Víly

Ách je to trpělivosti zkoužka,
stále na obzoru žádná bouřka.
Hejkal v hejkalově dál bučí,
mé srdéčko to mučí.

Čarodejnice máš jistě plno práce,
že nevyznáš se již v naší pohádce.
Princ nenene dozrál v Čaroděje,
tak koukej zase zapadnout do děje.

Nebaví se s námi ani lesa pán,
sám do sebe je zahloubán.
Jo není už to zde, co bývalo,
když se zde hezky hýkalo.

Rusalka co byla víla
divně se nám proměnila.
Udál se jí krutý děj
je z ní dědek Dobroděj!

Nevěřte děti zlé čarodějnici
spadla z koštěte a to na palici.
Odvar z hub si uvařila
a takhle z něj zmagořila.
Ráno kdy rozkvétaly kytky
pustili ji ze záchytky.
V hlavě díru jako po granátu
nepoznala ani vlastního tátu.
Mele tady holka páté přez deváté
vždyť ji děti dobře znáte.
Rusalka už je krásně čilá
je z ní ještě hezčí víla.

Tak nás tady pěkně houpá
ta, co se při měsíčku koupá.
Prý ožila rybě v puse
prý už zas má tělo rusé.
Láry fáry nikde nic
od lesa teď já mám klíč.
Strčím já ho do zámku
nachystám vám čítanku.
Čtěte čtěte milé děti
babice si vzduchem letí.
V lese zůstal leda chlup
taky pár jedovatých hub.
Končí jedné víly sláva,
z veršů už mně bolí hlava.

Jsem ještě celá rozlámaná,
z tolika osudových proměn utahaná.
Hejkalovi přeskočilo v hlavě,
zatoužil po divné slávě.
Myslel si, že přeměněna na kravičku,
položím se na travičku
zamilovaně budu poslouchat jeho bučení,
proměna v krávu že nebude pro mne mučení.
Čarodějnice ta mrcha, co maže na sebe chytré masti,
uzřela, že hejkalovo mozkové zatmění by uvrhlo naši lásku do věčné pasti.
Ochotou překypujíce,
v krávu mne chtěla proměnit ta babice.
Však že nalomenou měla kouzelnou hůlečku,
proměnila mne v huňatou ovečku.
Moc dlouho jsem bečící na zemi nepobyla,
kosa slepého sekáče mne skolila.
Do zlatova si mne na zámku upekli, břicha si nacpali,
do rána na mne pak pivo z džbánů chlemtali.
Zbyly ze mne pouze kosti pod stolem,
k radosti všech psů vůkolem.
Starý chytrý opelichaný Dingopes,
si na horší časy kostičku do lesa zahrabat nes.
U našeho rybníčka
potkal z žalu poblázněného vodníčka.
Tak se ho lek,
že pustil kost do vody a utek.
Upadla má kostička hluboka do bahýnka,
tam měla mít věčný hrobeček Rusalinka.
Avšak za malinkou chviličku,
skočil Hejkal do vody šipčičku.
Jak ho sumec na břeh vyhazoval,
bahýnko pěkně rozkarboval.
Vyplavala má kostička
přímo do tlamičky kapříčka, kmotříčka.
Ten hned šťastný zpravil truchlícího vodníčka.
Ten starý dobrák utrpěl z mé ztráty duševní rozdvojení,
nevědělo kým je a kým není.
Však jak spatřil mou kostičku,
ihned vzpomenul na živou vodou naplněnou studničku.
A tak žabka dálkoskačka odnesla mne do studny,
kde jsem ožívala po tři dny

Proč je tu takové tichoučko?
napište něco maloučko.
Jak dopadla Rusalka povězte mi?
a Hejkal už chodí po naší zemi?
Princ čarodejnici už napravil
a nebo ji nelítostně popravil?

Správně buď hodná čarodějnice
neb stane se z tě zadnice
Co jsi to udělala Hejkalovi
že ho teď jeho srdce bolí?
odčaruj Rusalku máš ještě čas
a bude pořádek opět tu zas.
Rusalko bledá děvenko milá
v měsíčním světle jsi celá bíla
vrať se zpět Hejkalovi z pekáče
ať již mu není do pláče.
Ať nohy a ruce má na svém místě
bude zas klid to vím jistě.

Básnický střevo mi přestalo fungovat
jak se musím stále rozčilovat
co nám to do lesa za havěď nalezlo.
Prej neni hastrman ten vodník Česílko
prej je jen rybníčku pán.
Česky to neumí a žije sám.
Hejkala si odčaruju, Rusalku mu přičaruju
pod pod vedením prince
vyčistíme vodní bince.
Vrátí se nám zase pododička
budeme se slunit u rybníčka.

Já nejsů hastrman,
já sů pouze lesního rybníčku pán.
Já študoval vodnicků federálnů,
já vpomínám rád na tu dobů dávnů.
Áko sa slovenští vodničiska čértili,
keď jsme ich reč prz...

Čaruju ráda, čaruju zle
vodníkovi prasknou šle
Hejkalovi zůstane bůůů
princátko dostane hůl
připne si ji místo meče
A Rusalka, no ta se peče...

Ha,Hastrman,
nějaký to divný pán,
jakoupak to mluví řečí?
Jako by měl hubu v křeči,
něco vám povím mokrý pane,
buď mluvte česky,
nebo se vám něco stane

Ále mazejc do lesa!
Vidíte to něbesa?!
Už áni strášidlo nemá víru,
že dóbro má vždy větší sílu!
Hérgot, něpotácaj sa mi fůrt na tom brehu!
Kšá, kšá!

Nech mne umřít Česílko
nemám radost ze života.
Zlolajná dorota zaklela můj hlas.
Misto krásného hejkání
kdy člověk by se třás
bučím jako kráva.
Nechutná mi tráva
a Rusallka má nejmileší
skopovým se stala.

Kdopak, copak, no toto,
volám sumce vyhoď to.
Já nechci žádný utopený strašidlo tuna,
to by něbola v rybníčku fortuna.
Navíc by ma sprdol starý hasterman,
že som vodnický tatrman.

Žbluňk

Co se to děje, kdo tu je?
Kdopak má kouzla sleduje?
Pricátko chcípátko,
boj se boj
v tvou duši vstoupí nepokoj
budeš tu bloudit v hájíčku
a zpívat smutnou písničku.

Netop se hejkale nebuď srab
jsem přeci tvúj kamarád
za tebe ochoten to udělat.

To se ty rady dávají
když ruce tvoje mávají.
Já je však nemám
jsem jen hlas
nizoučko posazený bas.
Rád bych byl v lese jako dřív
však musím se jít utopit.

Nemohu zabíti tu jedubabu
ona musí napravit tu zradu.
Pěstí snad mohu ji rozbít bradu.
Pomoci ti mohu příteli múj
však dobře si ty pamatuj
že babizna je duše zlá
ta se teda vyvedla:-).
Nevěř ji ni malého slovíčka
vše může býti vějička.
Její srdce v lese je shované
v skále ji tluče je namalované.
Vezmi si gumu a pastelku
vygumuj srdce namaluj prdelku.
Čarodějka se v zadnici promění
dokopat k řece musíš ji do kuropění.
poté vzít mýdlo aby se umyla
nato se objeví Rusalka přemilá.
Hodíš ji zadnici hodem profíka
potom to už bude práce vodníka.
Ten do hrnce dá horké vody
a budou prdelačkové hody.

Co Ti přáti jen,at splní se Ti sen.A dívka,ktérá pletla len,at nezůstane jen Tvým snem.