existuje posmrtný život?

Podle mě také existuje. proč by se jeden člověk topil v dluzích a žil v chudobě a druhý něvěděl kam dřív s penězma? Je to dáno tím, jak jsme na tom byli v tom životě minulým. Pokud se teď máme špatně, máme život plný stresů a překážek, tak ten příští už bude dobrý. Naopak ten, kdo se má teď dobře a je šťastný, příští život už tak lehký a hezký bohužel nebude. Prostě si v každém životě musíme něco zkusit....
A kladete si otázku, proč jsem se zrovna narodil(a) do této rodiny a do tohoto města? To už je určeno osudem...

Ano,Iveta si to mysli spravne.Nevim jak to rici,ale ja jsem tu jiz podruhe,poprve jsem tu byla pred 110lety.Ale stejne tomu nekteri verit nebudou.Ja to mam dokazane,ale vice se k tomu vyjadrovat nebudu.Kazdy tu mame nejaky ukol a pokud ho nesplnime,tak se vracime,ci pokud tu mame nejaky nevyreseny problem,objevime se tu znovu a pokud tu jiz nekdo byl a byl to poradny previt,musi prijit znovu a poradne si to v dalsim zivote odnese.

Iveto, souhlasím s vámi. Jednou jsem měla doma půjčenou knížku "Proč nežijeme jen jednou", tam to všechno bylo. Psali tam, že někdo byl na nějakém výzkumu a vzpomenul si na svůj předchozí život, ale takto "násilně" by se to zkoumat nemělo. To, že si nevzpomeneme, je správně a je to pro naše dobro. A mimochodem - to, co nám jde, jestli jsme bohatí nebo chudí atd., tak na to má hlavně vliv náš minulý život. Jednou se vyvinula ta "neviditelná" duše a ta se vždycky dostane do nějakého těla ještě, když je novorozenec u maminky v bříšku. Je to opravdu takový "koloběh"...

Honzo, jak kterého? Měl by být snad jen jeden, ne?

A kterého Boha máte na mysli ?

Já si myslím,že je vše...Bůh nám dává možnost podívat se na svět ze země a potom,když si myslí,že to stačí si nás zase vezme zpět :-))
Každý tady má předem vyměřený čas.

Já si myslím,že je vše možné a určitě by jsme se ničemu neměli posmívat.Bůh nám dává možnost podívat se na svět ze země a potom,když si myslí,že to stačí si nás zase vezme zpět.Za určitý čas nás zase pošle a potom zase vezme,a tak je to pořád.

Když někdo umře, umře jen...Ty jsi ale naivní snílek...
Takové pohádky...

Když někdo umře, umře jen jeho tělo, duše z mrtvého těla odchází. Dostane se k Bohu a ten rozhodne o dalším životě - o tvé rodině, městě, životě apod.
Tohle jsem četl v mnoha knihách a na internetu. Zkrátka se řiďte pravidlem Něco začíná a něco končí. Tudíž tenhle život skončit musí, protože už musíte začít ten nový. Smrti se nikdo bát nemusí, smrt je od toho, že musíte pokračovat dál a začít znovu. Takže potom Vás čeká další a třeba lepší život, možná se i uvidíte s lidmi z toho minulého, akorát si na ně nikdy nevzpomenete, možná i uvidíte svou rodinu z minulého života, když o tom osud rozhodne.

Já tedy na posmrtný život věřím. Byť se to někomu může zdát bláznivé. Nechala jsem si před pár dny udělat rozbor nebo věštbu, jak to nazvat, na minulé životy. Přišlo mi to zajímavé.

http://www.youtube.com/watch?v=OBA-YL2iGfM&context=C3cc47ecADOEgsToPDskLezLlY4Inr-bZfZ2ySEU34

Já jsem taky o tomhle párkrát přemýšlel. Narodil jsem se v roce 1992 a v roce 1991 umřel můj pradědeček. Tak jsem si párkrát říkal,jestli na tom něco neni, třeba jestli jsem v tom minulém životě nebyl ten pradědeček a nebo sestra mojí mámy, která umřela v roce 1990, 2 roky před mým narozením. Někdy si říkám, jaký ten další život asi může být, kde se znova narodíme, za kolik let se znova narodíme, jakého pohlaví budeme a tak. Věřím i tomu, že se několik měsíců po své smrti narodíme do toho samého města, možná i do té samé rodiny. To všechno JE MOŽNÉ, bohužel to ještě nikdy nikdo nepotvrdil a rád bych tomu věřil.....

Ivo, není to dětská představivost, ty děti něco skutečně vidí - viz diskuse TAJEMNO-Paranormální jevy (zde na Doktorce, hned úvodní příspěvek).

K samotnému převtělování jsem spíš skeptický; ze všech dostupných informací (odborných i tady od diskutujících) to vypadá na předání stopových genů (jakéhosi zbytku paměti) po našich vlastních předcích - podobně jako se vyskytne nějaká vizuální podobnost nebo povahový rys, sklon k nemoci a podobně po někom, kdo žil několik generací před námi, ale byl náš přímý předek, nikoli cizí reinkarnovaná bytost.

Existuje, určitě existuje....Nikdy sem v to nevěřila,ale taky mívám ten pocit,že jsem nějakou situaci v životě už zažila,nebo něco podobného.Navíc mám dvě malé dcerky a kolikrát ta mladší,povídá o pánovi,co stojí tama a tam a já ho nevidím.Možná je to dětská představivost,ale kolikrát mě mrazí....

Věřim že jo a určitě ne jen jedenkrát je tady člověk

Existuje, určitě existuje. Jsem si tím jistý. Určitě se člověk po smrti narodí znovu. Někdy mi přijde, že už jsem o nějaké určité věci jednou slyšel a že je mi to povědomé, ale uvědomím si, že jsem vlastně o tom nemohl slyšet. Jak se lidem zjevují ty mrtvé osoby, jak si děti někdy něco vybavují ze svých minulých životů - na tom 100% něco je. Já bych se snad i vsadil, že posmrtný život existuje. Zatím tomu vše napovídá.....

Ještě jsem zapomněla jedno: jednou mi můj praděda vyprávěl (stalo se to zhruba před 3 lety), že spal, v noci se k němu přiblížila jeho zesnulá matka, klekla si k jeho posteli a řekla mu, aby se držel a že ho má ráda. Jenomže jakmile chtěl začít mluvit, zmizela. Ta zemřela na velice vážnou nemoc v roce 1990, o rok dříve, než jsem se narodila já. Takže nás napadlo, že já jsem vlastně převtělená moje praprababička, matka mého pradědy. Takže jsem se třeba narodila proto, abych zastoupila roli matky mého pradědy a jsem pro něj vlastně taková "náhrada" za ni, aby se netrápil. - ovšem to je jen naše taková teorie. Takže já skoro na 100% věřím tomu, že se s člověkem po smrti něco stane a začne jiný život jako někdo jiný, ale nemusí to být jinde. Já té příhodě mého pradědy věřím, tohle si určitě nevymyslel a podobné věci už jsem také párkrát slyšela.

Co jsem kdy hledala informace na internetu o převtělování a druhém životu, došla jsem k závěru, že druhý život existuje! Jednou jsem o tom diskutovala s mojí mámou a s mým strejdou a došli jsme k názoru, že je to možné. Když se narodíme, tak si nic z minulého života nepamatujeme. Je mezi tím jedna tlustá čára a ta nám nedovolí, abysme si vzpomněli, kdo jsme byli v minulém životě. I když by bylo hezké vědět a říct si: jo, já jsem byl/a ta a ta nebo ten a ten a dělal/a jsem tohle a tohle a měl/a jsem tolik a tolik dětí. Jenomže tak to (zatím) nefunguje. Možná se někdy objeví člověk, který si vzpomene, co dělal v minulém životě a kdo byl. V té duši to člověk prostě má poznamenáno a podle toho se řídí jeho nový život (většinou napravuje to, co v minulém životě nevykonal nebo nestihl a je mu dáno to, co mu chybělo). Ale nikdo takový se zatím prostě neobjevil, ještě nikomu ta jeho duše nedala signál, aby si vzpomněl a ověřil si skutečnost a tím pádem se ani nevyřešila tahle otázka tisíciletí.
Ovšem říká se, že sebevrah se už NIKDY znovu nenarodí. Jeho duše je tak poničená, že neni schopna se převtělit do jiného těla a žít znovu. Sebevrahův posmrtný život je takový, že jeho/její duše bloudí, trpí, jeho/její rodina a okolí trpí, bere jim to sílu, jsou nemocní a ten sebevrah se dívá na to, jak jsou ti lidé nešťastní a co způsobil/a, jenomže už s tím nikdy nic neudělá, nikdy to nenapraví, protože on/ona už tu druhou šanci a druhý život prostě nedostane. Takže pokud rádi žijete, nepáchejte sebevraždu, protože nikdy už se na svět nepodíváte a zmizíte navždy, ke všemu tím vaši rodině a blízkým vezmete obrovské množství síly a energie a částečně poničíte i jejich duše.

„Existuje posmrtný život?“. Tuto otázku si lidstvo klade už celá tisíciletí. S tímto námětem si lámou hlavu lidé v každé společnosti. Údajných odpovědí na tu otázku je bezpočet a jsou stejně rozmanité jako zvyky a náboženské názory těch, kdo ty odpovědi předkládají.
Za jedny z prvních lidí, kteří podporovali myšlenku, že duše je nesmrtelná, jsou považováni řečtí filozofové Sokrates a Platón. Ještě před nimi věřili v nesmrtelnost duše také ve starověké Persii, a Egypťané.
Ja ale zajímavé že židé ve starověku věřili ve vzkříšení mrtvých, a ne ve vrozenou nesmrtelnost člověka.
Později se do judaismu a potom i do křesťanstva představa o nesmrtelnosti duše dostala nepozorovaně prostřednictvím řecké filozofie. A tyto nauky ovlivňují, a dokonce ovládají a zotročují miliardy lidí.
Duše ale umírá v okamžiku, kdy umírá člověk a proto veškeré debaty o posmrtném životě jsou prakticky zbytečné a ztráta času.
Toto nemá ale nic společného s tím co píše Laada. I když existuje duchovní svět, v jeho případě se nejedná o duchové zemřelých lidí.
Vhodně se k tomuto tématu vyjádřila Bible když říká: „Poznáte pravdu a pravda vás učiní svobodnými.” od všech falešných nauk různých náboženství tohoto světa. – Jan 8:32

Dobrý den. Jestli dovolíte, chci Vám navrhnout nahlédněte na www.vedaavira.cz

Mám duchy, občas ze zadku se zjeví zvuky.