končit, práce volá, nejen jídlem živ je člověk. Mějte se všichni super. Babča Helena

Ahojte všichni!Tak Zjišťuju,že toto je první stránka,na kt.se zajedu mrknout a že je ze mě též pěkný závislák!Heleno,k tomu rotopedu-když od 220 odečteš svůj věk,dostaneš svoji maxim.tep.frekvenci.A pokud chceš spalovat špeky,musí se tvůj tep pohybovat v rozmezí 60-70%.Je to asi tak kolem 120tepů za minutu.No a při šlapání si svůj aktuální tep občas změř třeba na zápěstí.Vypadá to možná trochu komplikovaně,ale za chvíli to odhadneš i bez měření.Ideální by bylo si koupit něj."tepometr",ale obávám se,že to bude dost drahá záležitost....Já mám zatím nějaké sportování zakázané,už mě to štve,protože bych se do toho též potřebovala už obout,sic budu v létě opět chodit v oblečcích velikosti XXL.No ale co nadělám,doktory poslouchám,tak jsen se vrhla aspoň na racionální stravu.Takže za celý den jsem zvrzla 5plátků celozrného slunečnicového chleba,10dg šunky,10dgtvrdého 30%sýra,3dg rybí pomazánky a 2jablka.Rozděleno do 5 dávek.A k tomu vypila jednu minerálku a 2l ovocného čaje.Zatím v pohodě,ale rodince jsem uvařila puding ze 2 dávek s piškoty,banány a marmeládou a teď doufám,že než tohle dopíšu-a datluju 2 prsty-bude milý puding zlikvidován a já zhřeším maximálně tím,že olízám lžičky!Taky uvažuju o pitném dnu,už jsem to párkrát zkoušela,ale většinou to dopadlo tak,že jsem vydržela do 5-6 večer pak v lepším případě stejně slupla něco "decentního" a v horším do sebe narvala půl ledničky.Asi to chce fakt začít v těch 6 večer a ne ráno.Když budu vědět,že večer si budu moci legálně něco dát,snad to půjde spíš vydržet.Ten film o tom kuchaři jsem taky viděla,on vydržel,zatímco jeho "kolega" to vzdal a dokonce snad i něco přibral,ne?Je to ono?Ale ti pánové měli tuším přes 200kg.To musí být síla,zhubnout přes 100kg.Ale pak ty plastické operace....Brrr!Jo a já bych těch Kaččiných 68 též brala.Bohužel mám teď tak o 10 víc,doufám,že ne ještě o víc.Nechci si přivodit kolaps,tak na váhu zatím neeeeee.Člověk to stejně odhadne podle oblečení,ale pro jistotu se přesvědčím,až se mi podaří narvat do těch riflí o číslo menších,než jsou ty,které nosím teď.Někdy je lepší nevědět,ale jen tušit.Těch 67-68 jsem si tak nějak udržovala celý ty 3 roky,co se mi podařilo zhubnout.Ažletos po prázdninách se mi to vymklo.No,nahoru mi to jde každopádně líp než dolů!Měřím 169 a tahle váha mi naprosto vyhovovala,nikdy jsem nebyla žádný drobeček a kostru též nemám zrovna křehkou.Navíc hubnu samozřejmě nejvíc tam,kde to není zas až tak nutné-přes zadek a nohy.A v pase a přes břicho to jde tak špatně a pomalu a přitom jsem poctivě cvičila různé typy zkracovaček.TEda mimo jiné.Jdu zkontrolovat,jak se má milý puding.Tak je to super,manžel jako obvykle nezklamal,nevypadá to ani na ty lžičky!Akorát to taky mohl rovnou umýt...Tak dnes už dobrou noc.Bože,jak mě honí mlsná!

Jo-a ještě jsem chtěla dodat,že by bylo hrozně fádní, kdyby byli všichni lidi stejný, proto je fajn, že jsme každej jinej a svůj. A proto si myslim, že se nemusíme moc trápit a myslet si, že ten náš pupek je pupkem okolo něhož se točí svět! Vždyť je na světě tolik krásnejch věcí a proč si to kazit každodenním deptáním!!!

Ahojte všichni, moc vám (i sobě)držim palce, ptotože je to náročný! Moc fandím těm(babča), kteří chodí plavat a cvičit, já jsem na to lajdák. Vždycky jsem něco začala a pak přestala.Já se snažím omezovat v tom jídle, i když mám přítele, kterej je taky jako lunt, jak už si tu někdo postěžoval.Je to náročný vedle takovýho člověka existovat, páč oni se ládujou a vám všechno vytknou! Můj přítel běžně(!) má druhou večeři tak ve 22.00 a vůbec se nekrotí. No ale to by bylo na dlouhý povídání.Někde jsem četla, že je mozek(a tím pádem i psychika)a žaludek opravdu nějak propojenej, a proto se cejtíme tak dobře(špatně). A proto se mějme rádi takoví, jací jsme, to je důležitý!! Ale je určitě dobře se sebou něco udělat.Mějte se krásně.

Ahoj lidičky, ahoj dobré duše. Už jsem tady - závislák, jak jsem ráno napsala. Mirek zrovna kápnul na problém závisláctví v souvislosti s jídlem kontra závislost na alkoholu či drogách. Je to brutální přirovnání, i já jsem měla období, kdy jsem si snažila jídlo zprotivit tím, že jsem svoje neukázněné jezení přirovnávala k alkoholikům. Měla jsem jednu příšernou spolupracovnici,která opravdu alkoholička byla, byla příšerná, ale stejně jsem jíst nepřestala.(ještě ke všemu vážila tak 40 kg)Mirku, ten film, nebyl náhodou o kuchaři? Něco jsem kdysi viděla v TV, a bylo to super. Ale dávno. Kačce děkuji za povzbuzení k rotopedu, dnes ho určitě nevynechám. Mílo, určitě se rozhoupej a zajdi na ten bazén, měla jsem z toho hrůzu, ale nakonec jsem to přežila (ale ty kočky - zejména jedna, ta mi deptá dušičku).Bára měla pravdu, když mě do bazénu povzbuzovala. Nevím, jestli jsou všichni tak schovívaví, no ale já po těch kočkách taky "čuměla" - snad nenápadně. Ony si asi taky říkali, že koukaj nenápadně.Vím moc dobře Báro, co to je, když je mužskej jak lunt, sní co vidí, klidně si 2 x přidá a nic. Nemůžu sice říct, že bych nejedla, že jsem narostla ze vzduchu. Prostě jim to asi jinak spaluje a je pravda, že má náročnou práci. Taky mám občas pocit vzdoru a trucu - vůči němu. Jen jestli si ten blok k hubnutí tím pádem nevyvolávám sama. Radu od Boubelky k rotopedění si vezmu k srdci, plavání mi včera šlo, doufám, že moc nevadí, že plavu pomalu. Rychle to prostě neumím.(to už by bylo "na čubičku".Plavky mám č.56, doufám, že mi do dovolené na Slovensku budou malý a budu si muset koupit nový. Ke své jmenovkyni Heleně - jsem o 10 let mladší a těch 71, kterými jsi (snad to nevadí?) začínala ani nejsou mým snem.Můj opravdový sen je 73. (Tabulkově bych měla mít tak 65.) Jejda, už bych měla končit,to jsem se chytla klávesnice. Díky všem, že jse tady se mnou, fakt moc. Ahoj babča Helena.

Už jsem dlouho nečetla tohle forum. Musím se pochlubit. Hubnout jsem začala vloni po velikonocích, kdy jsem vážila 71 kg při výšce 164 cm. Je mi 50 let a šlo to těžko. Najela jsem na zdravý životní styl, dopoledne jenom ovoce, od oběda dělenou stravu. Denně cvičení ráno 1,5 hodiny kalanetiku a posilování, odpoledne 4x týdně vycházky ostrou chůzí tak 1,5-2 hodinky, 2x týdně posilovna (rotoped, stroje na formování postavy). Můžu vám říct, že začátky byly těžké. Ale s každým shozeným kilem to bylo snadnější. Už po měsící jsem se cítila skvěle. Za těch 10 měsíců jsem ¨zhubla na 55kg. Už druhý měsíc se držím na stejné váze a pomalu si přidávám kalorie. Při hubnutí jsem jedla pouze 1300 kcal, teď jím 1400 kcal. Hýbám se stále stejně, protože bez pohybu si nedovedu už den představit. Po každém tréningu ošetřím pokožku kvalitním krémem(samozřejmě po sprše) a mám skvělý pocit. Ono to není težké, nejhorší je začít a vydržet alespoň měsíc, než se to dostane "pod kůži", jak se říká. Držím vám všem palce, vím co to je, odhodlat se ke změně života. Kdo to nezkusil, neuvěří.

Čuves lidičky. Tak jak jsem tu posledně psala tak jsem si mylně myslela, že mám takových nanejvýš 64 -65 kg. Pchá včera jsem byla u kámošky a zvážila se... no a ono 68 !!! fůůůůj!Zbytek hokeje jsem byla jak v mrákotách. 68, 68, 68, 68 kde se to sakra vzalo ???? Je možný abych posilováním přibrala ? No ale na věcech to není znát. Utěšuji se, že svaly jsou snad těžší ... Ách jo... Tohle je fakt děsnej kolotoč. A k tomu všemu ještě přítel, který je jak za groš kudla. Já když vidím to jeho ploché břicho, štíhlá stehna a já sedím ve vaně s pneumatikou a s celulitidou je mi zle. Jááá už nechcíííí. Lidičky držte se a věřte, že nejste na tom vyžraným světě sami kdo má tenhle problém...

Ahojky všem. No já ze sebou nic nedělám, ale začínám mít každý den hrozné výčitky svědomí, že se přežírám. Jsem z toho nervózní, tím víc jím. A to je u mě skvělý začátek. Začínám si vadit. Ode dneška jsem si řekl, že k sobě budu muset přistupovat jako závislák. Zkrátka nesmím. Já jsem ale na tom o mnoho lépe, než alkoholici či narkouši, protože já občas zklouznout můžu. Večer se kounu na video, nahrál jsem si francouzský film o chlapíkovi, co zhubl asi 70 kg za rok. Moc se na něj těším a ode dneška jdu do toho. Jak říká žena, jídlo dělá 75 % a pohyb 25% úspěchu. Takže vpředMirek

Ahoj pro všechny, co jste tady. Tak včera ten bazen pro veřšjnost byl, a světe zboř se - i pro mě!! Oproti dřívějšku musím konstatovat, že tam bylo pár těch koček, co se protahují a mají se opravdu čím chlubit (nemyslím tím mladičká děvčata), ale pár - a dokonce bych ke svému údivu řekla - většina těch, co s kily mají co dělat. A nejen s 5ti nebo 10ti. Ne že bych byla zlá a někomu to přála, ale docela mě to potěšilo. Osušku jsem si vzala tu největší, co doma máme.(stejně mi pořád sklouzávala, potvora).Muž se mnou nebyl, ale syn s kamarádem, ti si řádili někde bokem, večer a v noci mě bolely ruce, nerotopedila jsem, protože večer byl obývák obsazen hokejem a byl tam i ten kamarád syna. Naši jsou na to moje rotopedění už zvyklí, ale před ním - i když je dítě - se mi nechtělo.No, prostě jsem se styděla. Ale zato jsem se najedla. A bylo mi těžko. Dobře mi tak. DNES JSEM SI NECHALA KOUPIT D?US- TEPRVE TEĎ vidím, že mi tam naskočila velká písmena - že by znamení????? - že bych konečně měla vydržet ten pitný den? Ale už teď mám hlad. Díky za povzbuzení. S tím rotopedem, na chatu zhubneme písí o tepové frekvenci, nějak pořád nevím jak se měří, když nemám žádný přístroj (ani na něj Kč) a kolik by to vlastně mělo být. Nevíš to náhodou, Boubelko? Zdá se mi, že přehled máš.Ď. Všem ahoj, Mirku, seš tady, nebo tě práce nepustí? Mám pocit, že začínám být tady na těch stránkách závislá, dnes jsem si musela dát za úkol nejdřív zlikvidovat nějakou práci , a pak se podívat,teď jdu udělat tu větší, tak za 3-4 hoďky tady budu zase zpátky. Ahoj všem, mějte se co nejnádherněji. Babča Helena

Ahoj všichni!Přečetla jsem si článek "Hubněte inteligentně".Nic nového pod sluncem,myslím,že všichni máme teorii v malíčku,bohužel uvést tyto zásady do praxe,je věc jiná.Babčo vydrž s tím rotopedem,ono se to fakt poddá,tvoje tělíčko si časem zvykne a dušička to dokonce začne vyžadovat,při sportu jsou totiž do krve vyplavovány endorfiny,hormony,kt.zlepšují náladu,tlumí bolest..stejně jako při sexu.Nakonec se člověk stane na pohybu závislým.A počkej,až shodíš pár kilo,bude se ti šlapat líp.Nejvíc špeků spálíš,když budeš šlapat na lačno, a chce to vydržet aspoň těch 30-40minut,protože teprve po 20minutách se začíná spalovat tuk.S tempem to nepřeháněj,měla bys být schopná mluvit a ne jen zoufale lapat po dechu.Plavání je též super,na to ,že se v plavkách "necítíš",se vykašli,počkej za pár týdnů.Jde o to "poprvé",pak už ti to ani nepřijde.Též se chystám se zase rozhýbat,jen co se vyzdravím.Mám totiž obavy,že vzhledem k Vánocům a mému měsíčnímu marodění,bude těch kilíček na shazování víc než těch 8.Stačí se přestat hýbat,hlídat se a obalovat nervy čokoládou a už to leze a leze...A fakt nechci skončit tam,kde jsem byla před pár lety.A navíc mám hezký dvoudílný plavky,vypasované letní šatičky nad kolena,pár hezkých sukní,tílek......Takže co mi nakonec zbývá,že?

Mirku i já jsem loni během 7 měsíců zhodila 25 kg. Pak přišla nemoc maminky a náhlá smrt otce a já mám 13 kg zpět. Takže začínám znova. Pokud si chceš popovídat a hecovat piš na M.Simikova"seznam.cz

Hubněte inteligentně článek http://www.celostnimedicina.cz/clanek.php?id=321

Ahoj vsem,je mi 25 a mam problem s vahou, resp s partnerem kvuli sve vahy. Mam 63 kilo na vysku 164. Snazim se zhubnout, ale cim vic se o tom hadame, tim vice se jakoby ukam a ne a ne zhubnout:(Je mozne aby psychika udelala blok a clovek nehubl? Snazim se vice cvicit, obcas zajdu na aerobic, vicekrat tydne na bazen, citim se lepe, ale v hlave to v poradku neni. Drzim palce pani Helence at vytrva,nemysete si ze se na vas na bazenu divame shora, ja tak necinim a vsadim se ze mlade holky na to nemaji pravo, taky budou jednou babickami a pak se uvidi. Bara

Pozdrav všem. Tak včera jsem byla na masáži, potom u kámošky. Poprvé jsem měla špičku v kávě. Bylo to dobrý, to jo, vůbec mi to nedělalo problém zblajznout, ale potom večer,na rotopedu - musím přiznat, tentokrát to bylo opravdu nejhorší. Alespoň 3x jsem už brzdila, že přestanu, že nemůžu - ale přece jenom jsem to těch svých 40 min. vydržela. Na koupi většího ručníku se chystám - i když by to už měla být rozměrově asi deka. Ráno jsem se vážila - 103. Musím si zjistit, jestli je dnes bazen pro veřejnost. Třeba zlákám i mužíčka. Třeba, třeba, určitě, znova, opravdu - to je můj slovník - hergot!!!Mám depku, raděj končím, držme se a nevzdávejme to - ahoj babča Helena.

Ahoj holky.Čtu zase stejné problémy - kdy začít.Přesně jako já. Dneska slavila kolegyně narozeniny a hned přinesla každému dva zákusky. No řekněte,dá se odolat? No asi jo, ale já jsem neodolala, takže další den omezování včudu. S bazénem bych si takový problémy nedělala a pořídila si velkou osušku. Takže Mílo začnem od zítra.

Stydím se,zmenšuju se,zarážím do země,do toho bazénu jsem nešla,místo toho jsem měla větrník,špičku a rakvičku.No hnus fialovej.Dietu vždycky začnu ráno a vydrží to do oběda,nebo zvládnu celý týden a víkned to nažeru zpět.Fakt je to v tom vyhlásit boj a vydržet,vydržet,vydržet.Když držet dietu - jakoukoli - není to na furt vždy je nějaké "co dál?" Já jsem nikdy nedokázala pokračovat a tak se v tom plácám skro každý rok -nahoru,dolů - nahoru,dolů. Nemá cenu "od pondělka,od zítra nebo od někdy" musí se od teď. Nejlépe je stoupnout si nahá před zrcadlo,ale u mně je to pohled na mašli a depresi.Koupila jsem si kalhoty,který jsou malý - je to dostatečná motivace? No to bylo vidět na tom větrníku. Jsem nemožná. Čau Míla.

Tak jsem si přečetla všechny vaše příspěvky a musím říct, že Vám všem držím moc moc palce ! Jak tak koukám, těch mých 6 kilo dát dolů je oproti vašim problémům úplná malichernost. Jenomže člověk je tvor věčně nezpokojený (viz já) a proto jsem se taky rozhodla začít pro to něco udělat. Myslím, že důležitý je začít hned a ne to odkládat na pondělí na prvního v měsíci, od nového roku atd. atd. Takhle nezačnete nikdy ! Já jsem začala chodit v prostředku listopadu cvičit 2x týdně do posilovny. Ne, že bych zhubla to zatím ne, ale začínám pociťovat, že se mé tělo alespoň trošičku zpevnilo a i záda (vzhledem k mému sedavému zaměstnání) tolik nebolí. Dokonce jsem se přistihla, že jakmile alespoň jednout týdně si nezacvičím mám absťák. Můžu Vám říct, že nejlíp se cítím po cvičení kdy začínám cítit jak mě bolí svaly na břiše, zadku a nohou a to je signál, že se snad něco děje a že do léta alespoň trošičku zpevním to svý ztrápený tělíčko a ten můj vysezenej zadek. Tak a teď ještě ty kilča ... Ty jedině půjdou opravdu změnou ve stravování a ne žádnou účinou a děsně rychlou dietou. Takže když to vemu 2 kg měsíčně a vydží mi to, tak do léta budu zas jak rybička. A proto Helčo, Mirku a vy ostatní opravdu to chce jen začít a vydržet !!!! (jéžiš, ale že to říkám zrovná já ... já taky začínala milionkrát ha ha) Držím pěsti a jak už kdosi tady napsal : SÁDLO VZDEJ SE !!!! - moc hezký :-))))PS: Helčo vydrž na tom rotopedíku !!!!

Ahoj všem, díky za Vaše psaní. Je to moc fajn, že se tady zastavíte a něco připíšete. Je to víc, než motivující, inspiruje mě to a povzbuzuje.Děkuji hlavně Boubelce, Tvůj příběh je opravdu bezva. Vím, že kdo neví, co jsi prožívala a v čem já vězím, nemusí chápat, o co nám vlastně jde. 35 kg je nádhera, pro mě je to něco nedostižného, ideálního, nemožného? Nádherný sen? Nějak si nevěřím, i když by to bylo něco nádherného. S bídou zvládám ten rotoped, jsem upocená,ufuněná, pohled do odrazu ve skle skříně při šlapání - horor.Vlastně se pokouším dopracovat k hubnutí od začátku roku stejně jako Romana, plavky mám taky někde ve skříni - ale plavenku už v peněžence. Takže Mílo - jestli vyrazíš, řekni si, že někde třeba stoupla voda, protože já jsem se už konečně taky dokopala vyrazit do vody. ( mám moc malej ručník, to přecházení od sprch ke kabinkám je tak ponižující). No, ještě jakápak babča - za měsíc už budu opravdová babča - a jsem na to docela pyšná a na mimčo se moc těším. Prosím, buďte tu se mnou a podporujte mě, ten elán na mě snad taky dojde a scvaknu na tu správnou cestu. Ahoj a D?. Babča Helena

Ahoj Helčo a všichni ostatní.Víš jak to začalo?Bylo mi prostě zle.Fyzicky jsem se cítila v 33 tak na sto,byla jsem pořád unavená,ospalá,bolavá a rozhýbat to své "tělíčko" mě maximálně vyčerpávalo.O psychice ani nemluvím-totální dno.Jediná radost jídlo pokud možno v poloze ležmo.Když jsem se konečně odvážila stoupnout si na váhu,první,co mi blesklo hlavou-kde koupit dostatečně pevný provaz,na kterém bych se mohla spolehlivě oběsit.Pak naštěstí zapracoval asi pud sebezáchovy.Ten den jsem už nejedla a další měsíc tvořily můj jídelníček hlavně ovocné a zel.saláty,kuřecí a rybí maso dělané v mikrovlnce bez tuku a spousta vody,ovocného čaje-až 4l denně.Prvních 10kg bylo dole celkem rychle,asi za 2měsíce.S každým kilem se mi zlepšovala nálada,zvyšovalo sebevědomí i motivace.Vůbec mě nenapadlo přestat,jen jsem zvolnila tempo.Přidala jsem brambory a celozrnný chleba.Sem tam jsem zhřešila,ale při plném vědomí,měla jsem to stále pod kontrolou.Čokoláda-proč ne,ale malá a místo oběda.Nanuk-jistě,ale večer už jen jablko.Brambůrky-skvělý,ale pytlík na celý den a mezi tím jen zeleninka.Zakázat si něco navždy nebo na neurčito-nevydržím ani den,zakázané ovoce....znáte to.Asi po 3 měsících jsem měla pod 90 a začala cvičit,abych nebyla jak kus hadru.Rotoped-hodina 4-5 krát týdně,posilování,kalanetika,plavání,rychlá chůze,lyže.Prostě co se dalo.Hubla jsem pomalu,ale už to bylo na mně znát,známí si všímali,muži chválili,ženy-aspoň nekteré-zíraly a záviděly.A nebylo to nepříjemné,další motivace.Přesně za rok jsem vážila tolik jako po svatbě a také tak se cítila.Ten pocit euforie vážně za to stojí!A opravdu to jde!Jen je třeba mít spíš než pevnou vůli hodně trpělivosti a důvěry v sebe sama.Nechtít od sebe zázraky na počkání-taky jsme těch 30kg nepřibrali za 2týdny-a počítat s tím,že to bude běh na dlouhou trať,kam to občasné klopýtnutí a sem tam nějaký pád prostě patří.Jde o to se zase zvednout a mastit dál.A že vím, o čem mluvím,taky jsem sebou párkrát sekla a na nohy se mi moc nechtělo..........Ale ten pocit v cíli je něco úžasného a moc vám ho všem přeju zažít!