existuje posmrtný život?

středověcí pámbíčkáři...ne "pámbíčkáři" ale "pánbíčkáři" !

to je spíš filozofie..."filozofii" scholastiky se vyhýbám pro její primitivitu.

středověcí pámbíčkáři...to je spíš filozofie čemuž ty nerozumis

...středověcí pámbíčkáři opravdu nejsou relevantní.

http://www2.tf.jcu.cz/~machula/tomismus/qda14.htm

"Ke Stevovi: Co máš pořád s tím vstávánim z hrobu? Jsi debil, či co?"

Mám to, že takový jediný může říci jaký je po smrti život ... ;-)

Pozemšt'ani si můžou myslet a psát ledacos ... a pravda nebude nikde.

Já bych možná věřil i...bych taky věřil. Někdo už dosahnul fáze mezičlánku. Podle psaní např. zdejší Steve

Darwinovi ani nedivim. Když...Já bych možná věřil i tomu, že jsou opice z lidí...něco jako "tak tudy csta nevede, hoši, vraťme se zpět na stromy" :-D

Darwinovi ani nedivim. Když tak na něj koukam, věřil bych že pochází z opice

je vůbec dost naivní hledat...No tak naivní je možná vůbec celá tato diskuze, že :-) Jasně, je to takové křečovité, prostě v tuhle chvíli nevím, jak tu představu lépe vyjádřit. Ale jak píšu výše, neznáme pravou podstatu vědomí, takže zbývají spíše jen takovéto mlhavé analogie.

je vůbec dost naivní hledat v tomhle analogii s IT

A taky pak vyvstává otázka, v čem by se pak jednotlivé softwary v tom kosmickém úložišti vlastně lišily :-)

Teď už trochu sklouznu do sci-fi, ale dá se uvažovat o představě vědomí jakožto softwaru a těle jakožto hardwaru. Po smrti se tento software "nahraje" do nějakého kosmického internetu/úložiště/cloudu a po nějakém čase se znovu "stáhne" do nějakého hardwaru (těla). Ovšem nemůžu do této představy nějak dobře zapojit genetiku (možná ji přirovnat k nějakým nanoobvodům, které určují i zacházení se softwarem - tedy povahové vlastnosti)? Geny bych však spíše řadil taky k softwaru... No, to byl jen takový podnět k zamyšlení :-)

je jenom zažitá představa...Přeměna to určitě je, zůstává však otázka, jak je to s tím vědomím. Jestli je to jen unikátní vlastnost živých bytostí generována tím "rosolem" mozku, tak zaniká. Pokud ve skutečnosti stojí vědomí nějak mimo tělo, dá se o jeho přetrvání uvažovat. O to už se lidé přou minimálně od dob Descartesa.

je jenom zažitá představa a myslíme si že je to konec jenom proto, že nám to řekli ve škole (aniž by si byli jisti). Smrt je jenom přeměna, nic víc, vědomí je věčný stav.

Věčné bytí...no, to je složitější, například v tom článku, na který upozorňuji výše, se na konci píše, že v okamžiku smrti se u buněk ruší spojení mezi klasickým a kvantovým světem, zaniká život-vědomí (anglický fyzik Penrose tvrdí, že vědomí je takovýto hraniční jev, a proto tak špatně uchopitelný). Energie však nezaniká a přeměňuje se do jiných forem. Možná něco jako když jsou nějaký čas drženy bankovky mimo oběh (život) a poté se do něj opět vrací (smrt).

Ano, jsme vrženi do světa a...měl jsem na mysli spíš věčné bytí

úplně jedno jestli se tomu...Ano, jsme vrženi do světa a musíme neustále mezi něčím volit, viz existencialismus.

úplně jedno jestli se tomu bráníte nebo ne, ale jste odsouzeni žít.

Ze záhrobí se nikdo nemůže ozvat, dyž přijmete Boha dojdete ke spáse. Jinak je v Písmu psáno, že je ráj, očistec a peklo.