existuje posmrtný život?

Já, ano.jo tak to jo

fajn, jen nevím, které...Já, ano.

Určitě, nejsme v rozporu.fajn, jen nevím, které příspěvky jsou tvé

Je přece dobré podívat se...Určitě, nejsme v rozporu.

Je přece dobré podívat se na téma z různých pohledů, z hlediska filosofie, té i té víry, přírodních věd i toho selského rozumu. Takže pohled fyzika sem patří, imho

Jakmile zabrousíš do světa...Píšeš "Jakmile zabrousíš do světa hvězd nebo do světa atomů, přestanou platit pravidla "zdravého rozumu"."

To vám právě vsugerovali, aby jste pak věřili všem nesmyslům, co vám nakukají.

Jakmile zabrousíš do světa...Co je teplo?

Byla to jen otázka času,...Další drtič kamenů:-)))

Byla to jen otázka času,...Jakmile zabrousíš do světa hvězd nebo do světa atomů, přestanou platit pravidla "zdravého rozumu".
Můžeš s tím nesouhlasit, můžeš proti tomu protestovat, ale to je tak všechno, co se s tím dá dělat.
Ale čím hlouběji se do těchto divných světů zavrtáváš, tím šťavnatější se ta suchá fyzika stává.

Byla to jen otázka času, kdy sem někdo dorazí se suchou fyzikou:)

Bylo někdy nic? Vzniklo...Bohužel platná pouze v Newtonově prostoru. Prostoru lidských rozměrů a prostoru platnosti selského rozumu.
...A nyní místnost roztáhneme tak, aby se nekonečně rozšiřovala do všech směrů...
Veškeré tvé úvahy se bohužel stanou chybnými, pokud něco v reálném prostoru roztáhneš nade všechny meze (do nekonečna) nebo cokoli vezmeš za "absolutní".
Dokonce i to absolutní prázdno je chybný pojem, stejně jako absolutní nic.

Pravděpodobnost, že tu jen tak bez příčiny vznikne nepatrná částice... je zcela běžným jevem na hranici černých děr (kterých je v pozorovatelném vesmíru množství rozhodně větší než malé). Jedná se o virtuální páry částice-antičástice energetického vakua, kdy jedna část je černou dírou pohlcena a druhá část se tak materializuje.

Ale úvaha je to krásná - jako pohádka.

Prožitky blízké smrti..... jsou důkazy že vícero lidí kteří prožili klinickou smrt a dostalo se jim poselství a varování i rad o tom co teprve nastane a teprve po dlouhé době to skutečně a prokazatelně nastalo tak to bylo jen díky látce(podobné drogám jak píšete)????
hm tak to byly nejspíše nějaké věštící drogy ne? vše co popisujete jako snížení tlaku pocit euforie šumění a jiné může být z hlediska procesů s hmotným tělem pravda,ale i to co se děje z hlediska duchovního.
Dále jestliže příbuzný věděl po procitnutí z klinické smrti a ihned o tom informoval,že jiný příbuzný zesnul v tu dobu jinde byl to důsledek jeho poklesu krevního tlaku aj.? :-))) sami lékaři nechápali jak to mohl vědět když nic vědět vlastně nemohl.

Bylo někdy nic? Vzniklo všechno z ničeho?
Myšlenková pouť k počátku času, původu vesmíru a otázka inteligentního záměru…

Přemýšleli jste někdy o začátku? O čemže? Jednoduše o tom, co se objevilo ze všeho nejdřív? Nebo o tom, co tu bylo nejdříve, od toho nejvzdálenějšího momentu času? Dali jste si někdy tu práci se nad něčím takovým zamyslet?

Počkat, napadne vás možná, a nešlo by říci, že na začátku bylo (nebo vlastně nebylo?) nic? Není možné, že by před všemi těmi megamilióny lety neexistovalo vůbec nic? I tato teorie jistě stojí za zvážení. Pojďme ji tedy prozkoumat – a to nejprve metodou analogie.
Analogie: Nic ve velké místnosti

Řekněme, že máme velkou místnost. Ze všech stran je cele uzavřená a velikostí zhruba odpovídá fotbalovému hřišti. Místnost je trvale zamčená a ve stěnách nejsou žádná okna, dveře ani díry. V místnosti není nic. Absolutně nic. Ani částečka něčeho. Vůbec žádný vzduch. Žádný prach. Vakuum. A žádné světlo. Je to zapečetěná místnost a uvnitř tma jako v pytli. A co se stane?
Řekněme, že naším cílem je něco – cokoli – do místnosti dostat. Ale pravidla jsou následující: nesmíte k tomu použít nic, co se nachází mimo místnost. Takže co uděláte? Za prvé, čas sám o sobě nedělá nic. Věci se dějí v průběhu času, to ano, ale čas nezpůsobuje jejich vznik.

V našem případě máme úplně uzavřenou místnost, ve které není absolutně nic. To, že budete 15 minut čekat, samo o sobě situaci vůbec nezmění.

proč by se v prázdné místnosti něco jen tak „objevilo“? Ke svému vzniku by to potřebovalo nějaký důvod. Ale uvnitř místnosti není vůbec nic. Takže co by mělo tento stav zvrátit? V místnosti není nic, co by způsobilo, aby se něco objevilo (a tato příčina přitom musí pocházet zevnitř místnosti).

Pravděpodobnost, že tu jen tak bez příčiny vznikne nepatrná částice, není o nic větší, než že tu sama od sebe vznikne třeba lednička!
Větší analogie: Velké nic je všude.

Rozšiřme teď naši analogii o něco dále, a to doslova. Vezmeme naši místnost, kde není nic než tma, a odstraníme její stěny. A nyní místnost roztáhneme tak, aby se nekonečně rozšiřovala do všech směrů. A teď neexistuje nic mimo místnost, protože nic jiného než místnost neexistuje. Tečka.

V této nekonečné černé místnosti není žádné světlo, žádný prach, vůbec žádné částice, žádný vzduch a žádné prvky ani molekuly. Je to úplná nicota. Mohli bychom ji vlastně nazvat Absolutní Nic.

A teď otázka: pokud tu tedy bylo – před megamilióny let – Absolutní Nic, nebude tu Absolutní Nic i dnes? Ano. Protože něco – jakkoli malého – nemůže vzniknout z Absolutního Ničeho. I dnes by tu nebylo nic jiného než Absolutní Nic.

K čemu nás to vede? K tomu, že Absolutní Nic nikdy neexistovalo. Proč? Protože kdyby Absolutní Nic někdy existovalo, znamenalo by to, že zde pořád není nic jiného než Absolutní Nic! Pokud vůbec někdy Absolutní Nic existovalo, pak by mimo něj nebylo nic, co by mohlo zapříčinit existenci čehokoli jiného.Jinými slovy, jestliže někdy vůbec existovalo Absolutní Nic, Absolutní Nic by tu bylo neustále.

Zdá se však existuje. Dokonce existuje mnoho věcí. Vždyť i vy jste příkladem něčeho, co existuje, a to velice významného něčeho. I vy jste tak důkazem, že Absolutní Nic nikdy neexistovalo.
A nyní, když tedy Absolutní Nic nikdy neexistovalo, musí to znamenat, že vždycky tu byla doba, kdy alespoň Něco existovalo.

Jseš si tím jist?

my nejsme potkani!

Prožitky blízké smrti mohou být reálnými projevy intenzivní elektrické aktivity mozku, který se ocitl ve stavu klinické smrti. Nedostatek kyslíku a glukózy dokáže divy.

V tomhle případě zní fráze „Pokud jste to zažili …“ docela děsivě, ale pokud jste opravdu zažili zkušenost blízké smrti, tak jste se jistě také důvěrně seznámili s opouštěním vlastního těla, setkávání s bílým světlem či méně abstraktními mýtickými bytostmi nebo zemřelými, které jste znali, nemluvě o rychlém přehrání videozáznamu vlastního života. Není divu, že prožitky blízké smrti nepřestávají fascinovat, vířit horlivé debaty, vyvolávat rozepře a přinášet velká očekávání nebo naopak mrazivou hrůzu. Jsou takové zážitky vůbec reálné nebo pacienti jen papouškují výmysly z červené knihovny? A pokud existují, kde se vlastně berou? Podobné zážitky nebývají zase tak vzácné, zdá se například, že mohou potkat řadu pacientů se zástavou srdce.

Teď možná přinesla do debat kolem prožitků blízké smrti zajímavý zvrat studie, kterou mají na svědomí fyzioložka a neuroložka Jimo Borjigin z Lékařské fakulty Michiganské univerzity a její kolegové. Zkoumali prožitek blízké smrti u laboratorních potkanů, které sice nemohou detailně vyzpovídat ohledně zážitků, ale zase jim, na rozdíl od lidských dobrovolníků, mohou vyvolat smrt uměle a v případě potřeby je rozřezat, aby se důkladně podívali dovnitř. Při řízeném usmrcování potkanů si všimli, že krátce po klinické smrti, když srdce umírajících potkanů přestane bít a krev už jim neproudí do hlavy, tak jejich mozky kupodivu vykazují aktivitu, která odpovídá vědomému vnímání.

Podle Borjiginové je to vůbec poprvé, kdy jsme se dozvěděli něco pořádného o neurofyziologii umírajícího mozku. Na jejich práci mohou navázat další studie lidských prožitků blízké smrti, které se teď jeví jako reálný příznak odumírajícího mozku. Uvádí se, že prožitky blízké smrti zaznamenalo mimo jiné zhruba 20 procent pacientů, kteří přežili zástavu srdce. Své zážitky často popisují jako reálnější než reálné, až do teď ale přitom nebylo jasné, jestli je umírající mozek takové aktivity vůbec schopen. Zdá se, že je.

Borjiginová s kolegy analyzovala elektroencefalogramy (EEG) devíti potkanů, které předtím uspali a pak jim experimentálně vyvolali zástavu srdce. To co uviděli, je prý docela šokovalo. Během prvních 30 sekund po zástavě srdce u všech studovaných potkanů pozorovali rozsáhlou vlnu vysoce synchronizované mozkové aktivity, která byla podobná jako u velice vzrušeného mozku. Autoři pak pozorovali takřka úplně stejný obrázek v mozku potkanů, které experimentálně zardousili.

Vedoucí výzkumné laboratoře a člen týmu George Mashour byl překvapen intenzitou pozorované aktivity umírajících mozků. Jejich aktivita dokonce předčila normálně fungují bdělý mozek. Jak se zdá, omezení dostupnosti kyslíku nebo i glukózy v mozku během zástavy srdce může stimulovat intenzivní mozkovou aktivitu, která se projevuje do vědomí. Pokud by to podobně fungovalo i u lidí, tak tím pohodlně vysvětlíme neobvyklé prožitky blízké smrti, aniž bychom museli zatahovat do hry nějaké nadpřirozené triky. Jistou nápovědu v tomto směru poskytují i halucinogeny, protože někdy vyvolávají velmi podobné zážitky, aniž by ovšem experimentátor umíral. I to prozrazuje intenzivní mozkovou aktivitu. Na druhou stranu, podobné zážitky mohou být pro nepřipravené lidi poměrně zdrcující, takže pro ně nebývá snadné se s nimi vyrovnat. Každý nechť si věří čemu chce, důležité je, že podobné zážitky nejspíš vysvětlíme přirozeným způsobem.

http://www.osel.cz/index.php?clanek=7073

OK, já se vyjadřovala jen k...já vím jen mi přijde že to vyjadřování je zkrátka divné :-) tak se hlavně nezlob

to, co to říká. Nic...no ok nechme češtinu nic neexistuje,když je nic jen nic tak lze říci existuje nic a vše pojmenované je něco nebo někdo nebo ne?

stejně nikdo neexistuje ...jak může neexistovat tím pádem nebýt nikdo ?

šlo o to že nic neexistuje...OK, já se vyjadřovala jen k češtině

Nechci vám kecat do...šlo o to že nic neexistuje je trochu blbost když skeptici tvrdí že po skonu je už vlastně jen "nic" tak by to nic muselo existovat ale jak vypadá už neřekli :-)